5 As 13/2013-20

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 2. 2013, č. j. 15 Af 53/2013-6,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 5. 2. 2013 domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 20. 11. 2012, č. j. 12107/12-1500-506476, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu v Jilemnici ze dne 16. 7. 2012, č. j. 51870/12/259960603261.

Krajský soud v Ústí nad Labem následně svým usnesením ze dne 11. 2. 2013, č. j. 15 Af 53/2013-6, rozhodl, že se věc postupuje Krajskému soudu v Hradci Králové.

Žalobce (stěžovatel) následně zaslal Nejvyššímu správnímu soudu podání, které označil jako kasační stížnost proti předmětnému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem. Toto podání bylo učiněno prostřednictvím faxu a doručeno Nejvyššímu správnímu soudu dne 1. 3. 2013. Písemně pak bylo doplněno podáním stejného znění, které bylo předáno k poštovní přepravě dne 5. 3. 2013 a Nejvyššímu správnímu soudu bylo doručeno dne 6. 3. 2013.

Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve podmínkami řízení o kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně.

Podání stěžovatele ze dne 1. 3. 2013 bylo učiněno prostřednictvím faxu. Takové podání musí být ve smyslu § 37 odst. 2 s. ř. s. do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Stěžovatel nepotvrdil předmětné podání ve lhůtě vyžadované soudním řádem správním (viz výše), proto zdejší soud nemohl k tomuto podání přihlédnout.

Jak vyplývá z uvedeného, byla tak kasační stížnost předána k poštovní přepravě až dne 5. 3. 2013 a doručena Nejvyššímu správnímu soudu dne 6. 3. 2013. V souladu s § 106 odst. 2 s. ř. s. přitom musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Napadené usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno dne 15. 2. 2013. Lhůta pro podání kasační stížnosti proto marně uplynula dne 1. 3. 2013 (jak již bylo řečeno, k výše uvedenému faxovému podání nebylo možno přihlížet) a kasační stížnost předaná k poštovní přepravě dne 5. 3. 2013 je tak zjevně opožděná.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost v souladu s § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že s ohledem na opožděnost kasační stížnosti nerozhodoval o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ani nevyzýval stěžovatele k uhrazení soudního poplatku za tuto kasační stížnost. Takový postup by totiž byl s ohledem na nutné odmítnutí kasační stížnosti pro její opožděnost ryze formální a rozporný se zásadou procesní ekonomie.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanoveními § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 a ust. § 120 s. ř. s.).

V Brně dne 29. dubna 2013

JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu