5 Tdo 422/2005
Datum rozhodnutí: 06.04.2005
Dotčené předpisy:




5 Tdo 422/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. dubna 2005 o dovolání podaném obviněným V. S., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2004, sp. zn. 9 To 349/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 1 T 282/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 1 T 282/2003, byl obviněný V. S. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 26. 6. 2002 jako mistr firmy T., s. r. o., Ch. při výkonu své práce na stavbě polyfunkčního domu M. K.n. V., P. n., vykonával své pravomoci v rozporu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce a vyhlášky č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, a to tak, že řádně nekoordinoval práce při montáži výtahu, když umožnil vstup I. D., a R. S., do prostoru výtahové šachty bez toho, aniž by se přesvědčil, zda byly poučeny o existenci rizik se vstupem do šachty spojených a dále o existenci ovladače STOP zapojeného v bezpečnostním obvodu výtahu, o vstupu uklízeček do šachty výtahu neuvědomil jemu podřízené pracovníky, a to přesto, že věděl, že práce není skončena a že v ní bude pokračováno po polední přestávce, neprovedl řádně zajištění šachetních dveří, nepřesvědčil se o řádné funkci bezpečnostního obvodu výtahu a o řádném vypnutí výtahu od elektrické energie a aniž na pracovišti zajistil dohled, místo pracoviště opustil, v důsledku čehož došlo k tomu, že levá ruka I. D. za situace, kdy chtěla od R. S., která se nacházela na dně výtahové šachty, převzít kbelík s vodou, byla zachycena pohybujícím se výtahem, kdy utrpěla I. D. otevřenou zlomeninu kosti pažní vlevo, která musela být po provedené operaci, při které došlo k fixaci kosti pomocí Kirschnerových drátů, a dále fixaci po dobu 6ti týdnů Désaultovým obvazem, s poslední návštěvou na chirurgickém oddělení dne 27. 1. 2003, přičemž následovala rehabilitace a uvedené zranění představovalo z hlediska soudně lékařského déletrvající a obvzláště obtížnou újmu ve způsobu života poškozené, R. S. utrpěla psychický šok, pro který byla ošetřena lékařem, avšak pracovní neschopnost u ní nenastala . Za tento trestný čin mu byl podle § 224 odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Současně byl podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu zaměstnání u stavebních společností zabývajících se montáží výtahů na dobu osmnácti měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Krajský soud v Praze jako soud druhého stupně usnesením ze dne 15. 9. 2004, sp. zn. 9 To 349/2004, rozhodl podle § 256 tr. ř. o zamítnutí odvolání obviněného.

Shora citované usnesení Krajského soudu v Praze napadl obviněný V. S. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť soud nesprávně právně posoudil skutek.

Podle názoru dovolatele bylo na zástupci stavby, aby zajistil koordinaci činnosti pracovníků různých firem, a obviněný učinil opatření, která vylučovala ohrožení pracovnic provádějících úklid. Výtah nechal odpojit a provedl mechanické zajištění otevřených dveří, aby se výtah nemohl dát do pohybu. Tlačítko STOP bylo v důsledku vypnutí elektrického proudu nefunkční a pracovnice neměly vstupovat do prostoru výtahové šachty. Zapojení výtahu do sítě elektrického proudu a příčiny jeho pohybu tak nebyly v trestním řízení vysvětleny. Z těchto důvodů dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a věc přikázal odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedla, že obviněný byl odpovědný za umožnění vstupu do prostor strojovny výtahu a bezpečnostní opatření jím učiněná nemohla být natolik účinná, aby eliminovala možnost uvedení výtahu do pohybu. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jakožto zjevně neopodstatněné v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.



Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Z hlediska naplnění podmínek přípustnosti dovolání uvedených v § 265a tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř.

Protože dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo jako další třeba zabývat se otázkou, zda formálně citovaný dovolací důvod, v podání označený jako důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze také z obsahového hlediska považovat za důvod uvedený v tomto ustanovení zákona.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Předpokladem jeho uplatnění je námitka nesprávné aplikace ustanovení hmotného práva, tedy hmotně právního posouzení skutku nebo hmotně právního posouzení jiné skutkové okolnosti. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu nelze namítat vady provádění či hodnocení důkazů a zpochybňovat správnost učiněných skutkových závěrů, neboť v takovém případě by se jednalo o námitky vadné aplikace předpisů trestního práva procesního (viz zejména § 2 odst. 5, 6 tr. ř., § 89 a násl. tr. ř., § 207 a násl. tr. ř. a § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Na rozdíl od soudu prvního stupně a odvolacího soudu dovolací soud nemá možnost podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám důkazy provádět či opakovat (viz § 265r odst. 7 tr. ř.) a je tak povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně. V návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje jeho hmotně právní posouzení, přičemž změna hodnocení důkazů a skutkových zjištění učiněných ve věci soudy nižších stupňů je v řízení o dovolání vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v § 265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden. Jestliže by tedy obviněný namítal nesprávnost hmotně právního posouzení, ale tento svůj názor dovozoval z odlišného hodnocení důkazů a z odlišné verze skutkového stavu, pak by soudům dříve činným ve věci nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení procesních ustanovení. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. by těmito námitkami nebyl uplatněn.

Dovolatel V. S. k důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že učinil opatření vylučující ohrožení pracovnic provádějících úklid v prostoru výtahové šachty, neboť výtah nechal odpojit a znemožnil pohyb výtahu. Dovolatel těmito námitkami primárně nesměřoval ke změně právního posouzení skutkového stavu zjištěného soudy obou stupňů, ale ke změně tohoto skutkového stavu. Podle skutkových zjištění učiněných v dané věci soudem prvního stupně však obviněný neučinil potřebná bezpečnostní opatření, když o vstupu uklízeček do výtahu neuvědomil podřízené pracovníky, neprovedl řádné zajištění šachetních dveří, nepřesvědčil se o řádné funkci bezpečnostního obvodu výtahu a o řádném vypnutí výtahu z elektrické energie. Přehodnocení důkazů a skutkového stavu věci (tedy odlišné skutkové závěry spočívající v tvrzení, že obviněný potřebná opatření učinil a výtah byl odpojen ze sítě elektrické energie) však nejsou hmotně právním posouzením, proto se těmito námitkami dovolatel ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Dovolatel tak ve svém mimořádném opravném prostředku nesprávnost právního posouzení skutku shledával jako důsledek nesprávného hodnocení důkazů a nesprávného zjištění skutkového stavu a neuvedl jedinou konkrétní výtku k aplikaci ustanovení hmotného práva, jak vyžaduje naplnění deklarovaného dovolacího důvodu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 6. dubna 2005

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová