č. j. 5 Azs 149/2006-38

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: J. J., zastoupeného Mgr. Lilianou Vochalovou, advokátkou se sídlem v Praze, nám. I. P. Pavlova 3, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2006, č. j. 59 Az 154/2005-21,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále též stěžovatel ) se včas podanou kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen krajský soud ), jímž byla odmítnuta ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ) žaloba stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 12. 2005, č. j. OAM-2136/VL-10-04-2005. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost o azyl stěžovatele jako zjevně nedůvodnou dle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999, o azylu a o změně zákona č. 283/1991Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ).

Stěžovatel v kasační stížnosti výslovně uplatňuje důvod obsažený v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Stěžovatel především namítá, že se krajský soud nezabýval tím, zda správní orgán postupoval v řízení tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci. Krajský soud nezkoumal, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí azylu humanitárního. Stěžovatel nemá v Číně zaměstnání a po návratu bude dál pronásledován. Stěžovateli nebylo řádně odůvodněno, proč nesplňuje podmínky pro udělení azylu humanitárního. Stěžovatel má za to, že podmínky dle ustanovení § 14 zákona o azylu splňuje. Ze shora uvedených důvodů stěžovatel navrhuje napadené rozhodnutí zrušit. Současně požádal o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

Žalovaný ve svém písemném vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 2. 10. 2006 uvedl, že v případě stěžovatele byly splněny podmínky pro odmítnutí žaloby a navrhuje kasační stížnost odmítnout a odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznat.

Podle § 103 odst. 1 písm. a)-e) s. ř. s. kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost, c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce, d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103.

Napadeným rozhodnutím krajský soud žalobu stěžovatele odmítl pro neodstranění vad žaloby. Žaloba stěžovatele neobsahovala žádný žalobní bod, když se tento omezil pouze na vyjádření nesouhlasu s napadeným rozhodnutím žalovaného. Za situace, kdy je žaloba odmítnuta, je oprávněn stěžovatel účinně namítat pouze to, že podmínky pro odmítnutí žaloby nebyly splněny, např. proto, že žaloba zákonem stanovené náležitosti obsahovala, případně napadat postup soudu při odstraňování vad. Stěžovatel tak měl v daném případě namítat nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Takto však stěžovatel nepostupoval a v kasační stížnosti uplatnil kasační důvody dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Z obsahu kasační stížnosti stěžovatele naopak vyplývá, že je zaměřena proti rozhodnutí žalovaného o zamítnutí žádosti o azyl. Krajský soud v napadeném usnesení však žalobu proti rozhodnutí žalovaného odmítl a nezabýval se v ní podstatou věci, tzn. zda je rozhodnutí žalovaného zákonné.

Jestliže tedy stěžovatel uvádí důvody jiné, než které pro tento případ připouští § 103 odst. 1 s. ř. s., zatěžuje tak kasační stížnost vadou, která způsobuje, že taková kasační stížnost je podle § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná.

Nejvyšší správní soud ji proto jako nepřípustnou odmítl (§ 46 odst. 1 písm. d/ s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.). Za těchto okolností pozbylo na významu rozhodovat o návrhu na přiznání odkladného účinku.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s. (za použití § 120 s. ř. s.), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. února 2007

JUDr. Václav Novotný předseda senátu