57 ICm 1296/2017
č. j. : 57 ICm 1296/2017-83 (KSLB 57 INS 6308/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka Liberec rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Omelkou ve věci:

žalobkyně EOS KSI Česká republika, s.r.o., IČO 251 17 483 se sídlem Novodvorská 994, 142 00 Praha 4 zastoupené Mgr. Zuzanou Kyovskou, advokátkou se sídlem Novodvorská 994, 142 00 Praha 4 proti žalovaným 1. Mgr. Bc. David Vandrovec, IČO 699 08 664 se sídlem, Mladé Buky 250, 542 23 Mladé Buky insolvenčnímu správci dlužníka Svetlany anonymizovano , anonymizovano , IČO 631 32 893 bytem Velké Hamry 564, 468 45 Velké Hamry 2. Svetlana anonymizovano , anonymizovano , IČO 631 32 893 bytem Velké Hamry 564, 468 45 Velké Hamry

v incidenčním sporu o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce EOS KSI Česká republika, s.r.o., IČO 251 17 483, se sídlem Praha 4, Novodvorská 994, PSČ 142 00, uplatněná přihláškou P2 do insolvenčního řízení dlužnice Svetlany Planino anonymizovano , IČO 631 32 893, bytem Velké Hamry 564, 468 45 Velké Hamry, ve výši 410 835,16 Kč, z titulu smlouvy o úvěru číslo 3455376833 ze dne 25. 6. 2007 uzavřené mezi dlužnicí a Českou spořitelnou, a. s.,

Shodu s prvopisem potvrzuje Karla Podlipná isir.justi ce.cz -2- KSLB 57 INS 6308/2016

IČO 4524482, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, je uplatněná po právu, jako pohledávka nezajištěná a nevykonatelná.

II. Žalovaná č. 1 Svetlana Planino anonymizovano , IČO 631 32 893, bytem Velké Hamry 564, 468 45 Velké Hamry, je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni EOS KSI Česká republika, s.r.o., IČO 251 17 483, se sídlem Novodvorská 994, 142 00 Praha 4, uhradit na náhradě nákladů řízení částku 29 486,58 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně Mgr. Zuzany Kyovské, advokátky, se sídlem, Novodvorská 994, 142 00 Praha 4. V insolvenčním řízení se náhrada nákladů řízení pokládá za přihlášenou pohledávku a uspokojí se ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor.

Odůvodnění: 1. Řádně a včas podanou žalobou doručenou soudu dne 2. 3. 2017 se žalobkyně domáhala určení, že její pohledávka uplatněná přihláškou P2 do insolvenčního řízení dlužnice Svetlany Planino anonymizovano , IČO 631 32 893, bytem Velké Hamry 564, PSČ 468 45, ve výši 410.835,16 Kč, z titulu smlouvy o úvěru č. 3455376833 ze dne 25. 6. 2007 uzavřené mezi dlužnicí a Českou spořitelnou, a. s., IČO 452 44 782, se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, je uplatněná po právu, jako pohledávka nezajištěná a nevykonatelná.

2. Argumentovala tím, že pohledávka není promlčena. Tvrdí, že dne 25. 6. 2007 žalovaná 2 a Česká spořitelna a.s. uzavřeli smlouvu o úvěru č. 3455376833 (úvěrová smlouva), jakožto právní předchůdce žalobce. Poukazuje na to, že dle jeho názoru se jedná o absolutní obchod a smlouva podlého úpravě obchodního zákoníku, a promlčecí lhůta je tedy čtyřletá. Uvádí, že úvěrová smlouva byla předchůdcem žalobce zesplatněna ke dni 25. 4. 2009, o čemž byla žalovaná 2 řádně vyrozuměna. Žalobce uvádí, shodně s tvrzením v přihlášce pohledávky, že žalovaná 2 po zesplatnění úvěru plnila na pohledávku celkem 9 platbami v období od 21. 9. 2011 do 25. 5. 2012, celkem uhradila částku 30 500 Kč. Jedná se o platby-21. 9. 2011 částka 7 000 Kč, 26. 10. 2011 částka 7 000 Kč, 7. 12. 2011 částka 500 Kč, 28. 12. 2011 částka 2 000 Kč, 2. 1. 2012 částka 3 000 Kč, 26. 1. 2012 částka 4 000 Kč, 31. 1. 2012 částka 4 000 Kč, 24. 2. 2012 částka 2 000 Kč a 25. 5. 2012 částka 1 000 Kč. Žalobce má za to, že žalovaná v souladu s č. 12 úvěrové smlouvy a dle § 407 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, se placení úroků považuje za uznání závazku ohledně částky, z níž se úroky platí. Tvrdí, že žalovaná si byla celkové výše dluhu vědoma, dluh splácela a nikdy neprojevila nesouhlas s výší dluhu ani záměr dluh nadále nehradit, lze usuzovat, že uznala závazek v celé výši. Současně poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, spisová značka 23 Cdo 405/2013, dle nějž smyslem a účelem ustanovení zákona o uznání závazku částečným plněním bylo zakotvit zásadu, že pokud osoba bez dalšího částečně plní na svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, jestliže výslovně neuvede, že částečným plněním dluh plně neuznává. Současně žalobce poukazuje na písemné uznání dluhu ze strany žalované 2, ze dne 20. 6. 2011. Podle názoru žalobce tedy dle plateb žalované 2 nemohla uplynout promlčecí lhůta dříve, než 25. 5. 2016 (poslední platba 25. 5. 2012), přitom přihláška byla podána dne 20. 5. 2016. K postoupené pohledávky a jeho oznámení žalobce uvádí, že toto bylo dle jeho názoru prokázáno již v přihlášce pohledávky, např. oznámením o postoupení pohledávky, a že s ním žalovaná 2 několikrát písemně komunikovala, což prokazuje i písemné uznání dluhu a to, že žalovaná 2 plnila k jeho rukám.

3. Žalovaná 1. postavila svou obranu na tom, že žalobce řádně nedoložil postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy, když nedoložila ani originál v tištěné podobě ani její konvertovanou elektronickou podobu, dále že žalobce neprokázal, že před zahájením

Shodu s prvopisem potvrzuje Karla Podlipná -3- KSLB 57 INS 6308/2016

insolvenčního řízení by bylo žalované 2 oznámeno postoupení pohledávky mezi Českou spořitelnou a žalobcem, když k oznámení o postoupené pohledávky ze dne 10. 12. 2009 nebyly doloženy žádné důkazy o jeho odeslání či doručení žalované 2. Ohledně plateb, které uvádí žalobce v žalobě, uvádí, že žalovaná 2 tyto platby, a zejména platbu ve výši 1 000 Kč uskutečněnou dne 25. 5. 2012 neprovedla žalovaná 2, natož pak vůči žalobci a s vůlí hradit na pohledávku z úvěrové smlouvy. Dále žalovaný 1 namítá, že žalobce netvrdí a neprokazuje, jakým způsobem měly být jednotlivé platby provedeny. Žalovaný nadále trvá na námitce promlčení pohledávky z úvěrové smlouvy, když žalobce neprokázal pravdivost údajů ohledně dílčích plateb, jež by měly ospravedlnit prodloužení promlčecí doby.

4. Žalovaná 2. postavila svou obranu na tom, že 25. 6. 2007 uzavřela s Českou spořitelnou a.s. smlouvu o úvěru, ve výši 200 000 Kč, od té doby jim splácela. Se žalobcem žádnou smlouvu neuzavírala, sám si ji převzal. Po telefonu jí měli nabídnout, že za 100 000 Kč smažou dluh 400 000 Kč. Má za to, že platí a platila České spořitelně na dluh ze smlouvy o úvěru, o žalobci nic neví, dle jejího názoru se jedná o lichvu a nečestné jednání.

5. Soud v souladu s ustanovením § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ) shledal, že jsou splněny podmínky řízení, když dovodil svou věcnou a místní příslušnost k projednání věci, a rovněž zjistil, že projednání věci nebrání překážka věci zahájené (litispendence) či rozhodnuté (rei iudicatae), a že k návrhu žalobkyně byl vybrán stanovený soudní poplatek.

6. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že Svetlana anonymizovano dne 25. 06. 2007 uzavřela s Českou spořitelnou a. s., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, IČO 452 44 782 smlouvu o úvěru č. 3455376833 na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 200.000 Kč a o obsahu této smlouvy.

7. Soud provedl důkaz listinami, zejména obsahem spisů vedených u tohoto soudu pod spisovou značkou KSLB 57 INS 6308/2016-P-2 (výzva dlužníka k zaplacení dluhu, upomínka s výstrahou ze dne 11.03.2009, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24.11.2009, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10.12.2009, uznání závazku ze dne 20.06.2011) které tvoří přílohu přihlášky P2, výpisy z účtu 800/3908882 ze dne 12. 10. 2017 ohledně plateb ze dne 21. 9. 2011, 26. 10. 2011, 28. 12. 2011, 2. 1. 2012, 31. 1. 2012, 24. 2. 2012, 25. 5. 2012 a zpráva České pošty s. p..

8. Tyto důkazy hodnotil soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

9. Svetlana anonymizovano dne 25. 06. 2007 uzavřela s Českou spořitelnou a. s., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, IČO 452 44 782 smlouvu o úvěru č. 3455376833 na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Tato částka byla žalované 2) vyplacen a dne 25. 6. 2007. Tento úvěr se zavázala hradit v 73 měsíčních splátkách po 3 958 Kč měsíčně. Dále se zavázala hradit cenu za projednání úvěru ve výši 1 600 Kč a měsíční poplatek za vedení účtu 49 Kč. Řádný úrok byl sjendán ve výši 12,6% p. a.. Úrok z prodlení pak jako řádný úrok navýšený o 10% p. a. Splátky se započítají nejprve na úhradu poplatků a příslušenství pohledávky a poté jistiny pohledávky.

10. Jelikož tento úvěr řádně nesplácela, byl dne 25. 4. 2009 zesplatněn.

Shodu s prvopisem potvrzuje Karla Podlipná -4- KSLB 57 INS 6308/2016

11. Smlouvou ze dne 24. 11. 2009 byla pohledávka České spořitelny a. s. postoupena na žalobkyni.

12. Tuto skutečnost žalobkyně notifikovala žalované 2) přípisem ze dne 10. 12. 2009.

13. Dne 20. 6. 2011 žalovaná 2) uznala svůj závazek vůči žalobkyni ve výši 252 670,69 Kč, skládající se z jistiny ve výši 193 748,66 a úroku z prodlení ve výši 22,6% p. a. od vzniku prodlení tj. 1. 12. 2009 do 6. 6. 2011 v celkové výši 58 022,03 Kč. Toto plyne z listiny- uznání dluhy, která tvoří přílohu přihlášky P2.

14. Žalovaná 2 hradila žalobkyni platby na její účet 3908882/088 v. s. 3455376833.

15. Platby proběhly ve dnech 21. 9., 26. 10., 7. 12., 28. 12. 2011, 2., 26., 31. 1., 24. 2. a 25. 5. 2012. Platby proběhly poštovní poukázkou. Identifikace plátce na výpisu z účtu žalobkyně je vždy posta 405330 LQMAPLQMIMOVQ . Toto plyne z výpisů z účtu 800/3908882 ze dne 12. 10. 2017 ohledně plateb ze dne 21. 9. 2011, 26. 10. 2011, 28. 12. 2011, 2. 1. 2012, 31. 1. 2012, 24. 2. 2012, 25. 5. 2012.

16. Poslední platba byla uskutečněna odesilatelkou Svetlana Platinova, Velké Hamry 566, 468 45 , dne 23. 5. 2012 (podací datum). Tato skutečnost je prokázána zprávou České pošty s. p.

17. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec ze dne 10. 11. 2016, č.j. KSLB 57 INS 6308/2016-A-21, byl k návrhu dlužníka zjištěn dle § 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "IZ"), jeho úpadek. Soud zamítl návrh dlužníka na povolení oddlužení a na jeho majetek prohlásil konkurs, který bude řešen jako nepatrný; insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Bc. David Vandrovec, IČO 699 08 664, se sídlem Mladé Buky, Mladé Buky 250, PSČ 542 23. Soud rovněž vyzval věřitele dlužníka, aby nejpozději do třiceti dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávky. Usnesením ze dne 5. 1. 2017, č.j. 3 VSPH 2235/2016-A-28, Vrchní soud v Praze k odvolání dlužnice zrušil výroky, kterými došlo k zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a prohlášení konkursu, a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

18. Žalobkyně přihlásila přihláškou P2 svoji pohledávku za žalovanou 2) do jejího insolvenčního řízení ve výši 410 835,16 Kč jako pohledávku na zajištnou a nevykonatelnou.

19. Na přezkumném jednání dne 31. 1. 2017 popřel insolvenční správce i dlužnice pravost a výši této pohledávky z důvodu že pohledávka je promčená a nebylo doloženo postoupení pohledávky.

20. Žalovaný 1) jako insolvenční správce vyrozuměl právní zástupkyni žalobykně (věřitelky) o popření pohledávky dlužníkem i správce přípisem ze dne 31. 1. 2017, který jí byl doručen dne 1. 2. 2017.

21. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec ze dne 23. února 2017 č. j. KSLB 57 INS 6308/2016-B-10 soud povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením a povolil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Toto usnesneí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 28. 2. 2017.

Shodu s prvopisem potvrzuje Karla Podlipná -5- KSLB 57 INS 6308/2016

22. Po přezkoumání uplatněných žalobních námitek, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

K otázce legitimace účastníků a včasnosti žaloby. 23. Podle ust. § 192 odst. 1 z. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen IZ) pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé. 24. Podle ust. § 192 odst. 1 IZ platí, že popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. 25. Podle ust. § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. 26. Podle ust. § 410 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "IZ") není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202. 27. Podle ust. § 410 odst. 5 IZ platí, že popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. 28. Podle ust. § 410 odst. 6 IZ platí, že jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená. 29. Podle ust. § 159 odst. 1 písm a) IZ jsou incidenčními spory také spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek.

30. Účastníci jsou tak legitimování k vedení sporu a žaloba byla podána včas.

K otázce postoupení pohledávky.

31. Podle § 3028 odst. 2 ve spojení s § 3038 až § 3040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z. ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných

Shodu s prvopisem potvrzuje Karla Podlipná -6- KSLB 57 INS 6308/2016

a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

32. Podle § 524 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb.-Občanský zákoník v posledním platném znění (dále jen OZ) platilo, že věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

33. Podle § 526 odst. 1 OZ platilo, že postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

34. Nebo-li v případě postoupení pohledávky, nebyl-li by dlužník vyrozuměn o jejím postoupení mohl platit původnímu věřiteli.

35. Z uznání závazku ze dne 20. 6. 2011 má soud za prokázáno, že dlužnice (žalovaná 2) věděla o tom, že má závazek vůči žalobkyni a tedy, že bylo prokázáno, že závazek dlužnice byl postoupen žalobkyni.

36. Žalobkyně tedy byla oprávněna přihlásit svoji pohledávku.

K otázce promlčení:

37. Podle § 261 odst. 3, písm. d) z. č. 513/1991 Sb.-Obchodní zákoník (dále jen ObZ) se tímto zákon řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy smlouvy o úvěru (§ 497).

38. Dle § 392 odst. 1 ObZ běží u práva na plnění závazku promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí doba běžet od porušení této povinnosti.

39. Dle § 397 ObZ činí promlčecí doba čtyři roky, nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak.

40. Dle § 400 ObZ změna v osobě dlužníka nebo věřitele nemá vliv na běh promlčecí doby.

41. Dle § 407 odst. 1 ObZ uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání. Týká-li se uznání pouze části závazku, běží nová promlčecí doba ohledně této části.

42. Dle § 407 odst. 3 ObZ plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku.

43. Z ustálené judikatury vyjádřené například v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2914/2015, ze dne 19. 1. 2016 plyne, že Při hodnocení toho, zda lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku, je třeba vycházet z celkového jednání dlužníka. Nelze uzavřít, že dlužník částečným plněním uznal zbytek dluhu, když při částečném plnění věřiteli výslovně nesdělil, že neuznává zbytek dluhu, avšak z jeho celkového jednání již před plněním dluhu bylo možné usuzovat, že dluh neuznává a nemá v úmyslu platit celou částku. Ustanovení § 407 odst. 3 obch. zák. neukládalo dlužníku, aby vyjádřil nesouhlas s výší celkové pohledávky, ani kdy tak má učinit. Nesdělil-li dlužník věřiteli

Shodu s prvopisem potvrzuje Karla Podlipná -7- KSLB 57 INS 6308/2016

nesouhlas s výší celkové pohledávky, nelze dovozovat uznání i zbytku dluhu, resp. závazku vůči věřiteli. Dlužník není povinen sdělovat věřiteli, že se jedná pouze o dílčí platby a že nehodlá zbytek dluhu doplatit, jestliže dal již před tím jasně najevo, že zbytek dluhu neuznává, a z okolností předcházejících uhrazení dluhu a z jednání dlužníka (uplatnění vad díla, byť ne podle zákona včasné, návrh na vyřízení věci slevou z ceny díla a požadavek na zaplacení nákladů vynaložených na opravu, resp. dokončení díla jiným subjektem) muselo být věřiteli jasné, že dlužník nehodlá celkovou cenu díla uhradit. Výše uvedené lze přiměřeně vztáhnout i na opačný skutkový stav. Jestliže zde dlužník v několika splátkách hradil část dluhu a z jeho jednání vyplývalo, že má v úmyslu věřitelům hradit celou částku, což uvedl schůzce účastníků, pak z jeho námitek vznesených poprvé až 8 měsíců po první platbě, resp. z žádosti o vrácení uhrazené částky uplatněné až po 11 měsících od provedení první platby nelze dovodit, že k uznání zbytku dluhu nedošlo. Námitky vznesené s takovým časovým odstupem po provedených platbách a učiněné v reakci na výzvu věřitelů k uhrazení zbytku částky lze považovat za účelové jednání dlužníka a nelze je posoudit jako relevantní skutečnost, která by zpochybnila uznání závazku dlužníkem, neboť ten svým předchozím jednáním naplnil zákonné podmínky pro uznání závazku dle § 407 odst. 3 obchodního zákoníku, když plnil část dluhu a zároveň z jeho chování a výroků pronesených na schůzce účastníků bylo možné usuzovat, že uznává i zbytek závazku.

