5 Tdo 972/2002
Datum rozhodnutí: 20.11.2002
Dotčené předpisy:




5 Tdo 972/2002

U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. listopadu 2002 o dovolání obviněného O. P., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 10 To 159/2002, který rozhodoval jako soud odvolací, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 1 T 278/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 13. března 2002, sp. zn. 1 T 278/2001, byl obviněný O. P. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle § 224 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, přičemž podle § 58 odst. 1 písm. a), tr. zák. § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost zaplatit V. z. p. ČR škodu ve výši 37.010,- Kč. Uvedený trestný čin obviněný spáchal tím, že dne 13. 6. 2001 kolem 10.30 hodin řídil osobní automobil zn. AUDI C 4 SPZ UL W 1917 MPZ D po dálnici D1 ve směru P. B. a v k. ú. obce S., okr. B., v úseku kilometrovníku č. 52 v důsledku nepřizpůsobení rychlosti situaci v silničním provozu nezvládl při předjíždění nákladního automobilu nezjištěné SPZ jedoucího v pravém jízdním pruhu řízení vozidla a v levém jízdním pruhu narazil do zadní části nákladního automobilu SPZ ZL 94-94 s návěsem SPZ ZL 46-94 řízeného P. B., přičemž došlo ke zranění spolujezdců z osobního vozidla, a to Z. Ž., který utrpěl vykloubení kyčelního kloubu vlevo s odlomením části kloubní jamky, zlomeninu dolní konce kosti vřetenní bez posunu a toto zranění si mělo vyžádat léčení 4 až 6 měsíců, a dále došlo k lehkému zranění spolujezdce R. J., který utrpěl otok levého předloktí s nemožností hybnosti pro bolest, otok a omezenou hybnost třetího prstu pravé ruky a toto zranění si mělo vyžádat léčení asi 2 týdny.

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2002, sp. zn. 10 To 159/2002, napadl obviněný O. P. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce, a to z důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel v něm namítl, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a stejně tak na jiném nesprávném hmotně právním posouzení a dále, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 13. 3. 2002, sp. zn. 1 T 278/2001, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Současně požádal soud prvního stupně o stanovení dvoutýdenní lhůty k odůvodnění podávaného dovolání. Dovolatel závěrem svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené rozhodnutí Krajského soudu v Praze zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. řádu přikázal věc Krajskému soudu v Praze, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání obviněného poukázal na to, že dovolání bylo podáno opožděno, tj. po marném uplynutí dvouměsíční zákonné lhůty stanovené podle § 265e odst. 1 tr. řádu. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl s odůvodněním, že bylo podáno opožděně a aby rozhodnutí učinil v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu. Podle tohoto ustanovení trestního řádu dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek musí být podán u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje [§ 265e odst. 1 tr. řádu]. Napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 10 To 159/2002, bylo obviněnému doručeno dne 7. 8. 2002 a jeho obhájci dne 4. 6. 2002. Dovolání obviněného bylo podáno dne 15. 10. 2002. Z uvedeného je zřejmé, že dovolání obviněného bylo podáno opožděně (§ 265e odst. 1, 2 tr. řádu).

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného O. P. podané proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2002, sp. zn. 10 To 159/2002, odmítl podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu, neboť bylo podáno opožděně. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o odvolání v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. listopadu 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek