č. j. 5 Azs 22/2006-83

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Václava Novotného v právní věci žalobce: V. P., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 10. 2004, č. j. 55 Az 35/2004-36,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností, podanou dne 21. 1. 2006, se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 10. 2004, č. j. 55 Az 35/2004-36. Tímto usnesením byla odmítnuta žaloba stěžovatelky, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra 4. 2. 2004, č. j. OAM-6086/VL-07-15-2003.

Ze spisu vyplývá, že výše uvedené usnesení Krajského soudu v Brně, ve kterém byla stěžovatelka řádně poučena o možnosti podat do dvou týdnů od doručení rozsudku k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost, bylo stěžovatelce doručeno dne 7. 12. 2004, což stvrdila svým podpisem.

Dle ust. § 106 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.

Dle ust. § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

Dle ust. § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Lhůtou se rozumí časový úsek, vymezený počátkem a koncem, přičemž pro lhůty určené dle týdnů platí pro jejich počítání následující pravidla. Počátek lhůty, určené podle týdnů, je dán dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec lhůty, určené dle týdnů připadá na den, jež se pojmenováním shoduje se dnem, na který připadla skutečnost, od níž se lhůta počítá.

V daném případě dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu ust. § 40 odst. 1 s. ř. s. byl den doručení písemného vyhotovení rozsudku usnesení Krajského soudu v Brně stěžovatelce-tj. úterý 7. 12. 2004. Ve smyslu § 40 odst. 1 s. ř. s. den následující po dni doručení je považován za první den běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 2 s. ř. s.

Ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 a § 40 s. ř. s. bylo úterý 21. 12. 2004 posledním dnem pro podání kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit.

Konec lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu ust. § 40 odst. 2 s. ř. s. pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty-tj. dnem doručení, a to na úterý 21. 12. 2004.

Podala-li stěžovatelka k poštovní přepravě kasační stížnost až dne 21. 1. 2006, učinila tak zjevně po uplynutí zákonné lhůty.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost byla podána opožděně a jako takovou mu nezbylo, než ji podle § 46 odst. 1 písm. b) a § 120 s. ř. s. odmítnout.

Nad rámec odůvodnění Nejvyšší správní soud je nucen konstatovat, že i bez ohledu na včasnost podání kasační stížnosti by ji musel odmítnout taktéž z důvodu naplnění zákonných podmínek zakotvených v ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Ve smyslu tohoto ustanovení soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o této věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

V daném případě byla Krajskému soudu v Brně doručena dne 1. 2. 2005 kasační stížnost stěžovatelky, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 10. 2004, č. j. 55 Az 35/2004-36. Tímto usnesením byla odmítnuta žaloba stěžovatelky, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra 4. 2. 2004, č. j. OAM-6086/VL-07-15-2003. V této věci však Nejvyšší správní soud řízení rozhodl usnesením č. j. 5 Azs 188/2005 ze dne 30. 8. 2005 tak, že kasační stížnost odmítl z důvodu jejího opožděného podání. Usnesení nabylo právní moci dne 10. 10. 2005.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).

V Brně dne 13. dubna 2006

JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu