56 ICm 2379/2013
Č.j.: 56 ICm 2379/2013-20 (KSPA 56 INS 6937/2012-C1-7)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Pavlíčkovou v právní věci žalobkyně: JUDr. Šárka Línková, 530 02 Pardubice, Jiráskova 972, insolvenční správkyně dlužníka Petra Schiebela, nar. 7. prosince 1965, bytem 530 02 Pardubice-Mikulovice, V Zahradách 184, proti žalované: Ivana Schiebelová, nar. 6. července 1968, bytem 530 02 Pardubice, Pardubice V-Zelené Předměstí, Lexova 2374, o žalobě na vypořádání společného jmění manželů,

takto:

I. Žaloba na vypořádání společného jmění dlužníka Petra Schiebela, nar. 7. prosince 1965, bytem 530 02 Pardubice-Mikulovice, V Zahradách 184 a žalované, v rámci insolvenčního řízení dlužníka sp.zn. KSPA 56 INS 6937/2012 vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 2. července 2013 podala shora uvedená žalobkyně u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, žalobu, jíž se vůči žalované domáhala vypořádání společného jmění v rámci insolvenčního řízení sp.zn. KSPA 56 INS 6937/2012 dlužníka Petra Schiebela tak, že by nemovitost připadla do výlučného vlastnictví dlužníka a ten by byl povinen uhradit závazky vzniklé ze zaniklého společného jmění manželů. V žalobě dále zejména uváděla, že na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs. Jeho manželství s žalovanou bylo rozvedeno 7. dubna 2008 a majetek náležející do společného jmění manželů nebyl do současné doby vypořádán. Předmětem vypořádání měla být nemovitost, tj. dům čp. 184 na stavební parcele číslo 333 zapsaný na listu vlastnictví č. 552 pro obec a katastrální území Mikulovice u Pardubic, jak je vedeno u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, dále závazky u Komerční banky, a.s. a u GE Money Bank, a.s. a závazky z podnikání dlužníka. Žalobkyně měla za to, že společné jmění manželů je předlužené a celý majetek by měl být zahrnut do majetkové podstaty dlužníka podle ustanovení § 274 zákona číslo 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen insolvenční zákon ). Jako důkaz navrhla rozsudek o rozvodu, výpis z LV a základní insolvenční spis.

Dne 26. července 2013 soud vyzval žalovanou k vyjádření. Ta reagovala dne 19. září 2013 a dne 17. října 2010 zejména s tím, že nárok uplatněný v žalobě uznat nemůže v uvedeném rozsahu. Dále uvedla, že si před lety s manželem vzali hypotéku na částku 800.000 Kč, splátky pravidelně splácela několik let osobně. Pak tuto povinnost převzal manžel, částky na úvěr od ní pravidelně přebíral. Asi po jednom roce zjistila, že hypoteční úvěr splácen není. Začala jednat s Komerční bankou, a.s. a splátky obnovila a pravidelně splácela po asi 4 roky. Pak se dozvěděla, že se úvěr ruší a chtějí okamžitě 1.200.000 Kč. Po rozvodu bylo domluveno, že nemovitost bude prodána. Na její výstavbě se podílela. Nakonec uvedla, že má alespoň částečně právo na náhradu škody, necítí se odpovědna za manželovy dluhy.

Dne 22. září 2014 proběhlo ve věci v souladu s ustanovením § 115 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen o.s.ř. ) jednání za účasti obou stran. Ty setrvaly na svých stanoviscích. Žalobkyně zdůraznila, že žalobu podala před novelou ustanovení § 269 odst. 2 insolvenčního zákona a jako důkaz navrhla i smlouvu upravující vypořádání vzájemných majetkových vztahů.

Soud vzal za prokázané, že insolvenční řízení ve věci uvedeného dlužníka bylo zahájeno dne 22. března 2012. Dne 10. ledna 2013 byl usnesením č.j. KSPA 56 INS 6937/2012-A-45 zjištěn úpadek dlužníka a současně byla insolvenční správkyní ustanovena JUDr. Šárka Línková. Dne 26. března 2013 byl usnesením č.j. KSPA 56 INS 6937/2012-B-7 na majetek dlužníka prohlášen konkurs, který je veden jako konkurs nepatrný. Do soupisu majetkové podstaty insolvenční správkyně zapsala dne 18. března 2013 ideální podíl 1/2 rodinného domu čp. 184 na stavební parcele číslo 333 zapsaný u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální úřad Pardubice, na LV číslo 552 pro obec a katastrální území Mikulovice u Pardubic. Mezi stranami bylo nesporné, že dne 7. dubna 2008 vydal Okresní soud v Pardubicích pod č.j. 6 C 36/2008-24 rozsudek, kterým bylo manželství dlužníka a žalované uzavřené dne 27. února 1988, rozvedeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. dubna 2008. Strany dále shodně uvedly, že uvedenému soudu byla v souvislosti s rozvodovým řízením předložena písemná smlouva s úředně ověřenými podpisy obou manželů upravující po dobu po rozvodu vypořádání majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a vyživovací povinnost. Tato smlouva není datována, ale podpisy na ní jsou ověřeny dne 7. dubna 2008. Mezi stranami nebyl rozpor v hodnocení skutkového stavu věci, soud tak měl učinit právní posouzení týkající se vypořádání společného jmění manželů.

Podle ustanovení § 149 odst. 1 zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník v posledním znění (dále jen obč. zák. ) společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.

Podle ustanovení § 150 odst. 1 obč. zák. dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Podle odstavce 4 tohoto paragrafu nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Podle ustanovení § 269 odst. 2 insolvenčního zákona jestliže v době od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, do prohlášení konkursu již uplynula lhůta k vypořádání společného jmění manželů, aniž byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů, nastanou účinky spojené podle zvláštního právního předpisu s uplynutím lhůty k vypořádání společného jmění manželů až po 6 měsících od prohlášení konkursu, do té doby lze uzavřít novou dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo podat návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu; práva třetích osob nabytá v dobré víře tím však nejsou dotčena.

Při právním hodnocení věci postupoval soud s odkazem na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle zákonných ustanovení platných v předmětné době. Vyšel z toho, že manželství dlužníka a žalované bylo rozvedeno dne 7. dubna 2008 rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích, č.j. 6 C 36/2008-24. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. dubna 2008. Protože manželství bylo rozvedeno podle úpravy dané v ustanovení § 24a odst. 1 zákona číslo 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění, byla soudu předložena i písemná smlouva s úředně ověřenými podpisy obou manželů upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a vyživovací povinnost. Podpisy na ní jsou ověřeny dne 7. dubna 2008. I když manželé v článku II. smlouvy prohlásili, že jí vypořádali veškeré věci a majetkové hodnoty náležející do SJM, dohoda se podrobně týkala pouze věcí movitých. Ohledně nemovitosti bylo uvedeno v článku III. jen tolik, že účastníci učiní kroky směřující k jejímu prodeji a po úhradě hypotečního úvěru u Komerční banky, a.s. si zbylý výtěžek rozdělí mezi sebou rovným dílem. Protože nemovitost v textu není ani řádně označena a chybí i označení v katastru nemovitostí, smlouva nebyla řádným a dostatečným podkladem pro vklad do katastru nemovitostí. Jak je nakonec patrno i ze samotného výpisu z listu vlastnictví číslo 552 vedeného u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální úřad Pardubice, pro obec a katastrální území Mikulovice u Pardubic, uvedená smlouva nebyla vůbec zavkladována. Soud proto uzavřel, že k vypořádání společného jmění manželů dohodou reálně nedošlo, protože by podle ustanovení § 150 odst. 1 obč. zák. nabyla dohoda účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí, k čemuž nedošlo. V projednávaném případě, kdy do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nedošlo a nebylo zjištěno, že by do tří let od jeho zániku byl podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí s odkazem na § 150 odst. 4 obč. zák. zákonná domněnka. Má se tedy ohledně movitých věcí za to, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užíval. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. Soud tak dospěl k závěru, že po třech letech po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. ke dni 18. dubna 2011 bylo zaniklé společné jmění dlužníka a žalované vypořádáno způsobem stanoveným v ustanovení § 150 odst. 4 obč. zák.

Pokud se žalobkyně jako insolvenční správkyně dlužníka domáhala vypořádání společného jmění s odkazem na ustanovení § 269 odst. 2 insolvenčního zákona za situace, kdy účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastaly dne 22. března 2012 a konkurs byl prohlášen 26. března 2013, nebyla žaloba případná. Toto ustanovení bylo totiž od 1. ledna 2014 novelizováno a platí i pro daný případ, tak jak vyplývá z přechodných ustanovení článku II. zákona číslo 294/2013 Sb. V projednávané věci totiž lhůta k vypořádání společného jmění manželů uplynula ke dni 18. dubna 2011, tj. před uvedeným časovým rozpětím od 22. března 2012 do 26. března 2013. Proto se za konkursu společné jmění vůbec vypořádávat nebude, neboť bylo řádně vypořádáno již před jeho prohlášením způsobem uvedeným shora. Z uvedených důvodů soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 163 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně ve věci úspěch neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení; navíc žádnou náhradu nákladů řízení výslovně neuplatňovala. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, ale náhradu nákladů řízení nepožadovala.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude tento rozsudek doručen adresátovi zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 insolvenčního zákona).

V Pardubicích dne 29. září 2014

JUDr. Marie Pavlíčková v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Eliška Hocká