59 ICm 2014/2012
ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

59 ICm 2014/2012-84

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Zuzanou Svobodovou jako samosoudcem v právní věci žalobce: Ing. Mikhaila Kindlera, narozeného dne 16. 5. 1960, bytem v Trnové 55 proti žalovanému: Ing. Richardu Jasinskému, se sídlem v Praze 10, Moskevská 251/32, insolvenčnímu správci dlužníka HGF DEVELOPMENT s. r. o., IČO 272 30 392, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, zast. JUDr. Janem Tryznou, Ph.D., advokátem, se sídlem Praha 2, Botičská 4, o určení pravosti pohledávky,

takto:

I. Žaloba, že se určuje, že pohledávka žalobce za dlužníkem ve výši 1,464.894,40 Kč existuje po právu co do pravosti a výše, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na nákladech právního zastoupení Kč 17.000,00 k rukám AK JUDr. Tryzny do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce jako věřitel č. 8 se žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 4.7.2012 domáhal určení, že jeho pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení ve věci dlužníka ve výši 1,464.894,40 Kč, kterou insolvenční správce při přezkumném jednání konaném dne 5.6.2012 popřel co do pravosti a výše, je po právu. Žalobce byl v letech 2005 až 2009 jediným jednatelem dlužníka, v letech 2009 až 2010 prokuristou a od roku 2008 do roku 2009 jedním ze společníků dlužníka s obchodním podílem ve výši 34 %.

Vzhledem k tomu, že se dlužník v letech 2008 a 2009 z důvodu účasti na developerském projektu dostával do platební neschopnosti, uzavřel s žalobcem dne 30.12.2007 tzv. Smlouvu o půjčce , jež ve svém obsahu odkazuje na zákonnou úpravu smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. ObchZ a hovoří o poskytnutém úvěru. S ohledem na nesoulad s kogentním ustanovením § 497 ObchZ a § 657 ObčZ je nutno tuto smlouvu považovat za rámcovou innominátní smlouvu o poskytování budoucích půjček za předem dohodnutých podmínek. Žalobce se na základě této smlouvy zavázal poskytovat dlužníkovi v období dvou let od jejího uzavření dílčí plnění na dlužníkovu žádost až do výše 3,000.000,00 Kč, přičemž splatnost každé jednotlivé půjčky byla sjednána na šest měsíců od okamžiku jejího poskytnutí. V roce 2008 poskytl žalobce z titulu předmětné smlouvy čtyři dílčí půjčky po 360.000,00 Kč k úhradě závazků dlužníka z dohody o narovnání, uzavřenou dne 16.10.2007 a tyto půjčky jsou zachyceny v pokladní knize dlužníka. Dlužník měl také za rok 2008 závazek vůči žalobci a to nedoplatek na mzdě ve výši 11.000,00 Kč. Dne 31.12.2008 dlužník uznal svůj závazek v celkové výši 1,430.566,74 Kč písemně co do důvodu a výše, přičemž tento dluh zahrnuje součet čtyř dílčích půjček spolu s nedoplatkem na mzdě po odečtu částky 20.433,26 Kč, kterou žalobce vynaložil na pohonné hmoty při výkonu funkce jednatele, ale ztratil příslušné doklady těchto plateb. V roce 2009 poskytl žalobce dlužníkovi dílčí půjčky v celkové výši 1,020.000,00 Kč převodem ze svého běžného účtu na účet dlužníka a dlužník ve stejném roce dílčími splátkami vrátil dlužníkovi částku 175.000,00 Kč. Za stejný rok vznikl navíc žalobci nárok na dlužnou mzdu v celkové výši 81.331,00 Kč. Dne 6.11.2009 zakoupil žalobce od dlužníka osobní automobil za kupní cenu 740.000,00 Kč, přičemž tato cena byla uhrazena zápočtem. Součástí dohody o zápočtu vzájemných pohledávek je rovněž uznání dluhu dlužníkem, tj. stav dílčích půjček a dlužné mzdy po provedeném zápočtu kupní ceny, tzn. celkem 1,454.235,74 Kč se splatností k 30.6.2010. Dne 10.11.2009 vrátil dlužník žalobci bezhotovostním převodem 55.000,00 Kč a žalobci tak zůstala pohledávka vůči dlužníkovi ve výši 1,399.235,74 Kč, kterou přihlásil do insolvenčního řízení společně s příslušenstvím. Vše by mělo být evidováno v účetnictví dlužníka.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť žalobce žádnou pohledávku vůči dlužníkovi nemá. Žalovaný jednak rozporuje žalobcovu půjčku ve výši 4x 360.000,00 Kč, neboť skutečnost, že žalobce prokazuje tyto vklady příjmovými doklady, neznamená, že dlužník tyto platby skutečně obdržel. Vzhledem k tomu, že v daném období byl žalobce jak jednatelem tak věřitelem dlužníka, mohl sám sobě vystavovat libovolné příjmové doklady. Předmětná půjčka tedy musí být prokázána účetními záznamy a navíc z jednotlivých příjmových dokladů neplyne účel platby. Ohledně dílčích půjček v celkové výši 1,020.000,00 Kč zastává žalovaný názor, že z ničeho nevyplývá, že se jedná právě o platby/půjčky plynoucí ze smlouvy o úvěru. V letech 2005-2009 provedl žalobce z účtu dlužníka hotovostní výběry v celkovém objemu 4,427.000,00 Kč a žalovaný nemá k dispozici žádné dokumenty, které by prokazovaly účel využití těchto financí ve prospěch společnosti. Žalovaný má tak za to, že žalobce splácel platbami v roce 2009 právě tento dluh. Navíc kromě předmětných výběrů převedl žalobce na svůj účet v období od srpna 2009 do dubna 2010 částky celkové výši 741.000,00 Kč, tudíž buďto vznikl žalobci závazek vůči dlužníkovi tuto částku vrátit, nebo tímto způsobem snížil žalobce svou pohledávku vůči dlužníkovi, pokud by tato pohledávka byla odvozena od

žalobcem učiněných převodů na účet dlužníka v částce 1,020.000,00 Kč. Žalovaný neuznává ani žalobcův nárok z titulu nevyplacených mezd, neboť smlouva o výkonu funkce podléhala souhlasu valné hromady, který učiněn nebyl, a proto je smlouva neplatná. Byť žalobce opírá svůj nárok o platové výměry, které souhlasu valné hromady nepodléhají, žalovaný s tímto nesouhlasí, neboť platové nároky jsou plněním, které bylo možné dle § 66 odst. 2 ObchZ poskytnout buď se souhlasem valné hromady, nebo právě dle schválené smlouvy o výkonu funkce. Navíc z platových výměrů a mzdových listů vyplynulo, že žalobce je veden jako zaměstnanec dlužníka v hlavním pracovním poměru, ovšem takový poměr mezi ním a žalobcem vzniknout nemohl, neboť právní úprava nepřipouštěla souběh pracovního poměru a výkon funkce jednatele, pokud by činnost v pracovním poměru vykonávaná byla obsahově totožná s činností jednatele. Žalobce tak nemohl sám sobě vyhotovit platový výměr, jelikož takový úkon je neplatný a plnění z tohoto titulu bezdůvodným obohacením. Dohody o uznání dluhu z let 2008 a 2009 jsou neplatné pro střet zájmů žalobce a dlužníka, neboť oba tyto úkony učinil za dlužníka žalobce, a jednal tak v nepřípustném střetu zájmů ve smyslu § 135 odst. 2 ve spojení s § 194 odst. 5 ObchZ, neboť nejednal s péčí řádného hospodáře. Podepsal-li žalobce listinu o uznání dluhu z roku 2009 jako prokurista, pak na tento úkon dopadá zákaz plynoucí z ust. § 22 odst. 2 ObčZ. Zároveň platí, že uznání dluhu nezakládá dosud neexistující závazek, nýbrž je pouze stvrzením závazku existujícího. Jelikož žádné nároky žalobce vůči dlužníkovi z jím tvrzených titulů neexistovaly, nemá jejich uznání žádnou relevanci.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku dlužníka bylo zjištěno, že žalobce vykonával funkci jednatele dlužníka od 23.5.2005 do 9.11.2009, funkci prokuristy vykonával od 22.12.2009 do 3.6.2010 a společníkem byl od 12.6.2008 do 17.9.2009.

Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. MSPH 59 INS 10401/2011 bylo zjištěno, že:

-usnesením ze dne 6.2.2012 na čl. A-35 byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurs na majetek dlužníka, insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný; -žalobce jako věřitel č. 8 přihláškou pohledávky doručenou zdejšímu soudu dne 3.2.2012 a 2.3.2012 přihlásil 2 dílčí pohledávky v celkové výši 1,795.399,60 Kč z titulů plnění věřitelem coby zástavcem za dlužníka (dílčí pohledávka č. 1) a smlouvy o půjčce ze dne 30.12.2007 a uznání dluhu ze dne 6.11.2009 (dílčí pohledávka č. 2); -dle protokolu z přezkumného jednání ze dne 5.6.2012 insolvenční správce nepopřel dílčí pohledávku č. 1 a popřel dílčí pohledávku č. 2 věřitele č. 8 co do pravosti a výše 1,464.894,40 Kč; -na listu seznamu popřel správce pravost dílčí pohledávky ve výši 1.464.894,40 Kč, neboť pohledávka nikdy nevznikla, smlouva o výkonu funkce, smlouva o půjčce a dohoda o uznání závazku jsou neplatné.

Z opisu smlouvy o půjčce ze dne 30.12.2007 bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako věřitel s HGF DEVELOPMENT, s.r.o. jako dlužníkem ve smyslu § 497 a násl. ObchZ. Ve smlouvě je stanoven závazek věřitele poskytnout (buď v hotovosti přímými dotacemi do pokladny dlužníka nebo převodem na účet dlužníka) dlužníkovi úvěr do výše 3,000.000,00 Kč ve více splátkách v průběhu dvou let od uzavření této smlouvy. Půjčka bude bezúročná. Dlužník se zavázal splácet jednotlivé splátky úvěru vždy během šesti měsíců ode dne připsání splátky úvěru na účet dlužníka. Smlouva je podepsaná za obě strany Mikhailem Kindlerem, tj. žalobcem.

Z opisů příjmových pokladních dokladů za období 1.9.2008-4.9.2008 bylo zjištěno, že M. Kindler, tj. žalobce, učinil v předmětných datech 4 vklady po 360.000,00 Kč do pokladny dlužníka, doklad je opatřen stejnými nečitelnými podpisy zřejmě žalobce, což zaúčtovala FIRMA spol. s r.o., IČO 624 12 272.

Z opisu uznání dluhu ze dne 31.12.2008 bylo zjištěno, že dlužník uznává svůj závazek vůči věřiteli (tj. žalobci) z důvodu nevrácené půjčky a nedoplatku mzdy v částce 1,430.566,74 Kč. Za obě strany podepsal Mikhail Kindler.

Z opisu uznání dluhu ze dne 31.12.2009 bylo zjištěno, že dlužník uznává svůj závazek v celkové výši 1,454.235,74 Kč vůči věřiteli (tj. žalobci), přičemž dluh zahrnuje součet čtyř dílčích půjček spolu s nedoplatkem na mzdě za rok 2008 a 2009 po odečtu částky 20.433,26 Kč, neboť tuto částku čerpal věřitel ze služební platební karty na nákup PHM, ale nedoložil příslušné daňové doklady. Dokument obsahuje dále prohlášení, že věřitel zakoupil od dlužníka osobní automobil za cenu 740.000,00 Kč a kupní cena byla uhrazena zápočtem proti předmětné pohledávce věřitele dle smlouvy o půjčce. Za obě strany podepsal Mikhail Kindler.

Z kupní smlouvy ze dne 6.11.2009 bylo zjištěno, že dlužník jako prodávající prodává žalobci jako kupujícímu osobní automobil za kupní cenu 740.000,00 Kč, přičemž cena bude uhrazena zápočtem proti pohledávce kupujícího vůči prodávajícímu z titulu nezbytné dotace pokladny, což je stvrzeno uznáním dluhu ze dne 29.10.2009 v celkové výši 2,173.426,00 Kč, tj. dluh prodávajícího vůči kupujícímu činí po tomto započtení 1,433.426,00 Kč , avšak tento zápočet nebyl předložen. Za obě strany podepsal Mikhail Kindler.

Z opisu smlouvy o výkonu funkce jednatele ze dne 10.6.2005 bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dlužníkem jednající jednatelem Mikhailem Kindlerem (dále jen společnost) a Mikhailem Kindlerem (dále jen jednatel) dle § 66 odst. 2 ObchZ, přičemž se zde jednatel zavazuje vyvíjet pro společnost dlužníka činnost vyplývající z výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným. Za obě strany podepsal Mikhail Kindler.

Z platových výměrů ze dne 10.6.2005, 1.10.2005, 1.5.2007, 1.9.2007, 1.1.2008, 1.5.2009, 1.7.2009 bylo zjištěno, že předmětné platové výměry jsou dodatky k pracovní smlouvě uzavřené dne 10.6.2005, ve smyslu zákoníku práce stanovují ve výměrech specifikovanou měsíční mzdu za vykonanou práci a všechny jsou podepsány za obě strany, tj. za zaměstnavatele i zaměstnance Mikhailem Kindlerem.

Z výpisu z účtů dlužníka ze dne 30.9.2005, 30.12.2005, 30.6.2006, 31.8.2006, 29.9.2006, 29.12.2006, 30.4.2007, 31.5.2007, 31.12.2007, 31.1.2008, 31.3.2008, 30.6.2008, 31.10.2008, 28.11.2008, 31.8.2009, 30.10.2009, 29.8.2008, 31.8.2009,

30.10.2009, 30.11.2009, 29.1.2010, 30.4.2010, 31.7.2009, 29.5.2009, 30.6.2009 bylo zjištěno, že žalobce prováděl početné výběry ve výpisech specifikovaných finančních částek z účtu dlužníka (např. dne 22.5.2007-500.000,00 Kč, 21.12.2007-150.000,00 Kč, 2.1.2008-300.000,00 Kč, 22.10.2008-500.000,00 Kč, 26.11.2008-1 mil. Kč, 27.11.2008, 1 mil. Kč atd.)

Z výdajových dokladů v počtu 26 ks různých dat bylo zjištěno, že dlužník vydal tyto doklady na jednotlivé platby vždy ve výši 360.000,00 Kč s údajem, že částka byla vyplacena společnosti C.B.C.-Czech Build Company, a.s. jako záloha dle dohody o narovnání ze dne 16.10.2007 vč. dodatků. Doklady jsou opatřeny dvěma nečitelnými podpisy na straně vydal a přijal . K těmto pokladním dokladům jsou připojeny příjmové pokladní doklady stejných dat a částek opatřeny nečitelným podpisem pokladníka patřící patrně stejné osobě, která se podepsala do kolonky přijal .

Z opisu mzdových listů žalobce za r. 2008 a 2009 bylo zjištěno, že žalobce byl zaměstnán ve společnosti dlužníka od 10.6.2005 do 30.4.2010 na hlavní pracovní poměr.

Z kopie kupní smlouvy ze dne 6.2.2008 bylo zjištěno, že manželé Kindlerovi jako prodávající prodali ve smlouvě specifikovaný předmět převodu za vzájemně dohodnutou cenu ve výši 4,500.000,00 Kč společnosti GREJS, s.r.o.

Ze zprávy nezávislého auditora o ověření účetní závěrky k 31.12.2005 a k 31.12.2008 bylo zjištěno, že auditor referuje o skutečnosti, že účetní závěrka podává ve všech významných ohledech věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv, vlastního kapitálu a finanční situace společnosti k daným datům. V závěrce k 31.12.2008 je uvedeno, že nastal termín splatnosti vysokých půjček poskytnutých společnostmi ze zahraničí a tuto situaci je nutné urychleně řešit.

Z kopie daňového dokladu ze dne 7.10.2008 vydaného C.B.C.-Czech Build Company, a.s. bylo zjištěno, že daná společnost fakturovala společnosti dlužníka zálohově dle dohody o narovnání ze dne 16.10.2007 ve znění pozdějších dodatků 13 plateb v hotovosti vždy ve výši 360.000,00 Kč, tj. celkem 5,569.200,00 Kč, přičemž 4,680.000,00 Kč bylo uhrazeno zálohově a zbytek je k úhradě.

Z výpovědi svědkyně Ing. Zdenky Kapalové bylo mimo jiné zjištěno, že její firma zpracovávala externě účetnictví dlužníka od založení firmy v roce 2005 do podzimu 2010, přičemž účetnictví dlužníka předala osobně v roce 2011 Mgr. Benešovi, zástupci jednatele dlužníka p. Oleksyenka, o čemž je vyhotoven předávací protokol. Předmětem předání bylo kompletní účetnictví od roku 2005 do konce roku 2009 a částečně rok 2010, zejména prvotní doklady. Svědkyně vystavovala všechny příjmové a výdajové doklady a k výdajovému přilepovala prvotní doklad. Reálné toky peněz dlužníka nekontrolovala, pouze přebírala od žalobce doklady, které zaúčtovala a kontrolu jejich pravdivosti neprováděla, neboť neměla hmotnou odpovědnost a s auditory řešila pouze sporné otázky. Z výpovědi dále vyplynulo, že k půjčkám ve výši 4 x 360.000,00 Kč pravděpodobně došlo, jinak by příjmový doklad nevystavila, ovšem faktické poskytnutí půjčky nekontrolovala. V případě, že žalobci vznikla vůči dlužníkovi pohledávka, musí tato skutečnost být v účetnictví dlužníka zaevidovaná. Mzdovou agendu zpracovával Ing. Petr Pochop, mzdy byly vypláceny na základě určité pracovní smlouvy a mzdového výměru a svědkyně si vzpomněla, že dlužník dlužil žalobci na nevyplacených mzdách patrně desítky tisíc korun.

Dle § 497 ObchZ ve znění do 31.12.2007 smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Dle ust. § 261 odst. 3 písm. d) obch. z. patří smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obch. z. mezi tzv. absolutní obchody a řídí se obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu. U smlouvy o úvěru může být věřitelem banka, právnická a i fyzická osoba. Vedle banky může jiná osoba poskytovat úvěr, pokud není poskytování úvěru spojeno s přijímáním vkladů od veřejnosti a pokud má osoba úvěr poskytující k této činnosti živnostenské oprávnění. Tento závěr vychází z § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění platných předpisů, podle něhož jsou bankami právnické osoby, které přijímají vklady od veřejnosti a je dovozováno i Českou národní bankou, že pouhé poskytování úvěru bez přijímání vkladů od veřejnosti není činností vyhrazenou jen bankám, a proto není vyžadováno povolení působit jako banka. Pokud je poskytování úvěru podnikáním, má povahu volné živnosti.

Dle § 66 odst. 2 a 3 ObchZ (stav v období 30.4.2005-31.12.2011) vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně. Jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti nebo jeho členem, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.

Dle § 135 odst. 1 a 2 ObchZ (stav do konce roku 2009) jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti. Ustanovení § 194 odst. 2 první až páté věty, odstavce 4 až 7 a § 196a se použijí obdobně.

Dle § 194 odst. 5 ObchZ (stav do konce roku 2009) členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva. Ti členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Smlouva mezi společností a členem představenstva nebo ustanovení stanov vylučující nebo omezující odpovědnost člena představenstva za škodu jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, jen je-li pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy.

Dle ust. § 196a odst. 1,2, Obch.zZ společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku. Pokud jsou osoby uvedené v odstavci 1 oprávněny jednat i jménem jiné osoby, použije se ustanovení odstavce 1 obdobně i na plnění tam uvedené ve prospěch této jiné osoby. Souhlasu valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí půjčky nebo úvěru ovládající osobou ovládané osobě.

Dle rozhodnutí NSČR ze dne 15.2.2012 sp. zn. 29 Cdo 1143/2011 činnost statutárního orgánu společnosti nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, neboť funkce statutárního orgánu společnosti není druhem práce ve smyslu ustanovení § 29 odst. l písm. a) zákoníku práce a vznik a zánik tohoto právního vztahu není upraven pracovněprávními předpisy a řídí se obsahem společenské smlouvy.

Dle rozhodnutí NSČR sp.zn. 21 Cdo 1634/2004 smlouva (dohoda), která směřuje ke vzniku pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu, k jejich změně nebo zániku, je jako dvoustranný právní úkon výsledkem jednání, do něhož obě strany (zaměstnavatel a zaměstnanec) zpravidla vstupují s vlastními (rozdílnými) představami o jejich obsahu a výsledku. Rozdílnost zájmů zaměstnavatele a zaměstnance je dána už tím, že-objektivně vzato-chtějí sjednat smlouvu (dohodu) pro sebe co nejvýhodnější; nic na tom nemění ani to, že případně dojde k bezvýhradnému přijetí nabídky, neboť i v tomto případě základní východiska účastníků pro uzavření smlouvy jsou odlišná. Lze proto uzavřít, že rozdílnost zájmů zaměstnavatele a zaměstnance při uzavření smlouvy (dohody), která směřuje ke vzniku pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu, k jejich změně nebo zániku, vylučuje, aby jménem zaměstnavatele učinila takový právní úkon stejná fyzická osoba, která je druhým účastníkem smlouvy (dohody) jako zaměstnanec, neboť nemůže odpovídajícím způsobem "současně" hájit své zájmy jako zaměstnance a zájmy společnosti jako zaměstnavatele.

Dle rozhodnutí NSČR ze dne 24.2.2009 sp.zn. 29 Cdo 3864/2008 i když je jednání statutárních orgánů přímým jednáním právnické osoby, nese takovéto jednání rysy jednání zástupce jménem zastoupeného, tedy svou podstatou se tomuto jednání blíží . Z této povahy jednání statutárního orgánu vychází i ustanovení § 66 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen obch. zák. ), které vztah mezi společností a statutárním orgánem či společníkem při zařizování záležitostí společnosti podřizuje (přiměřeně) ustanovením o mandátní smlouvě, která je typickou smlouvou o zastoupení . Z přiměřeného posuzování jednání jednatele jako zástupce plyne, že na toto jednání je také třeba aplikovat obecná ustanovení občanského zákoníku o jednání zástupce, zejména ustanovení § 22 odst. 2 (zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku; dále též jen obč. zák. ), podle kterého nemůže zastoupeného zastupovat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného .

Podle ustanovení § 323 obch. zák. uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena (odstavec 1). Za uznání nepromlčeného závazku se považují i právní úkony uvedené v § 407 odst. 2 a 3 (odstavec 2). Uznání závazku má účinky i vůči ručiteli (odstavec 3). K ustanovení § 323 obch. zák. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. května 2010, sp. zn. 29 Cdo 910/2009, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2011, pod číslem 87, vyložil, že při posouzení uznání závazku, jež jménem společnosti s ručeným omezeným (jako dlužníka) učinil vůči sobě (jako věřiteli) její jednatel, je nutné zkoumat, zda jednatel nekonal v (nepřípustné) kolizi zájmů. Nevztahují-li se na právní úkon učiněný statutárním orgánem společnosti, jednajícím v rozporu se zájmy společnosti, ustanovení obchodního zákoníku o střetu zájmů, je nutno zabývat se i tím, zda takový právní úkon obstojí i z pohledu práva občanského.

Dle ust. § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení a dle písm. b) tohoto ustanovení k dosažení účelu řízení jsou účastníci zejména povinni plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

Dle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

S poukazem na citovaná ustanovení a výsledky dokazování dospěl soud k závěru, že je na místě žalobu v plném rozsahu zamítnout, neboť žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že má za dlužníkem pohledávku v nárokované výši. Soud posuzoval danou smlouvu o úvěru dle jejího obsahu a účelu a vzhledem k tomu, že žalobce ani neměl k poskytování úvěru živnostenské oprávnění, posoudil ji jako smlouvu o půjčce. Soud se plně ztotožňuje s názorem žalovaného, že žalobcův nárok nevznikl z důvodu neplatnosti smlouvy o půjčce i pracovní smlouvy, a nebylo prokázáno skutečné poskytnutí finančních částek dlužníkovi a práce žalobce pro dlužníka nad rámec funkce jednatele. V rozhodné době byl žalobce i jedním ze společníků dlužníka, vykonával tedy činnost i pro sebe . Pokud žalobce jako statutární orgán poskytl dlužníkovi půjčku, učinil tak v rozporu s ust. § 196a odst. 1 Obch.Z., neboť neměl předchozí souhlas valné hromady a neprokázal ani obvyklost obsahu právního vztahu v obchodním styku. Naopak z výpisů z účtu dlužníka vyplynulo, že žalobce vybíral z účtu dlužníka značné částky převyšující nárokovanou pohledávku.

Soud dospěl k závěru, že smlouva o výkonu funkce a platové výměry jsou s ohledem na citovaná ustanovení a judikaturu soudu neplatnými právními úkony, neboť jejich uzavření podléhalo souhlasu valné hromady společnosti dlužníka, k čemuž nedošlo, ač ze zákona tato povinnost jasně vyplývala, a tudíž je smlouva neplatná a žalobcem nárokovaná nevyplacená mzda není po právu. Žalobce ani nepředložil žádnou jinou pracovní či mandátní smlouvu, z níž by plynul jeho pracovní poměr k dlužníkovi jako zaměstnavateli nebo vztah mandatáře k mandantovi. Bylo tak prokázáno, že žalobce vykonával toliko funkci jednatele dlužníka, ale smlouva o výkonu funkce jednatele je neplatná a žalobcem předložené platové výměry jsou rovněž neplatné, neboť jsou podepsány žalobcem vystupujícím na obou stranách. Platové nároky plynoucí z platových výměrů, ač jsou neplatné, jsou plněním, které bylo možné dle § 66 odst. 2 ObchZ poskytnout buďto se souhlasem valné hromady, nebo právě dle smlouvy o výkonu funkce, kterou však měla schválit valná hromada.

