5 Tdo 471/2005
Datum rozhodnutí: 20.04.2005
Dotčené předpisy:




5 Tdo 471/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. dubna 2005 o dovolání podaném obviněným V. S., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 5 To 381/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 3 T 151/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 3 T 151/2001, byl obviněný V. S. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., kterého se dopustil dvěma útoky popsanými ve výroku rozhodnutí, a za který mu byl podle § 187 odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.

Městský soud v Praze jako soud druhého stupně projednal odvolání obviněného a usnesením ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 5 To 381/2004, rozhodl podle § 256 tr. ř. o jeho zamítnutí.

Shora citované usnesení Městského soudu v Praze napadl obviněný V. S. dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný v odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku namítl, že soudy obou stupňů nedostatečným způsobem zvážily veškeré podstatné okolnosti, a proto jsou ve věci učiněná skutková zjištění i právní závěry nesprávné. Popřel, že by P. M. předával jakékoliv drogy a psychotropní látky. Tuto skutečnost svědek sám potvrdil a k výpovědi proti obviněnému byl přinucen policisty. Stejně tak svědek M. H. uvedl, že nikdy neviděl obviněného manipulovat s drogami. Provedená domovní prohlídka potom podle názoru dovolatele vykazuje vážné procesní vady a k jejímu výsledku nelze přihlížet. V řízení tak došlo k porušení základních zásad trestního řízení uvedených v čl. 8 odst. 2 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zásady zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností. Obhajoba obviněného nebyla řádně prověřena, nebyly provedeny navrhované důkazy a bylo tak porušeno také ústavně zaručené právo na soudní ochranu. Z těchto důvodů dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze a přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí, aniž by uvedl, kterému soudu.

Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Z hlediska naplnění podmínek přípustnosti dovolání uvedených v § 265a tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a obsahuje náležitosti ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř.

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., proto je existence zákonem předvídaného důvodu dovolání podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem. Jako další se proto Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda formálně citovaný dovolací důvod, v podání označený jako důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze také z obsahového hlediska považovat za důvod uvedený v tomto ustanovení zákona.



Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu tedy nelze namítat vady provádění či hodnocení důkazů a zpochybňovat správnost učiněných skutkových závěrů, neboť v takovém případě by se jednalo o námitky vytýkající pochybení při aplikaci předpisů trestního práva procesního (viz zejm. § 2 odst. 5, 6 tr. ř., § 89 a násl. tr. ř., § 207 a násl. tr. ř. a § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Jestliže by tedy obviněný namítal nesprávnost hmotně právního posouzení, ale tento svůj názor dovozoval z odlišného hodnocení důkazů a z odlišné verze skutkového stavu, pak by soudům dříve činným ve věci nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení procesních ustanovení a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. by těmito námitkami nebyl uplatněn.

Dovolatel v posuzovaném případě k důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vytkl soudům obou stupňů nesprávná skutková zjištění, když zpochybnil hodnocení výpovědí svědků P. M. a M. H. a poukázal na procesní vady provedené domovní prohlídky. Obviněný těmito námitkami nesledoval změnu právního posouzení skutkového stavu zjištěného soudy obou stupňů, ale požadoval změnu ve skutkových zjištěních, důsledkem které měl být závěr, že P. M. omamné ani psychotropní látky nepředal a skutek nespáchal. Podle závěrů soudu prvního stupně, se kterými se ztotožnil i soud odvolací, však obviněný tyto látky P. M. předal a dovolatelem prosazovaný odlišný skutkový stav věci nelze v řízení o dovolání posoudit. Jak vyplývá z předchozích odstavců, přehodnocení důkazů a změna skutkového stavu věci nezakládají vadu v hmotně právním posouzením a dovolatel se těmito námitkami ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Dovolatel tedy ve svém mimořádném opravném prostředku nesprávnost právních závěrů shledával jako důsledek nesprávného hodnocení důkazů a neuvedl jedinou konkrétní námitku k aplikaci ustanovení hmotného práva, jak vyžaduje naplnění deklarovaného dovolacího důvodu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 20. dubna 2005

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová