č. j. 5 As 106/2008-18

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce J. T., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 8. 2008, č. j. 58 Ca 36/2008-6,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodn ění:

Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále jen krajský soud ) odmítl podání žalobce ze dne 11. 8. 2008. Tímto podáním se žalobce obrátil na krajský soud s odkazem na spisovou dokumentaci Magistrátu města Frýdku-Místku, odboru dopravy a silničního hospodářství, sp. zn. DaSH-M/1719/10-623/2007/Se s tím, že podává správní žalobu na svoji obranu proti jeho křivému, lživému obvinění ze strany vyšetřujícího správního orgánu-Magistrátu města Frýdek-Místek, kdy je po něm vymáhána neúměrně vysoká částka 41 000 Kč za banální, malý dopravní přestupek a byl mu odebrán řidičský průkaz na 24 měsíců.

Proti výše uvedenému usnesení podal žalobce (dále jen stěžovatel ) kasační stížnost. Stěžovatel v této žádá soud, aby mu byla opětovně dána možnost dodat krajskému soudu tzv. opravu žaloby, kterou stěžovatel nestihl z důvodů zdravotních (duševní deprese) soudu dodat.

Protože podaná kasační stížnost postrádala zákonné náležitosti, vyzval krajský soud stěžovatele usnesením č. j. 58 Ca 36/1008-11 ze dne 3. 10. 2008, aby tuto ve lhůtě 1 měsíce doplnil a dále, aby předložil plnou moc pro advokáta, který jej bude v řízení o kasační stížnosti zastupovat. Současně byl poučen, že pokud tak neučiní, bude jeho kasační stížnost odmítnuta. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 9. 10. 2008.

Stěžovatel na výzvu soudu nijak nereagoval.

Nejvyšší správní soud o věci uvážil následovně.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti. Pouze přípustná kasační stížnost může být soudem projednána in merito.

Podle § 102 s. ř. s. je kasační stížnost mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Podle § 103 odst. 1 s. ř. s. je možno kasační stížnost podat pouze z vymezených důvodů, přičemž důvod, o který se kasační stížnost opírá, musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést (§ 106 s. ř. s.). Z podstaty věci (jde o návrh na zrušení pravomocného rozhodnutí soudu) vyplývá, že důvody kasační stížnosti směřují vůči postupu soudu: stěžovatel tak může napadat nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem [písm. a) § 103 odst. 1 s. ř. s.], popřípadě může tvrdit, že správní řízení trpělo takovými vadami, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a proto měl soud takové rozhodnutí zrušit [písm. b) citovaného ustanovení], dále s. ř. s. považuje za důvody kasační stížnosti zmatečnost řízení před soudem [písm. c) citovaného ustanovení], vady soudního řízení, pokud mohly mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [písm. d) citovaného ustanovení] a konečně může být důvodem kasační stížnosti též tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby nebo o zastavení řízení [písm. e) citovaného ustanovení].

Podle ustanovení § 104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s.

V posuzované věci stěžovatel v kasační stížnosti nijak nenapadá ani postup správního orgánu (žalovaného) v řízení správním či nedostatky jeho rozhodnutí, pro které by měl soud takové rozhodnutí zrušit, a stejně tak nenapadá ani postup krajského soudu, který jeho podání odmítl.

Stěžovatel řádně důvody podané kasační stížnosti ani po výzvě krajského soudu nespecifikoval. Pokud stěžovatel požaduje prodloužení lhůty k předložení opravy žaloby a žádá spravedlivé rozhodnutí ve věci, uvádí důvody jiné, než které pro tento případ připouští § 103 odst. 1 s. ř. s. a zatěžuje tak kasační stížnost vadou, která způsobuje, že taková kasační stížnost je podle § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost je nepřípustná a jako takovou mu nezbylo, než ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout.

Nejvyšší správní soud je nucen podanou kasační stížnost dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout taktéž z důvodu absence zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je, že stěžovatel jako fyzická osoba musí být podle ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ) zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ze spisu vyplývá, že citovaná podmínka řízení nebyla stěžovatelem splněna, a to ani po výzvě krajského soudu.

Nejvyšší správní soud také nezjistil žádné důvody, které by měly vést k užití § 109 odst. 3 s. ř. s., jenž upravuje situace, kdy soud není vázán důvody kasační stížnosti (nicotnost rozhodnutí správního orgánu, zmatečnost řízení soudního, nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu) a proto podle § 46 odst. 1 písm. d), § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou.

Podle § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).

V Brně dne 29. ledna 2009

JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu