5 Tdo 582/2007
Datum rozhodnutí: 30.05.2007
Dotčené předpisy:




5 Tdo 582/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. května 2007 o dovolání, které podal obviněný J. P. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 12. 2006, sp. zn. 3 To 628/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 12 T 91/2005, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :



Obviněný J. P. byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 5. 2006, sp. zn. 12 T 91/2005, uznán vinným trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 2 tr. zák. a podle téhož ustanovení odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Současně mu byl podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu ve všech typech obchodních společností a družstev na dobu dvou roků.

Podle skutkových zjištění popsaných ve výroku tohoto rozsudku se trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 2 tr. zák. obviněný J. P. dopustil tím, že dne 24. 10. 2001 v O. jako jednatel společnosti D., s. r. o., uvedl do návrhu na zápis do obchodního rejstříku, který podal dne 25. 10. 2001 ke Krajskému soudu v Ostravě, jako sídlo obchodní společnosti D. , s. r. o., adresu v L. , ul. M. , k níž doložil nájemní smlouvu, ačkoli na této adrese společnost fakticky nikdy nesídlila, předmětná nájemní smlouva byla uzavřena účelově, pouze z důvodu zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

Proti citovanému rozsudku podal obviněný J. P. odvolání, které Krajský soud v Ostravě ve veřejném zasedání konaném dne 8. 12. 2006 jako nedůvodné podle § 256 tr. řádu zamítl.

Dne 10. 4. 2007 podal obviněný J. P. prostřednictvím obhájce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu s poukazem na to, že odvolací soud odmítl řádný opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně, ačkoli toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, což zakládá dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu obviněný J. P. primárně spatřoval v tom, že skutek, tak jak je popsán ve výroku odsuzujícího rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 5. 2006, sp. zn. 12 T 91/2005, a rozveden v jeho odůvodnění, rozhodně nevykazuje zákonný znak trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 2 tr. zák., kterým je uvedení nepravdivých údajů v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku. Trval na své dosavadní obhajobě, že veškeré údaje, které pro zápis poskytl, odpovídaly požadavkům obchodního zákoníku. Jednal s nejlepším přesvědčením, že postupuje v souladu s tímto zákoníkem a úmyslně se nedopustil ničeho nezákonného. Na podporu svých tvrzení navrhl výslech svědků Ing. A. H. , Ing. D. Š. a Ing. P. V. , čemuž však nebylo soudy vyhověno a došlo tak ke zkrácení jeho práva na spravedlivý proces.

Závěrem svého dovolání obviněný J. P. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě a odvolacímu soudu přikázal ve věci opětovně jednat a rozhodnout, případně aby Nejvyšší soud sám rozhodl tak, že stíhaný skutek není trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 2 tr. zák.

Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného J. P. vyjádřila prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm.g) tr. řádu, avšak námitky, které reálně uplatnil, stojí obsahově mimo tento dovolací důvod, jakož i mimo rámec dovolacích důvodů ostatních. Směřují totiž proti neúplně provedenému dokazování a obviněný se jimi domáhá pouze zjištění jiných pro něj výhodnějších skutkových okolností, než ke kterým dospěly soudy obou stupňů. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. řádu, neboť napadá rozhodnutí, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest a soud rozhodl ve druhém stupni. Obdobně shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání v souladu s § 265e odst. 1, 2 tr. řádu učinit, a splňuje obligatorní náležitosti obsahu podání dané ustanovením § 265f odst. 1 tr. řádu.

Následně se Nejvyšší soud zabýval tím, zda vznesené dovolací námitky odpovídají uplatněným dovolacím důvodům podle § 265b odst. 1 písm. g), písm. l) tr. řádu, jelikož dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu. Dospěl k závěru, že ty dovolací námitky, jimiž se obviněný domáhá přezkoumání správnosti skutkových zjištění s poukazem na neúplně provedené dokazování, pod uplatněné dovolací důvody podřadit nelze. Nejvyšší soud je oprávněn skutkový stav v případě rozhodování o dovolání hodnotit pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, nemůže tudíž posuzovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení jednotlivých důkazů podle § 2 odst. 6 tr. řádu, protože to jsou otázky upravené normami procesního práva, nikoli právem hmotným. Nejvyšší soud v této souvislosti připomíná, že zásah do skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů lze v rámci dovolacího řízení výjimečně připustit při širším výkladu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu jen v tom případě, kdy mezi skutkovými zjištěními na straně jedné a právním posouzením skutku na straně druhé existuje extrémní nesoulad. O takový případ se však v dané věci nejedná.

Jedinou námitku, která mohla odpovídat obviněným uplatněným dovolacím důvodům podle § 265b odst. 1 písm. g), písm. l) tr. řádu, zakládalo jeho tvrzení spočívající v tom, že skutek, kterým byl uznán vinným, nemohl být posouzen jako trestný čin, neboť neuvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku. Veškeré údaje totiž odpovídaly skutečnosti a to včetně sídla obchodní společnosti, o jejíž zápis usiloval.

Trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 2 alinea 1 tr. zák., se dopustí ten, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti. Z těchto alternativ soudy nižších stupňů v projednávané věci dovodily, že obviněný uvedl nepravdivé údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku . Za nepravdivé se považují ty údaje, jejichž obsah vůbec neodpovídá skutečnému stavu, o němž je podávána informace, a to byť jen ohledně některé důležité okolnosti (srovnej přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2005, sp. zn. 5 Tdo 943/2005). Zápisem do obchodního rejstříku se přitom nemíní jen prvotní návrh na zápis do obchodního rejstříku v souvislosti se vznikem právnické osoby, ale i jakýkoli další návrh na zápis změny či zániku zapisovaných skutečností.

Jak vyplývá z výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně, který odvolací soud shledal správným, soudy nižších stupňů za trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 2 tr. zák. považovaly jednání obviněného J. P. spočívající v tom, že do návrhu na zápis do obchodního rejstříku, který podal dne 25. 10. 2001, jako sídlo obchodní společnosti D. , s. r. o., uvedl adresu, na které tato společnost nikdy nesídlila. Z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, na které odvolací soud pro stručnost odkázal, dále vyplynulo, že obviněný v okamžiku podání návrhu na zápis věděl o tom, že adresa je jen fiktivní, protože společnost D. , s. r. o., tam své sídlo fakticky nikdy neměla a ani nehodlala v budoucnu na této adrese vyvíjet podnikatelskou činnost. Nájemní smlouva k nemovitosti na této adrese byla uzavřena výlučně pro účely provedení zápisu v obchodním rejstříku, mezi jehož podmínky patří i uvedení sídla obchodní společnosti. O nepravdivosti této informace svědčí i to, že obviněný nehradil nikdy nájemné, k němuž se smlouvou zavázal, vůbec se o jeho zaplacení nezajímal a pronajaté prostory fakticky k podnikání ani k jiné činnosti nevyužil. Nájemní smlouva proto byla majitelem nemovitosti po měsíci vypovězena. Další skutková zjištění, týkající se způsobu převedení stoprocentního obchodního podílu společnosti D. , s. r. o., která byla v té době v úpadku, na obviněného a probíhajících soudních řízeních ohledně jejích nesplacených pohledávek, nasvědčují tomu, že motivem jednání obviněného byla právě snaha ztížit věřitelům možnosti navázání kontaktu se společností, event. mařit řízení před státními orgány tím, že zástupce společnosti bude nedosažitelný.

Z popsaných skutkových zjištění Nejvyšší soud zjistil, že dovolací námitka směřující proti právnímu posouzení skutku je nedůvodná. Údaj, který měl potvrzovat sídlo společnosti D. , s. r. o., v době podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku ani nikdy později neodpovídal skutečnosti, takže jej lze označit za nepravdivý. Obviněný si byl jeho nepravdivosti vědom, a přesto jej úmyslně v návrhu na zápis do obchodního rejstříku uvedl a dokonce dokladoval jeho věrohodnost účelově sjednanou nájemní smlouvou. Po formální stránce tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 2 alinea první tr. zák. Jelikož naplněna byla i materiální stránka, jak je pečlivě vysvětleno v rozsudku soudu prvního stupně, je právní posouzení skutku napadeným rozhodnutím správné a zákonné. V dané věci tedy není dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Vzhledem k tomu, že důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu obviněný vázal na existenci důvodu pod písm. g) citovaného ustanovení, nemohl být naplněn ani tento dovolací důvod.

Nejvyšší soud proto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu dovolání obviněného J. P. odmítl jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek daných ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 30. května 2007

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová

Vypracovala:

JUDr. Pavla Augustinová