Soud dále dospěl k závěru, že uznání závazku dlužníka vůči žalobci je neplatné, neboť s ohledem na citovanou judikaturu, jednal žalobce v nepřípustné kolizi zájmů a jednal tak v rozporu se zájmy společnosti, jelikož v tomto případě na obou stranách smlouvy o uznání závazku vystupovala totožná osoba, od které je de iure očekáváno, že bude hájit zájmy společnosti a vystupovat s péčí řádného hospodáře, ovšem tato osoba de facto hájila-a logicky musela hájit-své vlastní zájmy jako věřitele dlužníka. Žalobce neprokázal, že jednal s péčí řádného hospodáře a jednal tak v zájmu společnosti dlužníka, když za ni jako jednatel podepsal uznání závazku, v němž sám sobě přiznává nárok vůči společnosti. Na rámec je třeba zmínit, že v kupní smlouvě ze dne 6.11.2009 dlužník hovoří o svém uznání dluhu vůči žalobci ze dne 29.10.2009, avšak žalobce předložil soudu uznání dluhu ze dne 31.12.2009, z něhož má vyplývat jeho pohledávka vůči dlužníkovi. Žalobce navíc neunesl důkazní břemeno ohledně poskytnutí předmětných půjček dlužníkovi z titulu právě a toliko smlouvy o úvěru, neboť s ohledem na výsledky dokazování bylo prokázáno, že dlužník v průběhu let vybíral z účtu dlužníka značné finanční obnosy ve správcem zjištěné celkové výši 4,427.000,00 Kč, jejichž využití v zájmu dlužníka žalobce neprokázal, ani neprokázal jejich vrácení a žalobcovy vklady finančních obnosů na účet dlužníka tak patrně mohly sloužit pouze jako splácení dluhu, který sám měl vůči dlužníkovi z neopodstatněných výběrů. Byť z výpovědi svědkyně vyplynulo, že příjmové a výdajové doklady dlužníka vystavovala sama a musela tak činit na základě reálných dokladů, tzv. prvotních dokladů, bylo ovšem na základě této výpovědi zjištěno, že svědkyně vydávala všechny doklady a účtovala na pokyny žalobce a to na základě žalobcem předložených dokladů, přičemž svědkyně nikdy nekontrolovala reálný základ plnění, které jí žalobce dokladoval, neboť neměla hmotnou odpovědnost. Smlouva o úvěru-správně o půjčce-je tedy absolutně neplatná a velmi neprůkazné jsou i finanční transakce mezi dlužníkem a žalobcem, protože žalobce byl v rozhodné době statutárním orgánem dlužníka a financování, účetnictví a doklady si přizpůsoboval a upravoval dle svého přání a potřeb.

S ohledem na výše uvedené soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., neboť žalobce neprokázal platnost právních titulů, z nichž by jeho pohledávka v nárokované výši vznikla, neunesl tak břemeno důkazní, že by pohledávka vznikla jako bezdůvodné obohacení dlužníka, a tudíž neprokázal, že jeho pohledávka za dlužníkem ve výši 1,464.894,40 Kč existuje co do pravosti a výše.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch a náklady řízení mu vznikly za právní zastoupení spočívající v mimosmluvní odměně za jeden úkon právní služby dle § 7 s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), jejíž sazba činí 3.100,00 Kč, a v paušální náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, která činí 300,00 Kč za jeden úkon právní služby. V dané věci bylo učiněno 5 úkonů po 3.100,00 Kč (celkem 15.500,00 Kč) plus pětkrát paušál po 300,00 Kč (celkem 1.500,00 Kč), po celkovém součtu částka ve výši 17.000,00 Kč bez DPH. Jelikož advokát není plátcem DPH, činí celkové náklady právního zastoupení 17.000,00 Kč a jsou splatné do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalovaného.

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ve 2 vyhotovení.

V Praze dne 23. září 2013

JUDr. Zuzana S v o b o d o v á, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Murgulová