5 Tdo 1116/2003
Datum rozhodnutí: 30.09.2003
Dotčené předpisy:




5 Tdo 1116/2003

U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. září 2003 o dovolání obviněného F. K., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 18. 4. 2003, sp. zn. 31 To 116/2003, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 4 T 718/2002, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 4 T 718/2002, byl obviněný F. K. uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. a výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 222 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. byl obviněnému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dva roky. Trestné činy spáchal obviněný tím, že dne 27. 7. 2002 v době kolem 13:00 hodin na rockovém koncertě v obci M. S., okres J. n. N. v prostoru mezi prodejnou potravin a restaurací B. s. po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl opakovanými údery pěstí a po pádu na zem kopanci do oblasti hlavy a šlapáním po hlavě P. S., čímž mu způsobil zlomeninu přední a zadní stěny horní čelisti vlevo, zlomeninu boční a v. s. mediální stěny očnice vlevo, zlomeninu nosních kůstek a zlomeninu nosní přepážky, četné tržné rány v obličeji s dobou léčení podle znaleckého posudku delší než 42 dní s trvalými následky s nutností operací a hospitalizací v nemocnici v S. na oddělení ORL v době od 27. 7. 2002 do 2. 8. 2002.

Proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou podal obviněný v zákonné lhůtě odvolání odůvodněné jeho obhájkyní. Obviněný v odvolání namítl, že mu byl soudem prvního stupně uložen příliš přísný trest. Obhájkyně pak podala odvolání též do výroku o vině. Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci usnesením ze dne 18. 4. 2003, sp. zn. 31 To 116/2003, podle § 256 tr. řádu odvolání obviněného jako nedůvodné zamítl.

Proti tomuto usnesení podal obviněný F. K. prostřednictvím obhájkyně Mgr. A. T. dovolání opírající se o ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V odůvodnění dovolání obviněný vyjádřil své přesvědčení, že soudy obou stupňů po provedeném dokazování nesprávně kvalifikovaly skutek jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák., ačkoli se podle jeho názoru mohlo jednat pouze o trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. Dovolatel poukázal zejména na to, že poškozenému nezpůsobil těžkou újmu na zdraví, což podle jeho názoru poškozený u soudu osobně potvrdil tím, když uvedl, že v nemocnici setrval asi 5 dnů, poté byl propuštěn a dalšímu léčení se již nepodrobil. Obviněný v dovolání zároveň připustil, že vyjádření poškozeného byla v rozporu s předloženým znaleckým posudkem, a proto obviněný požádal o doplnění dokazování dalším znaleckým posudkem, soud však tento důkaz nepřipustil.

Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 18. 4. 2003, sp. zn. 31 To 116/2003, a rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 4 T 718/2002, a věc přikázal soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného F. K. uvedla, že dovolání je sice formálně podáno z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, avšak z odůvodnění dovolání podle jejího názoru vyplývá, že se obviněný domáhá jiné právní kvalifikace skutku, ovšem výlučně na základě odlišného hodnocení provedených důkazů a na základě zcela jiných skutkových zjištění, než k jakým dospěly soudy obou stupňů. Nejvyšší státní zástupkyně poukázala na to, že stejnými námitkami obviněného se soud zabýval již v rámci odvolacího řízení a s těmito námitkami se náležitě vypořádal.

Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání obviněného F. K. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. řádu. Současně nejvyšší státní zástupkyně vyslovila souhlas s tím, aby Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (265c tr. řádu) především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a odst.1 tr. řádu. Podle tohoto ustanovení trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Přitom zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a v zákonné lhůtě podle § 265e odst. 1 tr. řádu, dovolání má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v § 265f odst. 1 tr. řádu, přičemž zákon připouští dovolání jako mimořádný opravný prostředek.

Nejvyšší soud České republiky zjistil, že dovolání obviněného F. K. se opírá o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. řádu, tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z odůvodnění dovolání však vyplývá, že se obviněný domáhá jiné právní kvalifikace skutku, a to na základě jiného hodnocení důkazů. Obviněný v dovolání poukázal na nesprávná skutková zjištění soudů obou stupňů a také na to, že soud nedoplnil dokazování v potřebném rozsahu podle návrhu obviněného. Takové námitky však nekorespondují s dovolacím důvodem uvedeným v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

Je zřejmé, že důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu nebyl naplněn. Nesprávná skutková zjištění nejsou důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) - l) tr. řádu. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. řádu a učinil tak v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. září 2003

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek