5 As 108/2012-16

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobkyně: G. M. G., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava, Krnovská 68, Opava, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 1. 2012, č. j. 22 A 235/2011-15,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě odmítl žalobu proti rozhodnutí vyšetřovatele OPS žalované neumožnit žalobkyni dne 30. 11. 2011 řádnou poradu s advokátem.

Proti tomuto usnesení krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž namítá nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ).

Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatelka požádala o osvobození od soudních poplatků. Svou žádost odůvodnila tím, že je ve výkonu trestu odnětí svobody a bez příjmů; stěžovatelka zároveň deklarovala svou nemajetnost.

Stěžovatelka nicméně nedoložila své majetkové poměry, a to ani přes výzvu soudu ze dne 16. 4. 2012, č. j.-8. Ke skutečnostem, na které poukazovala ve své žádosti, tedy že je ve výkonu trestu odnětí svobody, bez příjmů a nemajetná, Nejvyšší správní soud nemohl při posouzení této žádosti přihlédnout, neboť již nejsou aktuální. Stěžovatelka byla dne 14. 2. 2012 na základě rozhodnutí Městského soudu v Brně podmíněně propuštěna z výkonu trestu odnětí svobody. Ze sdělení Bc. D. K., vedoucí správního oddělení Vazební věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno ze dne 15. 2. 2012, jež je součástí spisu, pak dále vyplývá, že stěžovatelka by dle svých tvrzení měla být po propuštění z výkonu trestu zaměstnána u JUDr. Maria Hartmanna, advokáta.

S ohledem na uvedené skutečnosti tedy Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka neosvědčila nedostatek prostředků k zaplacení soudního poplatku ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s., ve znění účinném od 1. 1. 2012, a proto usnesením ze dne 9. 5. 2012,

č. j.-9, její žádost o osvobození od soudních poplatků zamítl. Druhým výrokem uvedeného usnesení soud stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) za kasační stížnost, který činí podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků částku 5000 Kč; zároveň soud stěžovatelku poučil, že nebude-li soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, řízení o kasační stížnosti bude zastaveno.

Zmiňované usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 16. 5. 2012. Stěžovatelka ovšem soudní poplatek za kasační stížnost ve stanovené lhůtě nezaplatila a neučinila tak ani ke dni rozhodování soudu.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti.

Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení, splatný podáním kasační stížnosti, zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení o kasační stížnosti zastaví.

Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatelka ve lhůtě stanovené soudem ani následně soudní poplatek splatný podáním kasační stížnosti nezaplatila. Z tohoto důvodu nemůže být v řízení o předmětné kasační stížnosti dále pokračováno. Nejvyšší správní soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. května 2012

JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu