59 ICm 355/2012
Číslo jednací: 59 ICm 355/2012-37-C1-11 (KSPA 59 INS 3417/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové pobočka Pardubice rozhodl samosoudcem JUDr. Karlem Kudláčkem ve věci žalobce: Mgr. Tereza Vodičková, se sídlem Pardubice, Gorkého 2573, PSČ 530 01, insolvenční správce dlužníka Miloslava anonymizovano , anonymizovano , IČ 69853673, se sídlem Pardubice-Bílé Předměstí, Hromádkova 56, PSČ 530 02, proti žalovaným: 1) KM Advance Real Trade, a.s., IČ 28616430, se sídlem Praha 2, Ječná 243/39a, PSČ 120 00, zastoupen Mgr. Jaroslavem Marténkem, advokátem, se sídlem Brno, Slovákova 11, PSČ 602 00 a 2) Michaela anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 7 Bubeneč, Jana Zajíce 924/16, PSČ 170 00 o uložení povinnosti zaplatit ve prospěch majetkové podstaty dlužníka částku 5.702.151,70 Kč

takto: I. Žaloba na uložení povinnosti, aby žalovaní zaplatili společně a nerozdílně do 30-ti dnů od právní moci rozhodnutí ve prospěch majetkové podstaty částku ve výši 5.702.151,70 Kč se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 184.503,-Kč k rukám jeho právního zástupce Mgr. Jaroslava Marténka, advokáta advokátní kanceláře Schlesinger a Matrének, advokáti, v.o.s. se sídlem Bratčice č.p. 137, okr. Brno-venkov, PSČ 664 67, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění: Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně do 30-ti dnů od právní moci rozhodnutí do majetkové podstaty dlužníka částku 5.702.151,70 Kč. V návrhu uvedl, že žalovaný č.1 přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku v celkové výši 9.942.512,-Kč. Přihlášku pohledávky podepsala žalovaná č. 2 (KSPA 59 INS 3417/2011) jako členka představenstva žalovaného č. 1. Žalovaný č. 1 se aktivně účastnil jak přezkumného jednání tak schůze věřitelů dne 31.8. 2011, přičemž za něho jednala žalovaná č. 2. Schůze věřitelů rozhodla, že se žalovanému č. 1 nepřiznává hlasovací právo v rozsahu popřené pohledávky. Pohledávka žalovaného č. 1 byla zjištěna v částce nižší než 50% celkem přihlášené pohledávky. Žalobce se proto s odkazem na § 178 insolvenčního zákona (zák. č. 182/2006 Sb.-dále jen IZ) a domáhá toho, aby soud uložil žalovaným zaplatit částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna, neboť žalovaný č. 1 práva spojená s přihlášenou pohledávkou vykonával tím, že se zúčastnil přezkumného jednání a schůze věřitelů, na které aktivně vystupoval, navrhl, aby rozhodla o jeho hlasovacích právech a rovněž dal podnět, aby se stal náhradníkem zástupce věřitelů.

Žalovaný č. 1 se k žalobě vyjádřil tak, že návrh žalobce není důvodný. Žalovaný č. 1 žádná práva v rozsahu nezjištěné pohledávky nevykonával. S odkazem na protokol o přezkumném jednání a schůzi věřitelů pak uvedl, že prvním bodem programu schůze věřitelů bylo rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů jejichž pohledávka či její část byla popřena. Hlasovací právo nebylo žalovanému č. 1 v rozsahu popřené pohledávky přiznáno, přičemž žalovaný č. 1 v souladu s ustanovením § 53 IZ v této věci nehlasoval. Pokud žalovaný č. 1 na schůzi věřitelů v dalších bodech hlasoval, tak pouze v rozsahu hlasovacích práv připadajících na zjištěnou část pohledávky. Nemohl se tedy nijak dotknout práv jiných věřitelů či tato práva ohrozit nebo omezit. Pokud jde o konstrukci přihlášky uvedl žalovaný č. 1, že vycházel z listin, které dokládaly právní důvod vzniku pohledávky. Do insolvenčního řízení přihlásil tedy celé svoje pohledávky včetně příslušenství, na které měl podle dlužníkem podepsaných listin nárok. Insolvenční správce popřel část pohledávky ve vztahu k přihlášenému příslušenství (výše smluvních pokut) s tím, že jsou uplatněny v nemravné výši a tedy v rozporu se zákonem. Proti takovémuto postupu insolvenčního správce nemá žalovaný č. 1 možnost adekvátní právní obrany, neboť pro uplatnění ustanovení § 178 IZ nemá podání žaloby na určení žádný význam. Poukázal na to, že za popsaného stavu by bylo rozhodnutí soudu, kterým by žalobě vyhověl nepřiměřeně tvrdé a nepřiměřené povaze věci. Namítl rovněž, že podání žalobce nemá zákonem požadované náležitosti žaloby. Navrhl pro případ, že soud podání insolvenčního správce neodmítne, aby žalobu v celém rozsahu zamítl. Žalovaná č. 2 se k návrhu nevyjádřila.

Na svých stanoviscích účastníci setrvali i při jednání soudu. Žalobce k opakovaným dotazům soudu uvedl, že jeho podání je třeba považovat za vlastní návrh žalobce jako insolvenčního správce, tzn. že návrh podává žalobce jako insolvenční správce proti žalovaným společnosti KM Advance Real Trade a.s. a Michaele anonymizovano . Jedná se o návrh dle § 178 IZ. Skutková tvrzení, která jsou v návrhu obsažena, je třeba chápat jako skutková tvrzení žalobce, přičemž žalobce na ně v plném rozsahu odkazuje. Pokud jde o pasivní legitimaci druhé žalované, tu žalobce odvozuje z ustanovení § 181 IZ, kde je upraveno ručení osob, které přihlášku pohledávky podepsaly za splnění povinnosti zaplatit uvedenou v § 178 IZ. K důkazu, navrhl číst přihlášku pohledávky žalovaného č. 1 a protokol z přezkumného jednání a schůze věřitelů. K důvodům popření části pohledávky žalovaného č. 1 žalobce uvedl, že u dílčí pohledávky č. 2 byl uplatněn úrok z prodlení ve výši 0,3% denně, který je podle jeho názoru nepřiměřený, a tedy v rozporu s dobrými mravy. U dílčí pohledávky č. 3 byl jednak uplatněn úrok 0,3% denně a jednak smluvní pokuta ve výši 595,-Kč za každý den prodlení. Smluvní pokuta neměla opodstatnění ve smlouvě o půjčce sjednané s právním předchůdcem žalovaného č. 1, když tam nebyla uvedena. Z těchto důvodů došlo k popření těchto pohledávek. V závěrečném návrhu pak zdůraznil, že je třeba brát v úvahu, že ustanovení §178 IZ má zabránit neopodstatněným přihláškám pohledávek. Další otázkou je pak výkon práv příslušného věřitele na schůzi věřitelů. Podle komentáře k IZ (KSPA 59 INS 3417/2011) nepostačí pouhé zjištění, že věřitel na schůzi nehlasoval, musí aktivně vystupovat. V daném případě se žalovaný č. 1 jako věřitel schůze zúčastnil. Bylo hlasováno o jeho hlasovacích právech, při tomto hlasování ovlivňoval kvórum o přiznání hlasovacích práv. Bylo nutno sečíst hlasy všech zúčastněných věřitelů. Věřitel č. 3 ovlivňoval výši hlasů všech přítomných věřitelů. Vykonával tak aktivně práva spojená s přihláškou pohledávky a aktivně vystupoval na schůzi věřitelů. Navrhl, aby soud žalobě vyhověl.

Žalovaný č. 1 odkázal na písemné vyjádření k žalobě. Setrval na stanovisku, že podání žalobce není způsobilé k projednání před soudem. Uvedl, že žalovaná je právnickou osobou a statutární zástupci museli přihlásit pohledávku tak, jak vyplývalo z uzavřených smluv. Pokud by tak neučinili, mohli by se dopustit i trestněprávního jednání. V daném případě se nejednalo o dluh, který by vznikl bezprostředně před zahájením insolvenčního řízení, tento dluh existoval poměrně dlouho. Z příslušných ustanovení občanského zákoníku ani z judikatury soudů nevyplývá přesná definice pojmu rozpor s dobrými mravy , toto není nikde jasně upraveno. Proto statutární orgány 1. žalovaného postupovaly tak jak je uvedeno v přihlášce pohledávky. Úrok z prodlení i smluvní pokuta byly přihlášeny v souladu s uzavřenými smlouvami a jejich výše v rozporu s dobrými mravy není. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

Soud k důkazu přečetl ze spisu KSPA 59 INS 3417/2011 usnesení o úpadku na čl. A-15, seznam přihlášených pohledávek na čl. B-5/3, list přihlášky pohledávky věřitele P3 (žalovaný č. 1) na čl.B-4/4-5, protokol o přezkumném jednání a schůzi věřitelů na čl. B-6/1-6 a dále přihlášku žalobce vedenou pod P3-KM Advance Real Trade a.s. včetně příloh, a to výpis z obchodního rejstříku, smlouvu o půjčce z 12.10.2007, zástavní smlouvu, výpis z katastru nemovitostí, vkladový lístek E-banka, smlouvu o půjčce z 8.8.2008 a smlouvu o postoupení pohledávky z 12.4.2010.

Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav: Žalovaný č. 1 přihlásil dne 24.5. 2011 pohledávku v celkové výši 9.942.038,-Kč. Pohledávka se skládala ze tří dílčích nároků: -pohledávka č. 1 v celkové výši 592.474,-Kč (jistina 450.000,-Kč, zákonný úrok z prodlení 142.474,-Kč-od 13.11. 2007 do 18.5. 2011). Právní důvod pohledávky- smlouva o půjčce ze dne 12.10. 2007 uzavřená s právním předchůdcem žalovaného č. 1 Karlem Taube jako věřitelem ve výši 1.500.000,-Kč, uhrazeno bylo 1.100.000,-Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12.4. 2010 byla pohledávka postoupena právním předchůdcem na žalovaného č. 1. Pohledávka je zajištěna zástavním právem k nemovitosti. -pohledávka č. 2 v celkové výši 1.730.700,-Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě o půjčce ze dne 12.10. 2007 uzavřené s právním předchůdcem žalovaného č. 1 Karlem Taube jako věřitelem ve výši 0,3% denně z dlužné částky za každý den prodlení. Uplatněna byla smluvní pokuta z částky 450.000,-Kč za 1282 dní prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12.4. 2010 byla pohledávka postoupena právním předchůdcem na žalovaného č. 1. -pohledávka č. 3 v celkové výši 7.185.845,-Kč (jistina 1.865.000,-Kč, smluvní úrok 20.000,-Kč, zákonný úrok z prodlení 413.493,-Kč-od 9.10. 2008 do 18.5. 2011 a dále smluvní pokuta sjednaná ve smlouvě o půjčce ze dne 8.8. 2008 uzavřené s právním předchůdcem žalovaného č. 1 Karlem Taube jako věřitelem ve výši 0,3% denně z dlužné částky za každý den prodlení. Požadována byla smluvní pokuta z částky 1.865.000,-Kč za 951 dní prodlení). Právní důvod pohledávky-smlouva o půjčce ze dne 8.8. 2008 ve výši 1.865.000,-Kč, uhrazeno nebylo ničeho. Smlouvou o (KSPA 59 INS 3417/2011)

postoupení pohledávky ze dne 12.4. 2010 byla pohledávka postoupena právním předchůdcem na žalovaného č. 1.

Při přezkumném jednání dne 31.8. 2011 žalobce jako insolvenční správce popřel pohledávku žalovaného č. 1 takto: -pohledávku P3/2 co do pravosti a výše v částce 1.298.025,-Kč. Důvodem popření bylo, že sjednaná smluvní pokuta je v rozporu s dobrými mravy, neboť přesahuje 100% jistiny. -pohledávku P3/3 co do pravosti a výše v částce 4.404.126,70 Kč. Důvodem popření bylo, že sjednaná smluvní pokuta je v rozporu s dobrými mravy, neboť přesahuje 100% jistiny. Celkem tedy bylo popřeno 5.702.151,70 Kč a zjištěno 4.240.360,30 Kč, z toho je zajištěno 592.474,-Kč. Žalovaný č. 1 incidenční žalobu nepodal.

Na schůzi věřitelů, která se řídila programem určeným v rozhodnutí o úpadku, bylo pod bodem č. 1 učiněno rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena, pohledávka je vázána na podmínku nebo nebyla zjištěna. Přítomní věřitelé vedení soudem pod označením P1-ing. Antonín Honyš a P2-Albert Honyš hlasováním rozhodli, že věřiteli pod označením P3-KM Advance Real Trade, a.s. (žalovaný č. 1) se hlasovací právo v rozsahu popřené pohledávky (5.702.151,70 Kč) nepřiznává. Žalovaný č. 1 mohl tedy na schůzi věřitelů hlasovat pouze do výše zjištěné pohledávky, tj. v rozsahu 4.240.361 hlasů. Pod bodem č. 2 byla provedena volba věřitelského orgánu. Přítomní věřitelé navrhli, aby byl zvolen zástupce věřitelů a pro tento návrh rovněž všichni hlasovali. Dále věřitelé pod označením P1 a P2 navrhli, aby zástupcem věřitelů byl zvolen věřitel P1-ing. Antonín Honyš a věřitel P3 (žalovaný č. 1) navrhl, aby zástupcem věřitelů byl zvolen věřitel P3. Hlasováním bylo zjištěno, že pro věřitele P1 bylo 4.460.313 hlasů a pro věřitele P3 4.240.361 hlasů. Zástupcem věřitelů byl zvolen věřitel P1-ing. Antonín Honyš. Následně věřitel P3 (žalovaný č. 1) schůzi věřitelů navrhl, aby byl zvolen náhradník zástupce věřitelů, s tím, že by tuto funkci chtěl vykonávat. Schůze věřitelů hlasy všech přítomných věřitelů (tedy i věřitelů P1 a P2) zvolila náhradníkem zástupce věřitelů žalovaného č. 1. Odvolání insolvenčního správce z funkce nebylo navrhováno, proto o něm nebylo hlasováno.

Na základě uvedených skutkových zjištění a provedených důkazů učinil soud následující právní závěr:

Soud se především zabýval otázkou, zda návrh žalobce je způsobilý k projednání a zda tedy má náležitosti žalobního návrhu. Soud posoudil návrh podle jeho obsahu, kdy v něm byly uvedeny údaje čeho se týká, označení stran sporu, jakož i návrh, jak by měl soud rozhodnout, přihlédl rovněž k vyjádření žalobce při jednání a k projednání jej připustil.

Dále soud posuzoval zda jsou splněny podmínky ustanovení § 178 IZ. Podle tohoto ustanovení bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna; jde o incidenční spor . Toto ustanovení má zabránit podávání přihlášek, jejichž obsahem jsou nepodložené pohledávky věřitelů, kteří (KSPA 59 INS 3417/2011) by mohly být vedeni snahou ovládnout při schůzi věřitelů hlasovací práva a zajistit tak sobě nebo spřízněným osobám postavení ve věřitelském orgánu. Podle ustanovení § 180 IZ nelze povinnost zaplatit částku podle § 178 nebo 179 uložit věřiteli, který práva spojená s nezjištěnou pohledávkou v průběhu řízení nevykonával.

V daném konkrétním případě soud nejprve zkoumal, zda se jedná o nepodloženou pohledávku žalovaného č. 1. Jak ze shora popsaného skutkového stavu vyplývá, žalovaný č. 1 je právním nástupcem původního věřitele dlužníka, a to Karla Taubeho, bytem Sopotnice č. 31. S touto osobou uzavřel dlužník Miloslav Ondráček a Ing. Zuzana Zemanová dne 12.10. 2007 smlouvu o půjčce jejímž předmětem byla finanční částka 1.550.000,-Kč. V čl. III. uvedené smlouvy je obsaženo ujednání, že pro případ jakéhokoli prodlení dlužníků s úhradou půjčky či její části budou dlužníci povinni uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,3% z dlužné částky denně . Dlužníci uhradili věřiteli celkem 1.100.000,-Kč a do prodlení se dostali s částkou 450.000,-Kč. Věřitel tedy uplatnil zákonný úrok z prodlení ve výši 142.474,-Kč (za prodlení od 13.11. 2007 do 18.5. 2011)-pohledávka č.1. Současně uplatnil i smluvní pokutu za prodlení v délce 1282 dní, tedy v částce 1.730.700,-Kč-pohledávka č. 2. Pokud jde o pohledávku č. 3, tak jejím právním důvodem byla smlouva o půjčce ze dne 8.8. 2008 uzavřená mezi Karlem Taube, bytem Sopotnice č. 31 jako věřitelem a dlužníky Miloslavem Ondráčkem a Ing. Zuzanou Zemanovou na částku 1.865.000,-Kč. V čl. III. uvedené smlouvy je rovněž obsaženo ujednání, že pro případ jakéhokoli prodlení dlužníků s úhradou půjčky či její části budou dlužníci povinni uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,3% z dlužné částky denně . Dlužníci na tuto smlouvu nezaplatili věřiteli ničeho. Věřitel tedy uplatnil dlužnou částku 1.865.000,-Kč, smluvní úrok 20.000,-Kč, zákonný úrok z prodlení 413.493,-Kč-od 9.10. 2008 do 18.5. 2011 a smluvní pokutu ve výši 5.230.845,-Kč za 951 dní prodlení. V této souvislosti soud poznamenává, že předmětem přihlášky byla pouze smluvní pokuta (nikoliv úrok, jak tvrdí žalobce) ve výši 0,3% denně mající oporu ve smlouvě a také nikoliv další smluvní pokuta ve výši 595,-Kč za každý den prodlení, jak dále žalobce uvádí. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12.4. 2010 byla pohledávka postoupena právním předchůdcem na žalovaného č. 1. Soud tedy dospěl k závěru, že pohledávka žalovaného č. 1 jako právního nástupce původního věřitele Karla Taubeho byla uplatněna na základě předložených a dlužníkem podepsaných smluv, a že se tedy nejednalo o nepodloženou pohledávku.

Soud se dále zabýval uplatněním hlasovacích práv žalovaného č. 1 při schůzi věřitelů. V této souvislosti soud především zdůrazňuje, že je právem každého přihlášeného věřitele účastnit se jak přezkumného jednání, tak i schůze věřitelů. Z protokolu o schůzi věřitelů pak soud zjistil, že prvním bodem programu bylo rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena, pohledávka je vázána na podmínku nebo nebyla zjištěna. Přítomní věřitelé vedení pod označením P1-ing. Antonín Honyš a P2-Albert Honyš hlasováním rozhodli, že se věřiteli pod označením P3-KM Advance Real Trade, a.s. (žalovaný č. 1) se hlasovací právo v rozsahu popřené pohledávky (5.702.151,70 Kč) nepřiznává. Tohoto hlasování se v souladu s ustanovením § 53 IZ žalovaný č. 1 neúčastnil a nemohl ani nijak ovlivnit kvórum při tomto hlasování, jak tvrdí žalobce. Žalovaný č. 1 mohl tedy na schůzi věřitelů hlasovat, a ve skutečnosti rovněž hlasoval, pouze do výše zjištěné pohledávky, tj. v rozsahu 4.240.361 hlasů. Žalovaný se dále zúčastnil hlasování v bodě č.2 schůze věřitelů, tedy při volbě věřitelského orgánu. Při tomto hlasování, jak vyplývá z protokolu, hlasoval toliko množstvím hlasů připadajícím na zjištěnou část pohledávky. V této souvislosti soud připomíná, že při hlasování o návrhu, aby se žalovaný č. 1 stal náhradníkem zástupce věřitelů, hlasovali pro tento návrh i věřitelé pod označením P1 a P2. Soud tedy uzavřel, že žalovaný č. 1 hlasovací práva v rozsahu popřené pohledávky (KSPA 59 INS 3417/2011) nevykonával, a pokud se hlasování zúčastnil, tak pouze v rozsahu hlasovacích práv odpovídajícímu výši zjištěné pohledávky. Na základě všech těchto podrobně popsaných důvodů pak soud dospěl k závěru, že ustanovení § 178 IZ nelze ve vztahu k žalovanému č. 1 použít a žalobu v celém rozsahu zamítl. Pokud jde o žalovaného č. 2 jeho postavení je dáno na základě ustanovení § 181 IZ, kde je uvedeno, že osoby, které přihlášku pohledávky podepsaly, ručí za splnění povinnosti zaplatit částku podle § 178 nebo 179 společně a nerozdílně s přihlášeným věřitelem; v případě, že jde o zástupce na základě plné moci, však za splnění této povinnosti ručí osoby, které zástupce k takovému úkonu zmocnily . Proto rozhodl-li soud o zamítnutí žaloby proti žalovanému č. 1, rozhodl současně i o zamítnutí žaloby proti žalovanému č. 2, který je v daném případě pouze v postavení ručitele.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 o.s.ř., když ustanovení § 202 odst. 1 IZ na toto řízení nedopadá. Úspěšnému žalovanému č. 1 přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech na právní zastoupení v celkové výši 184.503,-Kč, sestávající se z odměny advokáta dle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 149.850,-Kč, 4x režijní paušál á 300,-Kč, tj. 1.200,-Kč + DPH 20% ve výši 30.210,-Kč, celkem tedy 181.260,-Kč. Dále pak náhradu cestovného vozidlem Mazda 6 reg. zn. 4B57463, 2x za cestu z Brna do Pardubice a zpět ujeto 524 km, v sazbě 6,1885 Kč/km, tj. 3.243,-Kč. Současně uložil žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného č. do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Pardubicích dne 10. října 2012

JUDr. Karel Kudláček,v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Štěrbová Markéta