5 Tdo 117/2004
Datum rozhodnutí: 11.02.2004
Dotčené předpisy:




5 Tdo 117/2004

U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. února 2004 o dovolání podaném obviněným J. S., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 8. 2003, sp. zn. 7 To 197/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 1 T 31/2002, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 12. 9. 2002, sp. zn. 1 T 31/2002, byl obviněný J. S. uznán vinným trestným činem poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., kterého se dopustil společně s P. S. tím, že "v době od 16. 10. 1998 do listopadu 1998 ve L. u V., okr. V., na par. č. 779/6 zakoupené P. S. provedli v porostu č. 461 D9 a 461 B6 neoprávněnou úmyslnou mýtní těžbu na rozloze 3,2 ha a tuto holou seč přiřadili již k existující holině o rozloze 0,8 ha." Za tento trestný čin mu byl podle § 181c odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků, a podle § 53 odst. 1 tr. zák. a § 54 odst. 1, 3 tr. zák. peněžitý trest ve výměře 50.000,- Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu (správně trest zákazu činnosti) těžby dřevní hmoty a veškerých činností s těžbou souvisejících a zákazu prodeje a nákupu neopracované dřevní hmoty na dobu dvou roků.

Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 8. 2003, sp. zn. 7 To 197/2003, kterým z podnětu odvolání obviněného podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil napadený rozsudek ve výroku, jímž byl obviněnému podle § 49 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu těžby dřevní hmoty a veškerých činností s těžbou souvisejících a zákazu prodeje a nákupu neopracované dřevní hmoty na dobu dvou roků. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.

Shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě napadl obviněný J. S. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel zpochybnil náležité zjištění skutkového stavu věci a právní hodnocení věci. Poukázal na nesrovnalosti ohledně výše způsobené škody vyčíslené podle metodiky postrádající právní váhu, když těžbou dřevní hmoty nebylo možno způsobit ekologickou újmu, a na postup orgánů činných v trestním řízení v rozporu s § 2 odst. 5 tr. ř., když odmítly znalecký posudek znalce RNDr. O. K. předložený obhajobou, přičemž tento posudek nebyl ani zařazen do spisu. Podle názoru dovolatele bylo jeho jednání nesprávně právně kvalifikováno, neboť v době jednání nebyla součástí trestního zákona skutková podstata trestného činu podle § 181c tr. zák., a jednání nebylo možno kvalifikovat ani podle § 181a tr. zák., neboť nebyl dán jeden z formálních znaků tohoto trestného činu v podobě způsobení škody na životním prostředí. V petitu dovolání navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc Krajskému soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání vyjádřila prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Vyslovila názor, že jednání, pro které byla na obviněného podána obžaloba bylo trestné jak v době spáchání skutku, tak i za účinnosti novely trestního zákona provedené zákonem č. 134/2002 Sb., a právní posouzení skutku považovala za správné. Navrhla tedy podané dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.

Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání z citovaného důvodu je tedy výlučně určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. Těžiště dokazování je podle platné právní úpravy v řízení před soudem prvního stupně a jeho závěry ve skutkových zjištěních je oprávněn korigovat, nebo doplňovat jen odvolací soud po provedeném dokazování (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Na rozdíl od soudů prvního a druhého stupně nemá ani dovolací soud možnost v řízení o dovolání důkazy sám provádět či opakovat, jak vyplývá z omezeného rozsahu dokazování v dovolacím řízení podle § 265 r odst. 7 tr. ř. V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy některých skutkových, hmotně právních či procesně právních vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to stížnost pro porušení zákona ve smyslu ustanovení § 266 tr. ř. a násl. (podnět k níž byl ostatně již obviněným podán, jak vyplývá z obsahu spisu), případně obnovu řízení (§ 277 a násl. tr. ř.).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.

Jak vyplývá z výše uvedeného, obviněný na podporu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyslovil námitky spočívající ve zpochybnění náležitého zjištění skutkového stavu věci s poukazem na nesrovnalosti ohledně metodiky vyčíslení výše způsobené škody a především na odmítnutí znaleckého posudku z oboru ochrany přírody předloženého obhajobou. Nesprávnost použité právní kvalifikace spatřoval ve skutečnosti, že jeho jednáním nebyla způsobena škoda na životním prostředí jako předpoklad aplikace tehdy platného ustanovení § 181a tr. zák. a v době, kdy došlo k žalovanému skutku nebyla součástí trestního zákona skutková podstata trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c tr. zák, tedy ustanovení zavedeného novelou trestního zákona provedené zákonem č. 134/2002 Sb.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že dovolatel se nesprávné právní kvalifikace žalovaného jednání (chybná aplikace pozdějšího zákona při absenci trestnosti jednání podle zákona účinného v době jednání v důsledku nedostatku následku v podobě způsobení škody na životním prostředí) dovolává teprve na základě námitek zakládajících změnu skutkových zjištění učiněných v předmětné trestní věci (chybný závěr o existenci a výši škody na životním prostředí). Námitky dovolatele tedy zpochybňují skutková zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožnil i odvolací soud, a směřují ke změně skutkového stavu věci (srov. str. 20 rozsudku soudu I. stupně - "v rámci vytýkaného jednání obviněných rozhodně vznikla škoda na životním prostředí tak jak je uvedena ve znaleckých posudcích"), přičemž teprve na podkladě těchto námitek skutkového charakteru dovolatel dovodil pochybení v právním závěru soudů prvního i druhého stupně. Obviněný se tímto způsobem domáhal beztrestnosti svého jednání na podkladě jiných důkazů, byť s poukazem na časovou působnost trestního zákona. Zjištěné skutkové okolnosti soud prvního stupně vyhodnotil tak, že i za platnosti předchozí právní úpravy byl žalovaný skutek trestný, tudíž následně správně aplikoval novelu ve smyslu § 16 odst. 1 tr. zák., neboť speciální skutková podstata trestného činu ve smyslu § 181c tr. ř. byla pro obviněného příznivější.

Dovolací námitky uplatněné obviněným tedy primárně směřují do oblasti skutkových zjištění, byť formálně vytýkají porušení ustanovení hmotného práva, konkrétně § 16 odst. 1 tr. zák. Skutková zjištění učiněná soudy nižších stupňů však podle názoru Nejvyššího soudu nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání, jak je vysvětleno shora. Za situace, kdy obviněný svůj názor o nesprávném právním posouzení skutku dovozoval z odlišného hodnocení důkazů, resp. vytýkal nevyhovění jeho důkazního návrhu, dožadoval se tím jiného než zjištěného skutku.

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávnosti skutkových zjištění a tedy ve skutkových vadách. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 11. února 2004

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová