5 Azs 93/2008-189

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D., JUDr. Marie Turkové a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: S. A., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2007, č. j. 60 Az 36/2006-61,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2006, č. j. OAM-265/VL-07-P06-2006, jímž bylo řízení o žádosti stěžovatele o udělení azylu dle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen zákon o azylu ) zastaveno s tím, že tato žádost je ve smyslu § 10a písm. b) zákona o azylu nepřípustná, neboť státem odpovědným za posouzení podané žádosti je podle čl. 14 písm. b) Nařízení Rady č. 343/2003/ES Polská republika.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v dané věci dány podmínky řízení o kasační stížnosti.

Ze soudního spisu vyplývá, že stejnopis rozsudku krajského soudu byl stěžovateli doručován do Polské republiky, na adresu J. 52-8, 03-463 W., kde však zásilku na místo stěžovatele převzala dne 22. 10. 2007 jeho manželka, paní N. C. Uvedený postup tedy nelze považovat za řádné doručení rozsudku krajského soudu do vlastních rukou účastníka řízení ve smyslu § 54 odst. 3 soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ).

Přestože rozsudek krajského soudu nebyl stěžovateli řádně doručen, podal proti němu kasační stížnost, kterou adresoval Nejvyššímu správnímu soudu, jenž ji obdržel v elektronické podobě dne 2. 11. 2007. Písemné vyhotovení předmětné kasační stížnosti stěžovatel podal k poštovní přepravě dne 7. 11. 2007. Nejvyšší správní soud tuto zásilku obdržel dne 13. 11. 2007 a následně ji postoupil Krajskému soudu v Ostravě.

Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí krajského soudu a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle § 106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání poslední den lhůty předáno soudu, nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Dle § 37 odst. 2 s. ř. s. podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží.

V daném případě nebyla elektronicky zaslaná kasační stížnost opatřena řádným elektronickým podpisem ani nebyla do tří dnů potvrzena písemnou formou kasační stížnosti, nelze k ní tedy přihlížet. Pokud by tedy dne 22. 10. 2007 skutečně došlo k řádnému doručení rozsudku krajského soudu stěžovateli, pak by kasační stížnost stěžovatele podanou k poštovní přepravě až dne 7. 11. 2007 bylo nutno považovat dle § 106 odst. 2 s. ř. s. za opožděnou.

V předmětné věci je ovšem třeba vycházet především z toho, že k řádnému doručení rozsudku krajského soudu stěžovateli nedošlo a že tento rozsudek tudíž dosud nenabyl právní moci, byť je ve spise chybně vyznačeno nabytí právní moci dnem 22. 10. 2007. Jak již bylo řečeno, počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti je v souladu s § 106 odst. 2 s. ř. s. třeba odvozovat od řádného doručení rozhodnutí účastníku řízení. V daném případě nebyl rozsudek krajského soudu stěžovateli řádně doručen, lhůta pro podání kasační stížnosti tedy stěžovateli zatím vůbec nezačala běžet. Jak vyplývá z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2003, č. j. 1 As 4/2003-48, publikovaného pod č. 281/2004 Sb. NSS, kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, které nebylo řádně doručeno, je třeba považovat za předčasnou.

Na výše uvedeném nemůže nic změnit ani skutečnost, že usnesením ze dne 7. 4. 2008, č. j. 60 Az 36/2006-138, krajský soud stěžovatele vyzval, aby doložil do spisu plnou moc udělenou advokátu, který ho bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti, a zároveň doplnil, prostřednictvím svého zástupce z řad advokátů, v kasační stížnosti důvody dle § 103 odst. 1 s. ř. s.; toto usnesení již bylo stěžovateli řádně doručeno (dne 13. 5. 2008), přičemž prohlášení stěžovatele k tomuto usnesení krajský soud obdržel v elektronické podobě dne 3. 6. 2008 a v písemné podobě dne 13. 6. 2008. V předmětném prohlášení stěžovatel polemizuje právě s obsahem usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 4. 2008, č. j. 60 Az 36/2006-138, a navrhuje další procesní postup soudu.

Nejvyššímu správnímu soudu tedy nezbylo, než kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b), § 120 s. ř. s. odmítnout jako předčasně podanou s tím, že bude povinností krajského soudu rozsudek krajského soudu stěžovateli (zároveň s tímto usnesením opatřeným překladem soudního tlumočníka do běloruského či ruského jazyka) řádně doručit, k čemuž je třeba, aby při opětovném pokusu o doručování rozsudku bylo na doručence pro polské doručující orgány srozumitelným a zřetelným způsobem vyznačeno, že jde o zásilku určenou pouze do vlastních rukou adresáta. Teprve od řádného doručení počne stěžovateli běžet dvoutýdenní lhůta, v níž má možnost podat proti rozsudku krajského soudu novou kasační stížnost.

Nejvyšší správní soud doplňuje, že stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen, ačkoli dle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti vždy zastoupen advokátem; to neplatí pouze tehdy, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokud se tedy stěžovatel rozhodne podat novou kasační stížnost, musí být v tomto řízení v každém případě zastoupen advokátem. Bude tedy na něm, pokud má za to, že splňuje zákonné podmínky dle § 35 odst. 8 s. ř. s. pro ustanovení zástupce, požádat krajský soud, aby mu byl zástupce ustanoven, případně doložit krajskému soudu plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Dle tohoto ustanovení také platí, že požádá-li navrhovatel o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí soudu o ní neběží lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení (v daném případě tedy lhůta pro podání kasační stížnosti).

Nejvyšší správní soud dodává, že z elektronického přípisu doručeného Nejvyššímu správnímu soudu dne 7. 10. 2008 vyplývá, že novou adresou stěžovatele je adresa ul. B. 24-65, 03-343 W., Polská republika.

O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. října 2008

JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu