č. j. 5 Azs 45/2006-36

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: P. V. H., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky Liberec ze dne 8. 9. 2003, č. j. 59 Az 432/2003-25,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 8. 9. 2003, č. j. 59 Az 432/2003-25, Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec zrušil pro vady řízení rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-711/VL-11-P16-2002 ze dne 26. 3. 2002 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Zrušeným rozhodnutím žalovaný zastavil dle ustanovení § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ) řízení o udělení azylu.

Rozsudek obsahoval správné poučení o tom, že je proti němu přípustná kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení s tím, že kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky Liberec, a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Rozsudek doručil krajský soud do vlastních rukou žalobce dne 13. 10. 2003, což stvrdil žalobce svým podpisem. Dne 31. 3. 2006 podal žalobce (dále jen stěžovatel ) u Krajského soudu v Brně kasační stížnost proti výše citovanému rozsudku. Tato byla doručena Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočce Liberec, dne 11. 4. 2006.

Dle § 106 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována též tehdy, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu (§ 106 odst. 4 s. ř. s.).

Dle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

Dle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Lhůtou se rozumí časový úsek, vymezený počátkem a koncem, přičemž pro lhůty určené dle týdnů platí pro jejich počítání následující pravidla. Počátek lhůty, určené podle týdnů, je dán dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec lhůty, určené dle týdnů připadá na den, jež se pojmenováním shoduje se dnem, na který připadla skutečnost, od níž se lhůta počítá.

Bylo-li v dané věci rozhodnutí Krajského soudu v ústí nad Labem, pobočky v Liberci, stěžovateli doručeno v pondělí 13. 10. 2003, počala ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. běžet lhůta k podání kasační stížnosti v úterý 14. 10. 2003 a skončila uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty, tedy v pondělí 27. 10. 2003 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.).

Ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 a § 40 s. ř. s. tak posledním dnem pro podání kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit, bylo v daném případě pondělí 27. 10. 2003. Kasační stížnost byla podaná u Krajského soudu v Brně osobně až dne 31. 3. 2006, tímto soudem dána k přepravě (na poštu) procesnímu soudu dne 5. 4. 2006 a tomuto soudu, tj. Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočce v Liberci, doručena až dne 11. 4. 2006 a je podána opožděně.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost byla podána opožděně a jako takovou by mu nezbylo, než ji podle § 46 odst. 1 písm. b) a § 120 s. ř. s. odmítnout.

Stěžovatel v kasační stížnosti rovněž navrhoval, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek dle ustanovení § 107 s. ř. s. V situaci, kdy byla kasační stížnost odmítnuta pro opožděnost, se tímto požadavkem Nejvyšší správní soud zabývat nemohl, a také se jím nezabýval.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ust. § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).

V Brně dne 27. dubna 2006

JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu