5 Tdo 729/2003
Datum rozhodnutí: 16.07.2003
Dotčené předpisy:




5 Tdo 729/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. července 2003 o dovolání obviněného M. B., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. 6 To 427/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 1 T 83/99, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 1 T 83/99 byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), odst. 4 tr. zák. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle § 256 odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech podali odvolání obviněný i státní zástupce. K odvolání státního zástupce byl rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ohledně M. B. rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. 6 To 427/2002 podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu zrušen ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu byl obviněný M. B. odsouzen podle § 256 odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 2 a půl roku a pro výkon trestu byl podle § 39a odst. 1 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Odvolání obviněného M. B. odvolací soud zamítl podle § 256 tr. řádu.

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. 6 To 427/2002 napadl obviněný M. B. dovoláním podaným obhájcem JUDr. T. K., a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel polemizuje s důvody, které vedly odvolací soud k závěru, že je nutné uložit obviněnému M. B. trest odnětí svobody v trvání 2 a půl roku nepodmíněně. Poukazuje na to, že v jeho případě nebyly zjištěny skutečnosti vylučující uložení podmíněného trestu odnětí svobody, protože jeho jednání nevykazuje zvýšený stupeň společenské nebezpečnosti. Namítá, že odvolací soud se nezmínil o okolnostech případu, které hovoří jednoznačně v jeho prospěch. Domnívá se, že odvolací soud zcela nesprávně vyložil a aplikoval ustanovení § 58 odst. 1 tr. zák., a proto došlo k nesprávnému hmotně právnímu posouzení, které mělo vliv na konečné rozhodnutí soudu. Dovolatel závěrem svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. 6 To 427/2002 zrušil.

Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného M. B. nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. řádu.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle tohoto ustanovení trestního řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva.

Obviněný M. B. sice opřel své dovolání o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ale z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolání směřuje proti uloženému trestu, resp. proti tomu, že trest odnětí svobody mu byl uložen jako nepodmíněný. Jednoznačně to vyplývá z jeho námitky, že uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody po tak dlouhé době, která uplynula od spáchání trestného činu, je zcela absurdní, a je v rozporu s účelem trestu, a také z jeho podání ze dne 2. 6. 2003, kterým odstraňoval vady dovolání, ve kterém uvedl, že jeho dovolání napadá výrok rozsudku Krajského soudu v Plzni pod bodem I., pod nímž se nachází výrok o trestu, který byl obviněnému M. B. uložen v trvání 2 a půl roku nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem.

V řízení o dovolání však lze námitky směřující proti výroku o trestu uplatnit pouze z důvodu, který je uveden v § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu. Nelze je uplatňovat jiným dovolacím důvodem uvedeným v § 265b odst. 1, 2 tr. řádu.

Dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu lze aplikovat pouze tehdy, jestliže byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v zákoně na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. Ani o jeden z těchto případů u obviněného M. B. nešlo, protože obviněnému byl uložen trest odnětí svobody, který trestní zákon u tohoto trestného činu připouští. Trestní sazba u trestného činu poškozování věřitele podle § 256 odst. 1, 4 tr. zák., kterým byl obviněný M. B. uznán vinným, je 2 až 8 let. Nejsou pochybnosti o tom, že trest odnětí svobody v trvání 2 a půl roku je trestem, který byl uložen v rámci této sazby.

Dovolacím důvodem podle § 265 písm. b) odst. 1 písm. h) tr. řádu nemůže být pouhá nepřiměřenost trestu, spočívající v nepodmíněnosti trestu odnětí svobody, ať již pociťovaného jako mírného nebo přísného, nejde-li o nepřípustný druh trestu ani o překročení příslušné trestní sazby.

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného M. B. bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu, protože nepřiměřenost trestu odnětí svobody spočívající v jeho nepodmíněnosti nelze namítat z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a není ani důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného M. B. podané proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. 6 To 427/2002 podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, když neshledal důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. července 2003

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek

Vypracoval:

JUDr. Jiří Šoukal