č. j. 5 As 28/2003-52

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci stěžovatele S. M., zastoupeného Mgr. Pavlou Frodlovou, advokátku v Šumperku, Dr. E. Beneše č. 14a, proti Okresnímu úřadu Šumperk, o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2003, č. j. 5 Nc 304/96-32,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 2. 5. 2003 se stěžovatel domáhal kasační stížností zjednání nápravy ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 5 Nc 304/96. Kasační stížnost doplnil podáním ze dne 8. 7. 2003, když uvedl důvody, pro které kasační stížnost podává, a to podle ust. § 103 odst. 1 písm. a/-e/ s. ř. s. Jako důvod tohoto podání uvedl, že soud 1. stupně nerozhodoval ve věci samé a nebylo nařízeno jednání.

Kasační stížnost byla podána proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti podané proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 11. 1996, č. j. 5 Nc 304/96-5. Tímto usnesením bylo zastaveno řízení o návrhu na obnovu řízení ve věci správního soudnictví rozhodované u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 Ca 405/95.

Krajský soud v Ostravě usnesení ze dne 18. 4. 2003 (č. j. 5 Nc 304/96-32) odůvodnil zřejmou bezúspěšností bránění práva, když kasační stížnost bylo lze podat proti rozhodnutí krajských soudů vydaným po 1. 1. 2003 ve smyslu § 131 a § 135 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Současně poučil stěžovatele o tom, že proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost.

Důvody, pro které kasační stížnost lze připustit, jsou upraveny v ust. § 102 s. ř. s., totiž kasační stížnost je přípustná proti každému pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení § 103 hned v prvním odstavci v návětí uvádí, že kasační stížnost lze podat pouze stěžovatel, však pod žádný z těchto důvodů zařadit nelze. Ustanovení § 103 odst. 1 písm. a/ a b/ se po výtce vztahuje k řízení před správním orgánem, ustanovení písm. c/ pak předpokládá především tak závažné vady, jako jsou chybějící podmínky řízení, či rozhodování vyloučeným soudcem, písmeno d/ sice jiné vady řízení před soudem, avšak pokud takováto vada mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Konečně písmeno e/ předpokládá nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení, a k tomu v daném případě nedošlo. Jediný důvod, který by přicházel do úvahy, je důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. d/, avšak tomu brání v daném případě skutečnost, že nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé. Pro úplnost soud uvádí, že ani takovéto rozhodnutí prozatím vydáno být nemohlo, neboť bylo rozhodováno pouze o návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, tedy řízení je ve fázi, kdy nebylo rozhodnuto o věci samé. Za takové situace pak nelze postupovat jinak, nežli kasační stížnost považovat za nepřípustnou, a to pro absenci důvodu kasační stížnosti, jak jsou uvedeny v ust. § 103 s. ř. s. (§ 104 odst. 4 s. ř. s.). Soud proto také postupoval dle § 46 odst. 1 písm. d/ s. ř. s., podle něhož soud usnesením návrh odmítne, jestliže podle tohoto zákona je nepřípustný.

O nákladech řízení pak rozhodl soud v souladu s ust § 60 odst. 3 s. ř. s.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 11. 11. 2003

JUDr. Václav Novotný předseda senátu