60 ICm 1814/2013
Č.j.: 60 ICm 1814/2013-221 (KSPA 48 INS 7521/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Schreierem ve věci žalobce: Mgr. Radan Vencl, Chmelova 357/2, 500 03, Hradec Králové (insolvenční správce dlužníka Tomáše anonymizovano , anonymizovano , a dlužnice Jitky anonymizovano , anonymizovano ), zast. Mgr. Ondřejem Skálou, advokátem se sídlem Chmelova 357/II, 500 03, Hradec Králové, proti žalovanému: SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o., náměstí Junkových 2772/1, 155 00, Praha 5, Stodůlky, IČ 61061344, zast. Mgr. Michalem Chuchútem, LL.M., advokátem se sídlem Junkových 2772/1, 155 00, Praha 5, o popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Zamítá se žaloba, v níž se žalobce domáhal určení, že žalovaný nemá vůči dlužníkovi Tomáši anonymizovano , r.č. 720313/3696, pohledávku ve výši 979.991,34 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice-Krajskému soudu v Hradci Králové, náklady řízení ve výši 30.196,--Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že žalovaný nemá vůči dlužníkovi pohledávku ve výši 979.991,34 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že přihlášenou vykonatelnou pohledávku popřel v částce 800.000,--Kč na jistině a v částce 179.991,34 Kč na úrocích. Důvodem popření bylo, že věřitel neponížil výši svých pohledávek o obvyklou cenu předmětu leasingových smluv, jejímž započtením část závazků dlužníka zanikla. Předmětem první leasingové smlouvy byl CNC soustruh Gildemeister typ NEF 400 s CNC řízením Siemens 840D se Shop Turn (dále jen předmět leasingu 1) v pořizovací ceně 1.635.600,--Kč bez DPH, který pořízen v říjnu roku 2007 a následně byl prodán za cenu 800.000,--Kč bez DPH ke dni

25.10.2010. Předmětem druhé leasingové smlouvy bylo vertikální obráběcí centrum Deckel Maho typ DMC 835 V s CNC řízením Heidenhain iTNC 530 (dále jen předmět leasingu 2), které bylo pořízeno v listopadu roku 2007 za částku 2.913.060,--Kč bez DPH a ke dni 30.9.2010 bylo prodáno za částku 1.387.000,--Kč bez DPH. Prodejní ceny neodpovídají obvyklé ceně předmětu leasingových smluv v době ukončení leasingu. Žalobce proto určil odhadem obvyklou cenu na částku 1.100.000,--Kč (předmět leasingu 1) a na částku 1.887.000,--Kč (předmět leasingu 2).

Žalovaný ve vyjádření uvedl, že před zpeněžením si nechal zpracovat znalecké posudky a prodejní cena v obou případech převyšovala cenu obvyklou stanovenou znaleckým posudkem. Popřené pohledávky byly přiznány rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. U předmětu leasingu 1 dlužnou částku tvoří 43 budoucích splátek a zůstatková hodnota v celkové výši 1.337.638,89 Kč, náklady spojené s nakládkou a převozem předmětu leasingu 28.470,75 Kč, náklady na pojistné na pojištění demontáže a přepravy předmětu leasingu 2.970,--Kč, někady na vyhotovení znaleckého posudku 4.165,--Kč, náklady na uskladnění předmětu leasingu 43.859,85 Kč, náklady na pojistné na strojní pojištění 11.079,22 Kč a úroky z prodlení od data výpovědi do prohlášení konkurzu 302.532,20 Kč (položky 5 až 11 v čl. V. vyjádření žalovaného), celkem tedy 1.730.715,91 Kč. Tuto částku žalovaný ponížil o nespotřebovaný úrok 30.204,46 Kč a prostředky získané prodejem předmětu leasingu 800.000,--Kč a konečná výše závazku tak činí 900.511,45 Kč. U předmětu leasingu 2 dlužnou částku tvoří 44 budoucích splátek a zůstatková hodnota v celkové výši 2.396.261,10 Kč, náklady spojené s nakládkou a převozem předmětu leasingu 28.470,75 Kč, náklady na pojistné na pojištění demontáže a přepravy předmětu leasingu 5.289,60 Kč, někady na vyhotovení znaleckého posudku 4.165,--Kč, náklady na uskladnění předmětu leasingu 43.859,85 Kč, náklady na pojistné na strojní pojištění 20.375,49 Kč a úroky z prodlení od data výpovědi do prohlášení konkurzu 525.568,22 Kč (položky 5 až 11 v čl. V. vyjádření žalovaného), celkem tedy 3.023.990,01 Kč. Tuto částku žalovaný ponížil o nespotřebovaný úrok 81.327,10 Kč, finanční prostředky získané pronájmem předmětu leasingu 10.750,--Kč a prostředky získané prodejem předmětu leasingu 800.000,--Kč a konečná výše závazku tak činí 1.544.912,91 Kč. Pohledávky z obou předmětů leasingu tedy činí 2.445.424,36 Kč, což odpovídá dílčí pohledávce 1.

Při jednání dne 6.6.2014 žalobce i žalovaný prohlásili, že je mezi nimi nesporná výše pohledávek tak, jak jsou uvedeny ve vyjádření žalovaného (viz předchozí odstavec), tj. pohledávek uvedených pod body 5-11 vztahující se k předmětu leasingu 1 a pohledávek 5 až 11 vztahující se k předmětu leasingu 2 s tím, že nespornou byla rovněž učiněna výše nespotřebovaného úroku u obou předmětů leasingu, dosažená prodejní cenu u obou předmětů leasingů a prostředky získané pronájmem u předmětu leasingu 2. Žalobce setrval na stanovisku, že předměty leasingu nebyly prodány za cenu obvyklou k datu ukončení leasingových smluv).

Soud nejprve posoudil včasnost podané žaloby. Pohledávka žalovaného byla popřena při přezkumném jednání dne 16.4.2013 a žaloba byla správcem soudu doručena dne 15.5.2013, tj. ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání, tedy včas dle § 199 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákona (dále jen IZ ).

Z vlastní činnosti je soudu známo, že u dlužníka a jeho manželky byla řízení spojena ke společného projednání, byl zjištěn úpadek obou dlužníků, bylo povolení oddlužení a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce.

Z přihlášky pohledávky plyne, že žalovaný včas přihlásil tři vykonatelné pohledávky. Pohledávka 1 ve výši 2.810.130,91 Kč sestávající z jistiny 2.445.424,36 Kč a úroků 364.706,55 Kč (jako smluvní úrok 0,05 % denně z částky 1.617.323,94 Kč od 1.1.2011 do 27.3.2012) přiznané rozhodčím nálezem Rsp 1405/11 ze dne 19.11.2011. Pohledávka 2 představovala náklady rozhodčího řízení Rsp 1405/11 ve výši 153.017,--Kč, pohledávka 3 částku přiznanou rozhodčím nálezem Rsp 754/2009 ve výši 612.543,01 Kč (jistina 400.077,--Kč a smluvní úrok 212.466,01 Kč) a pohledávky 4 náklady řízení Rsp 754/2009 ve výši 65.119,--Kč.

Z protokolu o přezkumném jednání a z přezkumného listu pro pohledávky žalovaného plyne, že pohledávka 1 byla popřena žalobcem do výše 979.991,34 Kč, neboť věřitel neponížil výši pohledávky o obvyklou cenu předmětů leasingu a ta v uvedeném rozsahu zanikla započtením, současně byla popřena i poměrná část příslušenství. Pohledávka 1 tak byla zjištěna ve výši 1.830.139,57 Kč. Pohledávky 2, 3 a 4 nebyly popřeny a byly zjištěny v celé přihlášené výši.

Z rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky sp.zn. Rsp 1405/11 ze dne 19.11.2011 (právní moc dne 23.12.2011) soud zjistil, že dlužníkovi bylo uloženo zaplatit žalovanému částku 2.445.424,36 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 1.617.323,94 Kč od 1.1.2011 do zaplacení. Z odůvodnění plyne, že přiznaná částka odpovídá jednotlivým závazkům a způsobu výpočtu dlužné částky tak, jak je žalovaný uvedl ve svém vyjádření (viz shora), a tato částka odpovídá dílčí pohledávce 1. Z odůvodnění rovněž plyne, že tímto rozhodčím nálezem byly přiznány částky z jiných důvodů, než částka 402.973,--Kč přiznaná rozhodčím nálezem téhož rozhodčího soudu sp.zn. Rsp 754/2009 (této částka pak odpovídá dílčí pohledávce 3).

Z vlastní činnosti (obchodní rejstřík) je soudu známo, že dlužník byl v době uzavření níže uvedených leasingových smluv jediným jednatelem a společníkem společnosti Davvero s.r.o., IČ 25943821.

Ze smlouvy o finančním leasingu č. 20500/07 ze dne 11.10.2007 soud zjistil, že žalovaný pronajal společnosti Davvero s.r.o., IČ 25943821 (nájemce) předmět leasingu 1 s předběžnou pořizovací cenou 1.635.000,--Kč bez DPH s právem následné koupě najaté věci a nájemce se zavázal hradit 60 měsíčních leasingových splátek po 29.102,--Kč bez DPH (34.631,40 Kč s DPH). Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny Všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP). Smlouva byla uzavřena dle obchodního zákoníku. Dlužník smlouvu za nájemce podepsal. Dlužník rovněž převzal dle § 303 obchodního zákoníku ručení za závazky nájemce. Z čl. 8 bod 2 VOP plyne, že úrok z prodlení byl sjednán ve výši 0,05 % denně. Právo leasingového pronajimatele předčasně ukončit smlouvu z důvodu prodlení s úhradou leasingové splátky či její části po dobu delší čtyř týdnů bylo sjednáno v čl. 9 odst. 1 VOP. Z přejímacího protokolu ze dne 22.10.2007 soud zjistil, že nájemce si předmět leasingu převzal (převzatí za něj stvrdil dlužník), kupní cena činila 58.000 EUR bez DPH. V čl. 9 odst. 5 VOP bylo ujednáno, že v případě předčasného ukončení leasingové smlouvy pronajímal zpeněží předmět leasingu podle úvahy řádného hospodáře na trhu. Předmět leasingu musí být při vrácení v provozuschopném stavu, včetně všech dokladů a ostatního příslušenství.

Ze smlouvy o finančním leasingu č. 20501/07 ze dne 11.10.2007 soud zjistil, že žalovaný pronajal společnosti Davvero s.r.o., IČ 25943821 (nájemce) předmět leasingu 2 s předběžnou pořizovací cenou 2.913.060,--Kč bez DPH s právem následné koupě najaté věci a nájemce se zavázal hradit 60 měsíčních leasingových splátek po 51.831,45 Kč bez DPH

(61.679,45 Kč s DPH). Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny Všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP). Smlouva byla uzavřena dle obchodního zákoníku. Dlužník smlouvu za nájemce podepsal. Dlužník rovněž převzal dle § 303 obchodního zákoníku ručení za závazky nájemce. Z čl. 8 bod 2 VOP plyne, že úrok z prodlení byl sjednán ve výši 0,05 % denně. Právo leasingového pronajimatele předčasně ukončit smlouvu z důvodu prodlení s úhradou leasingové splátky či její části po dobu delší čtyř týdnů bylo sjednáno v čl. 9 odst. 1 VOP. Z přejímacího protokolu ze dne 22.10.2007 soud zjistil, že nájemce si předmět leasingu převzal (převzatí za něj stvrdil dlužník), kupní cena činila 103.300 EUR bez DPH. V čl. 9 odst. 5 VOP bylo ujednáno, že v případě předčasného ukončení leasingové smlouvy pronajímal zpeněží předmět leasingu podle úvahy řádného hospodáře na trhu. Předmět leasingu musí být při vrácení v provozuschopném stavu, včetně všech dokladů a ostatního příslušenství.

Z výpovědí leasingových smluv ze dne 12.2.2009 soud zjistil, že žalovaný obě leasingové smlouvy vypověděl dle čl. 9 odst. 1 VOP, neboť dlužník nehradil od 15.10.2008 leasingové splátky a dostal se do prodlením se zaplacením částky 140.930,80 Kč (předmět leasingu 1) a 232.837,25 Kč (předmět leasingu 2).

Z kupní smlouvy ze dne 25.10.2010 soud zjistil, že žalovaný předmět leasingu 1 prodal Luboši Vágnerovi za kupní cenu 800.000,--Kč bez DPH.

Z kupní smlouvy ze dne 30.9.2010 soud zjistil, že žalovaný předmět leasingu 2 prodal společnosti CG Tool s.r.o. za kupní cenu 1.387.000,--Kč bez DPH.

Ze znaleckého posudku č. 5372-212/09 (předložen žalovaným) zpracovaného Ing. Tomášem Rozlivkou soud zjistil, že obecná cena předmětu leasingu 1 byla ke dni 27.4.2009 stanovena na částku 757.000,--Kč bez DPH. K technickému stavu znalec uvedl, že stroj byl odpojen od zdroje energie, částečně rozebrán, zabalen z důvodu ochrany při převozu. Funkčnost nelze vyzkoušet, vizuálně je stroj běžně opotřeben úměrně stáří a plánovanému využití. Na stroji je sklíčidlo průměr 250 mm, sklíčidlo průměr 200 mm nebylo nalezeno. Nebyl nalezen návod k obsluze, programování a údržbě stroje v českém jazyce, bezpečností předpisy, pistole k oplachování třísek. Před znovuuvedením do provozu doporučuje znalec celkovou kontrolu autorizovaným servisem.

Ze znaleckého posudku č. 5373-213/09 (předložen žalovaným) zpracovaného Ing. Tomášem Rozlivkou soud zjistil, že obecná cena předmětu leasingu 2 byla ke dni 27.4.2009 stanovena na částku 1.348.000,--Kč bez DPH. K technickému stavu znalec uvedl, že stroj byl odpojen od zdroje energie, částečně rozebrán, zabalen z důvodu ochrany při převozu. Funkčnost nelze vyzkoušet, vizuálně je stroj běžně opotřeben úměrně stáří a plánovanému využití. Nebyl nalezen návod k obsluze, programování a údržbě stroje v českém jazyce, bezpečností předpisy, pistole k oplachování třísek. Před znovuuvedením do provozu doporučuje znalec celkovou kontrolu autorizovaným servisem.

Ke znaleckým posudkům žalovaný u jednání doplnil, že z popisu technického stavu je patrné, že stroje nebyly kompletní, dále poukázal na to, že cena byla stanovena i s ohledem na podmínky na trhu, po konzultaci s prodejci obdobných zařízení a provedený výpočet pak legitimizuje cenu stanovenou jako obvyklou a též zohledňuje náklady na znovuuvedení do provozu.

Žalobce u jednání replikoval, že nemůže jít k tíži dlužníka, že některé součásti chybí, není zřejmé, z jakého důvodu chyběly, zda je žalovaný neměl uloženy jinde, či zda se nepoztrácely při převozu.

Z protokolů o předání ze dne 15.4.2009 soud zjistil, že společnost Davvero s.r.o. (za níž jednal dlužník) vrátila oba předměty leasingu, u nichž je v protole uvedeno, že celkový stav byl dobrý, viditelná poškozená žádná a současně s předměty leasingu byla dodána bedna s příslušenstvím a vana na třísky dopravníkem.

Ze servisních zpráv ze dne 14.4.2009 soud zjistil, že u předmětu leasingu 2 byla provedena příprava stroje pro transport a demontáž dopravníku třísek, porucha nebyla zaznamenána žádná. U předmětu leasingu 1 byla provedena příprava pro transport, odkrytování, odpojení od elektrické sítě a zajištění suportu a dveří s tím, že porucha nebyla zaznamenána žádná. Servisní zpráva vztahující se k předmětu leasingu 1 není podepsána.

Ze znaleckého posudku zpracovaného soudem ustanoveným znalcem Českou znaleckou a.s. č. 4691-13-2014 bylo zjištěno následující. Úkolem znalce bylo určit obvyklou cenou obou předmětů leasingů jak ke dni ukončení leasingových smluv, tak ke dni prodeje dalšímu zájemci. Znalec nejprve uvedl, že jím stanovená hodnota je cenou zjištěnou a nikoli ceno obvyklou, neboť vzhledem k nedostatku veřejně dostupných informaci ohledně uskutečněných prodejů obdobného majetku ani z údajů dle soudního spisu není schopen stanovit obvyklou cenu. Znalec vycházel z toho, že stroje byly nepoškozeny a pouze běžně opotřebeny. U předmětu leasingu 1 dospěl k závěru, že k datu ukončení leasingové smlouvy (12.2.2009) byla zjištěná cena 1.034.000,--Kč a ke dni prodeje 927.000,--Kč, vždy bez DPH. U předmětu leasingu 2 dospěl k závěru, že k datu ukončení leasingové smlouvy (12.2.2009) byla zjištěná cena 1.841.000,--Kč a ke dni prodeje 1.650.000,--Kč, vždy bez DPH. K možnosti přeprodeje daných strojů v době od ukončení leasingových smluv do prodeje dalšímu zájemci znalec s ohledem na vývoj hrubého domácího produktu, inflaci, vývoj mezd a úrokových sazeb, uvedl, že v roce 2009 byla světová ekonomika postižena krizí. Lze tedy dovodit, že prodej obdobných strojů byl v této době problematický, a to i bez ohledu na jejich specifické využití, neboť objem obchodů a cen výrazně poklesl. Firmy pro zachování své vlastní existence se této situaci musely nějakým způsobem přizpůsobit, ať už snižováním nákladů nebo snižováním cen výrobků. V důsledku špatné ekonomické situace na trhu byla také investice firem na pořízení nového majetku v dané době minimální. K otázce, zda kupní ceny sjednané v kupních smlouvách (při přeprodeji dalšímu zájemci po ukončení leasingu) odpovídají obvyklé ceně daného stroje a při zohlednění ekonomické situaci, doby uzavření kupní smlouvy a původní pořizovací ceny, znalec nejprve uvedl, že vzhledem k nedostatku relevantních informací o uskutečněných prodejích obdobného majetku není schopen jednoznačně potvrdit ani vyvrátit, zda kupní ceny odpovídaly obvyklé ceně. Je ale patrné, že v důsledku špatné ekonomické situaci došlo ke značenému propadu prodejů obdobného majetku a také ke snížení cen. Prodejci se tak dostávali do situací, kdy byli nuceni prodejní cenu razantně snížit, aby vůbec prodej uskutečnili. Dále znalec zohlednil, že stroje přeprodávala firma (tj. žalovaný), která nemůže kupujícímu poskytnout služby, které poskytuje výhradní prodejce strojů značek Gildemeister a Deckel Maho, tj. společnost DMG Mori Seiki Czech s.r.o. tak, jak tomu bylo při původním prodeji společnosti Davvero s.r.o. Jedná se o služby spočívající v instalaci samotného stroje, zaškolení pracovníků a záruční i pozáruční servis. Tyto služby má společnost DMG Mori Seiki již zakalkulovány v prodejní ceně. Dle informací poskytnutých od této společnosti v případě požadavku na instalaci stroje a zaškolení pracovníku za situace, kdy společnost sama stroje nedodala, účtuje částku cca 130.000,--Kč, kdy se jedná o základní částku, která se zvyšuje v závislosti na velikosti strojního zařízení. S ohledem na to se znalec přiklonil k názoru, že kupní cena u obou předmětů leasingu (tj. 800.000,--Kč a 1.387.000,--Kč bez DPH) s největší pravděpodobností odpovídá ekonomické situace té doby a je tedy možné ji považovat za cenu obvyklou. Ke znaleckým posudkům předloženým žalovaným uvedl, že při stanovení ceny strojů vycházel stejně jak původní znalec z pořizovací ceny dle faktury, která byla v eurech, avšak původní znalec použil pro přepočet na koruny kurz ČNB ke dni ocenění, tj. 27.4.2009, avšak znalec ustanovený soudem použil kurz platný v den podpisu leasingové smlouvy, tj. 11.10.2007. Další rozdíl je ve stanovení hodnoty základní amortizace, kdy původní znalec stanovil hodnotu pro druhý rok provozu 30 %, a to bez jakéhokoli zdůvodnění. Stanovená 30 % hodnota by neodpovídala desetileté životnosti stroje, s níž původní znalec stejně jako znalec ustanovený soudem počítal. Soudem ustanovený znalec proto dospěl k hodnotě základní amortizace 10,05 %.

Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaný na základě leasingových smluv pronajal společnosti Davvero s.r.o., jejímž jediným jednatelem a společníkem byl dlužník, oba předměty leasingu. Dlužník převzal ručení za splnění závazků společnosti Davvero s.r.o. Nájemce své závazky z leasingových smluv neplnil a žalovaný v souladu s obchodními podmínkami obě smlouvy předčasně ukončil. Mezi stranami rovněž nebylo sporu ohledně výše jednotlivých položek, z nichž sestávají pohledávka žalovaného tak, jak byly popsány ve shora uvedeném vyjádření, a rovněž mezi stranami nebylo sporu ohledně částek, o které žalovaný své pohledávky ponížil. Mezi stranami zůstalo sporné, zda ceny, za které žalovaný oba předměty leasingu prodal, byly cenami obvyklými, a zda svoje pohledávky neměl ponížit o vyšší částky, než o jaké byly poníženy.

