60 ICm 461/2013
Č.j. 60 ICm 461/2013-18 (KSPA 48 INS 2030/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Schreierem ve věci žalobce: AB 4 B.V., (původní název PPF B2 B.V.), Strawinskylaan 933, 1077XX, Amsterdam, IČ 34186049, zast. Mgr. Lucií Tonikovou, advokátkou se sídlem Haštalská 27, 110 00, Praha-Staré Město, proti žalovaným: 1) JUDr. Milan Šváb, náměstí Míru 48, 568 02 Svitavy (insolvenční správce druhé žalované), 2) Danuše anonymizovano , anonymizovano , 9. května 1143/24, 571 01 Moravská Třebová, zast. JUDr. Alenou Podhornou, advokátkou se sídlem Komencskéh 20, 571 01 Česká Třebová, o určení pohledávky,

takto:

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobce domáhal určení, že má vůči druhé žalované (dlužnici Danuši anonymizovano , anonymizovano ), pohledávky ve výši 25.759,20 Kč jako náklady rozhodčího řízení přiznaných rozhodčím nálezem sp. zn. F/2010/00617 ze dne 18. listopadu 2011, a ve výši 17.813,-Kč jako náklady rozhodčího řízení přiznaných rozhodčím nálezem sp. zn. PPF2 J 182/2010 ze dne 23. května 2011, tedy celkem 43.572,20 Kč.

II. Určuje se, že žalobce má vůči dlužnici Danuši anonymizovano , anonymizovano , pohledávky ve výši 12.856,80 Kč z titulu úvěrové smlouvy č. 3705378699 a ve výši 10.442,24 Kč z titulu úvěrové smlouvy č. 3803264417, celkem tedy 23.299,04 Kč.

III. Žalobce je povinen nahradit druhé žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2.033,-- Kč, k rukám zástupkyně druhé žalované Mgr. Aleny Podhorné, advokátky se sídlem 571 01 Moravská Třebová, Komenského 20, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. První žalovaný nemá vůči žalobci nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou původně domáhal určení, že má vůči dlužnici pohledávku 2 ve výši 25.729,20 Kč, pohledávku 3 ve výši 12.856,80 Kč, pohledávku 5 ve výši 17.813,--Kč a pohledávku 6 ve výši 10.442,24 Kč. Pohledávky 3 a 6 plynou z úvěrových smluv č. 3803264417 a 3705378699. Dlužnice nehradila sjednané splátky a proto došlo k zesplatnění úvěru a dlužnice byla vyzvána, aby vrátil celý poskytnutý úvěr. Žalobce odmítá názor, že by pohledávky 3 a 6 byly v rozporu s dobrými mravy. Smluvní pokuta byla řádně sjednána.

Prvý žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Druhá žalovaná ve vyjádření uvedla, že souhlasí s důvody popření u pohledávek 3 a 6, tedy že ujednání o jejich výši je v rozporu s dobrými mravy.

Prvý žalovaný i druhá žalovaná se z jednání omluvily a souhlasily s jednáním bez jejich účasti. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti. Prvý žalovaný současně odkázal na důvody popření uvedené v přezkumných listech.

Před zahájením jednání dne 30.8.2013 vzal žalobce svoji žalobu zpět ohledně pohledávek 2 a 5, a soud dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. v této části řízení zastavil (výrok I.).

Zástupkyně žalobce při jednání uvedla, že na základě úvěrové smlouvy č. 3705378699 byla poskytnuta částka 60.000,--, která je uvedená v kolence č. 29 této smlouvy. U úvěrové smlouvy č. 3705378699 bylo zaplaceno 28 splátek přičemž poslední splátka ve výši 1.246,-Kč dne 12. října 2009. Smluvní pokuta původně činila 18.005,18 Kč, po částečných úhradách pak byla snížena na částku 12.856,80 Kč. Suma 18.005,18 Kč sestává ze zesplatněného úroku 17.650,18 Kč a smluvní pokuty 355,-Kč jako 8 % z dlužných částek. U úvěrové smlouvy č. 3803264417 bylo zaplaceno celkem 17 splátek, smluvní pokuta 10.442,24 Kč obsahuje zesplatněný úrok 10.249,24 a smluvní pokutu 8 % z dlužných částek ve výši 193,-Kč.

Soud nejprve posoudil včasnost podané žaloby. Pohledávky žalobce byly popřeny při přezkumném jednání dne 13.11.2012, kde nebyl žalobce přítomen. Z vyrozumění o popření a z dodejky (založeno v přihláškovém spisu) plyne, že zástupkyně žalobce byla vyrozuměna dne 25.1.2013 a lhůta 15 dní uplynula dne 11.2.2013, neboť 9.2. připadlo na sobotu. Žaloba byla doručena soudu dne 11.2.013, tedy včas dle § 198 insolvenčního zákona.

Z vlastní činnosti je soudu známo, že u dlužnice byl zjištěn úpadek, bylo povoleno oddlužení a insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná (KSPA 48 INS 2030/2012-A-10).

Z přihlášky a jejího doplnění plyne, že si žalobce včas přihlásil šest pohledávek: -pohledávka 1 jako nesplacená jistina z úvěrové smlouvy č 3705378699 ve výši 49.570,71 Kč, -pohledávka 2 jako náklady rozhodčího řízení vztahující se k pohledávce 1 ve výši 25.759.20 Kč, -pohledávka 3 jako smluvní pokuta představující úrok z úvěru č 3705375599 dle hlavy 7 § 3 úvěrových podmínek, a to ve výši 12.856,80 Kč, -pohledávka 4 jako nesplacená jistina z úvěrové smlouvy č 3803264417 ve výši 37.776,05 Kč,

-pohledávka 2 jak náklady rozhodčího řízení vztahující se k pohledávce 1 ve výši 17.813 Kč, -pohledávka 3 jako smluvní pokuta představující úrok z úvěru č 3803264417 dle hlavy 7 § 3 úvěrových podmínek, a to ve výši 10.442,24 Kč. Všechny pohledávky byly přihlášeny jako vykonatelné na základě dvou rozhodčích nálezů, a to sp. zn. F/2010/00617 ze dne 18. listopadu 2011, a sp. zn. PPF2 J 182/2010 ze dne 23. května 2011 vydaných JUDr. Jiřím Novákem a JUDr. Radimem Kuchtou.

Z protokolu o přezkumném jednání a z přezkumného listu soud zjistil, že prvý žalovaný všechny pohledávky zařadil jako nevykonatelné z důvodů nicotnosti rozhodčího nálezu. Dále prvý žalovaný i dlužnice popřeli pravost pohledávek 2, 3, 5 a 6, přičemž důvodem popření u pohledávky č. 3 a 6 bylo, že smluvní pokuta byla sjednána v rozporu s § 56 odst. 1 a § 3 občanského zákonku, a současně že rozhodčí nález je nicotný právní úkon, neboť nebyla dána pravomoc rozhodce věc rozhodnout s ohledem na neplatně sjednanou rozhodčí doložku. Druhý ze jmenovaných důvodů pak byl také důvodem popření u pohledávek 2 a 5, ohledně nichž však bylo řízení zastaveno.

Z úvěrové smlouvy č. 3705378699 (prvá smlouvy) ze dne 28.5.2007 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce Home Credit a.s. se zavázal poskytnout dlužnici úvěr ve výši 60.000,--Kč a dlužnice se zavázala úvěr splácet v 72 splátkách po 1.482,--Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny úvěrové podmínky Home Credit a.s. V hlavě 7 § 3 bylo sjednáno, že klient je povinen celý čerpaný úvěr splatit na požádání v případě, že se mimo jiné dostane do prodlení se splacením alespoň svou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. V § 6 téže hlavy bylo sjednáno, že v tomto případě je klient povinen hradit společně současně s úvěrem i smluvní pokutu ve výši ušlého úroku, tedy částku, na kterou by společnosti vznikl nárok, pokud by byl úvěr řádně splácen v dohodnutých splátkách. V hlavě 14 § 15 pak byla sjednána rozhodčí doložka.

Z úvěrové smlouvy č. 3803264417 (druhá smlouva) ze dne 28.5.2007 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce Home Credit a.s. se zavázal poskytnout dlužnici úvěr ve výši 27.000,--Kč a dlužnice se zavázala úvěr splácet v 60 splátkách po 888,--Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny úvěrové podmínky Home Credit a.s. V hlavě 7 § 3 bylo sjednáno, že klient je povinen celý čerpaný úvěr splatit na požádání v případě, že se mimo jiné dostane do prodlení se splacením alespoň svou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. V § 5 téže hlavy bylo sjednáno, že v tomto případě je klient povinen hradit společně současně s úvěrem i smluvní pokutu ve výši ušlého úroku, tedy částku, na kterou by společnosti vznikl nárok, pokud by byl úvěr řádně splácen v dohodnutých splátkách. V hlavě 14 § 15 pak byla sjednána rozhodčí doložka.

Ze splátkového kalendáře pro prvou smlouvu soud zjistil, že před zesplatněním úvěru bylo uhrazeno 28 splátek, přičemž 28 splátka splatná dne 12.10.2009 byla uhrazeno dne 15.1.2010 pouze ve výši 1.246,--Kč. Splátky splatné dne 12.11., 12.12.2009 a 12.1.2010 nebyly před zesplatněním uhrazeny. K zesplatnění došlo dne 10.2.2010. Zesplatněná jistina a dlužná jistina do dne zesplatnění činily 45.457,46 Kč. Zesplatněný úrok činil 17.650,--Kč a dlužné úroky k zesplatnění 2.336,36 Kč. Dále byla vypočtena pokuta 8 % z dlužných splátek ve výši 355,--Kč. Zesplatněný úrok a pokuta 8 % činí 18.005,--Kč a po dalších částečných úhradách celkem 12.856,80 Kč.

Ze splátkového kalendáře pro druhou smlouvu soud zjistil, že před zesplatněním úvěru bylo uhrazeno 17 splátek, přičemž 17 splátka splatná dne 1.9.2009 byla uhrazeno dne

13.10.2009 v plné výši. Splátky splatné dne 1.10., 1.11., 1.12.2009 a 1.1.2010 nebyly před zesplatněním uhrazeny. K zesplatnění došlo dne 12.1.2010. Zesplatněná jistina a dlužná jistina do dne zesplatnění činily 22.611,33 Kč. Zesplatněný úrok činil 10.249,24 Kč a dlužné úroky k zesplatnění 1.883,43 Kč. Dále byla vypočtena pokuta 8 % z dlužných splátek ve výši 193,--Kč. Zesplatněný úrok a pokuta 8 % činí 10.442,24 Kč.

Z rozhodčího nálezu sp.zn. F/2010/00617 ze dne 18.11.2011 (právní moc dne 28.12.2011) vydaného rozhodcem JUDr. Jiřím Novákem soud zjistil, že dlužnici bylo uloženo uhradit žalobci jistinu 45.457,46 Kč spolu s úrokem z prodlení a dále smluvní pokutu ve výši 12.856,80 Kč spolu s náklady řízení. Z odůvodnění plyne, že se rozhodce rozporem smluvní pokuty s dobrými mravy nezabýval a dlužnice námitku v tomto směru nevznesla.

Z rozhodčího nálezu sp.zn. PPF2 J 182/2010 ze dne 23.5.2011 vydaného rozhodcem JUDr. Radimem Kuchtou soud zjistil, že dlužnici bylo uloženo uhradit žalobci jistinu 22.611,33 Kč spolu s úrokem z prodlení a dále smluvní pokutu ve výši 10.442.24 Kč spolu s náklady řízení. Z odůvodnění plyne, že se rozhodce rozporem smluvní pokuty s dobrými mravy nezabýval a dlužnice námitku v tomto směru nevznesla.

Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27.9.2010 a 19.8.2010 soud zjistil, že pohledávky se shora uvedených úvěrových smluv byly z Home Credit a.s. postoupeny na žalobce a dlužnici toto bylo oznámeno.

Skutkový stav je dostatečně prokazován shora uvedenými listinnými důkazy a zjištěními z nich vyplývajícími. V úvěrových smlouvách se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout dlužnici úvěry a dlužnice se zavázala jej splácet sjednaným způsobem a případně plnit další závazky plynoucí z úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek (viz shora). Žalobce úvěry poskytl, avšak dlužnice se dostala do prodlení s úhradou více než tří splátek a žalobce využil svého oprávnění sjednaného v úvěrových podmínkách a úvěry zesplatnil k 10.2.2010 (prvá smlouva) a k 12.1.2010 (druhá smlouvy). Částka uhrazená na splátkách u prvé smlouvy činila 41.260,--Kč (28 splátek, z toho poslední uhrazena jen částečně) a dlužná jistina činila 45.457,46 Kč (dlužná jistina pak byla přihlášena jako část pohledávky 1 a byla zjištěna), dlužný úrok do zesplatnění byl vyúčtován ve výši 2.336,36 Kč a úrok po zesplantění 17.650,18 Kč, celkem neuhrazený úrok 19.986,54 Kč. Částka uhrazená na splátkách u druhé smlouvy činila 13.736,--Kč (17 splátek) a dlužná jistina činila 22.611,33 Kč (dlužná jistina pak byla přihlášena jako část pohledávky 4 a byla zjištěna), dlužný úrok do zesplatnění byl vyúčtován ve výši 1.883,43 Kč a úrok po zesplantění 10.249,24 Kč, celkem neuhrazený úrok 12.132,67 Kč. Pohledávky byly postoupeny na žalobce.

