č. j. 5 Ads 25/2003-61

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce Ing. M. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o starobní důchod, o kasační stížnosti žalobce (stěžovatele) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 8. 2002, č. j. 41 Ca 147/2002-12,

t a k t o:

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 8. 2002, č. j. 41 Ca 147/2002-12 s e z r u š u j e a věc se mu v r a c í k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í: Shora označeným rozsudkem Krajského soudu v Brně bylo potvrzeno rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 1. 7. 2002 č. xxx, kterým žalovaná zamítla žádosti žalobce o starobní důchod uplatněné dne 15. 8. 2001 a 20. 5. 2002 podle ust. § 58 zák. č. 155/1995Sb., o důchodovém pojištění s odůvodněním, že žalobci ke dni podání žádosti náležel vyšší plný invalidní důchod.

Proti rozsudku podal žalobce dne 19. 9. 2002 odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci, v němž s rozsudkem nesouhlasí s odůvodněním, že podle dřívějších rozhodnutí Krajského soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci jde o nové nároky na starobní důchod a že jsou Soud rovněž špatně posoudil základ procentní výměry 57 % určené podle doby pojištění podle zák. č. 155/1995Sb. Správné stanovení procentní výměry mělo být provedeno dle zákona č. 100/1988 Sb. Žalobce se v odvolání domáhá vydání usnesení, podle nějž je žalovaná povinna podle výpočtu důchodu daného § 24 odst. 6 zákona č. 37/1993 Sb. vyplácet měsíční důchod ve výši 18 826 Kč zpětně od 1. 8. 2001.

Přípisem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 12. 2002 byl žalobce upozorněn na skutečnost, že vzhledem k nové úpravě správního soudnictví budou veškerá řízení u vrchních soudů, pokud o nich nebude rozhodnuto do konce roku 2002 podle § 129 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále s. ř. s. ) zastavena, přičemž účastník řízení může do 31. 1. 2003 podat proti rozhodnutí krajského soudu, které bylo napadeno odvoláním, kasační stížnost podle s. ř. s. Žalobce byl současně poučen o místě, kde se kasační stížnost podává, jakož i o tom, že pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být podle § 105 odst. 2 s. ř. s. být zastoupen advokátem. Dne 2. 1. 2002 podal žalobce-dále stěžovatel (§ 105 odst. 1 s. ř. s.) kasační stížnost, kterou na výzvu a podle poučení soudu doplnil podáním ze dne 24. 3. 2003, podaným u soudu dne 27. 3. 2003.

Jako důvod kasační stížnosti stěžovatel uvádí nezákonnost rozhodnutí krajského soudu, spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. S konkrétním odůvodněním odkazuje na svá dřívější podání.

Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost jako důvodnou.

Pro posouzení oprávněnosti požadavků stěžovatele je výchozí právní úprava, jež umožnila stěžovateli požádat o starobní důchod dovršením věku 50 let, totiž vl. nař. č. 557/1990Sb. Se zachováním nároků na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1. 1. 1996 počítá ustanovení § 74 zák.č. č. 155/1995Sb; přitom snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk. Závěr Vrchního soudu v Olomouci vyjádřený v rozsudku ze dne 28. 3. 2002 č.j. 2Cao259/2001-42 byl výslovně omezen na dobu vymezenou věkovou hranicí, která až nyní byla dovršena, tj. věk 55 roků. Jde tak o nárok na starobní důchod podle § 21 odst. 1 zák.č. 100/1988Sb., a jeho přepočet a to právě v důsledku výjimky stanovené cit. § 74 zák.č. 155/1995Sb. Byl tedy správný přístup žalované České správy sociálního zabezpečení, která znovu výši jednotlivých důchodů, na které vzniká nárok, porovnávala z pokynu § 58 zák.č. 155/1995Sb.

Jestliže stěžovatel v žalobě proti rozhodnutí ČSSZ napadal způsob výpočtu starobního důchodu s tvrzením, že tento je ve skutečnosti vyšší než dosud pobíraný plný invalidní důchod, soud 1. stupně pochybil, jestliže se touto otázkou odmítl zabývat s poukazem na dřívější zánik nároku na starobní důchod podle § 58 zákona č. 155/1995 Sb.

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší správní soud rozhodnutí Krajské soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž se bude požadavky stěžovatele meritorně zabývat a rovněž rozhodne o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 1, 2 s. ř. s.)

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí n e j so u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.)

V Brně dne 4. 3. 2004 předseda senátu