56 ICm 2175/2014
Č.j.: 56 ICm 2175/2014-30 (KSPA 56 INS 4604/2008-C6-10)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Pavlíčkovou v právní věci žalobkyně: Komerční banka, a.s., 114 07 Praha 1, Na Příkopě 33 čp. 969, IČ 45317054, proti žalovanému: JUDr. Jaroslav Mazanec, advokát se sídlem 562 01 Ústí nad Orlicí, Mývaltova 1117, insolvenční správce dlužníka Jiřího Klementa, nar. 24. února 1967, bytem i místem podnikání 563 01 Lanškroun-Žichlínské Předměstí, B. Martinů 955, IČ 10525581, o žalobě na určení pohledávek,

takto:

I. Určuje se, že žalobkyně má v insolvenčním řízení dlužníka Jiřího Klementa, nar. 24. února 1967, bytem 563 01 Lanškroun-Žichlínské Předměstí, B. Martinů 955, IČ 10525581, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, pod. sp.zn. KSPA 56 INS 4604/2008, dvě pohledávky z titulu směnečného rukojemství, ve výši celkem 66.490.414,34 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 25. června 2014 podala shora uvedená žalobkyně u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, prostřednictvím telefaxu a datové schránky žalobu, kterou doplnila dne 26. června 2014 předložením prostřednictvím České pošty, a.s. Žalobou se vůči

žalovanému insolvenčnímu správci domáhala určení pravosti 2 popřených pohledávek v insolvenčním řízení vedeném pod sp.zn. KSPA 56 INS 4604/2008 ve věci dlužníka Jiřího Klementa (žalobkyně je vedena jako věřitelka poř.č. 7, přihláška poř.č. 7) ve výši 66.490.414,34 Kč. V žalobě zejména namítala, že žalovaný neuvedl, v čem spatřuje neplatnost směnky a směnečného rukojemství. Uváděla mimo jiné, že dne 24. listopadu 2003 uzavřela se společností SPEKTRUM CZ a.s., 112 09 Praha 1-Nové Město, Vodičkova 791/41, IČ 25258575, rámcovou smlouvu o poskytování finančních služeb reg.č. 7080380BW0000 ve znění pozdějších dodatků. Úvěry byly zajištěny i 2 blankosměnkami a směnečné vyplňovací oprávnění bylo vtěleno přímo do čl. 6, bod 6.1 citované smlouvy. Zaplacení směnek bylo pro celý směnečný peníz zaručeno směnečným rukojemstvím Ing. Josefa Ondriška, paní Mileny Ondriškové a pana Jiřího Klementa, který učinil prohlášení avalisty. Žalobkyně dále mimo jiné tvrdila, že proti nároku ze směnky jako abstraktního instrumentu se lze bránit pouze velmi omezeným okruhem námitek, které musí dlužník hodnověrně prokázat; důkazní břemeno o tom, že není osobou zavázanou ze směnky, nese osoba povinná ze směnky, nikoli osoba uplatňující práva ze směnky. Namítala, že zákon nestanoví povinnost oznamovat způsob vyplnění blankosměnky ani nestanoví zvláštní důsledky týkající se splnění prezentační povinnosti. Uplatnění práva proti rukojmímu za přímého dlužníka není podmíněno předložením směnky výstavci ani rukojmímu, postačuje, je-li nárok uplatněn v rámci promlčení lhůty. Žalobkyně je toho názoru, že obě směnky odpovídají právním předpisům o směnce vlastní, nemají žádné vady, vadné nejsou ani podpisy účastníků směnečného závazkového vztahu. Jde tedy o směnky platné, vznik a existence pohledávek byly dostatečně doloženy. Na závěr žalobkyně navrhla, aby soud určil, že její pohledávky jsou po právu. Jako důkazy navrhla předmětný základní insolvenční spis, rámcovou smlouvu o poskytování finančních služeb včetně dodatků, prohlášení avalisty, výzvu insolvenčního správce a její přípis ze dne 19. března 2008.

Dne 11. září 2014 reagoval písemně na žalobu žalovaný, pouze obecně odkázal na rozhodné skutečnosti a právní posouzení v soudním spisu KSPA 56 INS 4604/2008, 56 Cm 13/2009 a na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 3. dubna 2014 č.j. 13 Cmo 18/2012-178. Navrhl žalobu zamítnout.

Podle ustanovení § 198 odst. 1 zákona číslo 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen insolvenční zákon ) mimo jiné věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Podle odstavce 2 tohoto paragrafu v žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku.

Nejdříve se soud zabýval procesní stránkou věci. Jelikož se druhé zvláštní přezkumné jednání konalo dne 14. dubna 2014 a výzva k podání žaloby byla žalobkyni doručena dne 12. června 2014 byla žaloba s odkazem na ustanovení § 198 odst. 1 insolvenčního zákona podána včas a oprávněnou osobou. Soud vzal za prokázané, že dne 27. ledna 2009 byl usnesením č.j. KSPA 56 INS 4604/2008-A-30 zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Současně byl insolvenčním správcem ustanoven JUDr. Jaroslav Mazanec, 562 01 Ústí nad Orlicí, Mývaltova 1117. Následně dne 23. února 2009 žalobkyně podala přihlášku pro 2 nevykonatelné, nezajištěné a podmíněné pohledávky celkem ve výši 70.791.657,67 Kč. Při prvním zvláštním přezkumném jednání konaném dne 8. června 2009 insolvenční správce popřel obě přezkoumávané pohledávky v plném rozsahu. V navazujícím incidenčním sporu vydal Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, dne 25. ledna 2012 rozsudek č.j. 56 Cm 13/2009-128, kterým určil, že žalobkyně má za dlužníkem pohledávky ve výši 66.490.414,34 Kč a ve zbytku v částce 4.301.243,33 Kč žalobu zamítl, neboť insolvenční soud usnesením ze dne 13. května 2011 č.j. KSPA 56 INS 4604/2008-P7-6 vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky pohledávek právě ve výši zbytku pohledávek (zpětvzetí učinila žalobkyně podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 23. února 2011, a to z důvodu částečného plnění v konkursu vedeného na majetek společnosti SPEKTRUM CZ a.s.-podle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. března 2010, č.j. MSPH 90 INS 3059/2008-B-94, se jednalo o plnění žalobkyni jako věřitelce zajištěné; předmětem zajištění byly pohledávky). K odvolání žalovaného insolvenčního správce Vrchní soud v Praze dne 3. dubna 2013 žalobu zamítl pro předčasnost s tím, že přihláška vykazovala vady bránící jejímu přezkumu. Proto dne 9. srpna 2013 insolvenční správce vystavil žalobkyni výzvu k doplnění přihlášky. Doplnění pak soud obdržel dne 26. srpna 2013. Pohledávka číslo 1 byla uvedena ve výši 27.803.096,01 Kč (z toho jistina 27.411.080,02 Kč a úroky z prodlení 392.015,99 Kč) a pohledávka číslo 2 ve výši 42.988.561,66 Kč (z toho jistina 42.382.434,78 Kč a úroky z prodlení 606.126,88 Kč). Obě pohledávky měly jako důvod vzniku uvedeno směnečné rukojemství (směnka vlastní vystavená společností SPEKTRUM CZ a.s.). U pohledávky číslo 1 byla poznámka, že je evidována na úvěrovém účtu číslo 50209611/0100 a u pohledávky číslo 2 poznámka, že je evidována na úvěrovém účtu číslo 276069971507/0100. Jako další okolnosti věřitelka mimo jiné uvedla u obou pohledávek, že společnosti SPEKTRUM CZ a.s. poskytla úvěr na základě rámcové smlouvy o poskytování finančních služeb reg.č. 7080380BW0000 ve znění pozdějších dodatků. Na tuto společnost byl dne 3. září 2008 prohlášen konkurs a pohledávky byly přihlášeny do insolvenčního řízení sp.zn. MSPH 90 INS 3059/2008. Výstavce a avalista směnky vlastní jsou oba přímí dlužníci ze směnky a majitel směnky je oprávněn vyžadovat zaplacení směnky při její splatnosti na kterémkoli z nich. Výše přihlášené pohledávky v rámci insolvenčního řízení dlužníka je podmíněna výší přijatého plnění z konkursu společnosti SPEKTRUM CZ a.s., která je výstavcem směnky a výší přijatého plnění z konkursu Ing. Josefa Ondriška, který je v postavení směnečného avala. Při druhém zvláštním přezkumném jednání konaném dne 14. dubna 2014 insolvenční správce popřel obě přezkoumávané pohledávky v plném rozsahu z důvodu pravosti, jako důvod uvedl neplatnost směnky a avalu dlužníka. Dlužník obě pohledávky rovněž popřel, a to ze stejných důvodů jako insolvenční správce. Jelikož se jednalo o popření pravosti pohledávky, soud mohl zkoumat pouze základ nároku, nikoli již jeho výši nebo pořadí. Pro úplnost se uvádí, že po vydání shora uvedeného pravomocného rozhodnutí o částečném zpětvzetí přihlášky žalobkyně, je účast žalobkyně nadále vedena pro částku 66.490.414,34 Kč, což odpovídá žalobnímu návrhu.

Na den 8. července 2015 bylo nařízeno ve věci v souladu s ustanovením § 115 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen o.s.ř. ) ve spojení s ustanovením § 7 insolvenčního zákona, jednání, na které se dostavily obě strany sporu. Žalobkyně na žalobě trvala, žalovaný trval na zamítnutí žaloby. Jelikož se jednalo o pohledávky ze směnky, byl žalovaný poučen o přenosu břemena tvrzení a břemena důkazního. Žalovaný po poučení za prvé namítal, že směnka byla vyplněna v rozporu s obsahem vyplňovacího práva, kdy ujednání uvedené v článku 6. písm. b) rámcové smlouvy o poskytování finančních služeb spočívající v tom, že banka je oprávněna vyplnit jako datum splatnosti jakékoli datum, které se bude shodovat nebo následovat po dni, kdy nastala nebo má nastat splatnost (části) pohledávek, je v rozporu s ustanovením § 250 insolvenčního zákona, když nesplatné pohledávky proti dlužníku se prohlášením konkursu považují za splatné. Jelikož na majetek výstavce směnky byl prohlášen dne 3. září 2008 konkurs, nemohlo být vyplněno datum splatnosti pozdější než datum 3. září 2008. Vyplnění pozdějšího data by bylo jednáním neplatným a samotné ustanovení článku 6 písm. b) by bylo lze považovat za neplatné pro rozpor se zákonem podle ustanovení § 39 občanského zákoníku. Dále žalovaný insolvenční správce namítal, že uplatněná směnka nemůže být platnou směnkou, když původně byla vystavena jako blankosměnka a platnou směnkou by se stala až v okamžiku doplnění všech podstatných náležitostí směnky. Podle článku I. § 2 zákona číslo 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový v platném znění (dále jen z.s.š. ) nelze listinu, která neobsahuje všechny podstatné směnečné náležitosti považovat za platnou směnku. Směnečné závazky blankopodpisatele a dalších osob, které na směnku připojili podpis, vznikají až v okamžiku doplnění blanka, jehož výsledkem je existence platné směnky. Do uplatněné směnky však bylo jako datum splatnosti vepsáno datum 31. října 2008, a proto nevyplněná blankosměnka není pohledávkou, neboť blankosměnka není cenným papírem. Jelikož blankosměnka byla doplněna na platnou směnku až po prohlášení konkursu na výstavce, muselo by se jednat o pohledávku za majetkovou podstatou podle ustanovení § 168 insolvenčního zákona nebo pohledávku postavenou jí na roveň podle ustanovení § 169 insolvenčního zákona. Předmětnou směnečnou pohledávku však k nim nelze podřadit, zejména z důvodu, že nebyla založena právním úkonem osoby s dispozičním oprávněním, kterým byl pouze insolvenční správce. Je tak nepochybné, že žalobkyně neměla ke dni prohlášení konkursu na majetek výstavce předmětnou směnečnou pohledávku a uplatněná směnka tedy nemůže být považována za směnku platnou. Vyplnění blankosměnky po prohlášení konkursu na majetek výstavce nemá právní účinky, když směnka ztratila zajišťovací funkci, neboť věřitel vyplněním nezlepší své postavení. Excesivním vyplněním blankosměnky došlo ke změně textu směnky a s odkazem na ustanovení článku I. § 69 z.s.š. není avalista ze směnky zavázán. V prohlášení avalisty není jednoznačně popsáno směnečné vyplňovací oprávnění žalobkyně. K důkazu pak žalovaný navrhl pouze listiny. Po provedení listinných důkazů v závěrečných návrzích strany setrvaly na svých stanoviscích.

Soud vzal s odkazem na ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá skutková zjištění následující shodná skutková tvrzení účastníků: Žalobkyně a společnost SPEKTRUM CZ a.s. uzavřely dne 24. listopadu 2003 rámcovou smlouvu o poskytování finančních služeb registrační číslo 7080380BW0000 (ve znění dodatků číslo 1 ze dne 30. listopadu 2004, číslo 2 ze dne 14. prosince 2004, číslo 3 ze dne 23. listopadu 2005, číslo 4 ze dne 28. listopadu 2006, číslo 5 ze dne 2. listopadu 2007 a číslo 6 ze dne 29. listopadu 2007). Podle článku 3., bod 3.3 bylo čerpání kontokorentního úvěru podmíněno i vystavením blankosměnky avalované Ing. Josefem Ondriškem, Jiřím Klementem a Milenou Ondriškovou. Podle článku 3., bod 3.4 bylo čerpání krátkodobého úvěru podmíněno i vystavením blankosměnky avalované opět Ing. Josefem Ondriškem, Jiřím Klementem a Milenou Ondriškovou. Podle článku 6., bod 6.1 byly kontokorentní i krátkodobý úvěr zajištěny blankosměnkami vlastními, vystavenými na řad žalobkyně, bylo na nich uvedeno místo a datum vystavení a podpis výstavce. V případě porušení rámcové smlouvy byla žalobkyně oprávněna vyplnit na směnkách: a) jako směnečnou sumu jakoukoli částku v jakékoliv měně nepřesahující její pohledávky ve výši nesplaceného úvěru s příslušenstvím a veškerými poplatky a výdaji, které by měly být splatné ke dni nebo kdykoli do dne splatnosti směnky, b) jako datum splatnosti jakékoli datum, které se bude shodovat nebo bude následovat po dni, kdy nastala nebo má nastat splatnost (části) pohledávek, c) jako platební místo (případně domicilační doložku) sídlo organizační jednotky banky, sídlo banky, případně jakékoli jiné místo a d) doložku bez protestu podle uvážení. Obě směnky byly avalovány představenstvem společnosti SPEKTRUM CZ a.s., a to Ing. Josefem Ondriškem, Jiřím Klementem a Milenou Ondriškovou. Uvedenou rámcovou smlouvu i všechny dodatky podepsal za společnost SPEKTRUM CZ a.s. Ing. Josef Ondrišek. Dne 24. listopadu 2003 pan Jiří Klement v prohlášení avalisty prohlásil ve věci směnky vystavené na základě podmínek sjednaných v předmětné rámcové smlouvě, že připojil svůj podpis na směnku, u které nebyly dosud vyplněny některé údaje, s úmyslem převzít směnečné rukojemství (aval), že byl seznámen s právy žalobkyně ve vztahu ke směnce, zejména s právy doplnit na směnce chybějící a jiné údaje a uplatnit směnku i vůči němu a zároveň souhlasil a byl srozuměn s tím, že žalobkyně může tato práva uplatnit. Svým podpisem rovněž potvrdil, že prohlášení i směnku podepsal ze svobodné vůle, dobrovolně a bez jakéhokoliv nátlaku či donucení.

Jak bylo zjištěno z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 14113 i z veřejně přístupného insolvenčního rejstříku, dne 3. září 2008 rozhodl Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 90 INS 3059/2008-A-20, o úpadku společnosti SPEKTRUM CZ a.s. a současně o prohlášení konkursu na její majetek. Toto rozhodnutí je pravomocné. Následně insolvenční správce této společnosti JUDr. Tomáš Pelikán, 110 00 Praha 1, Dušní 22, 4 pohledávky žalobkyně přihlášené do tohoto insolvenčního řízení, plně uznal (včetně pohledávky 97B ve výši 42.382.434,78 Kč a pohledávky 97C ve výši 27.411.080,02 Kč, u kterých byla jako důvod vzniku uvedena rámcová smlouva o poskytování finančních služeb).

Podle článku I. ustanovení § 75 z.s.š. vlastní směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky a 7. podpis výstavce.

Podle článku I. ustanovení § 30 odst. 1 z.s.š. zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Podle odstavce 2 tohoto paragrafu tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se už na směnku podepsal.

Při právním hodnocení věci ohledně popření pravosti pohledávky z důvodu neplatnosti směnky a směnečného rukojemství soud po provedení listinných důkazů seznal, že obě předložené směnky vlastní obsahují všechny náležitosti základní směnky, tj. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v českém jazyku, ve kterém je listina sepsána (za tuto směnku zaplatím); bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu (u první směnky částka 27.411.080,02 Kč, u druhé částka 42.382.434,78 Kč); údaj splatnosti (31. října 2008); údaj místa, kde má být placeno (v Praze, u Komerční banky, a.s., Na Příkopě 33, Praha 1); jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (na řad Komerční banka, a.s.); datum a místo vystavení směnky (v Lanškrouně dne 24. listopadu 2003); podpis výstavce (Ing. Josef Ondrišek, v dané době předseda představenstva SPEKTRUM CZ a.s.). Předmětné směnky jsou shodně zajištěny směnečným rukojemstvím (per aval), kdy jsou označeni vždy 3 avalisti (Ing. Josef Ondrišek, RČ 640201/1891, Lanškroun, Jiřího z Poděbrad 767, okres Ústí nad Orlicí, Jiří Klement, RČ 670224/1293, Lanškroun, B. Martinů 955, okres Ústí nad Orlicí a Milena Ondrišková, RČ 445710/033, Lanškroun, Jiřího z Poděbrad 767, okres Ústí nad Orlicí), a všichni tak společně a nerozdílně ručí za zaplacení celé směnečné sumy. Soud nezjistil ani neplatnost směnek ani neplatnost avalu. V daném případě bylo vyplňovací oprávnění obsaženo přímo v rámcové smlouvě o poskytování finančních služeb registrační číslo 7080380BW0000 (ve znění 6 dodatků), které byly řádně podepsány žalobkyní (remitentem) a výstavcem tj. společností SPEKTRUM CZ a.s. Vyplňovací oprávnění spočívalo v tom, že v případě porušení předmětné rámcové smlouvy mohla

žalobkyně vyplnit jako směnečnou sumu jakoukoli částku v jakékoliv měně nepřesahující její pohledávky ve výši nesplaceného úvěru s příslušenstvím a veškerými poplatky a výdaji, které by měly být splatné ke dni nebo kdykoli do dne splatnosti směnky, jako datum splatnosti jakékoli datum, které se bude shodovat nebo bude následovat po dni, kdy nastala nebo má nastat splatnost (části) pohledávek, jako platební místo (případně domicilační doložku) sídlo organizační jednotky banky, sídlo banky, případně jakékoli jiné místo a doložku bez protestu podle uvážení. Podle názoru soudu tak právo bylo uvedeno určitě a srozumitelně a následně podle něho pak bylo do původních blankosměnek doplněno datum splatnosti 31. října 2008, platební místo v Praze u Komerční banky, a.s., Na Příkopě 33, Praha 1 a směnečná suma (v prvním případě částka 27.411.080,02 Kč a ve druhém případě částka 42.382.434,78 Kč. Soud tak uzavřel, že i když se původně jednalo o blankosměnky (resp. směnky neúplné), doplněním se staly směnkami vlastními s účinky ex tunc. Neúplnost byla od počátku záměrem a byla vnímána jako dočasná, přičemž listiny byly předurčeny stát se úplnou směnkou, z blankosměnek se staly plnohodnotné směnky. Doplnění údaje splatnosti do textu směnek není v daném případě změnou jejich textu. Ohledně námitky týkající se rozporu vyplnění blankosměnky s obsahem vyplňovacího práva lze dále uvést, že ustanovení § 168 a § 169 insolvenčního zákona upravují výhradně pohledávky, které vznikly až po zahájení insolvenčního řízení, nikoliv pohledávky, u nichž po zahájení insolvenčního řízení nastala jejich splatnost. Jak bylo již shora uvedeno, doplněním blankosměnek se tyto změnily ve směnky vlastní, přičemž účinky doplnění nastávají ex tunc, tedy k datu vystavení směnky (v daném případě 24. listopadu 2003). Směnečné pohledávky tak vznikly několik roků před zahájením insolvenčního řízení. Podle názoru soudu ani po zahájení insolvenčního řízení ve věci výstavce směnky společnosti SPEKTRUM CZ a.s. nic majitelce směnky nebránilo blankosměnky doplnit a uplatnit je následně pouze v insolvenčním řízení ve věci avalisty. Odkaz na ustanovení § 250 insolvenčního zákona je tak nepřípadný, když žalobkyně ve věci insolvenčního řízení společnosti SPEKTRUM CZ a.s. vůbec směnku jako právní důvod vzniku své pohledávky neuvedla. Soud nemohl přisvědčit ani oprávněnosti odkazu na ustanovení § 229 insolvenčního zákona, když z pohledu dlužníka společnosti SPEKTRUM CZ a.s. se jedná o směnečný závazek, tj. pasivum a uvedené ustanovení se týká pouze majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka, tj. aktiv.

Soud po té, co se se všemi námitkami řádně vypořádal, uzavřel, že jsou neopodstatněné, a proto žalobě jako důvodné vyhověl. S odkazem na ustanovení § 201 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona tak pohledávky žalobkyně byly zjištěny. Protože podle vyjádření samotné žalobkyně ze dne 3. dubna 2013 (viz protokol č.j. 56 Cm 13/2009-176) a ze dne 8. července 2015 (viz protokol č.j.-22, 2. strana) byla uhrazená a proto zpětvzatá částka 4.301.243,33 Kč započtená na jistinu pohledávky č. 2, zůstává pohledávka č. 1 ve výši 27.803.096,01 Kč a pohledávka č. 2 ve výši 38.687.318,33 Kč. Pro úplnost ještě soud poznamenává, že ke stejnému závěru došel soud i v obdobném incidenčním sporu dalšího avalisty Ing. Josefa Ondriška (rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 12. února 2010, č.j. 48 Cm 5/2009-124, potvrzený rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 23. září 2010, č.j. 10 Cmo 79/2010-147; oba vydané v rámci insolvenčního řízení vedeném pod sp.zn. KSPA 48 INS 4607/2008).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 163 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná mu soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný ve věci úspěch neměl, a proto mu soud náhradu nákladů nepřiznal. Žalobkyně pak ve věci sice měla plný úspěch, ale s odkazem na ustanovení § 202 odst. 2 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude toto usnesení doručeno adresátovi zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 insolvenčního zákona).

V Pardubicích dne 15. července 2015

JUDr. Marie Pavlíčková v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Michaela Šteklová