5 Tdo 559/2005
Datum rozhodnutí: 04.05.2005
Dotčené předpisy:




5 Tdo 559/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. května 2005 o dovolání podaném obviněným I. B., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 8. 2004, sp. zn. 3 To 321/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 31 T 143/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 31 T 143/2003, byl obviněný I. B. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil dne 22. 6. 2003 v Č. B. společně se spoluobviněným S. I. B., v souvislosti s napadením a odcizením věcí P. V. a Z. Š. Za tento trestný čin mu byl podle § 234 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen trest vyhoštění z České republiky na dobu deseti roků.

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud druhého stupně usnesením ze dne 3. 8. 2004, sp. zn. 3 To 321/2004, rozhodl podle § 256 tr. ř. o zamítnutí odvolání obou obviněných.

Shora citované usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích napadl obviněný I. B. dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Dovolatel vyjádřil přesvědčení, že odvolací soud dospěl k nesprávnému právnímu závěru a jeho rozhodnutí není podloženo přesvědčivými důkazy. V trestním řízení došlo ze strany P. Č. r. k pochybení při zajištění důkazů. Ve věci nebyla vyslechnuta jako svědkyně sestra svědka P. V., výpovědi policistů se navzájem odlišují a mezi výpovědí svědka Z. Š. a závěrem znaleckého posudku MUDr. V. S. je rozpor. Neexistuje tudíž přesvědčivý a nezvratný důkaz o tom, že by dovolatel odcizil mobilní telefon. Protože dovolatel není vinen spácháním souzeného skutku, navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a obviněného zprostil obžaloby nebo aby věc přikázal odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedl, že dovolatel prosazuje vlastní verzi průběhu skutkového děje a akcentuje odlišné hodnocení provedených důkazů. Protože obviněný nevytkl žádnou vadu, která by zakládala některý z taxativně stanovených důvodů dovolání, navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.



Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Z hlediska naplnění podmínek přípustnosti dovolání uvedených v § 265a tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř.

Protože dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo jako další třeba zabývat se otázkou, zda formálně citovaný dovolací důvod, v podání označený jako důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze také z obsahového hlediska považovat za důvod uvedený v tomto ustanovení zákona.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Předpokladem jeho uplatnění je námitka nesprávné aplikace ustanovení hmotného práva, tedy hmotně právního posouzení skutku nebo hmotně právního posouzení jiné skutkové okolnosti. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu nelze namítat vady provádění či hodnocení důkazů a zpochybňovat správnost učiněných skutkových závěrů, neboť v takovém případě by se jednalo o námitky vadné aplikace předpisů trestního práva procesního (viz zejména § 2 odst. 5, 6 tr. ř., § 89 a násl. tr. ř., § 207 a násl. tr. ř. a § 263 odst. 6, 7 tr. ř.).

Dovolací soud nemá možnost podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám důkazy provádět či opakovat (viz § 265r odst. 7 tr. ř.) a je tak povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně. V návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje jeho hmotně právní posouzení, přičemž změna hodnocení důkazů a skutkových zjištění učiněných ve věci soudy nižších stupňů je v řízení o dovolání vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v § 265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden.

Dovolatel I. B. k důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že v řízení došlo k pochybení při zajištění důkazů, nebyla vyslechnuta sestra svědka P. V. a výpovědi svědků a znalce si vzájemně odporují. Dovolatel podle jeho vyjádření neodcizil mobilní telefon a souzeného skutku se nedopustil. Je zřejmé, že těmito námitkami obviněný primárně nesměřoval ke změně právního posouzení skutkového stavu zjištěného soudy obou stupňů, ale prosazoval změnu hodnocení důkazů a takový skutkový stav věci, ze kterého by vyplývalo, že skutek (a trestný čin) nespáchal. Předpokladem závěru o nevině obviněného měla tak být odlišná aplikace (výklad) procesních ustanovení upravujících zajištění, provádění a hodnocení důkazů. Přehodnocení důkazů a skutkového stavu věci však nejsou hmotně právním posouzením ani jiným zákonným dovolacím důvodem, proto se těmito námitkami dovolatel ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a Nejvyšší soud se jimi nemohl zabývat. Dovolatel tak ve svém mimořádném opravném prostředku nesprávnost právního posouzení skutku shledával jako důsledek nesprávného hodnocení důkazů a nesprávného zjištění skutkového stavu a neuvedl jedinou konkrétní výtku k aplikaci ustanovení hmotného práva, jak vyžaduje naplnění deklarovaného dovolacího důvodu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 4. května 2005

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová