5 Tdo 138/2017
Datum rozhodnutí: 29.03.2017
Dotčené předpisy: § 252 odst. 1 tr. zákoníku



5 Tdo 138/2017-32

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 3. 2017 o dovolání, které podal obviněný P. K. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2016, sp. zn. 44 To 247/2016, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 1 T 48/2015, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného P. K. o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 1 T 48/2015, byl obviněný P. K. v bodě I. výroku o vině uznán vinným přečinem neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry podle § 252 odst. 1 tr. zákoníku. Za to mu byl podle téhož ustanovení uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu dvanácti měsíců podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku soud dále vyslovil zabrání věcí, konkrétně výherních hracích přístrojů značek ROYAL (bez výrobního čísla), LION (bez výrobního čísla), MEGA LINES, model 010514/13 (bez výrobního čísla), CASH (bez výrobního čísla) a finanční hotovosti ve výši 300 Kč. Současně soud rozhodl o vině a trestu spoluobviněného M. T.

2. Podle stručně uvedených skutkových zjištění se obviněný P. K. označeného přečinu dopustil tím, že nejméně v době od 19. 2. 2014 do 26. 6. 2014 v P., Š., v provozovně Herna Billiard Klub Blatiny, jako jednatel obchodní společnosti FUNTRONIC Trading, s. r. o., IČ: 61246905, se sídlem V Chaloupkách 5, Ořech, která provozovala Hernu Billiard Klubu Blatiny, rozhodl o provozování a fakticky neoprávněně provozoval a organizoval v tomto klubu sázkovou hru podle § 2 písm. e) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o loteriích ), když vedoucím pobočky občanského sdružení (nyní dosud nepravomocně zrušeného spolku) Život je hrou, IČ: 22718958, se sídlem Koněvova 1107/1, Praha 3 - Žižkov, určil zaměstnankyni obchodní společnosti FUNTRONIC Trading, s. r. o., I. S., a to takovým způsobem, že sám oslovil zástupce občanského sdružení (spolku) Život je hrou, a nabídl mu prostory pro umístění výherních hracích přístrojů, kam byly následně převezeny a instalovány výherní hrací přístroje značek: Royal (bez výrobního čísla), Lion (bez výrobního čísla), Mega Lines, model 010514/13 (bez výrobního čísla), Cash (bez výrobního čísla), přičemž k provozování uvedených výherních hracích přístrojů neměl on, ani obchodní společnost FUNTRONIC Trading, s. r. o., ani spolek Život je hrou platné oprávnění podle § 4 zákona o loteriích, ač si byl vědom toho, že provozování výherních hracích přístrojů je tímto podmíněno, přičemž na této pobočce bylo umožněno hrát na uvedených výherních hracích přístrojích jakékoliv osobě po jejím formálním zaregistrování, kdy každému, kdo projevil zájem o používání přístrojů byla vystavena členská legitimace, přičemž jednotliví hráči na této pobočce sami prováděli vklady finančních prostředků do výherních hracích přístrojů a v případě výhry jim tato byla obsluhou pobočky vyplacena. Obviněným P. K. pověřená zaměstnankyně provozní Herny Billiard Klubu Blatiny I. S. se starala o veškerý chod pobočky ve smyslu zajištění vedení prvotní účetní evidence a zabezpečení finanční soběstačnosti pobočky, k čemuž mj. použila vybrané finanční prostředky z uvedených výherních hracích přístrojů.

3. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný P. K. (též spoluobviněný M.T.) a státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 odvoláními, o nichž rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 9. 2016, sp. zn. 44 To 247/2016, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil v rozsahu výroků o zabrání věci u obou obviněných. Podle § 256 tr. řádu odvolání státní zástupkyně zamítl jako nedůvodné.

II. Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný P. K. dovolání prostřednictvím svého obhájce Mgr. Ing. Jana Drobného. Tento mimořádný opravný prostředek založil na dovolacím důvodu uvedeném v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

5. Dovolatel ve svém podání zpochybnil naplnění znaku objektivní stránky skutkové podstaty přečinu neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry podle § 252 odst. 1 tr. zákoníku spočívajícího v jejich provozování . Takový právní závěr podle obviněného nebyl v soudním řízení prokázán. Současně nebylo postaveno najisto, zda se na výherních hracích přístrojích umístěných v prostorách Herny Billiard Klubu Blatiny skutečně hrálo, a zda bylo možné dosahovat výher, resp. proher. Takovéto skutečnosti mohly být přitom prokázány pouze prostřednictvím výpovědí samotných hráčů, k čemuž však soudy v průběhu celého trestního řízení nepřistoupily. Dovolatel zpochybnil rovněž závěr vyplývající z odborného vyjádření Elektronického zkušebního ústavu, neboť z něho nebylo lze dovodit, že výherní hrací přístroje byly konkrétním způsobem skutečně využívány ke svému účelu, tj. k vkládání peněz a získání výhry, a proto mělo být postupováno podle zásady in dubio pro reo a skutečnosti vykládat ve prospěch obviněného. Soudy dále podle přesvědčení obviněného nesprávně dovodily, že neoprávněné provozování výherních hracích přístrojů znamená jakékoliv jejich užívání, či např. umožnění hry jiným osobám. Hodnocení výpovědí svědků J. S. a L. B., jak je provedl odvolací soud, obviněný považoval za nesprávné. Pokud jde o spolek Život je hrou, má za to, že vztah byl mezi nimi založen pouze uzavřenou podnájemní smlouvou, kdy obviněný neměl žádný jiný vliv na činnost spolku ani jeho pobočku zřízenou v Herně Billiard Klubu Blatiny. Uzavřel, že soudy ignorovaly skutkový stav vyplývající z provedených důkazů, přičemž nebyly opatřeny žádné důkazní prostředky, z nichž by mohla být jeho vina prokázána. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a aby přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 6 věc znovu projednat a rozhodnout. Současně souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání.

6. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného P. K. vyjádřil prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Pavla Kučery (dále jen státní zástupce ). Ten úvodem upozornil na to, že namítané nedostatky skutkových zjištění a vady v dokazování nelze podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu; nesměřují totiž proti právnímu posouzení skutku či jinému hmotněprávnímu posouzení. V posuzované věci rovněž nebylo možné dovodit ani existenci extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními soudů. Pokud jde o výpovědi svědků J. S. a L. B., dal státní zástupce obviněnému za pravdu v tom, že oba svědci shodně vypověděli, že obviněného neznají. Z jejich výpovědí ve spojení s ostatními provedenými důkazy (včetně vlastní výpovědi obviněného) je však také zřejmé, že tím, kdo o provozování sázkové hry rozhodl a následně ji i fakticky realizoval, a to bez příslušného povolení, byl skutečně obviněný P. K. z pozice jednatele obchodní společnosti FUNTRONIC Trading, s. r. o. Jednalo se přitom o aktivitu samotného obviněného provozovat nelegální činnost v prostorách Herny Billiard Klubu Blatiny, nikoliv spolku Život je hrou. Podle státního zástupce tudíž obstojí závěry soudů, podle kterých nezákonnou činnost inicioval a následně i provozoval obviněný. Argumentace obviněného o nenaplnění znaku protiprávnosti jeho jednání podle přesvědčení státního zástupce nemůže obstát. Na podporu svého tvrzení pak zdůraznil, že z dokazování vyplynulo, že v posuzované věci žádný ze zúčastněných subjektů nedisponoval nezbytným povolením, jednalo se tedy o neoprávněné provozování loterií a jiných podobných her, přičemž na tom nic nezměnilo ani zjevně účelové zapojení spolku Život je hrou, a zcela formální udělování členství jednotlivým hráčům, které mělo vzbuzovat dojem legality.

7. S ohledem na uvedené Nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu, protože v něm obsažené dovolací námitky jsou zjevně neopodstatněné.

III. Posouzení důvodnosti dovolání
8. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného obsahuje veškeré náležitosti a byly splněny i všechny formální podmínky pro konání dovolacího řízení v této věci. Poté se zabýval konkrétními námitkami z hlediska naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Ten je možné úspěšně uplatnit v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. To znamená, že vytýkaná vada napadeného rozhodnutí musí spočívat v porušení hmotněprávního ustanovení trestního zákoníku či jiné právní normy, kterou je nutné použít při zkoumání trestní odpovědnosti obviněného z pohledu hmotněprávních podmínek trestnosti činu. Totéž platí u jiné skutkové okolnosti, která by mohla být soudy nesprávně posouzena podle jiného ustanovení příslušné hmotněprávní úpravy, než jaká na ni dopadala. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu tedy nelze namítat nedostatky v učiněných skutkových zjištěních, ani procesní vady spočívající v nesprávném způsobu hodnocení důkazů, v nedostatečném rozsahu dokazování apod., neboť v takovém případě by se jednalo o námitky vytýkající pochybení při aplikaci procesních předpisů (viz zejména § 2 odst. 5, 6 tr. řádu, § 89 a násl. tr. řádu, § 207 a násl. tr. řádu a § 263 odst. 6, 7 tr. řádu). Tento dovolací důvod může být naplněn pouze právní a nikoli skutkovou vadou, a to pouze tou, která má hmotněprávní charakter. Jeho podstatou je podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky trestního zákoníku.

9. Obviněný učinil předmětem svého dovolání primárně úvahu, že se nemohl dopustit trestného činu neoprávněného provozování loterie a jiné podobné sázkové hry podle § 252 odst. 1 tr. zákoníku, protože nenaplnil jeho objektivní stránku (tj. zákonem vyžadované jednání spočívající v neoprávněném provozování loterijních her). Ačkoli takto formulovaná námitka by mohla odpovídat důvodu dovolání, na nějž obviněný poukázal, neshledal ji Nejvyšší soud důvodnou. Navíc jde o opakování obhajoby obviněného, který shodně argumentoval i ve svém řádném opravném prostředku a odvolací soud se k ní v napadeném rozhodnutí vyjádřil. Nad rámec správných úvah soudu druhého stupně považuje Nejvyšší soud za vhodné na tuto výhradu stručně reagovat.

10. K trestnému činu neoprávněného provozování loterie a jiné podobné sázkové hry podle § 252 odst. 1 tr. zákoníku lze na tomto místě připomenout, že ustanovení postihuje neoprávněné provozování, organizování, propagování a zprostředkování loterie a podobné sázkové hry. Provozováním loterií a jiných podobných her se rozumí činnost směřující k uvedení loterií a jiných podobných her do provozu, včetně zprostředkovatelských, organizačních, finančních, technických a dalších služeb souvisejících se zajištěním provozu těchto her, zajišťování samotného provozu těchto her a jejich řádné ukončení a vyúčtování. Základním předpokladem trestní odpovědnosti za tento trestný čin je tedy úmyslné nerespektování, nedodržování nebo porušování podmínek pro provozování loterie nebo podobné sázkové hry anebo překročení zákazu jejího provozování, organizování, propagování a zprostředkování. Tento trestný čin je přitom dokonán již samotným prováděním takové činnosti bez náležitého povolení, přičemž naplnění základní skutkové podstaty podle § 252 odst. 1 tr. zákoníku není podmíněno vznikem škody ani získáním prospěchu (srov. DRAŠTÍK Antonín, FREMR Robert, DURDÍK Tomáš, RŮŽIČKA Miroslav, SOTOLÁŘ Alexander a kol. Trestní zákoník. Komentář I. díl. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 1890). Nutno dodat, že zákonný znak neoprávněného provozování, organizování, propagování a zprostředkování loterie nebo podobné sázkové hry je naplněn už tím, že ji pachatel provádí v rozporu se zákonem a že jeho cílem je získat jejím prováděním zdroj finančních prostředků (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 4. 1995, sp. zn. 9 To 118/95, uveřejněný pod č. 5/1996 Sb. rozh. tr.).

11. Vzhledem k připomenutým předpokladům trestní odpovědnosti za tento přečin je třeba se zabývat konkrétními okolnostmi daného případu, kdy z učiněných skutkových zjištění plyne, že spolek Život je hrou sám o sobě prostory, v nichž by mohly být umístěny výherní hrací přístroje, nevyhledával. Naopak samotní zájemci o zřízení pobočky spolku, jej vždy sami kontaktovali. Odlišně nepostupoval ani obviněný, který uzavřel jménem obchodní společnosti FUNTRONIC Trading, s. r. o., se spolkem, resp. osobou za spolek jednající, dne 29. 1. 2013 podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem nemovitosti v ulici Španielova 1378/52 v Praze 6. Podle podpisů připojených k podnájemní smlouvě je přitom zřejmé, že ji za FUNTRONIC Trading, s. r. o., podepsal sám obviněný a za spolek Život je hrou svědek J. S., a to z pozice předsedy spolku (viz č. l. 144). Na základě uzavřené podnájemní smlouvy předseda spolku vydal rozhodnutí o zřízení pobočky v Herně Billiard Klubu Blatiny nacházející se na uvedené adrese, jejíž vedoucí ustanovil svědkyni I. S. družku obviněného (viz č. l. 143). Vlastníkem nemovitosti byla akciová společnost REALIMPEX, a. s., IČ: 61501824, se sídlem Španielova 1378/52, Praha 6 Řepy (viz č. l. 146 prohlášení vlastníka nemovitosti). Pokud jde o roli obviněného v posuzované věci, ta nebyla pouze pasivní omezená na pouhé zprostředkování provozování loterijních her sjednáním podnájemní smlouvy, na jejímž podkladě byly výherní hrací přístroje umístěny v prostorách pobočky spolku.

12. Obviněný totiž z pozice jednatele obchodní společnosti FUNTRONIC Trading, s. r. o. (jejímž předmětem činnosti byl provoz nevýherních automatů, provoz biliáru, výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektrických a telekomunikačních zařízení aj.), zajišťoval také servis výherních hracích automatů. Za tímto účelem zaměstnával servisního technika svědka D. Š., který prováděl opravy a údržbu výherních hracích přístrojů ve vlastnictví spolku nejenom v prostorách Herny Billiard Klubu Blatiny, ale i v prostorách restaurace U naftaře [v případě skutku popsaného ad 2) tzv. skutkové věty výroku o vině týkajícího se spoluobviněného M. T.; str. 6 rozsudku Okresního soudu pro Prahu 6]. Příležitostně svědek z umístěných automatů také vybíral prohrané peníze hráčů. V případě pobočky spolku na ulici Španielova 1378/52 v Praze 6 přitom svědek D. Š. jednal s vedoucí této pobočky svědkyní I. S., která odmítla jako družka obviněného ve věci vypovídat. Nicméně svědek D. Š. jasně vypověděl, že pokud zjistil uvnitř přístrojů v rámci jejich údržby peněžní hotovost, vždy ji předal obsluze nebo vedoucí provozovny. Je tudíž zcela zřejmé, že tzv. prohrané peníze od hráčů, členů klubu, resp. spolku, byly využívány nájemcem klubu, obchodní společností FUNTRONIC Trading, s. r. o., tudíž s plným vědomím jejího jednatele P. K.

13. Ve vztahu k (ne)oprávněnému provozování loterijních her Nejvyšší soud dodává, že podle § 4 odst. 1 zákona o loteriích mohou být loterie a jiné podobné hry provozovány pouze na základě povolení příslušného orgánu. Dále pak hry uvedené v § 2 písm. e) zákona o loteriích může podle § 4 odst. 7 téhož zákona provozovat pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky, která je k tomuto účelu založena a splňuje další zákonné požadavky. Spolek Život je hrou, ani obchodní společnost FUNTRONIC Trading, s. r. o., příslušným oprávněním k provozu činnosti podle zákona o loteriích nedisponovaly, přičemž ani pobočka Herny Billiard Klubu Blatiny na ulici Španielova 1378/52 v Praze 6 nebyla místem, v němž by v souladu s vyhláškou hl. m. Prahy č. 10/2013 Sb., mohly být loterie a jiné podobné hry provozovány (viz str. 8 rozsudku soudu prvního stupně, str. 5-6 usnesení odvolacího soudu). Činnost spolku byla přitom v rozporu i s čl. II. jeho stanov, podle kterého účel spolku spočíval v přispívání k využití volného času jeho členů v souladu s rozvíjením jejich duševní, tělesné a intelektuální úrovně se zaměřením na provozování, propagaci, zdokonalování a vymýšlení nejrůznějších her pro jednotlivé hráče, dvojice či skupiny aj.