Po právní stránce soud pohledávky 3 a 6 posoudil následovně.

Podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak j neplatný.

Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle § 52 odst. 1 spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odst. 2 dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle odst. 3 spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

Soud obě smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku, avšak současně se jednalo o spotřebitelskou smlouvou dle § 52 a násl. občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobce je uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti a dlužnice jako spotřebitelka.

Soud je toho názoru, že i v případě vykonatelných pohledávek jsou správce i dlužnice oprávněni namítat rozpor s dobrými mravy, neboť tímto posouzením se žádný z rozhodců nezabýval a ze strany správce (ani dlužnice) se tak nejednalo o jiné právní posouzení věci, neboť správce byl první, kdo tuto otázku posuzoval, a dlužnice takovou námitku v rozhodčích řízeních nevznesla. Sám žalobce pak vzal zpět svoji žalobu ohledně částek připadajících na náklady řízení.

Soud však nesdílí stanovisko žalovaných, že by ujednání o smluvní pokutě obsažené vždy v úvěrových podmínkách bylo v rozporu s dobrými mravy. Sjednaná smluvní pokuta odpovídá úrokům, na něž by žalobci jinak vznikl nárok, pokud by byl úvěr řádně splácen. U prvé smlouvy měl být úvěr ve výši 60.000,--Kč splácen 72 měsíců, tj. 6 let, po 1.482,--Kč a za tuto dobu mělo být uhrazeno 106.704,--Kč. Lze vést teoretickou diskusi, zda částka, která měla být uhrazena nad rámec poskytnutého úvěru, představuje kapitalizovaný úrok či odměnu za poskytnutí úvěru či kombinací obojího. Z úvěrových podmínek plyne, že se mělo jednat o úrok. V každém případě se však jedná o zisk žalobce, tj. o částku, kterou měl získat poskytnutím jistiny úvěru. Úvěr měl být splácen 6 let a částka zaplacena navíc ve výši 46.704,--Kč tak odpovídá úroku 12,97 % z poskytnuté jistiny ročně. Takovýto úrok soud považuje za přiměřený a odpovídající běžně sjednávaným sazbám při spotřebitelských (nehypotečních) úvěrech. Výše zisku (tj. kapitalizovaného úroku či odměny) tak nebyla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Na úvěr bylo ve splátkách uhrazeno 41.260,--Kč, zesplatněná jistina (tj. část jistiny v dlužných splátkách do zesplatnění a v zesplatněných splátkách) činila 45.457,46 Kč. Zbývající částka do 106.704,--Kč pak činí 19.986,54, což odpovídá dlužnému úroku do zesplatnění ve výši 2.336,36 Kč a úroku po zesplatnění 17.650,18 Kč. Po částečných úhradách pak žalobce požaduje jen částku 12.856,82 Kč. (K žalobcem uváděné původní výši smluvní pokuty 18.005,18 Kč žalobce zřejmě dospěl tím, že k zesplatněnému úroku 17.650,18 Kč nepřičetl dlužný úrok do zesplatnění 2.336,36, ale chybně k něm připočetl smluvní pokutu 8 % z neuhrazených splátek ve výši 355,--Kč, neboť smluvní pokuta ve výši 8 % nebyla přihlášena). Žalobcem požadovaná částka je však stále nižší, než tak, na kterou by mu jinak vznikl nárok při řádném splácení).

Přiměřenost sjednané a požadované smluvní pokuty soud porovnával se situací, kdy by k předčasného zesplatnění nedošlo. Pokud by splátky byly hrazeny řádně, dlužnice by v 72 splátkách uhradila celkem 106.704,--Kč. Po zesplatnění z důvodů prodlení na straně dlužnice má pak žalobce nárok na uhrazení stejné částky, přičemž posuzovaná smluvní pokuta představuje pouze část kapitalizovaného úroku, který by jinak byl uhrazen v řádných splátkách splatných po zesplatnění. Jak je výše uvedeno, soud neshledal, že by úroky (zisk žalobce) byl sjednán v nepřiměřené výši, že by byly v rozporu s dobrými mravy, a že by dlužnice nebyla povinna je hradit. Soud je toho názoru, že věřitel nemůže být v případě předčasného zesplatnění úvěru v horším postavení, než v jakém by byl při řádném průběhu smlouvy, a to navíc v situaci, kdy k předčasnému zesplatnění došlo v důsledku porušení povinností ze strany dlužníka.

Stejné závěry pak platí i pro druhou smlouvu. Celkem měl být úvěr ve výši 27.000,--Kč splácen 60 měsíců, tj. 5 let, po 808,--Kč a za tuto dobu mělo být uhrazeno 48.480,--Kč. Částka zaplacena navíc ve výši 21.480,--Kč tak odpovídá úroku 15,91 % z poskytnuté jistiny ročně. Rovněž tento úrok soud považuje za přiměřený a odpovídající běžně sjednávaným sazbám při spotřebitelských (nehypotečních) úvěrech. Výše zisku (tj. kapitalizovaného úroku či odměny) tak nebyla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Na úvěr bylo ve splátkách uhrazeno 13.736,--Kč, zesplatněná jistina (tj. část jistiny v dlužných splátkách do zesplatnění a v zesplatněných splátkách) činila 22.611,33 Kč. Zbývající částka do 48.480,--Kč pak činí 12.132,67 Kč, což odpovídá dlužnému úroku do zesplatnění ve výši 1.883,43 Kč a úroku po zesplatnění 10.249,24 Kč. Žalobce požaduje nižší částku 10.442,24 Kč a na tuto částku má tedy nárok (k částce 10.442,24 žalobce zřejmě dospěl tím, že k zesplatněnému úroku 10.249,24 Kč nepřičetl dlužný úrok do zesplatnění 1.883,43, ale chybně k něm připočetl smluvní pokutu 8 % z neuhrazených splátek ve výši 193,--Kč, neboť taková smluvní pokuta ve výši 8 % nebyla přihlášena). Žalobcem požadovaná částka je však stále nižší, než tak, na kterou by mu jinak vznikl nárok při řádném splácení.

Dále je nutno uvést, že oba žalovaní popřeli pouze pravost přihlášených částek a soud se tak zabýval základem obou smluvních pokut. Soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvních pokutách obsažená v úvěrových podmínkách nebyla sjednána v rozporu s dobrými mravy a žalobce má na tyto smluvní pokuty nárok. Samotná výše obou přihlášených pokut pak nebyla popírána a dlužnice ani při přezkumu ani v rámci tohoto sporu nenamítala, že by požadované smluvní pokuty byly částečně či v plném rozsahu uhrazeny. K jednání se pak žalovaní nedostavili.

S ohledem na shora uvedené soud vyhověl nároku žalobce ohledně popřených pohledávek 3 a 6 ve výši 12.856,80 Kč a 10.442,24 Kč, celkem tedy 23.299,04 Kč.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s §146 odst. 2 o.s.ř. Žalobce se žalobou domáhal určení celkem částky 66.871,24 Kč. Následně vzal žalobu zpět ohledně částky 43.572,20 Kč-z obsahu spisu neplyne, že by ke zpětvzetí došlo pro chování některého ze žalovaných a žalobce tak zpětvzetím procesně zavinil částečné zastavení řízení a úspěch ohledně této částky je nutno přičíst žalovaným. Ohledně zbývajícího předmětu řízení ve výši 23.299,04 Kč pak byl žalobce úspěšný. Žalobce pak byl úspěšný ve výši 35 % (z celkem žalované částky) a žalovaní byli úspěšná ve výši 65 % (při započtení zpětvzaté částky v jejich prospěch). Žalovaným proto přináleží náhrada nákladů řízení ve výši 30 % (tj. rozdíl úspěchu a neúspěchu). Poté, co Ústavním soudem ČR byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb. (viz nález Ústavního soudu publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb.), soud náhradu náklady řízení v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 3043/2010, ze dne 15.5.2013, a s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 19/2012, ze dne 30. 5. 2013, přiznal dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, tedy jako za určovací žalobu. Tarifní hodnota dle zmíněné ustanovení advokátního tarifu činí 35.000,--Kč (od 1.1.2013), a sazba mimosmluvní odměny tak činí dle § 7 advokátního tarifu částku 2.500,--

Kč (od 1.1.2013), za jeden úkon právní služby. Prvému žalovanému soud nepřiznal žádnou náhradu nákladů řízení, neboť nebyl v řízení zastoupen a z obsahu spisu neplyne, že by mu nějaké náklady vznikly. Druhé žalované soud přiznal poměrnou náhradu nákladů řízení, a to jako odměnu za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení a vyjádření k žalobě), z toho všechny úkony učiněné po 1.1.2013, tedy 5.000,--Kč, k tomu je nutno přičíst dvě paušální náhrady po 300,--Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 600,--Kč, a dále 21 % DPH ve výši 1.176,--Kč. Celkem náklady řízení 6.776,--Kč, z čehož 30 % činí 2.033,--Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude toto usnesení doručeno adresátovi zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 insolvenčního zákona).

V Pardubicích dne 6. září 2013 Mgr. Martin Schreier v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Dirgasová, DiS.