59 ICm 806/2012v

C.j. 59 ICm 806/2012-35









ČESKÁ REPUBLIKA

,ROZSUDEK JMENEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Zuzanou Svobodovou jako samosoudcem ve věci žalobce: Český inkasní kapitál, a.s., IČO 276 46 751, se sídlem Václavské nám. 808/66, Praha 1-Nové Město, zast. JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem Úslavská 33, Plzeň, proti žalovanému: |NSOL.UTION, v.o.s., IČO 248 47 381, se sídlem Na Jarově 2425/4, Praha-Žižkov, insolvenční správce dlužníka: Šárka anonymizovano , anonymizovano , bytem KRadonicům 81, Praha 9, zast. JUDr. llonou Křížkovou, advokátem, se sídlem Sokolská třída 11, Ostrava, o určení pravosti a výše pohledávky, takto: l. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 89.485,81 Kč je po právu co do pravosti a výše. ll. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení ve výši 10.600,00 Kč na účet advokátní kanceláře JUDr. llony Křížkové do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodněnh

Žalobce podal u zdejšího soudu dne 26.3.2012 na základě výzvy insolvenčního správce ze dne 2.3.2012, doručené mu dne 9.3.2012, žalobu na určení, že pohledávka v celkové výši 89.485,81 Kč se považuje za zjištěnou. Při přezkumném jednání dne 27.2.2012 žalovaný popřel pravost a výši přihlášené pohledávky a vznesl námitku promlčení, které dle žalovaného nastalo dne 13.4.2010. Předchozí věřitel uzavřel sdlužníkem dne 6.12.2004 smlouvu o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty, na jejímž základě poskytl dlužníkovi úvěrový rámec s výší úvěrového limitu, včetně poskytnutí kreditní karty k čerpání peněžitých prostředků vrámci úvěrového limitu, kartový účet č. 001177-0280849104. Dlužníkovi byla dne 6.12.2004 vydána kreditní karta. Dlužník se v rozporu s výše jmenovanou smlouvou dostal do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 32.04825 Kč, který ani po následných výzvách nevyrovnal. Nevyrovnaný debet včetně příslušenství a ostatních platebních závazků dlužníka tak byl ze strany původního věřitele převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků ke dni 13.4.2007, čímž se tento úvěr stal splatným. Přestože dlužník zažádal původního věřitele o možnost splácet dluh v měsíčních splátkách a ten mu vyhověl, dlužník dohodnuté splátky nehradil. Pohledávka tak byla postoupena žalobci, což bylo přípisem ze dne 15.12.2008 oznámeno dlužníkovi. Dne 4.3.2009 podal žalobce žalobu kObvodnímu soudu pro Prahu 9, kterou se domáhal zaplacení dlužné částky ve výši 32.048,25 Kč spříslušenstvím. Dle žalobce byl tímto úkonem přerušen běh promlčecí lhůty kuplatnění předmětné pohledávky, nebot' žalobce uplatnil své právo u soudu dle ust. § 397 obchodního zákoníku v řádné čtyřleté lhůtě od doby splatnosti nesplněného závazku.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, nebot' žalobce ve své přihlášce netvrdil a ani neprokázal, že by se zaplacení předmětné pohledávky již domáhal soudní cestou, a tudíž žalovaný nemohl jednat jinak, než pohledávku z důvodu jejího promlčení zcela popřít. Dále má žalovaný za to, že dle ust. § 198 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ ) měl žalobce skutečnosti mající vliv na posouzení pravosti jeho pohledávky tvrdit nejpozději do konce přezkumného jednání, což neučinil.

Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. MSPH 59 lNS 11061/2011 bylo zjištěno, že usnesením ze dne 28.12.2011 na č.l. A-25 byl zjištěn úpadek a bylo povoleno oddlužení, při přezkumné jednání dne 27.2.2012, správce popřel pohledávku žalobce, která vznikla na základě smlouvy o úvěru ze dne 3.12.2004 poskytnuté dlužníkovi právním předchůdcem žalobce Českou spořitelnou, a.s. Žalobce se přezkumného jednání nezúčastnil. Vyrozumění o popření pohledávky z 2.3.2012 bylo žalobci doručeno dne 9.3.2012, žaloba byla podána vcas.

Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12.1.2010 č.j. 53 EC 17/2009-40,ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1.12.2010 č.j. 54 Co 383/2010 -54, který nabyl právní moci dne 24.1.2011, bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o povinnosti dlužníka zaplatit žalobci částku ve výši 32.048,25 Kč s příslušenstvím, když původní věřitel, tj. Česká spořitelna, a.s. (dále jen ČS), uzavřel s dlužníkem dne 3.12.2004 smlouvu o úvěru, dle historického výpisu čerpal dlužník úvěr ve výši 32.048,25 Kč, dne 13.4.2007 vyzvala ČS dlužníka k zaplacení před podáním žaloby, dne 27.11.2008 podepsala ČS a žalobce smlouvu a postoupení vybraného portfolia pohledávek ČS a toto přípisem ze dne 15.12.2008 oznámila dlužníkovi.

Ani jeden z účastníků se ústního jednání nezúčastnil a oba souhlasili sjednání bez jejich přítomnosti.

Podle ust. § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Podle ust. § 198 odst. 2 IZ může vžalobě dle odst. 1 žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.

S poukazem na citovaná ustanovení a výsledky dokazování dospěl soud k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, protože žalobce prokázal, byt' až v incidenčním sporu, že dlužník s právním předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o úvěru, dlužník úvěr čerpal, avšak řádně nesplatil, ač k tomu byl vyzván, původní věřitel postoupil pohledávku žalobci a ten ji v promlčecí lhůtě uplatnil žalobou u soudu, které bylo vyhověno. Promlčecí lhůta plynoucí z ustanovení § 397 obchodního zákoníku byla právním úkonem, tj. podáním žaloby k soudu dne 4.3.2009, zastavena, a proto k promlčení předmětné pohledávky nedošlo. Žalobce v přihlášce netvrdil ani neprokazoval, že pohledávka je vykonatelná, proto ji žalovaný jako insolvenční správce správně zařadil a posoudil jako nevykonatelnou a promlčenou. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce poskytl úvěr dlužníkovi, který jej nesplatil, pohledávka byla žalobci řádně postoupena, ten se jejího zaplacení řádně domáhal u soudu, který rozhodl o povinnosti dlužníka zaplatit žalobci předmětnou pohledávku, nedošlo k promlčení této pohledávky, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 a § 143 o.s.ř. a ust. § 163 a 202 odst. 1 IZ , nebot' žalobce měl sice ve věci plný úspěch a vznikly mu náklady za zaplacený soudní poplatek a právní zastoupení, ale proti správci v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný naopak neměl ve věci úspěch, avšak dle ust. § 143 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, nebot' svým chováním nezavdal příčinu k podání žaloby, protože žalobce nesplnil povinnosti uložené mu ust. § 173 odst. 2 a § 174 odst. 2 IZ a neuvedl, že jde o pohledávku vykonatelnou a nepřipojil příslušné pravomocné rozhodnutí. Náklady řízení vznikly žalovanému za právní zastoupení, které nevyčíslil, proto soud odměnu stanovil dle ust. § 8 vyhl.č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů částkou 10.000,00 Kč a za dva úkony právní služby dle § 2, 11 a 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. vplatném znění po 300,00 Kč, celkem 600,00 Kč. Vzhledem ktomu, že žalovaný nepředložil doklad o tom, že by jeho právní zástupce byl plátcem DPH, soud odměnu o DPH nezvyšoval.

P o u č e n í : proti tomuto rozsudku | z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení erchnímu soudu vPraze prostřednictvím soudu zdejšího ve 2 vyhotovení.

V Praze dne 19. března 2013

JUDr. Zuzana S v o b o d o v á,v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: v

Senfeldová