56 ICm 283/2012
Č.j.: 56 ICm 283/2012-27 (KSPA 56 INS 8008/2011-C1-10)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Pavlíčkovou v právní věci žalobkyně: PROFI CREDIT Czech, a.s., 110 00 Praha 1-Nové Město, Klimentská 1216/46, IČO 61860069, proti žalovaným: 1) JUDr. Jan Štangl, 566 01 Vysoké Mýto, Bratří Škorpilů 43, insolvenční správce dlužníků a) Roberta Petříka, nar. 18. ledna 1968 a b) Radky Petříkové, nar. 31. října 1970, oba bytem 561 64 Jablonné nad Orlicí, Jamenská 445, 2) Robert Petřík, nar. 18. ledna 1968, 561 64 Jablonné nad Orlicí, Jamenská 445 a 3) Radka Petříková, nar. 31. října 1970, bytem 561 64 Jablonné nad Orlicí, Jamenská 445; žalovaní ad 2) a ad 3) zastoupeni Mgr. Martinem Červinkou, advokátem se sídlem 560 02 Česká Třebová, Čechova 396, o žalobě na určení pohledávky,

takto:

I. Žaloba v části, aby soud určil, že pohledávka č. 2 žalobkyně ve výši 16.220 Kč přihlášená vůči dlužnici do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, pod sp.zn. KSPA 56 INS 8008/2011 dlužníků a) Roberta Petříka, nar. 18. ledna 1968 a b) Radky Petříkové, nar. 31. října 1970, oba bytem 561 64 Jablonné nad Orlicí, Jamenská 445, je po právu, se zamítá.

II. Určuje se, že část pohledávky č. 2 žalobkyně ve výši 96.140 Kč (jistina a penalizační faktury) přihlášená vůči dlužnici do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, pod sp.zn. KSPA 56 INS 8008/2011 dlužníků a) Roberta Petříka, nar. 18. ledna 1968 a b) Radky Petříkové, nar. 31. října 1970, oba bytem 561 64 Jablonné nad Orlicí, Jamenská 445, je po právu.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 1. února 2012 podala shora uvedená žalobkyně u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, žalobu, jíž se vůči žalovaným domáhala určení, že část její pohledávky ve výši 112.360 Kč za žalovanou ad 3), přihlášená do spojeného insolvenčního řízení sp.zn. KSPA 56 INS 8008/2011 manželů Petříkových, je po právu. V žalobě zejména uváděla, že v předmětném insolvenčním řízení přihlásila za dlužníkem i dlužnicí vykonatelné pohledávky ve výši 204.472 Kč samostatně za každým z nich. Ač byla pohledávka č. 2 popřena z důvodu duplicity zcela, žaloba směřuje pouze k určení v rozsahu 112.360 Kč. Dále uváděla, že obě pohledávky vznikly ze stejné zajišťovací směnky. Dlužníci jsou spoludlužníky ze závazkového vztahu, proto pohledávku přihlásila zvlášť za každým z nich. Pokud by se řešení úpadku změnilo v konkurs nebo by dlužníkům po 5 letech nebyly odpuštěny zbylé dluhy, mohla by seznam přihlášených pohledávek použít jako exekuční titul. Odkázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 22. července 2010. č.j. 1 VSPH 464/2010-B-11 s tím, že by druhá duplicitní pohledávka již neměla být přezkoumávána a tedy ani popřena. Insolvenční správce měl pouze uvést, že se pohledávky překrývají a do splátkového kalendáře budou zařazeny pouze jednou. Žalobkyně dále zejména uváděla, že pouze chtěla, aby na přezkumném listu bylo zřetelně uvedeno, že pohledávka byla zjištěna za oběma manželi. Závazek dlužnice jako dlužníka ze smlouvy o úvěru č. 9100160510 a dlužníka jako spoludlužníka je společný a nerozdílný a věřitelka je oprávněna požadovat plnění na kterémkoli z nich. I zajišťovací směnku podepsali dlužníci každý v jiném postavení, jeden jako dlužník a druhý jako aval a jsou zavázáni k uhrazení směnečného peníze společně a nerozdílně. Důvodem přihlášení pohledávky za oběma dlužníky není existence společného jmění manželů, ale odpovědnost dlužníků za závazky založené tím, že oba podepsali úvěrovou smlouvu, byť každý v jiném postavení. Opačný výklad by znamenal znevýhodnění žalobkyně oproti věřitelům, kteří odpovědnost vyvozují pouze z existence společného jmění manželů. Jako důkazy žalobkyně navrhla usnesení o zjištění úpadku, přihlášky pohledávek a vyrozumění o popření pohledávek.

Dne 22. února 2012 soud vyzval všechny žalované k vyjádření. Žalovaný ad 1), tj. insolvenční správce reagoval dne 12. května 2014 zejména s tím, že popřená pohledávka č. 2 je duplicitní, má stejný skutkový základ a právní důvod jako pohledávka č. 1. Není rozhodné v jakém postavení ten který z manželů smlouvu i směnku podepsal. V době, kdy byl popěrný úkon učiněn, bylo popření duplicitní pohledávky jediným způsobem k zamezení jejího uspokojování v oddlužení. Žalovaní ad 2) a ad 3) reagovali dne 16. dubna 2012. Byli zajedno v tom, že uzavřeli jednu smlouvu o revolvingové půjčce, která zavazuje oba. V rámci plnění oddlužení by měla být považována za pohledávku jednu. Pokud by byly uznány obě dvě pohledávky, žalobkyně by obdržela plnění v minimální výši 60 %, a to na úkor ostatních věřitelů. Za situace, kdy žalobkyně nesleduje zájem na uspokojování pohledávky dvakrát, je na místě úvaha o naléhavém právním zájmu na požadovaném určení podle ustanovení § 80 písm. c) zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen o.s.ř. ), ve spojení s ustanovením § 7 zákona číslo 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon ). Nakonec navrhli žalobu zamítnout.

Podle ustanovení § 198 odst. 1 insolvenčního zákona mimo jiné věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Podle odstavce 2 tohoto paragrafu v žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku.

Podle ustanovení § 410 odst. 2 insolvenčního zákona popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.

Nejdříve se soud zabýval procesní stránkou věci. Jelikož se přezkumné jednání konalo dne 26. října 2011 a žalobkyně obdržela vyrozumění dne 24. ledna 2012, byla žaloba s odkazem na ustanovení § 198 odst. 1 a § 410 odst. 2 insolvenčního zákona podána včas. Soudní poplatek za řízení byl řádně uhrazen. Soud vzal za prokázané, že dne 18. srpna 2011 došlo ke spojení samostatně podaných insolvenčního návrhů dlužníka a dlužnice a stejného dne byl usnesením č.j. KSPA 56 INS 8008/2011-A-26 zjištěn úpadek dlužníků, povoleno jejich oddlužení a současně byl insolvenčním správcem ustanoven JUDr. Jan Štangl. Dne 16. ledna 2013 bylo usnesením č.j. KSPA 56 INS 8008/2011-B-21 rozhodnuto o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dne 8. září 2011 obdržel insolvenční soud dvě přihlášky žalobkyně, která je vedena jako věřitelka poř.č. 5. V obou přihláškách je uvedena jedna pohledávka v celkové výši 204.472 Kč, jako vykonatelná a nezajištěná (jistina ve výši 187.352 Kč a příslušenství ve výši 17.120 Kč-směnečný úrok 6 % p.a. 14.520 Kč a náklady rozhodčího řízení 2.600 Kč). Jako důvod vzniku je v obou případech vyplněno: nedoplatek na směnečné sumě ze zajišťovací směnky ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100160510. Dne 26. října 2011 se ve věci konalo přezkumné jednání, na které insolvenční správce pohledávky zařadil jako nevykonatelné a takto se i přezkoumaly. Pohledávka za dlužníkem byla přezkoumána jako pohledávka č. 1 a pohledávka za dlužnicí jako pohledávka č. 2. Insolvenční správce a shodně i dlužníci uznali z pohledávky č. 1 částku 96.140 Kč (jistina a penalizační faktury) a popřeli 108.332 Kč (smluvní pokuta a náklady rozhodčího řízení). Jako důvod popření uvedli neplatnost rozhodčí doložky, nicotnost rozhodčího nálezu a neplatnost smlouvy o smluvní pokutě. Pohledávku č. 2 pak popřeli zcela s tím, že je duplicitní. Po částečném zpětvzetí obou přihlášek žalobkyní do výše 92.112 Kč (pokuta podle čl. 13.4 smluvních ujednání) vydal dne 23. května 2012 insolvenční soud usnesení č.j. KSPA 56 INS 8008/2011-P5-5, kterým vzal toto částečné zpětvzetí na vědomí. Pohledávka č. 1 i č. 2 tak činila aktuálně výši 112.360 Kč. Protože žalobkyně ve zbytku popřené části pohledávky č. 1 ve výši 16.220 Kč žalobu vůbec nepodala, došlo s odkazem na ustanovení § 201 odst. 1 insolvenčního zákona k zákonnému následku, že tato popřená část pohledávky nebyla zjištěna.

Dne 30. května 2014 byli žalovaní s odkazem na ustanovení § 115a o.s.ř. vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a současně byli poučeni s odkazem na ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. o následcích nevyjádření se. Na výzvy žádný ze žalovaných nereagoval. Jelikož v dané věci byly navrženy pouze listinné důkazy, účastníci netrvali na nařízení jednání a věc šlo rozhodnout jen na základě listinných důkazů, jednání se nekonalo. Předmětem posuzování soudu pak mělo být právní posouzení věci, když skutkový stav věci byl nesporný. Soud tak měl posoudit, zda pohledávka č. 2 je duplicitní a jaké jsou možnosti jejího uspokojení v rámci schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Mezi stranami nebylo sporu o tom, že dne 19. července 2007 uzavřela žalobkyně (tehdy pod obchodní firmou PROFIREAL, a.s., se sídlem 530 02 Pardubice-Staré Město, Pernštýnské náměstí č.p. 80) a dlužnice smlouvu o revolvingovém úvěru č. 9100160510. Jako částka k vyplacení byla uvedena částka 70.000 Kč, smluvní odměna za poskytnutí úvěru ve výši 114.224 Kč, maximální výše úvěru 184.224 Kč, schválená výše revolvingu 92.112 Kč, smluvní odměna za každý revolving 58.952 Kč, výše splátek byla stanovena na 3.838 Kč měsíčně při délce splácení 48 měsíců; první splátka dne 18. září 2007. Jako spoludlužník je ve smlouvě uveden dlužník. Nedílnou součástí uvedené smlouvy byla smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru poskytovaném společností. Podle článku 13.1 těchto ujednání v případě prodlení s úhradou splátky úvěru o více jak 15 dní po termínu splatnosti se dlužníci zavázali k úhradě smluvní pokuty ve výši 8 % z výše dlužné splátky (případně 13 % pro případ prodlení o více než 30 dní po termínu splatnosti). Podle článku 13.4 těchto smluvních ujednání se dlužníci zavázali k úhradě smluvní pokuty za neuhrazení 2 splátek řádně a včas nebo za prodlení se splátkou déle než 30 dnů, ve výši 50 % z výše úvěru. Dne 22. dubna 2010 žalobkyně vyfakturovala smluvní pokutu podle článku 13.1 a 13.4 smluvních ujednání v částce 93.416 Kč. Před tím dne 19. července 2007 dlužnice vystavila blankosměnku, na které je jako aval uveden dlužník. Směnka byla vyplněna na směnečný peníz 188.252 Kč (zbývající dlužné částky podle splátkového kalendáře 84.436 Kč, smluvní pokuta podle čl. 13.4 92.112 Kč a neuhrazené penalizační faktury podle čl. 13.1 11.704 Kč). Dále strany sporu nerozporovaly, že dne 29. března 2011 vydal rozhodce Mgr. Marek Landsmann se sídlem 530 02 Pardubice, nám. Republiky 53, rozhodčí nález č.j. La 3212/10-19 ve věci o zaplacení částky 188.252 Kč s příslušenstvím. Rozhodčím nálezem byli oba dlužníci zavázáni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni uvedenou částku spolu s 6 % úrokem p.a. od 4. května 2010 do zaplacení a náklady rozhodčího řízení ve výši 2.600 Kč. Rozhodčí nález je opatřen doložkou právní moci a vykonatelnosti.

Ohledně právního hodnocení věci soud nejdříve konstatuje, že v dané době nebyla uvedená situace týkající se společného oddlužení manželů v insolvenčním zákoně speciálně upravena, proto se vycházelo zejména z principů zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, v předmětném znění (dále jen obč. zák. ), týkajících se úpravy společného jmění manželů. Judikatura Vrchního soudu v Praze se nejdříve přikláněla k tomu, že adekvátní formou uplatnění pohledávky odpovídající společnému závazku manželů do insolvenčního řízení je v případě navrhovaného oddlužení přihláška jediné pohledávky směřující proto oběma solidárně zavázaným manželům (např. usnesení ze dne 3. února 2011 sp.zn. 2 VSPH 14/2010). Posléze byl tento názor korigován, např. v usnesení ze dne 8. června 2012, č.j. 1 VSPH 733/2012-P5-10. Soud se s tímto druhým usnesením ztotožňuje, když je přijato za shodného skutkového stavu. Má tedy za to, že obě přihlášené pohledávky mají jiný právní důvod a každá směřuje za jiným z dlužníků, a proto je nelze považovat za totožné (duplicitní). Pohledávka č. 1 uplatněná vůči dlužníkovi vyplývá z jeho postavení spoludlužníka u úvěrové smlouvy a jako směnečného rukojmí u směnky. Pohledávka č. 2 uplatněná vůči dlužnici vyplývá z jejího postavení dlužníka u úvěrové smlouvy a směnečného dlužníka u směnky. Insolvenční správce pohledávku správně zařadil na pořad přezkumného jednání, ale nesprávně ji popřel, protože byla duplicitní jen zdánlivě. Pohledávka č. 2 měla být při přezkumu zjištěna s tím, že do splátkového kalendáře postihujícího společné jmění obou dlužníků, bude zařazena ze dvou pohledávek uplatněných vůči dlužníkům toliko pohledávka jediná, neboť oba dlužníci (jako manželé) mají vůči žalobkyni povinnost uhradit směnečný peníz s příslušenstvím společně a nerozdílně, přitom lhostejno, zda ze stejného nebo každý z jiného právního důvodu. Duplicitní zařazení téže pohledávky, byť vůči každému z manželů-dlužníků vzniklé z jiného titulu, do společného splátkového kalendáře by bylo v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, na nichž insolvenční řízení spočívá, neboť insolvenční řízení musí být s odkazem na ustanovení § 5 písm. a) insolvenčního zákona vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů, když věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti (§ 5 písm. b) stejného zákona). Soud dále přihlédl k tomu, že pohledávka č. 1 byla zjištěna ve výši 96.140 Kč, a proto i pohledávku č. 2 přiznal vzhledem k výše uvedenému pouze do této částky.

Soud po té, co se se všemi námitkami řádně vypořádal, konstatuje s odkazem na ustanovení § 201 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona, že pohledávka č. 2 žalobkyně byla zjištěna ve výši 96.140 Kč.

O náhradě nákladů řízení ve vztahu žalobkyně a insolvenčního správce rozhodl soud podle ustanovení § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 163 insolvenčního zákona, kdy ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Žalovaný insolvenční správce měl ve věci částečný úspěch, ale náhradu nákladů řízení neuplatňoval. Ve vztahu žalobkyně a dlužníků by rozhodl soud o náhradě nákladů podle ustanovení § 163 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 142 odst. odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně ve věci měla částečný úspěch. Nebyla však zastoupena advokátem a z obsahu soudního spisu nevyplývalo, že by jí nějaké náklady (vyjma soudního poplatku) vznikly. Soud přihlédl k tomu, že celý incidenční spor byl vyvolán nejednoznačností výkladu projednávané věci, a proto s odkazem na ustanovení § 141 odst. 2 a § 150 o.s.ř. seznal, že tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele a náhradu nákladů řízení žalobkyně ve vztahu k dlužníkům nepřiznal. Navíc jsou dlužníci podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. n) a o) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, od poplatku osvobozeni.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude tento rozsudek doručen adresátovi zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 insolvenčního zákona).

V Pardubicích dne 23. října 2014

JUDr. Marie Pavlíčková v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Eliška Hocká