59 ICm 1260/2012
č.j.59 ICm 1260/2012-153

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Zuzanou Svobodovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: Ing. Lubomír anonymizovano , anonymizovano , bytem Bozkov 149, zastoupeného Mgr. Luďkem Šikolou, advokátem, se sídlem Dvořákova 13, Brno, proti žalovanému: JUDr. Michal Mareš,advokát, se sídlem Vodičkova 32, Praha 1, insolvenční správce dlužníka: FOTOPLUS, spol. s r.o., IČO 649 40 951, se sídlem Na Balkáně 812/21, Praha 3-Vysočany, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Žaloba, že se určuje, že pohledávka č. 2 ve výši 363.790,00 Kč s příslušenstvím a pohledávka č. 5 ve výši 1.873.813,00 Kč s příslušenstvím je po právu platná, s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 3.5.2012 doručenou Městskému soudu v Praze téhož dne domáhal určení, že dílčí pohledávky žalobce, tedy věřitele č. 16, přihlášené do insolvenčního řízení pod č. 2 ve výši 363.790,00 Kč, pod č. 3 ve výši 730.000,00 Kč a pod č. 5 ve výši 1.873.813,00 Kč, všechny s příslušenstvím, jsou pohledávkami po právu. Při přezkumném jednání konaném dne 3.4.2012 byly dílčí pohledávky č. 2, 3, 5 věřitele č. 16, tedy žalobce, popřeny co do pravosti. Dílčí pohledávka č. 2 byla popřena, protože pracovněprávní nárok nevznikl z důvodu absolutní neplatnosti pracovní smlouvy; č. 3, že nebylo prokázáno a z účetních dokladů nevyplývá, že služba byla poskytnuta a č. 5, protože pohledávka je promlčená. Žalobce s tímto popřením nesouhlasil, avšak svým podáním ze dne 25.2.2013 učinil částečné zpětvzetí žaloby v rozsahu dílčí pohledávky č. 3 ve výši 730.000,00 Kč. Ve zbylém rozsahu dílčí pohledávky č. 2 a 5 žalobce nadále trval na žalobním nároku. Žalobce uvedl, že dílčí pohledávka č. 2 vznikla z titulu pracovní smlouvy mezi insolvenčním dlužníkem a žalobcem ze dne 8.3.2000 a pracovní poměr trvá dodnes, jelikož doposud nedošlo k řádnému ukončení. Ve mzdovém výměru ze dne 1.9.2006 byla stanovena měsíční mzda ve výši 10.000,00 Kč. Na základě předmětné pracovní smlouvy byl zaměstnán jako prokurista a dne 1.4.2007 byl k této smlouvě uzavřen dodatek, dle něhož žalobce pracuje na pozici odpovědného vedoucího. Žalobce však vykonával činnost dalece přesahující výkon funkce prokuristy, zejména odbornou činnost spjatou s obsluhou laboratorních fotografických zařízení. Tato odborná práce byla posléze potvrzena uzavřením nové pracovní smlouvy dne 1.9.2006 a další pracovní smlouvy dne 1.5.2007. Všechny pracovní smlouvy se vzájemně nahrazovaly a pracovní smlouva ze dne 1.5.2007 trvá dodnes, neboť nebyla platně ukončena. Předchozí smlouvy byly ukončeny výpovědí, personalistiku a účetnictví vedla účetní společnost RAVL, s.r.o., IČO 273 89 111. Žalobce byl od roku 2001 jediným společníkem dlužníka, v roce 2009 převedl 51 % svého podílu ve společnosti dlužníka na pana Bohumila Kolmana a dne 30.9.2009 byl žalobce valnou hromadou odvolán z funkce jednatele společnosti. Ode dne 16.5.2009 nebyla žalobci vyplacena žádná mzda, přestože na ni měl z titulu trvajícího pracovního poměru nárok. Účetní společnost RAVL, s.r.o. vypracovala potvrzení, z něhož vyplynulo, že mzdy za období duben až červenec 2009 byly žalobci vyplaceny hotově na základě podepsaných výplatních listin, přičemž podpisy žalobce jsou dle jeho tvrzení falešné a o existenci těchto listin neměl tušení a žádné peníze neobdržel. Za období srpen až říjen 2009 nebyla žalobci vyplacena mzda z důvodu čerpání pracovního volna bez náhrady mzdy, ač takové volno nečerpal. Dlužník tak žalobci dluží mzdu za období duben až červenec 2009 ve výši 45.390,00 Kč a za období srpen 2009 až leden 2012 mzdu odpovídající platovému výměru, tedy v souhrnné výši 300.000,00 Kč a náhradu nevyčerpané dovolené za kalendářní roky 2010 a 2011 v celkové výši 18.400,00 Kč, vše celkem 363.790,00 Kč. Dílčí pohledávka č. 5 dle tvrzení žalobce vznikla z titulu splatné pohledávky vůči insolvenčnímu dlužníkovi, kterou postupitel Josef Jungmann (v žalobě a přihlášce je uveden Josef, v dalších vyjádřeních je uváděn Ondřej) postoupil žalobci a která byla, co se důvodu a výše týče, dlužníkem uznána. Postupitel uzavřel s dlužníkem dne 10.1.2005 rámcovou smlouvu na dodávku fotografických dokladů, na jejímž základě poskytl dlužníkovi v letech 2005-2007 plnění v celkové výši 1,873.813,00 Kč a to na základě dílčích objednávek dlužníka, přičemž splatnost byla sjednána do 31.12.2011. Odměna za činnost odvedenou dle předmětné rámcové smlouvy nebyla uhrazena. Dne 22.12.2008 postoupil Josef Jungmann svou pohledávku ve výši 1,873.813,00 Kč žalobci a dne 7.1.2011 uznal dlužník tento závazek vůči žalobci, co do důvodu i výše.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, neboť dílčí pohledávka č. 2 je popřená po právu, jelikož žalobcem předložená pracovní smlouva na druh práce prokurista je neplatná, neboť dle příslušných rozhodnutí Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu jsou pracovní smlouvy, u kterých je předmětem práce činnost totožná s činností statutárního orgánu společnosti, absolutně neplatná. Navíc poslední jednatel, který se své funkce vzdal, předal správci příslušné doklady a z nich nevyplývá, že by pracovní poměr žalobce trval. V seznamu zaměstnanců, kde je uvedeno, že je úplný a správný, pracovní poměr žalobce uveden není. Dílčí pohledávka č. 5 vzniklá z titulu rámcové smlouvy je rovněž popřená po právu, neboť z podkladů předaných dlužníkem jednak nevyplývá, že služby byly skutečně poskytnuty, a veškeré tyto nároky jsou promlčeny, neboť dohoda o uznání závazků ze dne 7.1.2009 (avšak správné datum 1.12.2008) je absolutně neplatná vzhledem k absenci předepsaných náležitostí a smlouva o postoupení pohledávek je vzhledem ke své neurčitosti také absolutně neplatná. Smlouva o postoupení pohledávky odkazuje na jinou listinu, než která dokládá vznik pohledávky, a proto má žalovaný za to, že tato smlouva je absolutně neplatná a ve svém obsahu neurčitá. Již před přezkumným jednáním byl žalobce vyzýván k doplnění tvrzení a doložení dokladů, které sice žalobce doplnil, ale listiny, které založil, odkazují na úplně jiné skutečnosti, na původní faktury vystavené dlužníkem a autorskou odměnu, kterou žalobce nenabyl. Dohoda o postoupení pohledávek z 22.12.2008 odkazuje na rámcovou dohodu o provedení díla, které mělo být provedeno v období 2005-2008, avšak k této dohodě je přiložena dohoda jiná a to rámcová na dodávku fotografických podkladů ze dne 10.1.2005. Nejedná se tedy o totožný doklad. Ve smlouvě o dodávce podkladů ze dne 10.1.2005 je mimo jiné uvedeno, že dlužníkovi je poskytována nevýhradní licence k fotografickému dílu a byla dohodnuta odměna ve výši 70 % toho, co bude vyúčtováno zákazníkovi do 31.12.2008 s tím, že úhrada má být provedena do 31.12.2011. Tato smlouva je vedena na rodné číslo zhotovitele a nejsou domluveny platební podmínky.

Usnesením zdejšího soudu ze dne 4.3.2013 na č.l. 58 bylo řízení ohledně nároku č. 3 na návrh žalobce zastaveno.

Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. MSPH 59 INS 13344/2011 bylo zjištěno:

-usnesením ze dne 13.1.2012 na čl. A-18 byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurs na majetek dlužníka, žalovaný byl ustanoven insolvenčním správcem; -žalobce přihláškou pohledávky č. 16 doručenou zdejšímu soudu dne 14.2.2012 přihlásil 5 dílčích pohledávek v celkové výši 4,874.223,03 Kč, přičemž: dílčí pohledávku č. 2 přihlásil z titulu nevyplacení mzdy plynoucí z pracovní smlouvy ze dne 8.3.2000 a nevyplacení náhrady nevyčerpané dovolené na zotavenou za roky 2010 a 2011, dílčí pohledávku č. 3 přihlásil z titulu neuhrazených faktur, přičemž tato pohledávka byla dlužníkem uznána, dílčí pohledávku č. 5 přihlásil z důvodu splatnosti pohledávky vůči dlužníkovi, kterou postupitel Josef Jungman postoupil Ing. Lubomíru anonymizovano a která byla co do důvodu a výše uznána dlužníkem; -podáním ze dne 29.3.2012 doručeným zdejšímu soudu dne 2.4.2012 vzal věřitel č. 16, tedy žalobce, dílčí pohledávku č. 4 ve výši 1.045.751,00 Kč zpět; -v protokolu z přezkumného jednání ze dne 3.4.2012 na čl. B-6 je uvedeno, že insolvenční správce částečně popřel pohledávku věřitele č. 16 a to dílčí pohledávky č. 2, 3 a 5 co do pravosti s tím, že zbylou dílčí pohledávku č. 1 nepopřel; -na listu seznamu pohledávky žalovaný částečně popřel pohledávku věřitele č. 16 a to:

dílčí pohledávku č. 2, protože pracovněprávní nárok nevznikl z důvodu absolutní neplatnosti pracovní smlouvy, dílčí pohledávku č. 3 z důvodu, že nebylo prokázáno a z účetních dokladů nevyplývá, že služba byla poskytnuta, dílčí pohledávku č. 5, protože pohledávka je promlčená, přičemž dílčí pohledávku č. 1 uznal zcela, tedy nepopřel.

Z příloh založených žalobcem k dílčí pohledávce č. 2 bylo zjištěno:

8.3.2000-uzavřel žalobce jako zaměstnanec pracovní smlouvu s jednatelkou FOTOPLUS (tj. dlužníka) p. Jakubovovou na funkci prokurista na dobu neurčitou, místo výkonu: Na Příkopě 1.9.2006-uzavřel žalobce pracovní smlouvu jako jednatel FOTOPLUS na straně jedné a zaměstnanec dlužníka na straně druhé na funkci odpovědný vedoucí na dobu neurčitou, místo výkonu: Na Příkopě 1.9.2006 byl vydán mzdový výměr podepsaný žalobcem jako jednatelem FOTOPLUS na straně jedné a jako zaměstnancem dlužníka na straně druhé k pracovní smlouvě na funkci odpovědného vedoucího, mzda: 10.000 Kč + prémie, na dobu neurčitou 1.4.2007 byl podepsán dodatek ke smlouvě ze dne 8.3.2000 mezi žalobcem jako jednatelem FOTOPLUS na straně jedné a jako zaměstnancem dlužníka na straně druhé, kdy na základě tohoto dodatku končí žalobce ve funkci prokuristy a potvrzuje se výkon funkce odpovědného vedoucího a jednatele, místo výkonu práce: Charvátova 1.5.2007 byla podepsána pracovní smlouva mezi žalobcem jako jednatelem FOTOPLUS na straně jedné a jako zaměstnancem dlužníka na straně druhé na funkci odpovědný vedoucí, místo výkonu práce: Charvátova, na dobu neurčitou 15.12.2010 vydala společnost RAVL, s.r.o. potvrzení o vyplacených mzdách v roce 2009, kde je potvrzeno, že mzda byla zasílána na soukromý účet žalobce, poslední mzda byla odeslána bankovním převodem za měsíc 2009 dne 16.4.2009, mzdy za měsíc duben až července 2009 jsou zaúčtovány jako vyplacené hotově dne 31.12.2009 na základě podepsaných výplatních listin dodaných dlužníkem a za měsíc srpen až říjen 2009 nenáležela žalobci žádná mzda vzhledem k čerpání pracovního volna bez náhrady mzdy z čestného prohlášení Ibry Ibrahimoviče ze dne 12.3.2013 bylo zjištěno, že jako zákazník a smluvní partner při realizaci četných zakázek využíval služeb dlužníka a byl mnohokrát obsloužen žalobcem, přičemž žalobce byl klíčovým zaměstnancem firmy dlužníka a komplexně se staral o chod a servis laboratorní techniky, počítačového vybavení, odborného školení personálu a zprostředkovával prodej autorských práv.

Z příloh založených žalobcem k dílčí pohledávce č. 5 bylo zjištěno:

10.1.2005 byla uzavřena rámcová dohoda na dodávku fotografických podkladů mezi dlužníkem zastoupením žalobcem jako objednatelem a O. Jungmannem jako zhotovitelem. Předmětem dílčích objednávek (ústních nebo písemných) je

zhotovení leteckých snímků pro komerční použití v rámci zakázek, které zhotovitel realizuje na základě poptávky zákazníků. Zhotovitel poskytuje objednateli nevýhradní licenci k fotografickému dílu a odměna je dohodnuta ve výši 70 % toho, co bude vyúčtováno zákazníkovi. Smlouva je sjednána s plněním do 31.12.2008 a vyplacením autorské odměny do 31.12.2011.

z čestného prohlášení Ondřeje Jungmanna ze dne 11.3.1013 bylo zjištěno, že v letech 2004 až 2007 obstaral a zrealizoval pro firmu dlužníka zakázky (tyto zakázky jsou uvedeny v přiložených seznamech k čestnému prohlášení), přičemž tyto zakázky byly řádně vyfakturovány a předány zákazníkům a jako doklad těchto tvrzení přiložil p. Jungmann fotografická díla, referenční dopisy a náhodně vybrané faktury: faktura z roku 2005 vystavená dlužníkem společnosti ČEZ a.s., faktury z roku 2005 vystavené dlužníkem společnostem Stavby silnic a železnic, Parker Chomutov, Metrostav, TBG Ústí nad Labem s.r.o., Strabag, a.s., Skanska, RRK, spol. s r.o., TBG Severní Čechy s.r.o. a Severočeské doly, faktury z roku 2006 vystavené dlužníkem společnosti Severočeské doly a.s. a Krajskému úřadu- Ústecký kraj, faktury z roku 2007 vystavené dlužníkem společnostem Kajima a Takenaka.

z kopie dohody o postoupení pohledávky ze dne 22.12.2008 podepsané postupitelem Ondřejem Jungmannem a postupníkem Lubomírem anonymizovano bylo zjištěno, že postupitel uzavřel dne 10.1.2005 s dlužníkem rámcovou dohodu o provedení díla-pořízení obrazových souborů, přičemž dlužník postupiteli zadával dílčí objednávky a ten dlužníkovi v letech 2005-2007 poskytl plnění v celkové výši 1,873.813,00 Kč, splatnost byla sjednána do 31.12.2011. Tato částka nebyla doposud uhrazena, a proto postupitel postoupil tuto pohledávku postupníkovi. Ke kopii této dohody je přiložena kopie jakéhosi seznamu faktur za léta 2005-2007 s ručně psaným výpočtem autorské odměny podepsaná žalobcem.

z potvrzení společnosti RAVL, s.r.o. ze dne 11.1.2013 bylo zjištěno, že seznam faktur za léta 2005-2007 jsou reálné fakturace zakázek dlužníka vůči zákazníkům, které byly řádně vyfakturovány, zaúčtovány a následně i proplaceny dlužníkovi. V souvislosti s těmito fakturami nebyla fotografu O. Jungmannovi vyplacena žádná autorská odměna.

