č. j. 5 Azs 11/2009-54

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v pětičlenném senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: O. B., zastoupený opatrovníkem Mgr. Ondřejem Rejskem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Buzulucká 431, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 7. 2008, č. j. 29 Az 76/2007-27,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Opatrovníkovi Mgr. Ondřeji Rejskovi, se sídlem v Hradci Králové, Buzulucká 431, s e u r č u j e odměna částkou 600 Kč, která mu bude vyplacena z účtu NSS do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 10. července 2008, č. j. 29 Az 76/2007-27 Krajský soud v Hradci Králové (dále jen krajský soud ) zastavil ve smyslu ustanovení § 33 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ) řízení proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2007, č. j. OAM-10-494/LE-BE03-BE07-2007. Tímto rozhodnutím žalovaný žalobci neudělil azyl dle ustanovení § 12, § 13, § 14 a § 14a) a § 14 b) zákona o azylu.

Usnesení obsahovalo správné poučení o tom, že je proti němu přípustná kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení s tím, že kasační stížnost se podává prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

Ze spisového materiálu vyplynulo, že krajský soud usnesením č. j. 29 Az 76/2007-24 ze dne 25. 4. 2008 ustanovil žalobci opatrovníka-Mgr. Romana Rejska, advokáta se sídlem v Hradci Králové, Buzulucká 431, když v průběhu řízení před krajským soudem vyšlo najevo, že žalobce dne 15. 1. 2008 svévolně opustil PoS v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy a jeho místo pobytu nebylo známo. Tato skutečnost byla potvrzena orgány MV ČR.

Dne 10. 7. 2008 pak krajský soud řízení o žalobě kasační stížností napadeným usnesením zastavil. Usnesení doručil ustanovenému opatrovníkovi dne 16. 7. 2008. Dne 15. 8. 2008 podal žalobce (dále jen stěžovatel ) proti usnesení kasační stížnost. Dne 4. 2. 2009 byla kasační stížnost postoupena Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Dle § 106 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována též tehdy, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu (§ 106 odst. 4 s. ř. s.).

Dle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

Dle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Bylo-li v dané věci rozhodnutí krajského soudu opatrovníkovi stěžovatele doručeno ve středu 16. 7. 2008, počala ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. běžet lhůta k podání kasační stížnosti ve čtvrtek 17. 7. 2008 a skončila uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty, tedy ve středu 30. 7. 2008 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Kasační stížnost byla krajskému soudu doručena až dne 15. 8. 2008 a je podána opožděně.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b) a § 120 s. ř. s. odmítl.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ust. § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Stěžovateli byl ustanoven opatrovník, který je advokátem; v takovém případě mu přísluší odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Podle § 9 odst. 5 této vyhlášky se při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, považuje za tarifní hodnotu částka 500 Kč. Podle § 7 vyhlášky činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty do 500 Kč částku 300 Kč. Soud proto určil odměnu advokátovi za jeden úkon právní služby částkou 1x 300 Kč a 1x 300 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s § 9 odst. 5, § 7, § 11 odst. 1 písm. d), § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem 600 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. února 2009

JUDr.Ludmila Valentová předsedkyně senátu