44. V poměrech tohoto případu to tedy znamená, že promlčecí doba počala běžet dne 25. 4. 2009. Dlužnice svůj závazek vůči žalobkyni uznala dne 20. 6. 2011, následně opakovaně a naposledy dne 23. 5. 2012 hradila splátky na svůj závazek. Nevyjádřila při tom nijak svoji vůli neuznat tento závazek jako celek. To učinila až v rámci insolvenčního řízení, do kterého žalobkyně přihlásila svoji pohledávku dne 20. 5. 2016, tedy dříve než uplynuly 4 roky od poslední platby.

45. Soud má za to, že takové námitky učiněné s takovým časovým odstupem po provedených platbách a učiněné v reakci na výzvu věřitelů k uhrazení zbytku částky lze považovat za účelové jednání dlužníka a nelze je posoudit jako relevantní skutečnost, která by zpochybnila uznání závazku dlužníkem, neboť ten svým předchozím jednáním naplnil zákonné podmínky pro uznání závazku dle § 407 odst. 3 obchodního zákoníku, když plnil část dluhu.

46. Proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě o určení pravosti v celém rozsahu vyhověl.

K výroku o nákladech řízení:

47. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu se základními zásadami poměru úspěchu ve věci, vyjádřenými v ustanoveních § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř.

48. V souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

49. Při rozhodování o nákladech řízení spočívajících v odměně advokáta v incidenčním sporu se použije § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AdvT ), neboť incidenční spor o odpůrčí žalobě je sporem ve věci rozhodované v insolvenčním řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, senátní značka 29 ICdo 46/2014). Tarifní hodnota činí částku 50 000 Kč, čemuž odpovídá (dle § 7 bodu 5. AdvT) mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby. Jelikož však právní zástupce žalobkyně účtoval za jeden úkon jen částku 2 500 Kč. bude použita tato částka.

Shodu s prvopisem potvrzuje Karla Podlipná -8- KSLB 57 INS 6308/2016

50. Podle ust. § 202 odst. 1 věta druhá IZ náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor.

51. Zástupce žalovaného učinil šest úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AdvT, a to převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, 2 x vyjádření k tvrzením žalovaných a 2 x účast u jednání-celkem tedy 15 000 Kč. Podle ustanovení § 13 odst. 1 a odst. 3 AdvT náleží zástupci žalovaného také náhrada hotových výdajů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč, tj. 1 800 Kč. Celkem tedy zástupci žalobkyně náleží částka 16 800 Kč-za šest úkonů právní služby s náhradou hotových výdajů-6 x (2 500 Kč + 300 Kč). Zástupce žalovaného je také plátcem DPH, proto mu k nákladům řízení náleží i náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %-tedy 3 528 Kč. Dále žalobci náleží úhrada zaplaceného SOP ve výši 5 000 Kč. Jakož i úhrada cestovních nákladů za dvě cesty Praha-Liberec a zpět po 103 km vozidly Hyunday I30 a Škoda Citigo a náhrada za ztracený čas 12 x půlhodina po 100 Kč tj. 3 436,84 Kč a zákonná DPH z této částky 721,74 Kč. Soud proto ve výroku II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni zaplatit celkem částku 29 486,58 Kč na náhradě nákladů řízení ve prospěch žalovaného. Pohledávka žalovaného bude zvýšena o částku odpovídající přihnané náhradě nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a to písemně, dvojmo, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky Liberec.

Tento rozsudek se považuje za doručený okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy byl tento rozsudek doručen zvlášť v písemném vyhotovení (§ 74 odst. 2 IZ).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Liberec dne 15. ledna 2018

Mgr. Martin Omelka v.r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Karla Podlipná