č. j. 5 Azs 58/2009-43

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové, soudkyň JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Kateřiny Šimáčkové, JUDr. Marie Turkové a soudce JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: H. K., bez právního zastoupení, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, poštovní přihrádka 21/OAM, 170 34, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 10. 2009, č. j. 56 Az 51/2009-27,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodn ění:

Kasační stížností, doručenou dne 25. 11. 2009, se stěžovatel domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 28. 4. 2009, č. j. OAM-1-466/VL-07-L07-PD-2007.

Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti podané proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně věcně jednat a musel ji odmítnout z následujícího důvodu.

Ze soudního spisu vyplývá, že výše označené usnesení, ve kterém byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podat do dvou týdnů od doručení písemného vyhotovení usnesení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně kasační stížnost, bylo stěžovateli doručeno ve středu 7. 10. 2009 na adresu PoS Havířov. Protože v průběhu řízení stěžovatel nepobýval standardně na adrese PoS Zastávka u Brna, přitom tam písemnosti nepřebíral, místo pobytu krajský soud ověřoval u Služby cizinecké policie, z výpisu pobytu bylo zřejmé, že dne 22. 7. 2009 je vyznačen příchod do uvedeného střediska-PoS Havířov. Na této adrese stěžovatel zásilku nepřevzal, nastalo proto doručení ve smyslu ust. § 50 odst. 1 o. s. ř.

Dle ustanovení § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.

Dle ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

Dle ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Lhůtou se rozumí časový úsek, vymezený počátkem a koncem, přičemž pro lhůty určené dle týdnů platí pro jejich počítání následující pravidla. Počátek lhůty, určené podle týdnů, je dán dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec lhůty, určené dle týdnů připadá na den, jež se pojmenováním shoduje se dnem, na který připadla skutečnost, od níž se lhůta počítá.

V daném případě dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. byl den doručení písemného vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Brně-tj. středa 7. 10. 2009. Ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. je den následující po dni doručení považován za první den běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 s. ř. s.

Konec lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. pak, v návaznosti na výše uvedené, připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty-tj. dnem doručení, a to na středu 21. 10. 2009. Ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 a ustanovení § 40 s. ř. s. byl tento den posledním dnem pro podání kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost ze dne 23. 11. 2009, doručená držitelem poštovní licence na Krajský soud v Brně, byla podána opožděně a jako takovou mu nezbylo, než ji podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) a ustanovení § 120 s. ř. s. odmítnout. Stěžovatele přitom nevyzýval k odstranění dalších chybějících podmínek řízení (právní zastoupení), neboť by takový postup byl zjevně bezúčelný.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 za použití ustanovení § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 1. února 2010

JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu