60 ICm 352/2013
Č.j. 60 ICm 352/2013-14 (KSPA 48 INS 9734/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Schreierem ve věci žalobce: 1. správcovská a konkurzní v.o.s., třída Míru 67, 530 02, Pardubice (insolvenční správce dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , a dlužnice Ilony Matouškové, r.č 655210/0852), zast. Mgr. Martinem Červinkou, advokátem se sídlem Čechova 396, 560 02, Česká Třebová, proti žalovanému: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Jeremenkova 11, 703 00, Ostrava-Vítkovice, IČ 47672234, o popření vykonatelné pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že žalovaný ne má vůči dlužnici Iloně Matouškové, r.č 655210/0852, pohledávku ve výši 36.586,--Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.660,--Kč, a to k rukám zástupce žalobce Mgr. Martina Červinky, advokáta se sídlem Čechova 396, 560 02 Česká Třebová, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR-Krajskému soudu v Hradci Králové soudní poplatek ve výši 5.000,--Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Od ůvo d ně n í:

Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že žalovaný nemá pohledávku ve výši 36.586,--Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dlužnice byla po celou dobu, za které je pojistné požadováno, zaměstnána a nebyla tedy povinna pojistné na veřejné zdravotní pojištění platit.

Žalovaný ve vyjádření uvedl, že žalobce neprokázal, že by dlužnice byla zaměstnána. Podle evidence žalovaného, byla dlužnice zaměstnána až v době od 1.10.2009 u firmy Eurest s.r.o. Před 1.10.2009 byla dlužnice vedena jak osoba bez zdanitelných příjmů a byla povinna platit pojistné. Ke dni 1.10.2009 byl dluh na pojistném ve výši 23.760,--Kč a s ohledem na to, že se pojistné platí měsíčně, bylo při vyměření přihlédnuto i k měsíci září (úhrada do 8.10.2009) a k dluhu bylo připočteno 1.080,--Kč. Celkem tak dluh na pojistném činí 24.480,--Kč. Penále bylo vypočítáno ve výši 11.746,--Kč.

Žalobce replikoval, že v přihlášce bylo přihlášeno dlužné pojistné za kontrolní období od 1.10.2009 do 4.5.20112, přičemž v tomto období byla dlužnice po celou dobu zaměstnána. Pokud měl žalovaný v úmyslu přihlásit si dlužné pojistné za jiné období, měl to uvést do přihlášky.

Žalovaný při jednání uvedl, že pohledávka byla přihlášena dle stavu účtu k 1.10.2009, byla doložena vykonatelným rozhodnutím a pro interní potřeby žalovaného se kontrolním obdobím rozumí doba, za níž se sledovalo, zda nedošlo k nárůstu dluhu. Výše dlužného pojistného k 1. dni kontrolního období byla dána a činila 24.840,--Kč. Dlužnice neuhradila pojistné za 22 měsíců se splatností od 12/2007 do 9/2009 a za toto období bylo vyměřeno rovněž penále. Od 1.10.2009 pak dluh na pojistném nenarůstal a pojistné je řádně hrazeno.

Soud nejprve posoudil včasnost podané žaloby. Vykonatelná pohledávka žalobce byla popřena při přezkumném jednání dne 18.1.2013. Žaloba pak byla insolvenčním správcem podána dne 4.2.2013, tedy ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání, tj. včas dle § 199 insolvenčního zákona.

Z vlastní činnosti je soudu známo, že insolvenční řízení obou dlužníků bylo spojeno ke společnému projednání, byl u nich zjištěn úpadek a povoleno oddlužení. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce.

Z přihlášek pohledávek plyne, že si žalobce vůči dlužnici přihlásil mimo jiné vykonatelnou dílčí pohledávku č. 1 ve výši 36.586,--Kč, která sestávala z jistiny 24.840,--Kč a penále z dlužného pojistného 11.746,--Kč. Jako důvod vzniku pohledávky je uvedeno dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění dle zákona č. 592/1992 Sb. v platném znění za kontrolní období od 1.10.2009 do 4.5.2012. Je zde učiněn odkaz na výkaz nedoplatků č. VN2010_KZ/045858.

Z protokolu o přezkumném jednání a z přezkumného listu soud zjistil, že žalobce dílčí pohledávku č. 1 ve výši 36.586,--Kč popřel co do pravosti v celé přihlášené výši, neboť dlužnice byla ve sledovaném období zaměstnána a pojistné měl hradit zaměstnavatel.

Z vyúčtování ze dne 2.5.2013, č.j. 2010_KZ/045858/1 soud zjistil, že dlužnice Ilona Matoušková byla jako zaměstnance evidována od 1.10.2009. Kontrolní období je zde označeno od 1.10.2009 do 4.5.2012. Počáteční stav účtu k 1.10.2009 činil 23.760,--Kč (dluh na pojistném), k čemuž bylo připočteno pojistné za 9/2009 ve výši 1.080,--Kč, celkem tedy 24.840,--Kč. Penále z tohoto dluhu pak činilo 11.745,54 Kč.

Z přehledu položek pojištěnce soud zjistil, že dlužnice neuhradila pojistné za měsíce 11/2007 až 8/2009 se splatností od 10.12.2007 do 8.9.2009 ve výši 23.760,--Kč a k této částce bylo připočteno 1.080,--Kč za měsíc 9/2009.

Z výkazu nedoplatků č.j. FVB/VN/2010_KZ/045858/1 ze dne 4.5.2012 (vykonatelného dnem 14.5.2012) soud zjistil, že dlužnici bylo předepsáno k úhradě dlužné pojistné podle stavu účtu vedeného u dlužnice, za kontrolované období od 1.10.2009 do 4.5.2012. Dále je zde uvedeno kontrolní období rovněž od 1.10.2009 do 4.5.2012, dlužné pojistné činilo 24.840,--Kč a dlužné penále 11.746,--Kč.

Z vyúčtování ze dne 2.5.2013 č.j. 2012_KZ/016909/2 (čl. 10) pak nebyly zjištěny již žádné nové skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

Ohledně skutkového stavu nebylo mezi stranami v podstatě sporu. Z výkazu nedoplatků plyne, že dlužnice dluží částku 24.840,--Kč (na dlužném pojistném) a 11.746,--Kč (penále). Z přehledu položek pojištěnce pak vyplývá, že se jedná o dluh na pojistném za měsíce 11/2007 až 8/2009, k čemuž je připočteno pojistné za 9/2009, tedy celkem 24.840,--Kč, tedy za 23 měsíců pojistné po 1.080,--Kč. K tomuto dlužnému pojistnému se vztahuje penále ve výši 11.746,--Kč. Od 1.10.2009 je pak pojistné řádně hrazeno (nesporované tvrzení žalovaného). V listinách předložených žalovaným pak je vždy uvedeno kontrolní období od 1.10.2009 až 4.5.2012, přičemž v samotném výkazu nedoplatků je uvedeno jak kontrolované tak kontrolní období se shodným vymezením trvání. V přihlášce je pak jako důvod vzniku uvedeno dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění dle zákona č. 592/1992 Sb. v platném znění za kontrolní období od 1.10.2009 do 4.5.2012. Je zde učiněn odkaz na výkaz nedoplatků č. VN2010_KZ/045858.

Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

Podle § 174 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ ) přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.

Podle § 10 zákona č. 592/1992 Sb. osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

Z provedeného dokazování vyplývá (a nebylo v podstatě sporné), že dlužnice neuhradila pojistné za měsíce 11/2007 až 9/2009 v celkové výši 24.840,--Kč, k čemuž se rovněž vztahovalo penále ve výši 11.746,--Kč. V přihlášce však jako důvod pohledávky byl uveden nedoplatek na pojistném za kontrolní období od 1.10.2009 do 4.5.2012, tedy za období, v němž dluh na pojistném nevznikl. Ve výkazu nedoplatků je pak použit jak pojem kontrolní období tak pojem kontrolované období a vždy v rozpětí do 1.10.2009 do 4.5.2012. Přinejmenším ve výkazu nedoplatků jsou pak oba tyto pojmy používány ve stejném významu. Dle názoru soudu je obecným významem pojmů kontrolní či kontrolované období to období, za nějž dluh vznikl (na pojistném, na daních, poplatcích atd.), a nikoli časový úsek, kdy je prováděna samotná kontrola, resp. kdy je sledováno, zda nedojde k navýšení dluhu. Věřitel je povinen popsat důvod vzniku své pohledávky nezaměnitelným způsobem, tj. vymezit skutek své pohledávky tak, aby nebyl zaměnitelný za jiný. Období, kdy dluh vznikne, lze kontrolovat ve více obdobích či etapách, a vymezení nedoplatku dluhu obdobím, v němž bylo sledováno, zda nedošlo nárůstu dluhu, je dle názoru soudu zavádějící. Pokud má určitý pojem význam v interní komunikaci žalobce či v jeho informačním systému, pak to na věci nic nemění. V přihlášce mělo být např. uvedeno, že se jedná o nedoplatek na pojistném za měsíce 11/2007 až 9/2009 nebo např. za kontrolované období 11/2007 až 9/2009. Sousloví použitému žalovaným pak nelze rozumět jinak, než že je přihlašován nedoplatek na pojistném, které mělo být zaplaceno (vzniklo) v měsících 10/2009 až 5/2012. Soud by akceptoval, pokud by v rámci vymezení důvodů pohledávky byl učiněn odkaz na vykonatelné rozhodnutí, které by skutek blíže vymezilo, tj. bylo by z něj patrné, o které konkrétní měsíce, za něž dlužnice neuhradila pojistné, se jedná, popř. které by definovalo, co se myslí kontrolním obdobím. V daném případě však byl v přihlášce učiněn odkaz na výkaz nedoplatků, který však sám o sobě také řádné určení konkrétních měsíců neobsahuje, ano neobsahuje definici kontrolního či kontrolovaného období. Ve výkazu nedoplatků je opět zmíněno kontrolované či kontrolní období od 1.10.2009 do 4.5.2012, tedy jsou zde opět uvedeny měsíce (resp. období), v němž bylo pojistné placeno, a za něž dluh na pojistném evidován není.

Na základě shora uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že byl přihlášen nedoplatek pojistného za období od 1.10.2009 do 4.5.2012, avšak v tomto období žádný dluh na pojistném nevznikl. Ten vznikl za předcházející dobu, za níž však dluh na pojistném přihlášen nebyl. Z přihlášeného období pak nevzniklo ani penále, neboť to se vztahovalo právě na nedoplatek za měsíce 11/2007 až 9/2009. Soud proto rozhodl tak, že žalovaný nemá pohledávku spočívající v nedoplatku na pojistném ve výši 24.840,--Kč ani penále z dlužného pojistného 11.746,--Kč. V incidenční žalobě pak soud nemůže přiznat pohledávku vyplývající z jiného skutku než toho, jak byl vymezen v přihlášce (tj. nemůže přiznat nedoplatek za jiné období, než za jaké byl přihlášen).

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl se svojí žalobou úspěšný. Poté, co Ústavním soudem ČR byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb. (viz nález Ústavního soudu publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb.), soud náhradu nákladů řízení v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 3043/2010, ze dne 15.5.2013, a s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 19/2012, ze dne 30. 5. 2013, přiznal dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, tedy jako za určovací žalobu. Tarifní hodnota dle zmíněného ustanovení advokátního tarifu činí 35.000,--Kč, a sazba mimosmluvní odměny tak činí dle § 7 advokátního tarifu částku 2.500,--Kč za jeden úkon právní služby. Soud přiznal žalovanému odměnu za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, replika ze dne 27.5.2013 a účast při jednání), tedy 10.000,--Kč, k tomu je nutno přičíst čtyři paušální náhrady po 300,--Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 1.200,--Kč, dále 21 % DPH ve výši 2.352,--Kč, celkem tedy 13.552,--Kč. Dále soud přiznal náhradu za ztrátu času za šest půlhodin po 100,--Kč dle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy 600,--Kč, včetně DPH pak 726,--Kč, dále cestovné za cestu na jednání z České Třebové do Pardubic a zpět v délce 144 km osobním vozem Volvo S80, reg.zn. 3E6 2003 při spotřebě dle technického průkazu 12 l na 100 km, vyhláškové ceně Naturalu 95 ve výši 36,10 Kč (vyhl. č. 472/2012 Sb.) a sazbě základní náhrady ve výši 3,60 za 1 km, celkem jízdné ve výši 1.142,--Kč, včetně DPH pak 1.382,--Kč. Náklady řízení tak celkem činí 15.660,--Kč.

Výrok III. se opírá o § 2 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. g) zákona o soudních poplatcích, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků, žalovaný nemá vůči žalobci nárok na náhradu nákladů řízení a sám není osvobozen od placení soudních poplatků. Výše soudního poplatku je stanovena dle položky 13, bod 1, písm. a) sazebníku soudních poplatků

Po uče ní :

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude toto usnesení doručeno adresátovi zvláštním způsobe m (ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 insolvenčního zákona).

V Pardubicích dne 23. července 2013 Mgr. Martin Schreier v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Marie Kohoutková