č. j. 5 Azs 115/2008-74

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D., JUDr. Marie Turkové a JUDr. Dagmar Nygrínové, v právní věci žalobkyně: A. B., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2008, č. j. 62 Az 24/2007-36,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodn ění:

Žalobkyně napadla u Krajského soudu v Ostravě žalobou rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2007, č. j. OAM-1-652/VL-07-19-2007, jímž žalovaný zamítl žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, v tehdy účinném znění (dále jen zákon o azylu ). Krajský soud žalobu rozsudkem ze dne 9. 4. 2008, č. j. 62 Az 24/2007-36, zamítl.

Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost. Krajský soud následně usnesením ze dne 4. 6. 2008, č. j. 62 Az 24/2007-54, stěžovatelku vyzval k tomu, aby si ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolila advokáta pro řízení o kasační stížnosti a předložila za tímto účelem příslušnou plnou moc, přičemž zároveň stěžovatelku poučil o možnosti požádat o to, aby jí byl advokát soudem ustanoven. Krajský soud uvedenou výzvu opatřenou příslušným soudním překladem do mongolského jazyka doručoval stěžovatelce na adresu H. 263, kterou sama stěžovatelka označila v kasační stížnosti jako adresu pro doručování. Jak vyplývá ze soudního spisu, uvedená zásilka byla dne 21. 10. 2008 uložena s příslušným oznámením adresátovi na poště a posléze vrácena krajskému soudu, neboť si ji stěžovatelka v úložní době nevyzvedla. Je tedy třeba konstatovat, že v daném případě dne 24. 10. 2008 došlo dle § 50c odst. 4 a § 46 odst. 5 a 6 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s. k náhradnímu doručení uvedené výzvy stěžovatelce. Krajský soud tedy po marném uplynutí zmíněné 15 denní lhůty pro to, aby stěžovatelka osvědčila zastoupení advokátem, předložil spis k rozhodnutí o kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu.

Nejvyšší správní soud dospěl po prostudování soudního spisu k závěru, že stěžovatelka přes zmíněnou výzvu dosud neprokázala, že je v řízení o kasační stížnosti řádně zastoupena advokátem, ani neprokázala, že by měla odpovídající vysokoškolské právnické vzdělání. Podle

§ 105 odst. 2 s. ř. s. ovšem musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie. V případě, že stěžovatel nemá vyžadované právnické vzdělání, nedostatek zastoupení advokátem brání věcnému vyřízení kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003-40, publikované pod č. 6/2003 Sb. NSS). Povinné zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti je tak jednou z nezbytných podmínek řízení. Jelikož nedošlo ani přes výzvu soudu k odstranění nedostatku této podmínky řízení a pro tento nedostatek nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat, rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. o odmítnutí kasační stížnosti.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., z nichž vyplývá, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2009

JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu