5 Tdo 1037/2005
Datum rozhodnutí: 17.08.2005
Dotčené předpisy:




5 Tdo 1037/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. srpna 2005 o dovolání, které podal obviněný T. S., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2005, sp. zn. 9 To 71/2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 2 T 85/2004, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. 2 T 85/2004, byl obviněný T. S. uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 20. 5. 2004 kolem 02.00 hod. v obci H. II, okres K. H., po překonání oplocení vnikl na uzamčený pozemek u domu, kde ke škodě majitele Ing. J. D., u zaparkovaného osobního auta zn. Citroen Saxo, poškodil mechanismus kliky u pravých předních dveří a kryt uchycení pravého zpětného zrcátka, a způsobil tak škodu ve výši asi 1.000,- Kč . Za tento trestný čin mu byl podle § 238 odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.

Krajský soud v Praze jako soud druhého stupně usnesením ze dne 25. 2. 2005, sp. zn. 9 To 71/2005, rozhodl podle § 256 tr. ř. o zamítnutí odvolání obviněného.

Shora citované usnesení Krajského soudu v Praze napadl obviněný T. S. dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.



Obviněný je ve smyslu § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká.

Z hlediska naplnění podmínek přípustnosti dovolání uvedených v § 265a tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a obsahuje náležitosti ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř.

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., proto bylo jako další třeba zabývat se otázkou, zda formálně citovaný dovolací důvod označený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze také z obsahového hlediska považovat za důvod uvedený v tomto ustanovení zákona.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Předpokladem jeho uplatnění je námitka nesprávné aplikace ustanovení hmotného práva, tedy hmotně právního posouzení skutku nebo hmotně právního posouzení jiné skutkové okolnosti. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu nelze namítat vady provádění či hodnocení důkazů, stejně tak i rozsah, v jakém soud dokazování provedl a zpochybňovat správnost učiněných skutkových závěrů, neboť v takovém případě by se jednalo o námitky vadné aplikace předpisů trestního práva procesního (viz zejména § 2 odst. 5, 6 tr. ř., § 89 a násl. tr. ř., § 207 a násl. tr. ř. a § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). V dovolání lze vytýkat toliko právní vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak nelze vytýkat skutkové vady s cílem dosáhnout změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu.

Nejvyšší soud v řízení o dovolání není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 73/03). Dovolací soud nemá možnost podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám důkazy provádět či opakovat (viz § 265r odst. 7 tr. ř.) a je tak povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně. V návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje jeho hmotně právní posouzení, přičemž změna hodnocení důkazů a skutkových zjištění učiněných ve věci soudy nižších stupňů je v řízení o dovolání s ohledem na taxativní výčet dovolacích důvodů vyloučena.

Obviněný ve svém dovolání především vytkl soudům obou stupňů hodnocení věrohodnosti ve věci slyšených svědků a to Ing. J. D. aj. Ř., ačkoli se podle názoru obviněného oba svědci neshodovali v zásadních okolnostech. Dále namítl neprovedení vyšetřovacího pokusu soudy a za nesprávné považoval to, že soudy o tomto návrhu obhajoby vůbec nerozhodly, což označil za porušení ustanovení § 216 odst. 1 tr. ř. Těmito námitkami se tak obviněný snažil prosadit jiná skutková zjištění, než k jakým dospěly soudy a prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu založenou na jeho obhajobě, tedy že se skutku, jímž byl uznán vinným nedopustil. Takové námitky však obsahově neodpovídají žádnému ze zákonných dovolacích důvodů. Přehodnocení důkazů a skutkového stavu věci nejsou hmotně právním posouzením ani jiným zákonným dovolacím důvodem, proto se svými námitkami dovolatel ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a Nejvyšší soud se jimi nemohl zabývat.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3, 4 tr. ř. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 17. srpna 2005

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová