5 Tdo 1083/2003
Datum rozhodnutí: 25.09.2003
Dotčené předpisy:




5 Tdo 1083/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. září 2003 dovolání podané obviněnou D. Š., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2002, sp. zn. 5 To 186/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno?venkov pod sp. zn. 1 T 166/2001, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 21. 3. 2002, sp. zn. 1 T 166/2001, byla obviněná D. Š. uznána vinnou trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustila tím, že "dne 31. 8. 2001 v 15:20 hodin, v obci H. u B., na M. ulici, řídila motorové vozidlo tov. zn. Nissan Cherry 1.3 modré barvy, SPZ BOL 56-14, přičemž byla zastavena hlídkou Policie ČR, kdy bylo zjištěno, že jí byl opakovaně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, naposledy rozsudkem Městského soudu v Brně, sp. zn. 11 T 111/2000 na dobu 4 let, který nabyl právní moci dne 11. 6. 2001." Za tento trestný čin jí byl podle § 171 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců, pro jehož výkon byla podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazena do věznice s dozorem.

O odvolání obviněné proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 3. 7. 2002, sp. zn. 5 To 186/2002, kterým je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Obviněná si prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. podala dovolání a to jednak proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně, které nesprávně označila uvedením "č. j. 1 T 166/2001", jednak proti citovanému rozsudku Okresního soudu Brno-venkov. Dovolání obviněné směřuje proti výroku odvolacího soudu o zamítnutí odvolání a dále proti výroku o trestu z rozsudku soudu I. stupně. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřela o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatelka uvedla, že odvolací soud se důkladně nezabýval její obhajobou, přičemž nesprávně vyhodnotil postoj obviněné a skutečnost, že jednala v tísnivé životní situaci. Výrok okresního soudu přitom dovolatelka považovala za nesprávný v té části, kterou byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců. V petitu dovolání navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a výrok o trestu z rozsudku soudu I. stupně.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedl, že v důsledku vad označení napadeného rozhodnutí a petitu předmětné dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání, přičemž námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu se obsahově nekryjí s deklarovaným dovolacím důvodem. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. případně podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl a učinil tak podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Obviněná je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Obsah dovolání byl i přes nepřesnost označení napadeného rozhodnutí a neúplnost petitu vyhodnocen jako dostačující zákonným předpokladům uvedeným v ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř., zejména s ohledem na rozhodnutí učiněné dovolacím soudem, jak bude uvedeno níže.

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Proto bylo dále třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je základní podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění.

Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude především popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.

Dovolací námitky v předmětné trestní věci spočívají výhradně ve zpochybnění uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, přičemž již odvolání obviněné bylo podáno pouze proti výroku o trestu soudu I. stupně. Námitka proti výroku o trestu však neodpovídá deklarovanému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dovolatelka neuvádí ani jinou námitku odpovídající nesprávnému právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení, jež by mohla být relevantní jí použitému dovolacímu důvodu. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že proti výroku o trestu lze dovolání zásadně podat jen na podkladě důvodu uvedeného v § 265 odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy proto, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Z tohoto důvodu však obviněná své dovolání nepodala.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován ve skutečnosti, že v posuzované věci došlo k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 25. září 2003

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová