5 Tdo 243/2002
Datum rozhodnutí: 18.06.2002
Dotčené předpisy: § 265h odst. 3 tr. ř.




5 Tdo 243/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. června 2002 o návrhu předsedy senátu Okresního soudu v Jindřichově Hradci na odložení výkonu rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. řádu, a to rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 4. 2002, sp. zn. 3 To 95/2002, vydaného v trestní věci obviněného F. C., vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 3 T 431/2001, t a k t o :

Podle § 265h odst. 3 tr. řádu se návrh z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Obviněný F. C. byl rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 4. 2002, sp. zn. 3 To 95/2002, uznán vinným spolu s obviněným P. K. trestnými činy výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr. zák., a to ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., které spáchali tím, že dne 11. 10. 2001 kolem 2.00 hodin v J. H. v podnapilém stavu v době, kdy se nacházeli v herně baru B. , při odchodu B. D., z této herny, kde si rozměnil bankovku v hodnotě 500,- Kč na drobné mince, tohoto poškozeného fyzicky napadli v prostoru schodiště před východem, vyvedli jej před objekt baru, kde ve fyzickém napadání poškozeného pokračovali, a když poškozený v obavě z dalšího násilí odhodil mince, tyto posbírali a rozdělili se o ně, přičemž poškozeného, který v důsledku jejich útoku utrpěl zhmoždění obličeje, ztrátu jednoho zubu a pohmoždění hrudníku, zanechali krvácejícího ležet na chodníku. Za uvedené jednání byl obviněný F. C. odsouzen podle § 202 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na jeden rok, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.

Citovaným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, vydaným v odvolacím řízení na podkladě odvolání státního zástupce, byl zároveň v celém rozsahu zrušen prvostupňový rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 7. 1. 2002, sp. zn. 3 T 431/2001, a zamítnuto odvolání obviněného P. K. a matky obviněného F. C., B. M.

Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 4. 2002, sp. zn. 3 To 95/2002, podal dne 16. 5. 2002 obviněný F. C. prostřednictvím obhájkyně JUDr. J. K. dovolání, jehož součástí byla i žádost obviněného o odložení výkonu uloženého trestu.

Uvedenou žádost učinil obviněný s ohledem na podané dovolání a dále s poukazem na svoji rodinnou situaci, neboť má do výchovy svěřeny tři nezletilé děti, a to dceru R. ve věku devíti let, dceru N. ve věku sedmi let a syna F. ve věku pěti let. O tyto děti se sám stará, když jejich matka od nich odešla. Při výchově pomáhá obviněnému jeho matka babička dětí B. M. Ta je ve věku 55 let, pobírá invalidní důchod, trpí onemocněním pohybového aparátu, dýchacích orgánů a sluchového aparátu a musí trvale užívat léky. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není podle názoru obviněného babička dětí schopna o tyto se soustavně starat po dobu, kdy by obviněný měl být ve výkonu trestu odnětí svobody. Zdravotní stav své matky babičky nezletilých dětí dokládá obviněný potvrzením lékařky MUDr. M. Ch.

Předseda senátu Okresního soudu v Jindřichově Hradci, u kterého obviněný podal dovolání podle § 265e odst. 1 tr. řádu, předložil dne 10. 6. 2002 podle § 265h odst. 3 tr. řádu Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) předmětné dovolání spolu se spisy a s návrhem na odložení výkonu rozhodnutí. Důvody pro takový postup spatřoval v žádosti samotného odsouzeného, která je obsažena v jeho dovolání, s tím, že nelze vyloučit, že Nejvyšší soud dovolání obviněného vyhoví, a pak by zřejmě výkon trestu odnětí svobody nebyl na místě.

Podle § 265h odst. 3 tr. řádu platí, že dospěje-li předseda senátu soudu prvního stupně na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o jeho návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení. Podle § 240 tr. řádu rozhodne Nejvyšší soud o takovém návrhu v neveřejném zasedání.

Důvod pro odložení výkonu rozhodnutí je v posuzovaném případě navrhovatelem spatřován v žádosti obviněného, která argumentuje jednak podáním dovolání vůbec a dále rodinnou situací obviněného.

Podle názoru Nejvyššího soudu v pouhém podání dovolání jako takovém nelze spatřovat důvod k odložení výkonu rozhodnutí ve smyslu § 265h odst. 3 tr. řádu, neboť přijetím tohoto názoru by důvod k navrhovanému úkonu byl dán vždy. Dovolání jako mimořádnému opravnému prostředku by tak zároveň byl v rozporu se zákonnou úpravou v podstatě přiznán suspenzivní účinek. Nepřípadná je v této souvislosti i argumentace založená na tvrzení, podle něhož nelze vyloučit, že Nejvyšší soud dovolání odsouzeného vyhoví. Takovou možnost lze totiž v této fázi řízení vyloučit snad jen za existence některých zjevných a zároveň neodstranitelných vad v podaném dovolání, zejména těch vad, na jejichž základě lze dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. a) a c) tr. řádu. Jinak je vždy třeba počítat s možností zrušení rozhodnutí napadeného dovoláním a vykonávaného v době jeho podání. Proto k návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně na odklad nebo přerušení výkonu tohoto rozhodnutí nepostačuje paušální odkaz na kasační pravomoc Nejvyššího soudu, kterou lze obecně uplatnit z podnětu dovolání. Jde totiž o závažný zásah do vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí, proto musí být podložen dostatečně vážnými důvody. Návrh na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí ve smyslu § 265h odst. 3 tr. řádu je tedy nezbytné opírat o takové konkrétní okolnosti, které vyplývají z podaného dovolání nebo z obsahu příslušného spisu a vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména jestliže lze důvodně předpokládat úspěšnost dovolání s ohledem na jeho argumenty a s přihlédnutím k obsahu napadeného rozhodnutí. V návrhu předsedy senátu ve věci obviněného F. C. ovšem nejsou obsaženy žádné z uvedených důvodů, na jejichž podkladě by bylo možné dospět k závěru o nezbytnosti odložení výkonu trestu odnětí svobody uloženého napadeným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 4. 2002, sp. zn. 3 To 95/2002.

Pokud jde o druhý důvod, uvedený navrhovatelem a spočívající ve shora popsané rodinné situaci dovolatele, který má do výchovy svěřeny tři nezletilé děti, Nejvyšší soud konstatuje, že se jedná o záležitost pravděpodobně dlouhodobého charakteru, protože nejmladšímu z nezletilých dětí obviněného je pět let. Přijetí navrhované argumentace by ve vztahu k obviněnému znamenalo nutnost odložit případný výkon rozhodnutí na dobu mnoha let, což by bylo v rozporu s účelem trestu ve smyslu § 23 tr. zák., jehož dosažení vyžaduje neprodlený výkon uloženého trestu co nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí. Navíc argumentace rodinnou situací obviněného nesouvisí s podaným dovoláním ani s důvody, o které se tento mimořádný opravný prostředek opírá, proto Nejvyšší soud nepovažuje za vhodné řešit takové důvody postupem podle § 265h odst. 3 tr. řádu.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem nebyly zjištěny důvody k odložení výkonu rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. řádu v trestní věci obviněného F. C., proto byl návrh předsedy senátu soudu prvního stupně zamítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 18. června 2002

Předseda senátu:

JUDr. František P ú r y