64 ICm 756/2016
Číslo jednací: KSPH 64 ICm 756/2016-10 (KSPH 64 INS 29101/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Grygarem, Ph.D. ve věci žalobce: Ing. Tomáš Pachman, IČO: 14468913, se sídlem Ctiborova 3091, 272 01 Kladno, insolvenční správce dlužníků: a) Miloš anonymizovano , anonymizovano , IČO: 61083364, bytem a sídlem Krty 81, 270 33 Krty, b) Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Krty 81, 270 33 Krty, proti žalovanému: Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO: 63998530, se sídlem Pobřežní 665/23, 186 00 Praha 8, zast. Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem se sídlem Na Královně 862, 156 00 Praha 5, o určení pravosti přihlášené pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalovaného ve výši 5.119,-Kč za dlužníkem a): Miloš anonymizovano , anonymizovano , IČO: 61083364, bytem a sídlem Krty 81, 270 33 Krty, uplatněná žalovaným pod přihláškou č. P13 v insolvenčním řízení dlužníků vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 64 INS 29101/2015, není po právu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 300,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu-České republice na účet Krajského soudu v Praze na soudním poplatku částku 5.000,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Tvrzení žalobce: Žalobce se vůči žalovanému žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 7.3.2016, domáhal určení, že pohledávka žalovaného coby věřitele č. 11 ve výši 5.119,-Kč, uplatněná pod přihláškou č. P13 za v záhlaví označeným dlužníkem a) v insolvenčním řízení vedeném pod shora uvedenou spisovou značkou KSPH 64 INS 29101/2015, není po právu. isir.justi ce.cz

Žalobce v žalobě uvedl, že usnesením zdejšího soudu ze dne 17.12.2015, č. j. KSPH 64 INS 29101/2015-A-11, byl zjištěn úpadek dlužníků, bylo povoleno řešení jejich úpadku oddlužením a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Žalovaný dne 7.1.2016 přihlásil do insolvenčního řízení nezajištěnou a vykonatelnou pohledávku, evidovanou soudem pod č. P13 a sestávající z dílčí pohledávky č. 1 ve výši 5.119,-Kč z titulu neuhrazení náhrady nákladů řízení, která žalovanému náleží na základě rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 28.5.2014, č. j. 5 C 80/2014-22, které nabylo právní moci dne 23.6.2014 a vykonatelnosti dne 27.6.2014. Na přezkumném jednání konaném dne 24.2.2016 byla žalobcem coby insolvenčním správcem popřena dílčí pohledávka č. 1 co do pravosti a in eventum co do celé výše 5.119,-Kč. Žalobce popření dílčí pohledávky č. 1 odůvodnil tím, že tvrzení žalovaného, že uzavřel pojistnou smlouvu č. 3214171828 s dlužníkem, se nezakládá na pravdě, neboť tato smlouva byla uzavřena s třetí osobou, odlišnou od dlužníka, a ani vozidlo, jehož pojištění, bylo předmětem výše uvedené pojistné smlouvy, nebylo v majetku dlužníka; tzn., že dlužník nebyl v žádném právním vztahu se žalovaným.

Tvrzení žalovaného: Soud žalovaného usnesením ze dne 5.8.2016, č. j. KSPH 64 ICm 756/2016-3, které bylo doručeno do datové schránky zástupce žalovaného dne 9.9.2016 a do datové schránky samotného žalovaného dne 9.8.2016, vyzval k vyjádření k připojené žalobě, přičemž jej zároveň vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, s tím, že nevyjádří-li se ve lhůtě stanovené soudem, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný na výše uvedené usnesení nijak nereagoval. Přípisem ze dne 6.6.2017, č. j. KSPH-8, které bylo doručeno do datové schránky zástupce žalovaného dne 7.6.2017, soud opětovně žalovaného vyzval k vyjádření ve věci. Žalovaný na tento přípis nijak nereagoval.

Zjištěný skutkový stav: Jde-li o průběh insolvenčního řízení, soud pro stručnost odkazuje na žalobní tvrzení uvedená výše, která věrně a pravdivě popisují skutkový stav insolvenčního řízení ve věci dlužníků, přičemž tyto skutečnosti jsou soudu známy z jeho úřední činnosti ve výše uvedené insolvenční věci a nebylo třeba je dokazovat (§ 121 o.s.ř.). Z přihlášky pohledávky č. P13 vyplývá, že žalovaný coby věřitel č. 11 uplatnil za dlužníkem a) dílčí pohledávku č. 1 ve výši 5.119,-Kč z titulu neuhrazení náhrady nákladů řízení, přičemž k tomu žalovaný uvedl, že jako věřitel uzavřel s dlužníkem a) pojistnou smlouvu pro Autopojištění Combi Plus II č. 3214171828 s počátkem pojištění ode dne 30.1.2013. Vzhledem ke skutečnosti, že dlužník a) neuhradil pojistné splatné dne 30.1.2013, nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy dne 12.7.2013 a rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 28.5.2014, č. j. 5 C 80/2014-22, které nabylo právní moci dne 23.6.2014, byla dlužníkovi a) uložena povinnost zaplatit pohledávku ve výši 3.318,-Kč s úrokem z prodlení ve výši 116,-Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 5.119,-Kč. Z protokolu z přezkumného jednání ze dne 24.2.2016, jehož se žalovaný neúčastnil, a ze souvisejícího přezkumného listu k přihlášce pohledávky žalovaného, bylo zjištěno, že insolvenční správce popřel pohledávku žalovaného co do pravosti a in eventum do co celé výše ze shora uvedených důvodů. Z kopie pojistné smlouvy pro Autopojištění Combi Plus II č. 3214171828 ze dne 30.1.2013 (dále jen pojistná smlouva ) bylo zjištěno, že věřitel coby pojistitel uzavřel výše uvedenou pojistnou smlouvu s pojistníkem obchodního jména anonymizovano Jan, jména a příjmení Jan anonymizovano , identifikačním číslem osoby 61083364 a sídlem na adrese Smetanova 297, 270 33

Jesenice. Provozovatel/držitel vozidla byl v pojistné smlouvě označen obchodním jménem anonymizovano s.r.o., jménem a příjmením Jan anonymizovano , identifikačním číslem osoby 27948986 a sídlem na adrese Smetanova 297, 270 33 Jesenice. Dále soud zjistil, že pojistná smlouva byla opatřena podpisem pojistníka jménem a příjmením Jan anonymizovano . Z rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 28.5.2014, č. j. 5 C 80/2014-22, které nabylo právní moci dne 23.6.2014 a vykonatelnosti dne 27.6.2014, bylo zjištěno, že dlužníkovi a) byla uložena povinnost uhradit žalobci (nyní žalovanému) částku 3.318,-Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 161,-Kč od 13.7.2013 do 17.2.2014 a na náhradě nákladů řízení částku 5.119,-Kč. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že dlužník a) se k žalobě nevyjádřil, jakož ani ve lhůtě stanovené soudem nesdělil, že by s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nesouhlasil; tzn., že soud rozhodl jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, jmenovitě pojistné smlouvy a korespondence. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku vyplývá, že dlužníkovi a) coby podnikateli bylo přiděleno identifikační číslo 61083364 a jeho sídlem po celou dobu trvání živnostenského oprávnění jsou Krty 81, 270 33 Krty. Z úplného výpisu obchodního rejstříku společnosti anonymizovano s.r.o. v likvidaci bylo zjištěno, že v době uzavření pojistné smlouvy byl jediným společníkem a jednatelem společnosti anonymizovano s.r.o., IČO: 27948986, se sídlem Smetanova 297, 270 33 Jesenice, pan Jan anonymizovano , nar. 22.5.1987, bytem Krty 81, 270 33 Krty.

Použité právní předpisy Podle § 2 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), se incidenčním sporem rozumí spory vyvolané insolvenčním řízením, o kterých tak stanoví tento zákon, projednávané v rámci insolvenčního řízení. Podle § 7 IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Podle § 159 odst. 1 písm. a) IZ incidenčními spory jsou mj. spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek. Podle § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a) u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Podle odst. 2 téhož ustanovení jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

Hodnocení věci Soud jak žalobce (usnesením ze dne 11.10.2016, č. j. KSPH 64 ICm 759/2016-4), tak žalovaného (usnesením ze dne 5.8.2016, č. j. KSPH-3) vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, s tím, že nevyjádří-li se ve lhůtě stanovené soudem, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 17.10.2016 uvedl, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný, navzdory řádnému doručení, jak bylo uvedeno výše, se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) tak soud rozhodl pouze na základě listinných důkazů, přičemž nařídil toliko soudní rok k vyhlášení rozsudku. Žaloba byl žalobcem podána dne 7.3.2016, tzn. včas, ve lhůtě dle § 199 odst. 1 IZ. Ze skutkového stavu zjištěného provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalovaný coby věřitel uzavřel pojistnou smlouvu pro Autopojištění Combi Plus II č. 3214171828 ze dne 30.1.2013 (dále jen pojistná smlouva ) nikoliv s dlužníkem a), ale s panem Janem Brdou. Soud k tomuto závěru dospěl na základě toho, že v pojistné smlouvě byla za pojistníka označena osoba jménem a příjmením Jan anonymizovano a rovněž je tato smlouva opatřena podpisem osoby jménem a příjmením Jan anonymizovano . Je sice pravdou, že identifikační číslo osoby 61083364, uvedené v pojistné smlouvě, bylo přiděleno dlužníkovi a) jakožto podnikateli, na druhou stranu dlužník a) nikdy za dobu trvání svého živnostenského oprávnění nesídlil na adrese Smetanova 297, 270 33 Jesenice, která byla naopak v době uzavření pojistné smlouvy sídlem společnosti anonymizovano s.r.o. (nyní anonymizovano s.r.o. v likvidaci), jejímž jediným jednatelem a společníkem byl pan Jan anonymizovano . Soud rovněž přihlédl k faktické souvislosti, že za provozovatele/držitele vozidla byla označena právě společnost anonymizovano s.r.o., ve které pan Jan anonymizovano vystupoval jako jediný společník a jednatel. Soud tak shledal, že dlužník a) nebyl účasten pojištění na základě pojistné smlouvy a tudíž nemohl být ani pasivně legitimovaný v řízení vedeném u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 5 C 80/2014. V usnesení ze dne 15.6.2011, sen. zn. 31 Cdo 488/2009, Nejvyšší soud dovodil: Nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu (k tomu srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 1998, uveřejněné pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, bod XXXVII. stanoviska, a dále Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck. 2006, str. 676). Rozhodnutí o nákladech řízení (nárok na náhradu nákladů řízení) je totiž jako procesní nárok zpravidla závislé na rozhodnutí ve věci samé; v takovém případě pak platí, že nenabude-li rozhodnutí ve věci samé právní moci, nelze hovořit ani o vzniku práva na náhradu nákladů řízení. Proto pohledávka z titulu práva na náhradu nákladů řízení před soudem zpravidla vzniká (na rozdíl od hlavního závazku, jenž byl předmětem soudního řízení) po právní moci rozhodnutí ve věci samé (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2004, sp. zn. 32 Odo 529/2003, rozsudek téhož soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 29 Cdo 238/2007, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2008 pod číslem 92, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2009, sp. zn. 20 Cdo 1932/2007, ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4857/2007, ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 20 Cdo 275/2008, ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1520/2009). Bez zřetele k tomu, že tento nárok vzniká (konstituuje se) až pravomocným rozhodnutím soudu, však jde stále o příslušenství pohledávky (příslušenství jistiny). Po promlčení (jistiny) pohledávky již nelze vymoci ani toto její příslušenství. I zde se prosadí závěr formulovaný k příslušenství pohledávky (byť šlo o jiný druh příslušenství) ve výše citovaném usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3173/2005, podle kterého promlčení hlavního závazkového vztahu (jistiny) má za následek též promlčení závazku vedlejšího (zde tvořeného příslušenstvím, jež má podobu nákladů spojených s uplatněním jistiny). Závěr, že neurčuje-li zákon něco jiného, sdílí příslušenství pohledávky osud (právní režim) pohledávky (jistiny) samotné, Nejvyšší soud zformuloval také v usnesení ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2114/2008.

Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný coby věřitel nemá v přezkoumávané věci za dlužníkem a) žádnou pohledávku, nemůže v insolvenčním řízení uplatnit přihláškou ani příslušenství této pohledávky, které jako vedlejší závazek sdílí osud (právní režim) pohledávky (jistiny) samotné, tzn., nemá-li věřitel za dlužníkem pohledávku, nemá za ním z povahy věci ani příslušenství této pohledávky. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.7.2013, sen. zn. 29 ICdo 7/2013, se podává: Obecně tedy platí, že (ve shodě s dikcí § 199 odst. 2 insolvenčního zákona) u přihlášené vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu (příslušným orgánem tu může být nejen soud, ale např. též orgán veřejné správy nebo rozhodce anebo rozhodčí soud) lze uplatnit jako důvod popření její pravosti nebo výše jen skutkové námitky, konkrétně jen skutečnosti, které dlužník neuplatnil v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Přitom je lhostejné, zda takové skutečnosti dlužník neuplatnil vlastní vinou např. proto, že zcela rezignoval na svou procesní obranu v příslušném řízení, čímž přivodil vznik exekučního titulu založeného rozhodnutím, jež se neodůvodňuje vůbec (např. platební rozkaz nebo směnečný platební rozkaz) nebo rozhodnutím, jež se odůvodňuje jen minimálně (např. rozsudkem pro zmeškání nebo rozsudkem pro uznání). Pro úspěch takového popření bude naopak určující, zda skutečnosti, které dříve neuplatnil dlužník, jsou způsobilé změnit výsledek sporu o pohledávku (právě ony jsou důvodem ve výsledku jiného právního posouzení věci); tedy, že v porovnání se skutečnostmi, které dlužník dříve uplatnil, jsou skutečnosti, které dříve uplatněny nebyly, rozhodující příčinou pro určení, že (insolvenčním správcem) žalovaný přihlášený věřitel nemá vůči dlužníku označenou vykonatelnou pohledávku (spor o pravost) nebo pro určení, že (insolvenčním správcem) žalovaný přihlášený věřitel má vůči dlužníku označenou vykonatelnou pohledávku v určité (výrokem rozhodnutí určené) výši (nižší, než je výše přihlášené vykonatelné pohledávky) [spor o výši]. S ohledem na to, že dlužník a) se v řízení vedeném pod sp. zn. 5 C 80/2014 nebránil poukázáním na skutečnost, že nebyl účastníkem pojistné smlouvy, ačkoliv tato skutečnost byla způsobilá změnit výsledek sporu o pohledávku, když Okresní soud v Rakovníku rozhodl jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, tj. pojistné smlouvy a korespondence, dovodil soud, že žalobce coby insolvenční správce uplatnil jako důvod popření skutkovou námitku v souladu s § 199 odst. 2 IZ. Na základě výše uvedeného soud rozhodl tak, že žalobě zcela vyhověl (výrok I.).

Náklady řízení Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v IZ stanoveno jinak. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Vzhledem ke skutečnosti, že soud žalobě zcela vyhověl, tzn., že žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení jako nezastoupenému účastníku dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 300,-Kč za jeden úkon právní služby, tj. za podání žaloby ze dne 7.3.2016 (výrok II). Lhůta k plnění byla stanovena v obecné výměře dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poplatková povinnost Podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen ZoSP ), se od poplatku se osvobozují insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku. Podle § 2 odst. 3 ZoSP platí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Podle položky 13 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, přílohy ZoSP, za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu, jehož předmětem není peněžité plnění, s výjimkou sporu o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky, činí soudní poplatek 5.000,-Kč. Jelikož žalobce coby insolvenční správce je v řízení, na rozdíl od žalovaného, od soudního poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, přešla poplatková povinnost na žalovaného ve výši dle položky 13 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, přílohy ZoSP (výrok III.). Lhůta k plnění byla stanovena v obecné výměře dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.

V Praze dne 20.11.2017 JUDr. Jiří Grygar, Ph.D., v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Lucie Navrátilová