5 Tdo 62/2009
Datum rozhodnutí: 28.01.2009
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.




5 Tdo 62/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. ledna 2009 o dovolání, které podal obviněný J. T., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 4 To 418/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 T 137/2004, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný J. T. byl rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 4. 9. 2007, sp. zn. 2 T 137/2004, uznán vinným trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 alinea třetí tr. zák., kterého se dopustil společně se spoluobviněným P. K. skutkem blíže popsaným ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Za to byl odsouzen podle § 125 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného P. K.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. T. odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 4 To 418/2007, tak že podle § 256 tr. řádu zamítl odvolání obviněného jako nedůvodné. Opis citovaného usnesení odvolacího soudu byl doručen obviněnému dne 2. 6. 2008, jeho obhájci dne 26. 5. 2008 a příslušnému státnímu zastupitelství dne 21. 5. 2008.

Obviněný J. T. podal dne 10. 12. 2008 prostřednictvím svého obhájce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 4 To 418/2007, dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a v němž s ohledem na podrobněji rozvedené argumenty navrhl zrušit rozhodnutí soudů obou stupňů a učinit zprošťující výrok podle § 226 písm. c), popřípadě písm. e) tr. řádu.

Nejvyšší státní zástupkyně se do dne vydání tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu k dovolání obviněného J. T. nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) jako dovolací soud (§ 265c tr. řádu) nejdříve zkoumal, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro podání dovolání a pro jeho projednání podle § 265a až § 265f tr. řádu, a shledal, že tomu tak není.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon dovolání připouští (§ 265a odst. 1 tr. řádu). Podle § 265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. řádu jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle § 265e odst. 3 tr. řádu je lhůta k podání dovolání zachována mimo jiné také tehdy, je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle § 265e odst. 4 tr. řádu navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.

Jak zjistil Nejvyšší soud z doručenek zařazených na č. l. 410 a verte trestního spisu Okresního soudu v Prostějově vedeného pod sp. zn. 2 T 137/2004, obviněný J. T. převzal dne 9. 6. 2008 opis napadeného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 4 To 418/2007. Vzhledem k tomu, že opis citovaného rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o odvolání obviněného podaném proti rozsudku soudu prvního stupně, zaslal soud prvního stupně obviněnému prostřednictvím pošty (§ 64 odst. 1 tr. řádu), mohla být tato zásilka uložena na poště postupem předvídaným v ustanovení § 64 odst. 2 tr. řádu, protože se zde neuplatnily výjimky vylučující možnost uložení doručované zásilky uvedené v ustanovení § 64 odst. 4 tr. řádu. V takovém případě tedy nastaly právní účinky doručení již vznikem tzv. fikce doručení vyplývající z ustanovení § 64 odst. 2 tr. řádu, tj. desátým dnem od uložení doručované zásilky, pokud si ji adresát předtím nevyzvedl. U obviněného J. T. tedy nastala tzv. fikce doručení opisu napadeného usnesení odvolacího soudu dnem 2. 6. 2008, protože zásilka s tímto opisem byla uložena u pošty dne 23. 5. 2008 a do dne 2. 6. 2008 si ji obviněný nevyzvedl. Z hlediska běhu lhůt k podání dovolání pak nemá význam pozdější faktické převzetí této zásilky (např. osobně u soudu nebo v jiném místě, kde byla doručovaná zásilka uložena), jak tomu bylo u obviněného, který si zásilku s opisem napadeného usnesení odvolacího soudu dodatečně převzal dne 9. 6. 2008. Obdobný zobecňující právní názor byl zaujat v rozhodnutí publikovaném pod č. 54/2005 Sb. rozh. tr., přičemž Nejvyšší soud nemá důvod se od něj ani v této věci odchylovat.

Pokud jde o obhájce obviněného JUDr. P. K., jemu byl poprvé řádně doručen opis usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 4 To 418/2007, dne 26. 5. 2008, jak je jednoznačně patrné z doručenky zařazené na č. l. 410 a verte trestního spisu, podle níž obhájce stvrdil převzetí opisu citovaného usnesení jednak svým podpisem a jednak otiskem razítka své advokátní kanceláře. Na žádost jmenovaného obhájce mu pak soud prvního stupně doručil opis citovaného usnesení odvolacího soudu opětovně dne 23. 10. 2008 (viz č. l. 420 a verte trestního spisu). Toto druhé doručení ovšem nemá žádný právní význam, protože jak vyplývá z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozhodnutí publikované pod č. 41/1989-III. Sb. rozh. tr.), jestliže je způsobem uvedeným v zákoně doručen opis rozhodnutí vícekrát, pro počítání lhůty k podání opravného prostředku platí doručení v pořadí první. V posuzovaném případě je tudíž rozhodné doručení opisu napadeného usnesení obhájci obviněného JUDr. P. K. již dne 26. 5. 2008. Stejné závěry lze vztáhnout i k druhému doručení zásilky obsahující totéž napadené usnesení odvolacího soudu samotnému obviněnému J. T., k němuž došlo prostřednictvím pošty dne 23. 7. 2008 (viz č. l. 411 a verte trestního spisu).

Na základě shora uvedených skutečností lze konstatovat, že lhůta k podání dovolání uplynula obviněnému J. T. ve smyslu § 265e odst. 1, 2 tr. řádu za užití ustanovení § 60 odst. 2, 3 tr. řádu již dnem 4. 8. 2008, protože její počátek byl dán fikcí doručení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 4 To 418/2007, obviněnému dne 2. 6. 2008 (jeho obhájci bylo doručeno dříve, tj. dnem 26. 5. 2008). Den 4. 8. 2008 byl tedy posledním dnem, kdy obviněný mohl podat dovolání (ovšem jen prostřednictvím svého obhájce viz § 265d odst. 2 tr. řádu), a to buď přímo u Okresního soudu v Prostějově (resp. u dovolacího nebo odvolacího soudu), nebo alespoň předat k poštovní přepravě zásilku obsahující dovolání a adresovanou soudu prvního stupně nebo dovolacímu soudu. Obviněný, resp. jeho obhájce však podal dovolání u soudu prvního stupně, jak je zřejmé z otisku razítka podatelny Okresního soudu v Prostějově na č. l. 421 trestního spisu, až dne 10. 12. 2008, tedy po uplynutí zákonem stanovené dovolací lhůty.

Proto není pochyb o tom, že dovolání obviněného J. T. bylo podáno po marném uplynutí dovolací lhůty uvedené v ustanovení § 265e odst. 1 tr. řádu, přičemž nenastala žádná z okolností předpokládaných v ustanovení § 265e odst. 3 tr. řádu, které by mohly svědčit o zachování této lhůty. Navrácení zmeškané lhůty k podání dovolání pak není přípustné (§ 265e odst. 4 tr. řádu).

Protože obviněný J. T. podal v posuzované věci své dovolání opožděně, Nejvyšší soud ho podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl, aniž mohl z jeho podnětu přezkoumat napadené rozhodnutí nebo řízení, které mu předcházelo. Podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu mohl Nejvyšší soud rozhodnout tímto způsobem v neveřejném zasedání, proto tak učinil.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 28. ledna 2009

Předseda senátu:

JUDr. František P ú r y