56 ICm 1016/2017
č.j 56 ICm 1016/2017-63 (KSPA 56 INS 22725/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Pavlíčkovou ve věci

žalobkyň: a) Monika Flekačová, narozená 16. dubna 1978 bytem Spojilská 1774, 530 03 Pardubice b) Petra Müllerová, narozená 25. února 1976 bytem Potěšilova 302, 530 03 Pardubice obě zastoupeny obecnou zmocněnkyní Mgr. Sylvií Georgievovou, narozenou 8. června 1965 bytem Generála Janouška 873/11, Černý Most II, 198 00 Praha 9 proti žalovanému: Petr Gregor, narozený 12. srpna 1970, IČO 45520836 bytem i místem podnikání 539 42 Svratouch 112 zastoupený advokátem Mgr. Martinem Chludem sídlem Palackého třída 802, 537 01 Chrudim

o určení pohledávek

takto:

I. Žaloba se ve věci vykonatelné části pohledávky č. 1 v popřené výši 450 000 Kč (jistina), odmítá.

II. Ve věci části příslušenství pohledávky č. 1 ve výši 126 000 Kč (úrok z prodlení), se řízení zastavuje.

Shodu s prvopisem potvrzuje Tomáš Netuka. isir.justi ce.cz

III. Určuje se, že žalobkyně mají v insolvenčním řízení dlužníka Petra Gregora, narozeným 12. srpna 1970, IČO 45520836, bytem i místem podnikání 539 42 Svratouch 112, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 56 INS 22725/2016, příslušenství pohledávky č. 1 ve výši 944 317 Kč, pohledávku č. 2 ve výši 257 600 Kč a pohledávku č. 3 ve výši 246 400 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení ve výši 2 155 Kč postupem podle ustanovení § 202 odst. 1, věta druhá, zákona číslo 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen ins. zák. ), a to po právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

1. Dne 14. února 2017 podaly shora uvedené žalobkyně u Krajského soudu v Hradci Králové- pobočka v Pardubicích, žalobu, jíž se vůči žalovanému dlužníku Petru Gregorovi domáhaly v rámci insolvenčního řízení sp.zn. KSPA 56 INS 22725/2016 určení pohledávek, konkrétně pohledávky č. 1 v popřené výši 1 520 317 Kč, celé pohledávky č. 2 ve výši 257 600 Kč a celé pohledávky č. 3 ve výši 246 400 Kč (věřitelky poř.č. 1 a 2 s přihláškou P1). S popřením pohledávek nesouhlasily. V žalobě zejména uváděly, že obdržely od insolvenční správkyně Kancelář správců v.o.s., IČO 04204867, sídlem Čechyňská 419/14a, Trnitá, 602 00 Brno, oznámení o popření pohledávky ze dne 30. ledna 2017. Pohledávka č. 1 vznikla notářským zápisem sp.zn. NZ 117/2012 a N 130/2012 vyhotoveným JUDr. Zdeňkou Šťastnou, notářkou v Chrudimi a je nepochybně vykonatelná. Namítaly, že žalovaný neuvádí a nedokazuje, že pohledávku nebo její část splatil. Splatil jen část úroků, na což byly vystaveny příjmové doklady, jejich podobu tedy žalovaný znal a používal. Žalovaný si půjčil dále finanční prostředky na základě 2 směnek bez protestu, jejich podobu tedy rovněž znal a institut používal. Poukázaly na to, že se jedná o 7 pokladních dokladů a směnky jsou jen 2. Jeho tvrzení, že mu otec žalobkyň podstrčil vždy směnku místo dokladu o úhradě je tak lživé a trestné, proto žalobkyně podaly trestní oznámení. Ohledně pohledávky č. 1 žalobkyně dále tvrdily, že úrok byl uvedeným notářským zápisem řádně sjednán. Přiložily pokladní doklady podepsané i žalovaným, a to vždy na částku 18 000 Kč, ze dne 28. dubna 2013, 28. června 2013, 28. července 2013, 28. srpna 2013, 28. září 2013, 28. října 2013 a 28. února 2014. Podkladní doklady předložil žalovaný Policii ČR s tím, že další splátky nejsou realizovány. Doklady o dobrovolném plnění potvrzují platnost pohledávek a jejich uznání žalovaným. Součást pohledávky č. 1 tvoří i smluvní pokuta, která byla uvedeným notářským zápisem sjednána. Ohledně pohledávky č. 2 žalobkyně mimo jiné uvedly, že se jedná o pohledávku ze směnky vlastní vystavené žalovaným 9. listopadu 2012, žalovaný nepopírá její vlastnoruční podepsání. Je řádně vyplněná a zcela odlišná od příjmových dokladů, nemohla být zaměněna. Ohledně pohledávky č. 3 žalobkyně mimo jiné uvedly, že se jedná o pohledávku ze směnky vlastní vystavené žalovaným 7. listopadu 2012, žalovaný nepopírá její vlastnoruční podepsání. Je řádně vyplněná a zcela odlišná od příjmových dokladů, nemohla být zaměněna. Tvrdily, že pohledávky byly uznány i v exekučním řízení vedeným JUDr. Ladislavem Navrátilem, Exekutorský úřad Pardubice, sp.zn. 052 EX 2914/15. Žalovaný dlužník pohledávky nikdy nezpochybnil ani co do výše, ani obsahu, a to ani v rámci dědického řízení. K důkazu pak navrhly listiny. Dne 31. března 2017 žalobu doplnily s tím, že na dlužníka podávají trestní oznámení. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne 17. května 2017 zejména s tím, že nároky v ní uplatněné neuznává, popřené pohledávky zanikly uhrazením jejich jistin v místě bydliště právního předchůdce žalobkyň. Po jeho úmrtí nebyly všechny doklady o úhradách dohledány, žalovaný je

Shodu s prvopisem potvrzuje Tomáš Netuka.

také nemůže dohledat. Namítal znovu, že mu byly zřejmě namísto příjmových dokladů prokazujících úhradu předloženy k podpisu směnky, které v omylu podepsal, když kontroloval pouze částky uvedené v dokumentech a nikoliv jejich podrobný obsah. Některé z dokumentů, které se týkaly dané věci a které měl k dispozici, předložil Polici ČR. K důkazu navrhl předmětný spis Policie ČR. Dále uvedl, že nebylo v jeho možnostech splatit celou dlužnou částku, ale vždy chtěl závazkům dostát. Musel si vzít proto půjčku u třetí osoby na alespoň částečnou úhradu; smlouvu o půjčce však také nemůže dohledat. Na závěr navrhl zamítnutí žaloby. 3. Podle ustanovení § 410 odst. 1, věta první, ins. zák. není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202. Podle odstavce 2 tohoto paragrafu popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. 4. Nejdříve se soud zabýval procesní stránkou věci. Přezkumné jednání se konalo dne 9. ledna 2017, vyrozumění o popření žalobkyně převzaly 1. února 2017, a proto byla žaloba s odkazem na ustanovení § 198 odst. 1 a § 410 odst. 2 ins. zák. podána včas. Soud vzal za prokázané, že dne 21. října 2016 byl usnesením č.j. KSPA 56 INS 22725/2016-A-8 zjištěn úpadek dlužníka, povoleno jeho oddlužení a současně byla insolvenční správkyní ustanovena Kancelář správců v.o.s. Dne 14. března 2017 bylo usnesením č.j. KSPA 56 INS 22725/2016-B-8 rozhodnuto o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Dne 14. října 2016 obdržel insolvenční soud přihlášku žalobkyň. V přihlášce jsou uvedeny 3 pohledávky v celkové výši 2.474.317 Kč. Konkrétně pohledávka č. 1 je ve výši 1 970 317 Kč (jistina 900 000 Kč a příslušenství, tj. úrok z prodlení 612 000 Kč a smluvní pokuta 458 317 Kč-ta byla s odkazem na ustanovení § 121 odst. 3 zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák. ), chybně uvedena jako příslušenství, ale soud z toho nevyvozuje pro případný přepjatý formalismus žádné právní důsledky); vykonatelná pro částku 900 000 Kč (jistina) podle notářského zápisu ze dne 26. října 2012. Pohledávka byla chybně označena jako zajištěná nejen majetkem dlužníka, přitom z popisu zajištění jednoznačně vyplývalo, že pohledávka je zajištěná majetkem, který nenáleží do majetkové podstaty dlužníka a nejedná se o zajištění podle ustanovení § 2 písm. f) ins. zák., což bylo vyjasněno i v rámci souvisejícího incidenčního sporu vedeného pod sp.zn. 56 ICm 1017/2017. Jako důvod vzniku pohledávky je uveden notářský zápis ze dne 26. října 2012, sp.zn. NZ 117/2012 a N 130/2012. Při přezkumném jednání insolvenční správkyně pohledávku uznala co do pravosti a výše, popřela pořadí a podle výsledku citovaného souvisejícího incidenčního sporu je nadále pohledávka vedena jako nezajištěná majetkem dlužníka, ale zajištěná jinak (nemovitostmi ve vlastnictví bratra žalovaného). Dlužník z pohledávky č. 1 uznal pouze částku 450 000 Kč na vykonatelné jistině, zbytek vykonatelné jistiny a celé nevykonatelné příslušenství popřel s tím, že mu právní předchůdce žalobkyň místo pokladního dokladu podstrčil směnku na částku, která byla jednou tolik a věc řešila i Policie ČR. Za situace, kdy ve věci vykonatelné pohledávky aktivní legitimace k podání žaloby svědčí dlužníku a dlužník s odkazem na ustanovení § 410 odst. 2 a § 199 odst. 1 ins. zák. nepodal ohledně popřené části vykonatelné pohledávky ve výši 450 000 Kč žalobu do 30 dnů ode dne, kdy nastaly účinky oddlužení, nastal s odkazem na ustanovení § 201 odst. 2 ins. zák. předpokládaný zákonný následek a i popřená vykonatelná část pohledávky č. 1 je zjištěna. Proto byla žaloba v této části s odkazem na ustanovení § 160 odst. 4 ins. zák. odmítnuta, protože byla podána neoprávněnou osobou a navíc je již bezpředmětná. Nadále tak byla předmětem řízení ve věci pohledávky č. 1 její nevykonatelná část ve výši 1 070 317 Kč označená jako příslušenství. Pohledávka č. 2 je ve výši 257 600 Kč (jistina 230 000

Shodu s prvopisem potvrzuje Tomáš Netuka.

Kč a příslušenství-úrok z prodlení 27 600 Kč), je nevykonatelná a nezajištěná, jako důvod vzniku je uvedena směnka. Pohledávka č. 3 je ve výši 246 400 Kč (jistina 220 000 Kč a příslušenství-úrok z prodlení 26 400 Kč), je nevykonatelná a nezajištěná, jako důvod vzniku je uvedena směnka. Při přezkumném jednání insolvenční správkyně pohledávky č. 2 a 3 uznala, dlužník je popřel ze stejných důvodů jako pohledávku č. 1. Protože dlužník popřel pouze pravost nevykonatelných pohledávek, jejich výší se soud v rámci incidenčního sporu nezabýval. 5. Dne 13. prosince 2017 se ve věci konalo první jednání za účasti obou stran sporu, a po 30 dnech od jeho konání došlo ke koncentraci řízení. V další lhůtě vzaly žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 126 000 Kč, a to ohledně prokázaných úhrad úroku u pohledávky č. 1. Doplnily, že žalovaný půjčku uznal a začal ji splácet, přestal až, co zjistil vážné onemocnění původního věřitele. Navrhly k důkazu originály předmětných směnek založené u spisu sp.zn. 54 Cm 142/2015 stejného soudu a tvrdily, že pohledávky z nich vzniklé jsou další neuhrazené půjčky. Nakonec uvedly, že žalovaný ani jeho bratr nikdy neučinili žádné kroky vedoucí k sejmutí zástavy. Žalovaný v další lhůtě nikterak nereagoval, ač byl řádně poučen. 6. Další jednání se konalo 19. února 2018, strany setrvaly na svých odlišných stanoviscích i v rámci závěrečných návrhů. Protože žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby nevyjádřil nesouhlas, soud s odkazem na ustanovení § 96 odst. 2 zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen o.s.ř. ), ve spojení s ustanovením § 7 ins. zák. rozhodl ve věci příslušenství pohledávky č. 1 v rozsahu 126 000 Kč o zastavení řízení. 7. Po provedeném dokazování bylo ohledně zjištění skutkového stavu věci zjištěno z notářského zápisu ze dne 26. října 2012, sepsaného pod sp.zn. N 117/2012 a N 130/2012, JUDr. Zdeňkou Šťastnou, notářkou v Chrudimi, že pan Petr Kučera, narozený 18. července 1949, bytem Pardubice, Lánská 82 jako věřitel, zástavní věřitel a osoba oprávněná, žalovaný jako dlužník a osoba povinná a pan Josef Gregor, narozený 11. února 1969, bytem Svratouch 243 jako zástavce, uzavřeli smlouvu o půjčce s doložkou o vykonatelnosti notářského zápisu a zástavní smlouvu. Dlužník v části I. prohlásil, že mu pan Petr Kučera před sepsáním smlouvy poskytl 450 000 Kč a dále se tito dohodli na poskytnutí další půjčky nejpozději do 15 dnů ode dne podpisu smlouvy ve 2 splátkách po 225 000 Kč v hotovosti, platby měly být zajištěny směnkou. Podle části II. měla být zapůjčená částka 900 000 Kč splacena v částce 450 000 Kč nejpozději do 26. října 2013 v hotovosti a zbývající částka 450 000 Kč nejpozději do 26. října 2014. Účastnící smlouvy sjednali úrok ze zapůjčené částky ve výši 2 % z dlužné částky za každý měsíc, splatný měsíčně v hotovosti ke každému 28. dni kalendářního měsíce počínaje 28. listopadem 2012. Pro případ opožděného splacení sjednali i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužného úroku za každý den prodlení. Pro případ neuhrazení 3 po sobě jsoucích splátek úroku byl věřitel oprávněn požadovat uhrazení celé dlužné částky najednou. Podle části III. se účastníci smlouvy dohodli na vykonatelnosti notářského zápisu ve vztahu k jistině ve výši 900 000 Kč bez sjednaných úroků a sankcí v případě, že dlužník závazek splatit jistinu půjčky stanoveným způsobem nesplní. Podle části IV. účastnící smlouvy svolili k vykonatelnosti notářského zápisu, tj. nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a nařízení a provedení exekuce, a to pro případ nesplnění povinnosti zaplatit jistinu stanoveným způsobem. V části V. se k zajištění půjčky jistiny strany dohodly na zřízení zástavního práva ve prospěch věřitele Petra Kučery jako zástavního věřitele k nemovitostem zástavce Josefa Gregora, bratra dlužníka, zapsaných na listu vlastnictví číslo 34 pro obec a katastrální území Svratouch, jak je vedeno u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim. V části VII. bylo sjednáno, že po uhrazení celé dlužné částky bude dlužníkovi vydána písemná kvitance a podepsán souhlas s výmazem zástavního práva z katastru nemovitostí. 8. Z pokladních dokladů ze dne 28. dubna 2013, 28. června 2013, 28. července 2013, 28. srpna 2013, 28. září 2013, 28. října 2013 a 28. února 2014 bylo zjištěno, že věřitel Petr Kučera přijal od dlužníka Petra Gregora vždy částku 18 000 Kč, jako účel platby je vždy uveden úrok z půjčky za

Shodu s prvopisem potvrzuje Tomáš Netuka.

měsíc, ve kterém byl doklad vydán, a to vyjma posledního dokladu, kde je uveden úrok za měsíc listopad. 9. Z originálu směnky vlastní bez protestu ze dne 9. listopadu 2012 bylo zjištěno, že dlužník jako výstavce se zavázal za tuto směnku zaplatit dne 26. října 2013 věřiteli Petru Kučerovi částku 230 000 Kč a to v hotovosti. 10. Z originálu směnky vlastní bez protestu ze dne 7. listopadu 2012 bylo zjištěno, že dlužník jako výstavce se zavázal za tuto směnku zaplatit dne 26. října 2013 věřiteli Petru Kučerovi částku 220 000 Kč a to v hotovosti. 11. Z usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. února 2015 č.j. 32 D 680/2014-186 bylo zjištěno, že ve věci řízení o pozůstalosti po Petru Kučerovi, zemřelém dne 1. května 2014, byla mimo jiné v části IV. schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, kdy pozůstalé dcery Monika Flekačová a Petra Müllerová nabyly stejným dílem i pohledávku za dlužníkem ze smlouvy o půjčce ze dne 26. října 2012 ve výši 900 000 Kč s příslušenstvím, ze směnky ze dne 7. listopadu 2012 ve výši 220 000 Kč s příslušenstvím a ze směnky ze dne 9. listopadu 2012 ve výši 230 000 Kč s příslušenstvím. Nabytí dědictví bylo usnesením potvrzeno, usnesení je v právní moci. 12. Z exekučního příkazu ze dne 15. ledna 2016 vydaným JUDr. Ladislavem Navrátilem, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Pardubice pod č.j. 052 EX 2914/15-20, bylo zjištěno, že proti povinnému dlužníkovi byl na návrh oprávněných žalobkyň vydán exekuční příkaz k vymožení předmětné pohledávky srážkami ze mzdy. 13. Z vyrozumění, které dne 8. září 2015 vydala Policie ČR, KŘPPK, Územní odbor Chrudim, Oddělení hospodářské kriminality SKPV pod č.j. KRPE-45871-9/TČ-2015-170381, bylo zjištěno, že posouzením obsahu podání ze dne 5. června 2015 podaným Petrou Müllerovou a provedeným šetřením nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující spáchání trestného činu dlužníkem zejména s tím, že posuzovaný případ je především soukromoprávní povahy a poškozená má případně právo domáhat se plnění v nalézacím a vykonávacím řízení. 14. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví číslo 34 pro obec a katastrální území Svratouch vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, bylo zjištěno, že na nemovitostech ve vlastnictví Josefa Gregora je nadále vedeno zřízené zástavní právo smluvní podle uvedené smlouvy ze dne 26. října 2012 k zajištění pohledávky 900 000 Kč a příslušenství, právní účinky vkladu práva ke dni 31. prosince 2012. 15. Při právním hodnocením věci postupoval soud s odkazem na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle zákonných ustanovení platných v předmětné době. Vyšel z toho, že jistina pohledávky č. 1 ve výši 900 000 Kč byla zcela zjištěna. Zbývající část pohledávky č. 1, a to úrok a smluvní pokuta byly řádně sjednány v uvedené smlouvě o půjčce ze dne 26. října 2012, která má charakter veřejné listiny a je v souladu s ustanovením § 657 an. obč. zák.; jejich výše nebyla žalovaným sporována. Jedinými důvody popření pohledávek dlužníkem byla pouze obecná tvrzení, že jejich jistiny byly zcela uhrazeny a že zřejmě mu pan Petr Kučera namísto příjmových dokladů předložil k podpisu směnky, které podepsal v omylu, a byly na částku jednou tolik. Ač byl žalovaný řádně poučen, že ke svým tvrzením musí předložit relevantní důkazy, nabídl k důkazu pouze vyžádání shora uvedeného spisu Policie ČR, ze kterého byly nakonec k návrhu obou účastníků provedeny pouze listiny svědčící o úhradě příslušenství pohledávky číslo 1 ve výši 126 000 Kč. Jiné platby prokázány nebyly a ohledně prokázané uhrazené částky vzaly žalobkyně v rámci řízení žalobu zpět. Navíc tvrzení o úhradě vznesl žalovaný až v rámci incidenčního sporu, směnky nadále žalobkyně drží a i zajištění pohledávek zástavním právem je nadále v katastru nemovitostí vyznačeno. Druhý popěrný důvod, a to omyl při podpisu směnek se rovněž neprokázal, žalovaný k prokázání svého tvrzení nenabídl vůbec žádné důkazy. Přitom soud posoudil směnky jako platné, mající všechny náležitosti. Tvrzení žalovaného se nezdá vůbec pravděpodobné zejména proto, že směnky a pokladní doklady mají jiný formát, jinou grafickou

Shodu s prvopisem potvrzuje Tomáš Netuka.

úpravu a jsou žalovaným (který je podnikatelem a je tak u něho větší předpoklad o znalostech finančních transakcí) řádně podepsány. Pokud se snad žalovaný s jejich obsahem řádně neseznámil, musí to jít k jeho tíži. Soud ze všech uvedených důvodů žalobě v další části vyhověl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 163 ins. zák., ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaný ve sporu podle poměru úspěch neměl, a proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží. Žalobkyně měly podle poměru k uplatňované částce (2 024 317 Kč = 100 %) úspěch ve výši 71,55 % (částka 1 448 317 Kč) a neúspěch 28,45 % (částka 576 000 Kč). Rozdíl činí 43,10 %. Žalobkyně požadovaly na nákladech pouze náhradu za uhrazení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Soud jim tedy přiznal z této částky 43,10 %, tj. částku 2 155 Kč, která bude uhrazena postupem podle ustanovení § 202 odst. 1, věta druhá, ins. zák., tj. pokládá se za přihlášenou podle ins. zák. a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude toto rozhodnutí doručeno adresátovi zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 ins. zák., ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 ins. zák.).

Pardubice dne 26. února 2018

JUDr. Marie Pavlíčková v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Tomáš Netuka.