14. Dovolací soud považuje za vhodné poukázat taktéž na samotný mechanismus obcházení zákona tím, že spolek Život je hrou v rámci svých poboček zájemcům hráčům vystavoval po předchozí úhradě symbolické částky (zpravidla 10 Kč) členské kartičky , které je opravňovaly k využívání prostor pobočky (vyhrazené pouze pro členy spolku), kde byly umístěny výherní hrací přístroje označené logem spolku. Vlastnictví této členské kartičky bylo podmíněno pouze prokázáním totožnosti zájemce a úhradou minimální finanční částky. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, sjednání členství ve spolku Život je hrou bylo tedy pouhou formalitou pro to, aby potenciální zájemci mohli hrát na výherních hracích přístrojích, přičemž toto si mohl sjednat každý, kdo chtěl hrát loterijní hru, nikoliv tedy jak tvrdí obviněný není pravda, že by veřejnosti byla umožněna hra na zařízeních zde umístěných . Obsahově je tedy zcela zjevné, že vydávání členských kartiček sloužilo pouze k zastření skutečného účelu, tj. provozování loterie a mělo vzbuzovat dojem legality; o čemž svědčí mimo jiné i to, že výherní hrací přístroje umístěné v prostorách pobočky vykazovaly znaky typické pro tato zařízení pro provozování loterijních her podle zákona o loteriích.

15. Při zohlednění uvedeného je tedy zřejmé, že v důsledku aktivity obviněného P. K. došlo k neoprávněnému provozování hracích přístrojů, resp. k neoprávněnému provozování loterie ve smyslu ustanovení § 252 odst. 1 tr. zákoníku, a obviněný minimálně prostřednictvím zaměstnanců, které příslušně instruoval, zajišťoval fungování provozu výherních automatů a umožnil jejich využívání z řad veřejnosti, byť za minimální poplatek, navíc využíval zisku (prohraných peněz), kterého bylo provozem automatů dosaženo. Z těchto důvodů tudíž ani Nejvyšší soud nemá žádné pochybnosti o naplnění znaku objektivní stránky žalovaného přečinu spočívajícím v provozování tzv. sázkové hry podobné loterii ve smyslu § 252 odst. 1 tr. zákoníku. Ve shodě se soudy nižších stupňů má tedy Nejvyšší soud za to, že jednání obviněného bylo jednoznačným obcházením příslušného zákona, který vyžaduje vydání příslušného povolení k provozování mj. sázkových her, kdy u výherních hracích přístrojů se za typické komponenty považují akceptor bankovek, elektronický servisní zámek a sada ovládacích tlačítek, přičemž o výhře či prohře rozhoduje hráči předem neznámá okolnost zobrazená na výherní tabulce.

16. Ve zbývající uplatněné argumentaci se obviněný s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu rozešel, protože jím vznesené námitky jsou rázu skutkového nebo procesního. Ty však nemohou založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu, neboť se s obsahovým zaměřením dovolacího důvodu neslučují.

17. Pokud obviněný namítal porušení ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. řádu, tedy že rozhodnutí soudů byla vydána zcela mimo rámec práva, kdy soudy důkazy vykládaly zcela svévolně, a to v neprospěch obviněného je taková výhrada zcela nedůvodná. Ve skutečnosti totiž obviněný spatřuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v porušení procesních pravidel upravujících získávání a hodnocení důkazů a zajišťování skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí (zejména ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. řádu). Obviněný takto svoji dovolací argumentaci založil na procesním, nikoli hmotněprávním základě. V této souvislosti Nejvyšší soud dodává, že procesní námitky lze vznášet v rámci jiných dovolacích důvodů, než který dovolatel uplatnil [zejména podle § 265b odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) a l) tr. řádu, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 5 Tdo 22/2007], avšak prostřednictvím žádného z taxativně uvedených důvodů v trestním řádu nelze brojit proti způsobu hodnocení důkazních prostředků.