1.12.2008 podepsal dlužník jednající žalobcem s Ondřejem Jungmannem uznání závazku, který vyplývá z neuhrazené autorské odměny na základě smlouvy z 10.1.2005 vůči O. Jungmannovi v celkové výši 1,873.813,00 Kč a autorská odměna bude uhrazena k 31.12.2011.

Z vyjádření Miroslava Ramby, jednatele společnosti RAVL, s.r.o., a jím založených dokladů na dotaz soudu vyplynulo, že:

účetnictví dlužníka vedla společnost do roku 2009, přičemž dohledala pracovní smlouvu ze dne 8.3.2000 (uzavřenou mezi žalobcem jako

zaměstnancem a jednatelkou dlužníka p. Jakubovovou na funkci prokurista na dobu neurčitou, místo výkonu: Na Příkopě), výplatní pásky, potvrzení o zaměstnání a okamžité zrušení pracovního poměru evidenci práce, výplat a smluv O. Jungmanna nemá společnost k dispozici z přiložených kopií výplatních pásek 1/2009-10/2009 žalobce vyplynulo, že v dubnu 2009 bylo žalobci za odpracované dny zasláno na účet 10.680,00 Kč, v květnu 2009 bylo žalobci za odpracované dny zasláno na účet 11.570,00 Kč, v červnu 2009 bylo žalobci za odpracované dny zasláno na účet 11.570,00 Kč, v červenci 2009 bylo žalobci za odpracované dny zasláno na účet 11.570,00 Kč a za měsíce srpen až říjen 2009 neodpracoval žalobce žádný den a obdržel na účet pouze mínusové doplatky z minulého měsíce.

z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 16.10.2009 vydaným dlužníkem jednající Bohumilem Kolmanem bylo zjištěno, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne 8.3.2000 ve společnosti dlužníka zaměstnán jako prokurista. Ve dnech 1.9.2009-15.10.2009 se žalobce bez odůvodnění a omluvy nedostavil do práce a porušil tak zvlášť hrubým způsobem své povinnosti vyplývající z právních předpisů, a proto v souladu s ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce se tímto pracovní poměr okamžitě ruší. Pracovní poměr končí dnem doručení.

Dle ust. § 48 odst. 1 a 2 zákoníku práce (stav ke dni 31.12.2007) může být pracovní poměr rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době a pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.

Dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr zrušit tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Dle ust. § 60 zákoníku práce okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a musí je ve stanovené době doručit druhému účastníku, jinak je neplatné.

Dle ust. § 37 ObčZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

Dle ust. § 397 ObchZ nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

Dle § 66 odst. 2 a 3 ObchZ (stav v období 30.4.2005-31.12.2011) vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně. Jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti nebo jeho členem, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.

Dle ust. § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení a dle písm. b) tohoto ustanovení k dosažení účelu řízení jsou účastníci zejména povinni plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

Dle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

Dle rozhodnutí NSČR sp.zn.21 Cdo 737/2004 podle ustálené judikatury soudů (srov. například rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21.4.1993 sp. zn. 6 Cdo 108/92, který byl uveřejněn pod č. 13 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1995) činnost statutárního orgánu (popřípadě jeho člena, jde-li o kolektivní orgán) obchodní společnosti nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v případě, že není společníkem, neboť funkce statutárního orgánu společnosti není druhem práce ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) zák. práce a vznik, zánik i obsah tohoto právního vztahu není upraven pracovněprávními předpisy.

Dle rozhodnutí NSČR sp.zn. 21 Cdo 963/2002 je otázkou, zda jednatel společnosti s.r.o. může být v pracovním poměru ke společnosti, jejímž je jednatelem. Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 21. 4. 1993, sp.zn. 6 Cdo 108/92, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1995 pod pořadovým č. 13, konstatoval, že činnost statutárního orgánu (popřípadě jeho člena, jde-li o kolektivní orgán) obchodní společnosti s ručením omezeným nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v případě, že není společníkem. Právní předpisy ani povaha společnosti s ručením omezeným ale nebrání tomu, aby jiné činnosti pro tuto obchodní společnost vykonávaly fyzické osoby na základě pracovněprávních vztahů, pokud náplní pracovního poměru (nebo jiného pracovněprávního vztahu) není výkon činnosti statutárního orgánu. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 17. 11. 1998, sp.zn. 21 Cdo 11/98, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1999 pod pořadovým č. 63, dále rozvedl, že z ustanovení § 14 odst. 2 zák. práce, jež vylučuje, aby jiného zastupoval ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastupovaného, lze analogicky dovodit, že statutární orgán nemůže jménem společnosti jednat, jsou-li jeho zájmy v rozporu se zájmy společnosti. Obě tato rozhodnutí vycházejí z toho, že činnost statutárního orgánu nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v případě, že není společníkem. Funkce statutárního orgánu společnosti totiž není druhem práce ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) zák práce a vznik i zánik tohoto právního vztahu není upraven pracovněprávními předpisy a řídí se obsahem společenské smlouvy. Právní předpisy ani povaha společnosti s ručením omezeným však nebrání tomu, aby jiné činnosti (odlišné od výkonu funkce jednatele) vykonávaly fyzické osoby pro obchodní společnost na základě pracovněprávních vztahů.

Dle rozhodnutí NSČR sp.zn. 21 Cdo 1634/2004 smlouva (dohoda), která směřuje ke vzniku pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu, k jejich změně nebo zániku, je jako dvoustranný právní úkon výsledkem jednání, do něhož obě strany (zaměstnavatel a zaměstnanec) zpravidla vstupují s vlastními (rozdílnými) představami o jejich obsahu a výsledku. Rozdílnost zájmů zaměstnavatele a zaměstnance je dána už tím, že-objektivně vzato-chtějí sjednat smlouvu (dohodu) pro sebe co nejvýhodnější; nic na tom nemění ani to, že případně dojde k bezvýhradnému přijetí nabídky, neboť i v tomto případě základní východiska účastníků pro uzavření smlouvy jsou odlišná. Lze proto uzavřít, že rozdílnost zájmů zaměstnavatele a zaměstnance při uzavření smlouvy (dohody), která směřuje ke vzniku pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu, k jejich změně nebo zániku, vylučuje, aby jménem zaměstnavatele učinila takový právní úkon stejná fyzická osoba, která je druhým účastníkem smlouvy (dohody) jako zaměstnanec, neboť nemůže odpovídajícím způsobem "současně" hájit své zájmy jako zaměstnance a zájmy společnosti jako zaměstnavatele.

V průběhu řízení byl žalobce vyzýván soudem k předložení či navržení důkazů prokazující jeho tvrzené skutečnosti, resp. skutečnosti, které by doložily trvající pracovní poměr a jeho neplatné skončení, tedy nárok z dílčí pohledávky č. 2. Žalobce v průběhu řízení předložil několik pracovních smluv, které nejprve dle tvrzení žalobce byly vzájemně nahrazovány (ač takový institut nahrazování" pracovních smluv bez platného ukončení pracovního poměru zákon nezná) a následně tvrdil, že všechny smlouvy byly s ohledem na novou smlouvu řádně vypovězeny, ač takové výpovědi z pracovního poměru nepředložil a následně ani společnost RAVL s.r.o., která vedla účetnictví a personalistiku dlužníka a která dle tvrzení žalobce měla mít tyto dokumenty k dispozici. Společnost RAVL s.r.o. ovšem na výzvu soudu takové dokumenty nepředložila, neboť jimi nedisponuje. Žalobce nejprve tvrdil, že trvající pracovní poměr vyplývá z pracovní smlouvy ze dne 8.3.2000, neboť nedošlo k jejímu řádnému ukončení a následně z pracovní smlouvy z 1.5.2007, neboť tato nebyla platně ukončena. Z dokumentů zaslaných společností RAVL s.r.o. vyplynulo, že dlužník okamžitě zrušil s žalobcem pracovní poměr plynoucí z pracovní smlouvy ze dne 8.3.2000, neboť se žalobce bez omluvy nedostavoval do práce. Žalobce dále tvrdil, že mu náleží nevyplacená mzda za měsíce duben až červenec 2009 ve výši 45.390,00 Kč a měsíce srpen 2009 až leden 2012 ve výši 300.000,00 Kč. Z výplatních pásek, které na výzvu soudu zaslala společnost RAVL s.r.o., však vyplynulo, že tato mzda za období duben až červenec 2009 byla žalobci řádně zaslána na účet. Žalobce toto rozporoval, neboť disponuje jiným dokumentem ze dne 15.12.2010 vydaným společností RAVL, s.r.o., tj. potvrzením o vyplacených mzdách v roce 2009, kde je potvrzeno, že mzda byla zasílána na soukromý účet žalobce, poslední mzda byla odeslána bankovním převodem za měsíc 2009 dne 16.4.2009, přičemž mzdy za měsíc duben až července 2009 jsou zaúčtovány jako vyplacené hotově dne 31.12.2009 na základě podepsaných výplatních listin dodaných dlužníkem a za měsíc srpen až říjen 2009 nenáležela žalobci žádná mzda vzhledem k čerpání pracovního volna bez náhrady mzdy. Z dokumentu zaslaného společností RAVL s.r.o., tj. z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 16.10.2009 vyplynulo, že pracovní poměr žalobce se okamžitě ruší z důvodu, že se žalobce ve dnech 1.9.2009-15.10.2009 bez odůvodnění a omluvy nedostavil do práce. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobce neprokázal, ze které pracovní smlouvy jeho trvající pracovní poměr vyplývá, která ze smluv je doposud platná a že mu nárokovaná mzda skutečně nebyla vyplacena.

Výpis z osobního bankovního účtu žalobce nepředložil.

Dále byl soudem žalobce vyzýván k předložení či navržení důkazů prokazující jeho tvrzené skutečnosti, resp. skutečnosti, které by doložily nárok žalobce plynoucí ze smlouvy o postoupení pohledávek, tedy nárok z dílčí pohledávky č. 5. Žalobce předložil čestné prohlášení Ing. Ondřeje Jungmanna, že pro dlužníka v letech 2004 až 2007 obstaral a zrealizoval zakázky na základě dílčích objednávek a tyto mu nebyly zaplaceny. Nad rámec je třeba konstatovat, že žalobce v žalobě a přihlášce pohledávky označuje osobu fotografa jako Josef Jungmann a v následných vyjádřeních jako Ing. Ondřej Jungmann. Soud se v případě dílčí nárokované pohledávky č. 5 přiklonil na stranu žalovaného, neboť bylo prokázáno, že smlouva o postoupení pohledávek odkazuje na jinou listinu, než která by měla dokládat vznik předmětné pohledávky, a proto je smlouva o postoupení pohledávek neurčitá a neplatná a dohoda o uznání závazků ze dne 1.12.2008 je absolutně neplatná vzhledem k absenci předepsaných náležitostí. Navíc nebylo prokázáno, že fotografické služby dle rámcové smlouvy byly skutečně objednány a poskytnuty a že z těchto prací vyplývá odměna právě v nárokované výši. Žalobce na podporu svých tvrzení předložil řadu fotografií a jakousi fakturu, z níž by dle jeho tvrzení měl nárok O. Jungmanna vyplývat. Na ústní jednání, ve kterém měl být slyšen O. Jungmann jako svědek ohledně skutečností osvědčující nárokovou pohledávku č. 5, se svědek nedostavil, neboť na jím uváděné adrese dle sdělení pošty adresát nemá schránku. Na výzvu soudu společnosti RAVL s.r.o. o doložení dokumentů ohledně evidence práce, výplat a smluv O. Jungmanna společnost odpověděla, že takové doklady nemá k dispozici.

