5 Tdo 1620/2008
Datum rozhodnutí: 28.01.2009
Dotčené předpisy:




5 Tdo 1620/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. ledna 2009 o dovolání, které podal obviněný D. Č. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 5. 2008, sp. zn. 11 To 413/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 2 T 228/2004, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný D. Č. byl rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 2 T 228/2004, uznán vinným trestnými činy neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. d) tr. zák., kterých se dopustil skutky blíže popsanými ve výroku o vině v citovaném rozsudku soudu prvního stupně.

Za tyto trestné činy byl obviněný D. Č. odsouzen podle § 118 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. byla obviněnému týmž rozsudkem uložena povinnost nahradit způsobenou škodu ve zkušební době podmíněného odsouzení.

Obviněný D. Č. podal proti uvedenému rozsudku Okresního soudu v Trutnově odvolání, které Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 9. 10. 2006, sp. zn. 11 To 380/2006, podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný D. Č. prostřednictvím svého obhájce dne 12. 2. 2007 dovolání, o němž rozhodl Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) usnesením ze dne 18. 4. 2007, sp. zn. 5 Tdo 336/2007, tak, že z podnětu dovolání obviněného podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 10. 2006, sp. zn. 11 To 380/2006. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu zrušil rovněž všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud jeho zrušením pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu pak Nejvyšší soud přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Na podkladě citovaného rozhodnutí dovolacího soudu se Krajský soud v Hradci Králové znovu zabýval touto věcí a rozsudkem ze dne 20. 5. 2008, sp. zn. 11 To 413/2007, rozhodl podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu tak, že z podnětu odvolání obviněného D. Č. částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině trestným činem poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. d) tr. zák. a ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. řádu poté odvolací soud rozhodl znovu ve věci tak, že zprostil obviněného podle § 226 písm. b) tr. řádu obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 27. 12. 2004 pro skutek obsažený pod bodem 2. této obžaloby a posouzený jako trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. d) tr. zák. Za trestný čin neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., jímž byl obviněný uznán vinným pod bodem 1. výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně a který zůstal nedotčen usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2007, sp. zn. 5 Tdo 336/2007, odvolací soud uložil obviněnému podle § 118 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců, jehož výkon mu podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. odložil na zkušební dobu v trvání 1 roku, přičemž odvolání obviněného podané proti výroku rozsudku soudu prvního stupně o vině trestným činem neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. odvolací soud podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné.

Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 5. 2008, sp. zn. 11 To 413/2007, podal obviněný D. Č. dne 6. 10. 2008 dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu. Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, podle názoru obviněného nemohl být pachatelem trestného činu neoprávněného podnikání podle § 118 tr. zák., neboť ze zdravotních důvodů obviněný nebyl schopen v inkriminované době činit žádné právní úkony za obchodní společnost G., spol. s r. o., a výkonem jednatelských oprávnění pověřil svědka V. S. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu obviněný namítl, že nebyly splněny procesní podmínky pro zamítnutí jeho odvolání ve vztahu ke skutku uvedenému pod bodem 1. ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně, neboť odvolací soud měl obviněného zprostit obžaloby. Odvolací soud podle obviněného ani neuvedl důvody zamítnutí odvolání obviněného, takže jeho rozhodnutí považuje obviněný v uvedeném směru za nepřezkoumatelné.

Závěrem svého dovolání obviněný D. Č. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové a aby mu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupkyně se vyjádřila k dovolání obviněného D. Č. prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Státní zástupkyně přitom ve vztahu k dovolacím námitkám obviněného, které uplatnil ke skutku uvedenému pod bodem 1. ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně, odkázala na vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 7. 3. 2007, sp. zn. 1 NZO 207/2007. Jak dále uvádí státní zástupkyně, skutková zjištění obsažená v napadeném rozhodnutí odvolacího soudu nejsou v nesouladu s právním posouzením skutku obviněného. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu, neboť je zjevně neopodstatněné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že obviněný D. Č. podal dovolání jako oprávněná osoba [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. řádu], učinil tak prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 tr. řádu), včas a na správném místě (§ 265e tr. řádu), jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je obecně přípustné [§ 265a odst. 2 písm. a) tr. řádu], a obsahuje stanovené náležitosti (§ 265f odst. 1 tr. řádu).

Pokud jde o dovolací důvody, obviněný D. Č. opírá jejich existenci o ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu, tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení a že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 1 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí.

Dovolací námitky, z nichž obviněný D. Č. dovozuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, však směřují proti výroku o vině trestným činem neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., jímž byl obviněný pod bodem 1. uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 2 T 228/2004, který Krajský soud v Hradci Králové vůbec nepřezkoumával v odvolacím řízení konaném po dřívějším rozhodnutí Nejvyššího soudu a završeném vydáním rozsudku ze dne 20. 5. 2008, sp. zn. 11 Tdo 413/2007, proti němuž obviněný podal nyní dovolání. Přitom odvolací soud ani nebyl povinen přezkoumávat uvedený výrok o vině, protože ohledně něj Nejvyšší soud nezjistil v řízení o předchozím dovolání obviněného žádné vady, ponechal ho nedotčený a dřívější dovolání obviněného bylo v tomto rozsahu shledáno jako neodpovídající dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, když obviněný zde vytýkal nedostatky zjištěného skutkového stavu nebo provedeného dokazování a uplatnil jiné námitky nesouvisející s právním posouzením skutku ani s jiným hmotně právním posouzením (viz str. 3 až 7 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2007, sp. zn. 5 Tdo 336/2007). Nejvyšší soud tedy odkazuje na své zmíněné dřívější rozhodnutí o dovolání obviněného, jímž byl odvolací soud vázán, takže pokud v nyní napadeném rozsudku uložil obviněnému trest za trestný čin neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., ohledně něhož zůstal výrok o vině v rozsudku soudu prvního stupně nedotčen, postupoval správně a v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu.