Sporná pohledávka žalovaného je vykonatelnou pohledávkou přiznanou pravomocným rozhodčím nálezem. Soud se proto v souladu s § 199 odst. 3 IZ zabýval pohledávkou pouze ve vztahu k důvodu popření.

Mezi žalovaným a společností Davvero s.r.o. byly uzavřeny dvě smlouvy o finančním leasingu, a soud tyto smlouvy posoudil jako nepojmenované smlouvy dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen obchodní zákoník ). Dlužník pak za závazky společnosti Davvero s.r.o. převzal ručení dle § 303 obchodního zákoníku. Mezi stranami se jednalo o obchodně závazkový právní vztah.

Vzájemnými nároky leasingového pronajímatele a leasingového nájemce po předčasném ukončení leasingové smlouvy se zabýval Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení sp.zn. 32 Odo 1089/2014 ze dne 15.11.2005 (obdobně např. v rozsudku sp.zn. 32 Cdo 3926/2008, ze dne 24.11.21009 či v usnesení 23 Cdo 3929/2011 ze dne 20.11.2011), kde dospěl k závěru, že skutečnost, že předmět leasingu byl leasingovým pronajímatelem prodán za nepřiměřeně nízkou cenu, nemůže jít k tíži leasingového nájemce, pokud byla tržní cena odpovídající v průměru i cenám, za které se vozidla značky a typu, jež byla předmětem leasingové smlouvy, v rozhodné době po ukončení leasingu prodávala, nepoměrně vyšší, a prodejní cena předmětu leasingu tak sama o sobě nemůže být jediným kritériem. Je tedy nutno vždy posuzovat přiměřenost ceny, za níž byl předmět leasingu realizován, protože jinak by důsledky obchodní neobratnosti, nebo dokonce zlého úmyslu leasingového pronajímatele při prodeji předmětu leasingu zcela bezdůvodně dopadly na leasingového nájemce. Pokud by se prodejní cena v neprospěch leasingového nájemce podstatně odchylovala od obvyklé ceny, za kterou by bylo možno předmět leasingu v daném místě a čase podat, je třeba při odečtu vyjít z této obvyklé ceny, neboť jinak by se leasingový pronajímatel na úkor leasingového nájemce bezdůvodně obohatil.

Soud v dané věci nemá za prokázané, že by žalovaný prodal předměty leasingu za cenu nepřiměření nízkou a že by tržní cena v rozhodném období byla nepoměrně vyšší, či že by při prodeji postupoval se zlým úmyslem ve snaze poškodit dlužníka. Pro danou věc byl klíčovým znalecký posudek. Znalec sice uvedl, že nelze jednoznačně vyvrátit či potvrdit, zda se jednalo o ceny obvyklé, avšak po zhodnocení řady faktorů se znalec přiklonil k závěru, že prodejní ceny byly obvyklými cenami a odpovídají ekonomické situaci té doby. Jak sám znalec uvedl, jím zjištěné částky nebyly cenami obvyklými, ale tzv. cenami zjištěnými, a to s ohledem na nedostatek relevantních informací o uskutečněných prodejích daného typu výrobku. Závěry znalce jsou přezkoumatelné a odůvodněné. V daném případě se jednalo o specifické zboží, v době ukončení leasingových smluv probíhala hospodářská krize a došlo ke značenému propadu prodejů obdobného majetku a také ke snížení cen, kdy prodejci byli nucení prodejní cenu razantně snížit, aby prodej vůbec uskutečnili. Podstatným faktorem bylo rovněž to, že žalovaný při přeprodeji předmětů leasingu nemohl zajistit veškeré služby (záruční či pozáruční servis, zaškolení pracovníků atd.) tak, jak by to mohl učinit výhradní prodejce těchto strojů. V případě instalace stroje, prodávaného jinou společností, než výhradním prodejcem, by bylo účtováno ca 130.000,--Kč. Nejednalo se tak o situaci, kdy by stroje prodával jejich výhradní prodejce. Z ničeho pak neplyne, že by žalovaný tyto služby byl schopen poskytovat ve stejném rozsahu jako výhradní prodejce. I s ohledem na tato zjištění se závěry znalce o obvyklé ceně jeví jako důvodné. Znalec pak vycházel při stanovení ceny z předpokladu, že stav strojů odpovídal běžnému opotřebení, a dospěl k závěru, že prodejní ceny obvyklé ceně odpovídaly. Není tedy podstatné, zda leasingový nájemce vrátil stroje s veškerým příslušenstvím či nikoli tak, jak na to poukazoval původní znalec ve svých posudcích. Z protokolů o vrácení předmětů leasingu a ze servisních zpráv pak plyne, že stav strojů při jejich vrácení byl dobrý a z těchto listina neplyne žádné viditelné poškození.

Žalovaný předmět leasingu 1 prodal za 800.000,--Kč, což je 77 % zjištěné ceny ke dni ukončení leasingu a 86 % ceny zjištěné ke dni prodeje. Předmět leasingu 2 pak žalovaný prodal za 1.387.000,--Kč, což je 75 % zjištěné ceny ke dni ukončení leasingu a 84 % ceny zjištěné ke dni prodeje. Prodejní ceny tedy nebyly nepoměrně nižší oproti cenám zjištěných, a to ani při porovnání ceny zjištěné ke dni ukončení leasingových smluv, přičemž je nutno uvést, že se jedná o porovnání s cenami zjištěnými (nikoli obvyklými). Dle znaleckého posudku se pak realizovaná prodejní cena dá pokládat za cenu obvyklou. Ze znaleckého posudku naopak nelze učinit závěr, že by obvyklá (tržní) cena v době ukončení leasingu či v době prodeje byla nepoměrně vyšší než realizovaná prodejní cena či že by dosažená prodejní cena byla znakem libovůle žalovaného. Sám znalec, jak již bylo uvedeno, se přiklonil k závěru, že se jednalo o ceny obvyklé. Rovněž prodleva mezi ukončením leasingu a přeprodejem dalšímu zájemci je odůvodněna specifičností obou strojů a ekonomickými faktory zmíněnými znalcem. Ne každé odchýlení se od obvyklé ceny pak představuje nesprávný postup leasingového pronajimatele. Muselo by se jednat o prodej za nedůvodně nízkou cenu, která by byla podstatně nižší než cena obvyklá.

Žalovaný pak prodal předměty leasingu vždy za cenu vyšší než ta, která byla stanovena původními znaleckými posudky. Soudem ustanovený znalec sice dospěl k jiným výším zjištěné ceny, avšak stalo se tak s ohledem na jiný použitý kurz přepočtu eura vůči korunám a dále s ohledem na jinak stanovenou hodnotu základní amortizace. Jiný způsob určení přepočítacího kurzu a stanovení amortizace jsou znalcem řádně zdůvodněny. Dle názoru soudu je pak správný závěr o tom, že by měl být použit kurz platný v době uzavření kupní smlouvy a nikoli kurz platný v době ocenění strojů po ukončení leasingu. Tyto rozdíly mezi posudky předloženými žalovaným a posudkem ustanoveného znalce však na shora uvedených závěrech nic podstatného nemění.

Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný oba předměty leasingu podal za nepřiměřeně nízkou cenu, která by byla nepoměrně nižší než obvyklé ceny. Žalovaný proto nebyl povinen své pohledávky vůči leasingovému nájemci ponížit o vyšší částky. Vzhledem k tomu, že dlužník převzal ručení za závazky společnosti Davvero s.r.o., byl žalovaný oprávněn si tyto částky přihlásit rovněž vůči dlužníkovi. Žalovaná má proto nárok na částku 2.445.424,36 Kč (jistina) spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 1.617.323,94 Kč od 1.1.2011 do 27.3.2012 (den předcházející zjištění úpadku) tak, jak o tom bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem, kdy smluvní úrok z prodlen byl sjednán v čl. 8 bod 2 VOP. Soud proto žalobu zamítl.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 202 odst. 1 IZ. Žalovaný sice byl v řízení úspěšný, avšak proti žalujícímu insolvenčnímu správci nemá v tomto typu řízení nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovaný ostatně v závěrečném návrhu přiznání nákladů řízení nepožadoval.

Povinnost uvedená výroku III. byla žalobci uložena dle § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu spočívaly ve znalečném přiznaném usnesením č.j.-203 ze dne 11.5.2015, ve výši 30.196,--Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude toto usnesení doručeno adresátovi zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 insolvenčního zákona).

V Pardubicích dne 10. července 2015 Mgr. Martin Schreier v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Petra Bláhová