60 ICm 4291/2014
Jednací číslo: KSPH 60 ICm 4291/2014-72 (KSPH 60 INS 18474/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Tůmou, Ph.D., ve věci žalobce: GE Money Bank, a.s., IČ: 25672720, se sídlem Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4-Michle, právně zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, se sídlem Sokolská 60, 120 00 Praha 2, proti žalovanému: Mgr. Ing. Petra Hýsková, IČ: 74360809, se sídlem U Smaltovny 1375/25, 170 00 Praha 7, insolvenčnímu správci dlužníka: Eva anonymizovano , anonymizovano , bytem Za Humny 360, 277 06 Lužec nad Vltavou, o žalobě o určení výše pohledávky,

takto :

I. Určuje se, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 60 INS 18474/2014 je v popřené části co do částky 5.880,60 Kč p o p r á v u .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 12. 2014 domáhá v incidenčním sporu určení, že pohledávka v části 5.880,60 Kč přihlášená pod přihláškou P7 do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSPH 60 INS 18474/2014 z titulu nákladů exekučního řízení, byla přihlášena po právu.

Žalobce svou žalobu odůvodnil tak, že nárok věřitele na úhradu nákladů exekučního řízení vznikl již usnesením o nařízení exekuce, přičemž v dané věci byla exekuce na majetek dlužníka nařízena již dne 24. 6. 2009. Na podporu svých tvrzení pak žalobce odkazuje na judikaturu Vrchního soudu v Olomouci a judikaturu některých krajských soudů. Náklady žalobce vyčíslil na částku 5.880,60 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava věci, návrh ve věci samé), které byly učiněny před zahájením insolvenčního řízení. Závěrem navrhnul, aby soud vyhověl jeho žalobě a určil, že pohledávka spočívající v nákladech exekučního řízení je přihlášená po právu. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že trvá na svém popěrném úkonu. Žalovaný uvedl, že nárok žalobci nevznikl, neboť v exekučním řízení má dlužník možnost, jsou-li k takovému postupu objektivní podmínky, podat návrh na zastavení řízení a v této souvislosti není dlužník povinen k náhradě nákladů exekuce. Nárok tedy nevzniká automaticky bez existence pravomocného rozhodnutí. Z tohoto důvodu navrhuje žalobu zamítnout. Z obsahu insolvenčního spisu má soud za zjištěné, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 7. 7. 2014 a dne 15. 8. 2014 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a bylo povoleno oddlužení, přičemž insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Ing. Petra Hýsková, IČ: 74360809, se sídlem U Smaltovny 1375/25, 170 00 Praha 7. Dne 20. 11. 2014 proběhlo přezkumné jednání, na kterém ustanovený insolvenční správce popřel mimo jiné přihlášku pohledávky žalobce pod č. P7 v celkové výši 7.235,80 Kč co do výše (důkaz: insolvenční spis sp. zn. KSPH 60 INS 18474/2014). Na základě toho soud přezkoumal přípustnost žaloby dle ust. § 160 IZ ve spojení ust. § 199 IZ. Žaloba byla podána věřitelem popřené pohledávky a to do 30 dnů od přezkumného jednání proti ustanovenému insolvenčnímu správci, jenž pohledávku žalobce na přezkumném jednání popře. Žaloba tak byla podána včas a osobou oprávněnou. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Na základě platebního rozkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1, č. j. 51 C 817/2009-6, který nabyl právní moci dne 13. 3. 2009, vydal Okresní soud v Mělníku dne 24. 6. 2009 usnesení o nařízení exekuce, č.j. 15 Nc 3345/2009-4, ve kterém nařídil exekuci na majetek dlužníka Evy anonymizovano , nar. 16. 8. 1970 a pověřil provedením exekuce exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D. (důkaz: platební rozkaz Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. 51 C 817/2009-6; usnesení Okresního soudu v Mělníku o nařízení exekuce, č.j. 15 Nc 3345/2009-4). Dne 11. 7. 2014 vydal exekutor finanční vyjádření exekuce ke dni 11. 7. 2014 , kde vyčíslil mimo jiné náklady exekučního řízení ve výši 7.235,-Kč (důkaz: finanční rekapitulace ze dne 11. 7. 2014). Tato zjištění jsou dostačující pro skutkový závěr soudu, proto již soud další provedené důkazy nehodnotil, když z nich již nic právně významného nezjistil. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), ve znění účinném ke dni rozhodnutí, dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen ex. ř. ) ve znění ke dni zahájení exekučního řízení, tj. dni 24. 6. 2009. Dle ust. § 87 odst. 2 ex. ř. oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku (dále jen "náklady oprávněného"). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný. Dle ust. § 52 odst. 1 ex. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Dle ust. § 270 o.s.ř. spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloží soud i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniž stanoví lhůtu k jejich zaplacení. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady (odst. 1). Oprávněný má nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí (odst. 2). V dané věci není mezi stranami sporu, že bylo zahájeno exekuční řízení a dosud nedošlo k vydání příkazu k náhradě nákladů exekuce, přičemž podstatné pro rozhodnutí ve věci je to, zda má žalobce nárok na náhradu nákladů exekučního řízení v insolvenčním řízení i pokud o tomto nároku nebylo pravomocně rozhodnuto v rámci exekučního řízení. V poměrech vykonávacího řízení platí, že povinný má povinnost k náhradě nákladů řízení a tato povinnost je mu uložena již v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Tedy pohledávka oprávněného z titulu náhrady nákladů vykonávacího řízení vznikne pravomocným rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí. Ve vztahu k exekučnímu řízení pak není důvod se od daného odchylovat, přičemž i Nejvyšší soud České republiky ve svém stanovisku, sp. zn. Cpjn 200/2005 uvedl, že také v exekučním řízení platí, že nařízení exekuce se vztahuje i na povinnost k úhradě nákladů exekuce (§ 44 odst. 6 písm. e/, § 87 odst.1, 3 ex. ř.) a ač výslovně neuvedeno-i nákladů oprávněného (§ 87 odst. 2 ex. ř.), a to bez toho, že byly specifikovány. Tedy na rozdíl od nalézacího řízení, kde vzniká právo na náhradu nákladů řízení až pravomocným rozhodnutím, kterým řízení končí a kterým je najisto postaveno, zda byl žalobce v právu či ne, v případě vykonávacího (exekučního) řízení je třeba vyjít z toho, že oprávněný již své právo prokázal a má tak (až na výjimky) nárok na účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním svého práva vždy (tzv. presumovaný procesní úspěch). V insolvenčním řízení je možno tyto náklady uplatnit a exekučním titulem je v takovém případě usnesení o nařízení exekuce ve spojení s příkazem k úhradě nákladů exekuce, přičemž příkaz k úhradě nákladů nelze vydat po zahájení insolvenčního řízení, neboť se jedná podle ustálené judikatury o provádění exekuce (viz např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 13 VSOL 26/2015). V případě, že dosud příkaz k úhradě nákladů exekuce nebyl vydán, neznamená to, že takovou pohledávku nelze do insolvenčního řízení přihlásit, neboť pohledávka již vznikla, ovšem v takovém případě bude přezkoumána v režimu nevykonatelné pohledávky. Zdejší soud se tak v této otázce ztotožňuje s právním názorem vysloveným v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 4. 2014, sp. zn. 102 VSPH 134/2014. Z výše uvedeného pak vyplývá, že pokud věřitel přihlásil sporné náklady pouze na základě usnesení o nařízení exekuce, stalo se tak po právu, přičemž soud musel dále posoudit, zda tyto náklady v řízení skutečně vznikly a zda se jedná o účelně vynaložené náklady (viz ust. § 142 o.s.ř.). Ze skutkových zjištění je pak zjevné, že žalobce byl v exekučním řízení zastoupen advokátem, a tedy má právo na úhradu nákladů řízení spočívajících v odměně za zastupování advokátem (viz ust. 137 o.s.ř.). V daném případě je tato odměna odvozena od jednoho úkonu právní služby při tarifní hodnotě 78.468,26 Kč ve výši 4.260,-Kč (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.), paušální náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby po 300,-Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh na zahájení řízení) a dále pak z náhrady DPH z odměny a náhrad ve výši 1.020,60 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Celkem tedy 5.880,60 Kč. Námitka žalovaného, že nelze dosud najisto postavit povinnost dlužníka k úhradě nákladů exekučního řízení, není důvodná. Jednak (jak bylo výše vyloženo) úprava vychází z presumovaného procesního úspěchu oprávněného a jednak zákon výslovně v ust. § 271 o.s.ř. upravuje situaci, kdy jsou náklady chybně vyplaceny oprávněnému, přičemž v takovém případě může i zpětně rozhodnout o povinnosti oprávněného vrátit povinnému již zaplacené náklady exekučního řízení. I pokud by tedy byla náhrada nákladů řízení v rámci insolvenčního řízení vyplacena chybně, nic nebrání exekučnímu soudu, aby případně rozhodl jinak o povinnosti k náhradě nákladů řízení později.

Na základě výše uvedeného pak soud rozhodl, jak je ve výroku uvedeno. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl ve spojení s ust. § 202 odst. 1 IZ věty první insolvenčního zákona, podle něhož ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Nárok na náhradu nákladů řízení má v tomto případě žalobce proti žalovanému v plné výši. Vzhledem k ust. § 202 IZ, soud náhradu nákladů řízení žalobci proti insolvenčnímu správci nepřiznal. Odlišný právní názor insolvenčního správce na opodstatněnost přihlášené pohledávky nemůže pojmově (bez dalšího) představovat zavinění vzniku nákladů řízení ve smyslu § 202 odst. 2 IZ.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat odvolání. Odvolání se podává ve dvou vyhotoveních u Krajského soudu v Praze, se sídlem Náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5. O odvolání rozhoduje Vrchní soud v Praze.

V Praze dne 15. dubna 2016 JUDr. Pavel Tůma, Ph.D., v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Marcela Engelová