Nad rámec uvedeného a k nově uplatněné námitce obviněného D. Č. o jeho údajné nezpůsobilosti být pachatelem trestného činu Nejvyšší soud připomíná, že pachatelem trestného činu neoprávněného podnikání podle § 118 tr. zák. může být kdokoli, kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání. Jestliže takto neoprávněně podniká právnická osoba, uplatní se ustanovení § 90 odst. 2 tr. zák., podle něhož pokud zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. Jak jednoznačně vyplynulo z provedeného dokazování v posuzované trestní věci, obviněný byl od 6. 11. 2000 jednatelem obchodní společnosti G., spol. s r. o. Od tohoto dne byl tedy zcela odpovědný podle § 134 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce obch. zák. ), za obchodní vedení jmenované obchodní společnosti, tj. zejména za organizování a řízení její podnikatelské činnosti včetně rozhodování o personálních otázkách. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, která vyplynula ze skutkových zjištění (viz zejména č. l. 59 trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 2 T 228/2004), že totiž obviněný fakticky zmocnil k uskutečnění některých pracovněprávních oprávnění svědka V. S. Nejvyšší soud nemohl akceptovat ani tvrzení obviněného, pokud svou způsobilost být pachatelem trestného činu neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. zpochybňuje s poukazem na údajné dlouhodobé zdravotní důvody. Obviněný nepochybně věděl, že obchodní společnost G., spol. s r. o., neměla k označené živnosti potřebné živnostenské ani jiné oprávnění. Přesto souhlasil s uzavřením pracovních smluv s celkem 17 zaměstnanci, jejichž prostřednictvím byla tato činnost vykonávaná. Jestliže tedy obviněný nebyl jako statutární orgán jmenované obchodní společnosti schopen v určité době zajistit výkon svých jednatelských oprávnění, mohl ze své funkce odstoupit. Takovou možnost nabízí statutárnímu orgánu ustanovení § 66 odst. 1 obch. zák., podle kterého osoba, jež je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem jiného orgánu obchodní společnosti, může ze své funkce odstoupit. I kdyby tedy námitky obviněného formálně naplňovaly dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, nemohly by být s ohledem na výše vyslovené závěry shledány důvodnými.

Obviněný D. Č. dále uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu v podstatě v jeho první alternativě, protože podle názoru obviněného bylo zamítnuto jeho odvolání podané proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. K tomu Nejvyšší soud připomíná, že v uvedené variantě jde o procesní dovolací důvod, který má zabránit porušení práva na přístup strany k druhé instanci, a to zejména ve formě odmítnutí nebo zamítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí.

Odvolání obviněného D. Č. ovšem bylo v souladu se zákonem a v řádně provedeném odvolacím řízení podle § 254 tr. řádu věcně přezkoumáno, a to zcela v intencích předcházejícího zrušujícího usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2007, sp. zn. 5 Tdo 336/2007, a za dodržení všech zákonných podmínek odvolací soud podle § 256 tr. řádu rozhodl o zamítnutí odvolání obviněného ve vztahu k výroku o vině trestným činem neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., protože neshledal odvolání důvodným. Odvolací soud se přitom správně vypořádal s nedostatky, které zjistil Nejvyšší soud v dřívějším dovolacím řízení, v němž na podkladě dovolacích námitek obviněného dovolací soud shledal právní vady napadeného rozhodnutí pouze ve vztahu ke skutku uvedenému pod bodem 2. ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně a posouzenému jako trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. d) tr. zák. Protože citované usnesení Nejvyššího soudu se nikterak nedotklo právní kvalifikace skutku popsaného pod bodem 1. ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně, dospěl odvolací soud v Hradci Králové ke správnému závěru, který vtělil do výroku pod bodem III. v nyní napadeném rozsudku, když zamítl odvolání obviněného podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné. Nejvyšší soud tedy neshledal žádné porušení procesních podmínek stanovených pro takové rozhodnutí odvolacího soudu, neboť nedošlo k omezení obviněného v jeho přístupu k odvolacímu soudu, a tudíž nemohlo dojít ani k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu v jeho první alternativě. Navíc, jak vyplývá z dosavadní judikatury (viz rozhodnutí publikované pod č. 29/2004 Sb. rozh. tr.), na podkladě dalšího dovolání proti novému rozhodnutí vydanému v téže věci je dovolací soud oprávněn přezkoumávat jen ty výroky napadeného rozhodnutí a jim předcházející část řízení, které následovaly po předchozím rozhodnutí o dovolání, protože opětovné přezkoumání výroků a řízení, které dřívějšímu rozhodnutí dovolacího soudu předcházely a jež jím zůstaly nedotčeny, by znamenalo jejich nepřípustnou revizi, což zákon na podkladě nového dovolání nepřipouští.

Podle druhé alternativy je dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu naplněn, pokud v řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu. Tuto alternativu ovšem obviněný D. Č. ve svém dovolání nezmínil, takže se jí Nejvyšší soud při vázanosti dovolacími důvody (§ 265i odst. 3 tr. řádu) nemohl blíže zabývat.

Na podkladě všech popsaných skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný D. Č. i přes svůj formální poukaz na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu podal dovolání z jiných než zákonem stanovených důvodů. Proto dovolací soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl dovolání obviněného, aniž byl oprávněn věcně přezkoumat zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí a správnost řízení, které mu předcházelo.

Podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu mohl Nejvyšší soud rozhodnout o dovolání v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný žádný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 28. ledna 2009

Předseda senátu:

JUDr. František P ú r y