S ohledem na citovaná ustanovení a judikaturu soudu dospěl soud k závěru, že kromě pracovní smlouvy ze dne 8.3.2000 jsou ostatní smlouvy neplatné, neboť jednak nebylo prokázáno, že pracovní poměr plynoucí ze smlouvy ze dne 8.3.2000 byl řádně ukončen a z tohoto důvodu byly sepsány pracovní smlouvy nové, navíc všechny další smlouvy jsou podepsány žalobcem vystupujícím na obou stranách, tzn. žalobce vystupuje jako jednatel dlužníka a sám sebe zaměstnává jako zaměstnance ve funkci odpovědného vedoucího, přičemž dle judikatury je takový souběh funkcí nemožný, protože funkce jednatele společnosti a funkce odpovědného vedoucího se jednoznačně překrývají. Ač z tvrzení žalobce a předložených čestných prohlášení vyplynulo, že žalobce vykonával i jiné práce nad rámec činnosti odpovědného vedoucího, bylo prokázáno a ze smluv jasně vyplývá, že žalobce byl jednatelem společnosti a vykonával především činnost odpovědného vedoucího. Navíc společnost RAVL s.r.o. disponuje toliko smlouvou ze dne 8.3.2000 a dokumentem o okamžitém zrušení pracovního poměru, v němž je uvedeno, že žalobce byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 8.3.2000 toliko jako prokurista. Žalobce se nijak nedomáhal, aby byl zaměstnáván i nadále-dle některé pracovní smlouvy-nevykonával pro dlužníka žádnou práci, nevznikl mu tedy ani nárok na vyplacení mzdy.

Soud tedy dospěl k názoru, že jedinou smlouvu, kterou dlužník se žalobcem uzavřel, byla smlouva z 8.3.2000, která ovšem pozbyla účinnosti, když žalobce začal vykonávat funkci jednatele dlužníka. Ostatní smlouvy, pokud vůbec byly uzavřeny, uzavřel žalobce vlastně sám se sebou, což dle citovaného rozhodnutí sp.zn. NSČR 21 Cdo 1634/2004 není možné, a jsou tedy neplatné. Žalobce neuzavřel s dlužníkem smlouvu mandátní dle ust. § 566 a násl. Obch.z. a nepředložil ani rozhodnutí valné hromady o souhlasu s výší odměny za tuto činnost. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v rozhodném období jediným společníkem a jednatelem dlužníka, bylo na něm, aby společnost fungovala a vykonával proto i jiné činnosti, které však i-dle jeho tvrzení-vykonávali další zaměstnanci, např. Jiří Dymáček. Po té, co byl odvolán z funkce jednatele, byla mu-dle vyjádření a dokladů účetní firmy-mzda vyplácena, pokud pro dlužníka pracoval.

Dále dospěl soud k závěru, že nárok plynoucí z dílčí pohledávky č. 5 nebyl dostatečným způsobem doložen, dohoda o uznání závazků ze dne 1.12.2008 je absolutně neplatná vzhledem k absenci předepsaných náležitostí a smlouva o postoupení pohledávek je pro svou neurčitost neplatná. Žalobce se tedy nestal věřitelem z této pohledávky a postupitel svou případnou pohledávku nepřihlásil.

Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku, neboť žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní, protože neprokázal, že nárokovaná mzda mu po právu náleží a že smlouva o postoupení pohledávek a dohoda o uznání závazku jsou platnými právními úkony, z nichž vyplývá pohledávka žalobce v nárokované výši. Žalobce tedy neprokázal, že má za dlužníkem pohledávky v žalované výši.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. a § 161 a 202 odst. 1 IZ, neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ve 2 vyhotovení.

V Praze dne 17. září 2013

JUDr. Zuzana S v o b o d o v á,v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Šenfeldová