5 As 58/2015-12

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové, a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Krajský soud v Českých Budějovicích, se sídlem v Českých Budějovicích, Zátkovo nábřeží 10/2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 2. 2015, č. j. 10 Na 7/2014-34,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 20. 3. 2015 podání označené jako kasační stížnost, která směřuje proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen krajský soud ) ze dne 27. 2. 2015, č. j. 10 Na 7/2014-34. Stěžovatel v ní pouze obecně zachycuje proud svých myšlenek a názorů na řízení před krajským soudem, aniž by blíže specifikoval kasační důvody dle § 103 odst. 1 písm. a), b), c), d) a e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ); nadto tak učinil v písemné podobě o velikosti písma minimální velikosti, znemožňující srozumitelnost a určitost podání.

Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

Usnesením ze dne 10. 4. 2015, č. j.-4, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení doplnil kasační stížnost o uvedení důvodů, z jakých uvedené usnesení napadá.

Stěžovatelem bylo usnesení obsahující výzvu k doplnění převzato dne 22. 4. 2015. Stěžovatel kasační stížnost doplnil o následující: Stěžovatel oznamuje senátu 5 adresovaného soudu, že neakceptuje zlovolně nepravdivé odůvodnění písemnosti, doručené 22. dubna. Odůvodnění: opis připojené kasační stížnosti.

Stěžovatel tedy i přes určitou a srozumitelnou výzvu nedoplnil kasační stížnost o důvody, z jakých napadá označené usnesení krajského soudu, a pouze odkázal na své odůvodnění předchozí, jež zdejší soud neshledal dostatečným.

Nejvyšší správní soud nemohl kasační stížnost věcně projednat a odmítl ji z následujících důvodů:

Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné rozhodnutí krajského soudu, stanoví zákon poměrně přísně její obsahové náležitosti. Jednou ze zvláštních náležitostí kasační stížnosti (§ 106 odst. 1 s. ř. s.) je i označení důvodů, pro něž stěžovatel napadá rozhodnutí krajského soudu-tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné. Důvody uvedené v § 103 odst. 1 s. ř. s. jsou však jen obecně vymezenými kategoriemi, které musí stěžovatel v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem, jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je pak Nejvyšší správní soud vázán (§ 109 odst. 4 s. ř. s.)

Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v § 103 odst. 1 s. ř. s. je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení (zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Na jedné straně tedy sice postačí, že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné důvody, které zákonným kasačním důvodům odpovídají, a není rozhodující, že sám stěžovatel tyto důvody jednotlivým ustanovením nepodřadil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004, č. j. 2 Afs 7/2003-50, publikovaný pod č. 161/2004 Sb. NSS). Na straně druhé ale nepostačí, jestliže stěžovatel nekonkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle stěžovatele dopustil.

Z výše citovaných ustanovení je zřejmé, že kasační stížnost, která neobsahuje obecné náležitosti podání, či náležitosti uvedené v § 106 odst. 1 s. ř. s., není způsobilá meritorního projednání a představuje vadu řízení.

Zdejší soud v projednávané věci dovodil, že podaná kasační stížnost nesplňuje zákonem stanovené podmínky a brání tedy meritornímu přezkoumání napadeného usnesení kasačním soudem. Zákonem předepsaným způsobem proto stěžovatele na nedostatky jeho podání upozornil, poučil ho, v jakém směru má být doplněno a stanovil mu k tomu odpovídající lhůtu. Stěžovatel přes tuto výzvu podanou kasační stížnost řádně neodůvodnil (přestože byl poučen o následcích s tím spojených) a kasační stížnost tedy i nadále vykazuje vady bránící dalšímu postupu v řízení.

Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá, nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je zřejmé, že v řízení o kasační stížnosti není splněna jedna z podmínek řízení (řádný návrh na jeho zahájení), přičemž tato vada nebyla ani přes výzvu soudu odstraněna. Jelikož pro tuto vadu nelze v řízení pokračovat, nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost usnesením odmítnout, za podmínek vyplývajících z ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. pokračování O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 za použití ustanovení § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. července 2015

JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu