č. j. 5 Azs 53/2006-40

USNES EN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci stěžovatelky: N. B., bez právního zastoupení, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky podané proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 12. 2005, č. j. 14 Az 206/2004-26,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností ze dne 1. února 2006 došlou k Městskému soudu v Praze dne 2. 2. 2006, se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. 14 Az 206/2004, ze dne 6. 12. 2005. Tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba stěžovatelky, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2004, č. j. OAM-3395/VL-07-P25-2003.

Výše uvedený rozsudek, ve kterém byla stěžovatelka řádně poučena o možnosti podat do dvou týdnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku kasační stížnost u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud, byl stěžovatelce doručen do vlastních rukou dne 19. 1. 2006, což stvrdila svým podpisem. Dne 2. 2. 2006 byla doručena stěžovatelkou podaná kasační stížnost proti rozsudku Městskému soudu v Praze. Městský soud v Praze ji postoupil dne 7. 2. 2006 Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který ji obdržel dne 8. 2. 2006, který ji poté postoupil Nejvyššímu správnímu soudu.

Dle § 106 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována též tehdy, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu (§ 106 odst. 4 s. ř. s.).

Dle § 40 odst.1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

Dle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Lhůtou se rozumí časový úsek, vymezený počátkem a koncem, přičemž pro lhůty určené dle týdnů platí pro jejich počítání následující pravidla. Počátek lhůty, určené podle týdnů, je dán dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec lhůty, určené dle týdnů připadá na den, jež se pojmenováním shoduje se dnem, na který připadla skutečnost, od níž se lhůta počítá.

V daném případě dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu § 40 odst. 1 s. ř. s. byl den doručení písemného vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem stěžovatelce-tj. v daném případě doručeno dne 19. 1. 2006. Ve smyslu § 40 odst. 1 s. ř. s. den následující po dni doručení je považován za první den běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 2 s. ř. s.

Konec lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu ust. § 40 odst. 2 s. ř. s. pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty-tj. dnem doručení, a to na čtvrtek 2. února 2006.

Ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 a § 40 s. ř. s. tak posledním dnem pro podání kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit, byl čtvrtek 2. února 2006.

O včas podanou kasační stížnost by se v případě stěžovatelky jednalo pouze tehdy, byla-li by podána ve výše vymezené lhůtě u Krajského soudu v Ústí nad Labem nebo u Nejvyššího správního soudu buď stěžovatelkou osobně, nebo byla-li by v této lhůtě podána k přepravě prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence. V předmětné věci však stěžovatelka kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem podala sice v zákonem stanovené lhůtě, nikoliv však k soudům výše uvedeným, ale u Městského soudu v Praze. V takovém případě by byla lhůta zachována pouze tehdy, pokud by Městský soud v Praze ještě do konce běhu lhůty doručil kasační stížnost buď Krajskému soudu v Ústí nad Labem nebo Nejvyššímu správnímu soudu. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu uveřejněné pod č. j. 4 Azs 39/2003-37 je kasační stížnost podaná ve lhůtě uvedené v § 106 odst. 2 s. ř. s. u nepříslušného soudu považována za včasnou jen tehdy, jestliže tento nepříslušný soud ještě ve lhůtě k podání kasační stížnosti tuto kasační stížnost odeslal (předal poštovní přepravě) příslušnému krajskému soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu. Tak se však nestalo, kasační stížnost stěžovatelky byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručena až 8. 2. 2006, tedy po uplynutí zákonem stanovené lhůtě k jejímu podání.

Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatelka podala kasační stížnosti u nepříslušného soudu a tato je podána opožděně, další vady kasační stížnosti spočívající v nedostatku zastoupení advokátem Krajský soud v Ústí nad Labem již neodstraňoval.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).

V Brně dne 29. června 2006

JUDr. Václav Novotný předseda senátu