18. Ve vztahu k zásadě zákonnosti trestního řízení dovolací soud dodává, že tato procesní zásada je vyjádřená v ustanovení § 2 odst. 1 tr. řádu a znamená, že nikdo nesmí být stíhán jinak, než způsobem stanoveným v tomto zákoně, tj. v trestním řádu. Nelze ji tedy spatřovat v § 2 odst. 5 tr. řádu, jak učinil obviněný. Soudům přitom nelze vytknout, že by nepostupovaly v souladu se zásadou vyjádřenou ustanovením § 2 odst. 5 tr. řádu, tj. že by nebyla zachována zásada materiální pravdy, tj. že nebyl zjištěn skutkový stav věci bez důvodných pochybností. V posuzovaném případě soud prvního stupně opatřil dostatečné důkazy, které byť stručně, nýbrž dostatečně vyhodnotil, čímž opatřil podklad pro své rozhodnutí, resp. i rozhodnutí odvolacího soudu (viz str. 4 usnesení odvolacího soudu). Závěry soudů tudíž nejsou v rozporu s provedenými výpověďmi svědků, jak obviněný v rámci svého mimořádného opravného prostředku tvrdil.

19. Zcela mimo rámec dovolacího důvodu je také tvrzení obviněného, že nebylo postaveno najisto, zda byly výherní hrací přístroje funkční v tom smyslu, jestli na nich bylo možné dosahovat výher, resp. proher finančních částek. Argumentace obviněného byla vyvrácena především výpověďmi svědků M. M. a D. Š. Podle svědka M. M. (jde o skutečného hráče v klubu) výherní automaty zcela určitě přijímaly bankovky, přičemž sám svědek během her na těchto automatech nezaznamenal žádný rozdíl mezi výherními hracími přístroji v pobočce spolku a hracími automaty jinde (viz č. l. 217-218). Pokud jde o funkčnost výherních hracích přístrojů umístěných v Herně Billiard Klubu Blatiny, tak prvně jmenovaný svědek uvedl, že do této herny chodil běžně i tzv. na pivo , aniž by na výherních automatech hrál; a dosvědčil, že na těchto přístrojích hráli i jiní hráči, tj. výherní hrací přístroje byly plně funkční. Uvedené vlastnosti výherních hracích přístrojů potvrdil i svědek D. Š., který jako servisní technik obchodní společnosti FUNTRONIC Trading, s. r. o., zajišťoval jejich údržbu a, jak již bylo konstatováno, výjimečně z nich vybíral vhozené peníze a předával je obsluze herny. Svědek D. Š. vybíral finanční částky, i pokud jde o druhou pobočku spolku Život je hrou v restauraci U naftaře, kde byly umístěny shodné výherní hrací automaty jako v Herně Billiard Klubu Blatiny, což nepřímo naznačuje, že všechny předmětné výherní hrací přístroje ve vlastnictví spolku Život je hrou vykazovaly vlastnosti typické pro tato zařízení, byly funkční, tudíž existovala možnost výhry, resp. prohry peněz.

20. Jestliže tedy Obvodní soud pro Prahu 6 kvalifikoval jednání obviněného jako přečin neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry podle § 252 odst. 1 tr. zákoníku, jeho postup byl zcela správný a v žádném případě tím neporušil zásadu trestního řízení in dubio pro reo , jak se snažil dovolatel naznačit.

21. Nad rámec uvedeného dovolací soud považuje za vhodné poukázat na to, že proti spolku Život je hrou již bylo u Městského soudu v Praze zahájeno řízení o jeho zrušení s následnou likvidací. Důvodem je trestní stíhání osob zúčastněných na činnosti spolku, ohledně kterých vyšly najevo skutečnosti nasvědčující tomu, že se spolek prostřednictvím třetích osob účastní na páchání rozsáhlé trestné činnosti. Spolek přitom v různých městech České republiky zřídil za účelem umístění a provozu výherních hracích přístrojů pobočky, přičemž postupoval zcela rozporně s cílem činnosti spolku ve znění článku II. stanov. Toto rozhodnutí dovolacího soudu navíc není prvním, pokud jde o participaci třetích osob na nelegální činnosti spolku Život je hrou; Nejvyšší soud v podobném případě rozhodl usnesením ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 5 Tdo 1799/2016.

IV. Závěrečné shrnutí
22. Ze všech uvedených důvodů Nejvyšší soud na podkladě trestního spisu odmítl dovolání obviněného P. K. jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tř. řádu, aniž by přezkoumával zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí a správnost řízení jemu předcházejícího. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 29. 3. 2017
JUDr. Blanka Roušalová
předsedkyně senátu