č. j. 5 As 107/2008-62

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové, soudkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudce JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: CH. H., právně zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, 602 00, Brno, adresa pro doručování Václavské náměstí 21, 110 00, Praha 1, proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, se sídlem Olšanská 2, 130 51, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2008, č. j. 6 Ca 30/2008-41,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O důvodn ění:

Žalobce (dále jen stěžovatel) včas podanou kasační stížností brojí proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze (dále jen krajský soud), kterým byla odmítnuta žaloba, kterou se domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2008, č. j. SCPP-4365/C-255-2007; tímto bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha, odboru pátrání a kontroly pobytu Praha ze dne 6. 10. 2007, č. j. SCPP-937/PH-OPK3-SV-2007 a kterým bylo toto rozhodnutí o uložení správního vyhoštění s dobou platnosti na tři roky potvrzeno.

Kasační stížnost stěžovatel podal dne 11. 8. 2008 s tím, že ji právní zástupce odůvodní ve lhůtě 30-ti dnů.

Usnesením ze dne 18. 9. 2008, č. j. 6 Ca 30/2008-53, vyzval krajský soud právního zástupce, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení doplnil kasační stížnost a uvedl stížní důvody.

Zástupci stěžovatele bylo usnesení doručeno dne 23. 9. 2008. Zástupce stěžovatele kasační stížnost nedoplnil ve stanovené lhůtě ani později, do doby vydání tohoto rozhodnutí. Nejvyšší správní soud nemohl kasační stížnost věcně projednat a odmítl ji z následujících důvodů:

Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné rozhodnutí krajského soudu, stanoví zákon poměrně přísně její obsahové náležitosti. Jednou ze zvláštních náležitostí kasační stížnosti (ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s.) je i označení důvodů, pro něž stěžovatel napadá rozhodnutí krajského soudu -tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné. Důvody uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. jsou však jen obecně vymezenými kategoriemi, které musí stěžovatel v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem, jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je pak Nejvyšší správní soud vázán (ustanovení § 109 odst. 3 s. ř. s.).

Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení (zde kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Na jedné straně tedy sice postačí, že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné důvody, které zákonným kasačním důvodům odpovídají a není rozhodující, že sám stěžovatel tyto důvody jednotlivým ustanovením nepodřadil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004, č. j. 2 Afs 7/2003-50, publikované pod č. 161/2004 Sb. NSS). Na straně druhé ale nepostačí, jestliže stěžovatel v kasační stížnosti pouze ocituje některé z písmen § 103 odst. 1 s. ř. s., ale nekonkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle stěžovatele dopustil.

Z výše citovaných ustanovení je zřejmé, že kasační stížnost, která neobsahuje obecné náležitosti podání, či náležitosti uvedené v § 106 odst. 1 s. ř. s., není způsobilá meritorního projednání a představuje vadu řízení. Tato vada je nicméně postupem dle ustanovení § 106 odst. 3 s. ř. s. odstranitelná. Městský soud v Praze v projednávané věci zcela správně dovodil, že podaná kasační stížnost nesplňuje zákonem stanovené podmínky (jde v podstatě o blanketové podání) a brání tedy meritornímu přezkoumání napadeného usnesení kasačním soudem. Zákonem předepsaným způsobem proto stěžovatele na nedostatky jeho podání upozornil, poučil ho, v jakém směru má být doplněno a stanovil mu k tomu odpovídající lhůtu. Stěžovatel na tuto výzvu nereagoval (přestože byl poučen o následcích s tím spojených) a kasační stížnost tedy i nadále vykazuje vady bránící dalšímu postupu v řízení.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá, nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je zřejmé, že v řízení o kasační stížnosti není splněna jedna z podmínek řízení (řádný návrh na jeho zahájení), přičemž tato vada nebyla ani přes výzvu soudu odstraněna. Jelikož pro tuto vadu nelze v řízení pokračovat, nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost usnesením odmítnout, za podmínek vyplývajících z ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 za použití ustanovení § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. března 2009

JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu