č. j. 5 As 23/2009-99

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Občanské sdružení pro ekologickou dopravu na Děčínsku (Podpora železnic)-SED, se sídlem Bezručova 3, Děčín IV, proti žalovanému Krajskému úřadu Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, zastoupený advokátem JUDr. Danielem Volákem, se sídlem Jiráskova 413, Litvínov, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 6. 2. 2009, č. j. 59 Ca 48/2008-67,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 6. 2. 2009, č. j. 59 Ca 48/2008-67 s e z r u š u j e .

II. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. UPS 606/2007/4 ze dne 23. 1. 2008 se zastavuje.

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalovaný podal včas kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem -pobočka v Liberci ze dne 6. 2. 2009, č. j. 59 Ca 48/2008-67, kterým bylo pro vady řízení zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje (dále též stěžovatel) ze dne 23. 1. 2008, č. j. UPS 606/2007/4, věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

Ze soudního spisu vyplývá, že rozhodnutím stěžovatele bylo jako nedůvodné zamítnuto odvolání žalobce podané proti rozhodnutí Magistrátu města Děčín č. j. OSU/96854/2007/Parl a sp. zn. OSU/77130/2007/Parl ze dne 24. 9. 2007. Tímto územním rozhodnutím, vydaným dle ust. § 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu s přihlédnutím k ust. § 84 až § 91 a § 79 a § 92 cit. zákona, umístil správní orgán stavbu Infrastrukturu pro výstavbu RD-Malšovice , jejichž označení je uvedeno ve výroku rozhodnutí. V další části výroku rozhodnutí je uveden popis stavby, rozsah, podmínky pro její umístění, projektovou a společnou přípravu.

Z rozhodnutí stěžovatele č. j. UPS 606/2007/4 ze dne 23. 1. 2008, který rozhodoval o odvolání žalobce vyplývá, že tento přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu, odvolání zamítl s poukazem na správnost skutkových a právních závěrů přijatých správním orgánem I. stupně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 15. 3. 2008 žalobu u krajského soudu, kterou se domáhal, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 6. 2. 2009, č. j. 59 Ca 48/2008-67 rozhodl tak, že rozhodnutí žalovaného zrušil s tím, že vadným procesním postupem stavebního úřadu bylo žalobci znemožněno být účastníkem územního řízení a využít tak oprávnění vztahující se k tomuto procesnímu postavení.

Dne 30. 3. 2009 byla proti výše uvedenému rozsudku podána žalovaným kasační stížnost. Stěžovatel jako důvod uvádí zmatečnost řízení před krajským soudem dle ust. § 103 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení. Stěžovatel uvádí, že krajský soud meritorně rozhodl o správní žalobě dne 6. 2. 2009, přičemž však žalobce-Občanské sdružení pro ekologickou dopravu na Děčínsku (Podpora železnic-SED) ke dni 31. 1. 2009 zanikl a ztratil tak právní subjektivitu i způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu ust. § 33 odst. 2 soudního řádu správního. Vzhledem k tomu, že žalobce po zahájení řízení, avšak před jeho pravomocným skončením ztratil procesní subjektivitu, stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a řízení o žalobě zastavil.

Nejvyšší správní soud posoudil věc takto:

Jak vyplývá ze soudního spisu, bylo krajským soudem meritorně rozhodnuto o žalobě Občanského sdružení pro ekologickou dopravu na Děčínsku (dále jen Občanské sdružení ) rozsudkem ze dne 6. 2. 2009, č. j. 59 Ca 48/2008-67. Předmětný rozsudek však již nebyl žalobci -tj. Občanskému sdružení doručen (nenabyl tak právní moci) a obálka obsahující cit. písemnost se krajskému soudu vrátila s poznámkou jako důvod pro který nebylo možno doručit-zrušena. Krajský soud následně dotazem ze dne 11. 3. 2009, adresovaným Ministerstvu vnitra ověřoval skutečnost, zda Občanské sdružení skutečně zaniklo a ke kterému dni. V soudním spise je založen přípis Ministerstva vnitra České republiky ze dne 20. 3. 2009, č. j. MV-10 593-5/VS-2009, adresovaný krajskému soudu, ve kterém je uvedeno, že Občanské sdružení oznámilo dne 10. 2. 2009 svůj zánik, a to ke dni 31. 1. 2009.

Podle ust. § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, sdružení zaniká mimo jiné dobrovolným rozpuštěním a podle ust. § 12 odst. 3 zákona o sdružování občanů, oznámí sdružení svůj zánik do patnácti dnů příslušnému ministerstvu.

Dle ust. § 33 odst. 2 a 3 má způsobilost být účastníkem řízení ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává. Účastník je způsobilý samostatně činit v řízení úkony (dále jen procesní způsobilost ), jen jestliže má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Procesní způsobilost má i správní orgán a také ten, kdo je podle zákona oprávněn podat návrh.

Dle ust. § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Podle ust. § 64 s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.

Podle § 107 odst. 1, odst. 5 o. s. ř. platí, že jestliže účastník řízení ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

Podle odst. 3 cit. ust. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde. Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odst. 5 cit. ust.).

Tím, že došlo k zániku Občanského sdružení pro ekologickou dopravu na Děčínsku (Podpora železnic)-SED rozhodnutím oprávněného orgánu sdružení o dobrovolném rozpuštění, tedy bez právního nástupce, došlo současně k zániku způsobilosti tohoto subjektu být účastníkem řízení ve smyslu § 33 odst. 2 a 3 s. ř.s. V tomto případě se tak stalo po zahájení řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, avšak dříve, než došlo k pravomocnému skončení řízení. V řízení před krajským soudem po zániku neexistoval žalobce jako účastník řízení. Krajský soud se sice dozvěděl o skutečnosti, že žalobce zanikl až z nedoručené zásilky obsahující meritorní rozhodnutí soudu, nicméně povinnost zjišťovat podmínky řízení po celou dobu řízení stíhala krajský soud; vznikla tak překážka bránící postupu řízení. V situaci, kdy nepřipadá v úvahu právní nástupce zaniklého občanského sdružení, a není tedy namístě řízení pouze přerušit, nezbývá, než řízení o žalobním návrhu zastavit (ust. § 107 odst. 1, 5 o. s. ř.).

Nejvyšší správní soud proto zrušil rozhodnutí krajského soudu a řízení o žalobě zastavil podle ust. § 110 odst. 2 s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle ust. § 110 odst. 2 s. ř. s. a podle ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné

V Brně dne 16. dubna 2009

JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu