5 Tdo 1451/2006
Datum rozhodnutí: 21.02.2007
Dotčené předpisy:




5 Tdo 1451/2006-I.

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. února 2007 v řízení o dovolání podaném nejvyšší státní zástupkyní v neprospěch obviněných JUDr. L. N., Ph.D., Mgr. V. V., a JUDr. Z. S., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 5 To 292/2006, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 44 T 105/2005, o vyloučení soudců z vykonávání úkonů trestního řízení podle § 31 odst. 1 tr. ř. t a k t o :

Podle § 30 odst. 1 tr. ř. j s o u předseda senátu JUDr. J. E. a soudce JUDr. V. V. v y l o u č e n i z projednávání věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1451/2006.

O d ů v o d n ě n í :

Ze spisu, který byl s dovoláním nejvyšší státní zástupkyně Nejvyššímu soudu předložen, vyplývá, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 5. 2006, sp. zn. 44 T 105/2005, bylo podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. a § 309 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o schválení narovnání mezi poškozenými Doc. JUDr. P. Š., Ph.D., JUDr. F. P., JUDr. A. Š. a nakladatelstvím a obviněnými JUDr. L. N., Ph.D., Mgr. V. V. a JUDr. Z. S., kteří byli stíháni pro trestné činy porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. Zmíněným usnesením bylo dále podle § 311 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o zastavení trestního stíhání těchto obviněných. Proti tomuto usnesení byla státním zástupcem podána stížnost, kterou Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 5 To 292/2006, jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Posledně citované rozhodnutí (Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 5 To 292/2006) napadla mimořádným opravným prostředkem dovoláním nejvyšší státní zástupkyně, která v něm uplatnila dovolací důvody vymezené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. f), l) tr. ř.

Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2006, sp. zn. 5 Tdo 1451/2006, byli ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v uvedené trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1451/2006 JUDr. F. P., Prof. JUDr. P. Š., Ph.D., a JUDr. B. R. Po tomto vyloučení se soudců senátu z vykonávání úkonů trestního řízení byla trestní věc shora uvedených obviněných přidělena senátu ve složení JUDr. J. E. (předseda senátu), JUDr. V. V. (soudce) a JUDr. L. L. (soudce zpravodaj).

S ohledem na znění čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listiny) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluvy), kdy každý má právo na nestranný soud, bylo nutno posoudit, zda ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř., které uvádí, že z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat, zda také členové senátu, kterému byla věc přidělena po vyloučení se shora jmenovaných soudců senátu, nejsou rovněž vyloučeni.

Podle § 31 odst. 1 tr. ř. o vyloučení z důvodů uvedených v § 30 tr. ř. rozhodne orgán, kterého se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát i bez návrhu.

V souvislosti s výše uvedeným a skutečnostmi níže rozvedenými dospěli členové senátu JUDr. J. E. a JUDr. V. V. k závěru, že pro poměr k osobám, jichž se projednávaná věc dotýká, mohou existovat důvodné pochybnosti o jejich nestrannosti při rozhodování o dovolání v trestní věci obviněných JUDr. L. N., Ph.D., Mgr. V. V. a JUDr. Z. S. Předně je nezbytné uvést, že zmínění soudci JUDr. E. a JUDr. V. jsou soudci trestního kolegia Nejvyššího soudu, stejně jako JUDr. F. P., Prof. P. Š., Ph.D., kteří jsou poškozenými v předmětné trestní věci, v níž vyslovili souhlas se schválením narovnání. S těmito soudci je spojují velmi dobré přátelské vztahy, což mj. vzbudilo pochybnosti o nestranném rozhodování ze strany obviněného JUDr. L. N., Ph.D. V případě JUDr. J. E. je potřebné dále uvést, že tento po několik let působil ve stejném senátě s JUDr. Z. S. a s JUDr. Z. S. ho spojují přátelské vazby přesahující úroveň kolegiálních vztahů. JUDr. V. V. byl rovněž (byť krátce) členem senátu, jehož členem byl také obviněný JUDr. Z. S., s nímž se zná již delší dobu a je s tímto soudcem v kamarádském vztahu. Výše uvedené skutečnosti tak zakládají opodstatněné pochybnosti o tom, zda soudci JUDr. J. E. a JUDr. V. V. by mohli zcela nestranně rozhodovat o dovolání, které v neprospěch obviněného JUDr. Z. S. a spol. podala nejvyšší státní zástupkyně.

Z důvodů shora stručně rozvedených jsou z důvodu uvedeného v § 30 odst. 1 tr. ř. z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci dovolání podaného v neprospěch obviněných JUDr. L. N., Ph.D., Mgr. V. V. a JUDr. Z. S. vyloučeni JUDr. J. E. (předseda senátu) a JUDr. V. V. (soudce).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není stížnost přípustná.

V Brně dne 21. února 2007

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann