5 Tdo 293/2010
Datum rozhodnutí: 31.03.2010
Dotčené předpisy: § 67 tr. ř.




5 Tdo 293/2010-II.

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. března 2010 v řízení o dovolání podaném obviněným T. T. , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 5. 2002, sp. zn. 1 To 66/2001, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 27/97, o vazbě obviněného, takto :

Podle § 265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný T. T. nebere do vazby.

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný T. T. v současné době vykonává ve věznici s ostrahou trest odnětí svobody v trvání šest a půl roku se započtením vazby od 19. 4. 1993 do 7. 12. 1993 a od 10. 6. 1997 do 26. 11. 1998, který mu byl uložen za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb., rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 5. 2002, sp. zn. 1 To 66/2001, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. 11. 2000, sp. zn. 11 T 27/97.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2010 dovolání obviněného T. T. podané proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 5. 2002, sp. zn. 1 To 66/2001, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 27/97, a rozhodl tak, že podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil v tomto rozsudku Vrchního soudu v Olomouci celý výrok o souhrnném trestu a podle § 265k odst. 2 tr. ř. též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265 l odst. 1 tr. ř. současně přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Podle § 265 l odst. 4 tr. ř., vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Proto Nejvyšší soud v souvislosti se shora uvedeným usnesením rozhodl současně o vazbě obviněného, jak mu ukládá citované ustanovení.

Při zkoumání okolností významných pro takové rozhodnutí Nejvyšší soud shledal, že obviněný T. T. již nastoupil dne 22. 10. 2008 výkon trestu odnětí svobody v trvání šest a půl roku, který mu byl uložen v této trestní věci, a nyní se nachází ve výkonu tohoto trestu ve Věznici Praha-Ruzyně.

Nejvyšší soud v tomto stadiu trestního řízení nezjistil takové konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly některý z důvodů vazby ve smyslu § 67 písm. a), b) nebo c) tr. ř. Obviněný byl v průběhu řízení v této věci sice opakovaně vzat do vazby, která trvala od 19. 4. 1993 do 7. 12. 1993 a od 10. 6. 1997 do 26. 11. 1998. Od této doby až do konečného rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci rozsudkem ze dne 9. 5. 2002, sp. zn. 1 To 66/2001, byl na svobodě. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 8. 2. 2010, sp. zn. I. ÚS 1305/09, jímž bylo zrušeno usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 5 Tdo 53/2009, pro porušení základního práva stěžovatele podle čl. 8 odst. 2 věty první Listiny základních práv a svobod (v dalším byla ústavní stížnost odmítnuta), vyplývá, že relevantní jednání obviněného T. T. nikterak významně k značným průtahům v řízení nepřispělo, neboť obviněný i jeho obhájce v průběhu řízení s orgány činnými v trestním řízení převážně spolupracovali, dostavovali se s určitými výjimkami specifikovanými v uvedeném nálezu Ústavního soudu k úkonům trestního řízení (viz zejména bod 28. tohoto nálezu).

Vzhledem k těmto okolnostem a s přihlédnutím k tomu, že Ústavní soud v uvedeném nálezu naznačil s ohledem na průtahy v řízení možnost využití mimořádného snížení trestu odnětí svobody po dolní hranici trestní sazby, a to z důvodů, které plynou ze samotného ústavního pořádku (nikoliv z podústavních trestněprávních norem viz bod 33. nálezu), jakož i k dosud vykonané délce uloženého trestu odnětí svobody (po zápočtu shora uvedené vazby), dospěl Nejvyšší soud k závěru, že za současné situace, kdy je podle zákona třeba rozhodnout o vazbě obviněného, nejsou dány podmínky pro vzetí obviněného T. T. do vazby.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že se obviněný T. T. ve smyslu § 265 l odst. 4 tr. ř. do vazby nebere.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 31. března 2010

Předseda senátu:
Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph. D.