55 ICm 469/2010
55 ICm 469/2010-20

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Malým v právní věci žalobce: Moravec Ladislav, bytem U Křižovatky 95, 280 02 Kolín IV, právně zast. Mgr. Martinem Buřičem, advokátem, se sídlem Štěpánská 39, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: JUDr. Mareš Michal, se sídlem Vodičkova 32/700, 110 00 Praha 1, insolvenční správce dlužníka PERNES s.r.o., IČ: 47545798, se sídlem Havlíčkova 142, Týnec nad Labem, o určení pravosti pohledávky ve výši 2.334.011,41 Kč,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce Ladislava Moravce, bytem U Křižovatky 95, Kolín IV. ve výši 2.334.011,41 Kč přihlášená do insolvenčního řízení pod sp.zn. KSPH 55 INS 8306/2009 vedeného u Krajského soudu v Praze,

je po právu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 31.5.2010 se žalobce domáhal určení pravosti jeho přihlášené pohledávky v celkové výši 2.334.011,41 Kč včetně příslušenství do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 55 INS 8306/2009.

Svůj návrh odůvodnil takto. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 5.1.2010, č.j KSPH 55 INS 8306/2009-A-12, byl zjištěn stav úpadku dlužníka PERNES, spol. s r.o., IČ

47545798, se sídlem Týnec nad Labem, Havlíčkova 142. Insolvenčním správcem majetkové podstaty byl ustanoven JUDr. Michal Mareš, se sídlem Praha 1, Vodičkova 142. Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka PERNES, spol. s.r.o. k uspokojení své pohledávky v celkové výši 2,334.011,41 Kč z titulu neuhrazené směnečné sumy a zákonného úroku z prodlení z nezaplacené směnečné sumy. Žalovaný postupem podle insolvenčního zákona při přezkumném jednání pohledávky žalobce v celém rozsahu 2.334.011,41Kč popřel s odůvodněním, že pohledávka je popřena co do pravosti pro právní důvod. Popření přihlášené pohledávky oznámil žalovaný žalobci dopisem ze dne 12. května 2010, který byl žalobci doručen dne 14. května 2010. Žalobce na svém stanovisku setrval i po provedeném dokazování.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, a to z důvodu, že obě směnky jsou chybně vyplněny, neboť u obou směnek není uveden datum a rok vyplnění, je uveden pouze měsíc vyplnění a navíc u směnky na částku 1.200.000,-Kč je přepisovaná vyplněná směnečná částka. Na svém zamítavém stanovisku setrval i po provedení dokazování.

Soud provedl dokazování těmito listinami:

-usnesení Krajského soudu v Praze KSPH 55 INS 8306/2009-A-12 ze dne 5. ledna 2010- úpadek a jmenování správce -přihláška žalobce (P-48) ze dne 19.3.2010, včetně příloh -originály směnek na částku 1.200.000,-Kč a 1.000.000,-Kč vystavené úpadcem -protokol z přezkumného jednání ze dne12.5.2010 -oznámení o popření pohledávky ze dne 12.5.2010 -žalobaze dne 31.5.2010 doručená soudu 2.6.2010, tedy ve lhůtě.

Z usnesení Krajského soudu v Praze čj. KSPH 55 INS 8306/2009-A-12 ze dne 5.1.2010 soud zjistil, že na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a byl žalovaný ustanoven insolvenčním správcem, dále že přihláškou žalobce ze dne 19.3.2010 přihlásil pohledávku v celkové výši 2.334.011,41 Kč včetně příslušenství, představující nezaplacené směnky vystavené dlužníkem na částky 1.200.000,-Kč a 1.000.000,-Kč. Z protokolu z překumného jednání ze dne 12.5.2010 pak bylo zjištěno, že žalovaný popřel zcela co do pravosti přihlášené pohledávky žalobce jako věřitele č. 33/P48 (pohledávka č. 1 ve výši 1.070.493,60 Kč a č. 2 ve výši 1.263.571,81 Kč). Z oznámení o popření pohledávek ze dne 12.5.2010, že žalobce byl vyzván k podání této žaloby a že žaloba vedená u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 55 ICm 465/2010 ze dne 31.5.2010, doručená soudu dne 2.6.2010, byla podána ve lhůtě. Z originálu směnek dne 6.10.2008 na částku 1.000.000,-Kč (jedenmilionkorun) a ze dne 25.11.2008 na částku 1.200.000,-Kč (jedenmilondvěstěkorun), se splatností 31.10.2008 a 15.2.2009, že tyto směnky vystavil dlužník.

Při zhodnocení shora navržených a provedených důkazů soud dospěl k závěru, že ve smyslu § 132 zák.č. 99/163 v platném znění (dále jen o.s.ř.) hodnotí každý důkaz jednotlivě a následně všechny důkazy v vzájemné souvislosti, a to s ohledem na rozsah sporných tvrzení stran ve vazbě na rozsah tvrzení o kterých není sporu a dospěl k závěru, že žaloba v tomto případě byla podána důvodně.

Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu takový, že insolvenční správce popřel při přezkumném jednání pohledávku žalobce ve shora uvedené výši a dále, že důvodem popření přihlášených pohledávek dle názoru insolvenčního správce byly chybně vyplněné směnky vystavené dlužníkem dne 6.10.2008 a dne 25.11.2008, a to dle

2

údajného pochybení při vystavení směnek již shora uvedené. Dále, že mezi stranami není sporná výše uplatněné pohledávky, jakož i skutečnost, že toto řízení bylo zahájeno ve lhůtě.

Právně soud daný případ posoudil takto:

Předmětem přezkumného jednání je přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem ve znění insolvenčního zákona v platném znění do 30. března 2011.

U pohledávek, které popírá, to správce výslovně uvede.

Dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit. Věřitel může až do přezkoumání jím přihlášené pohledávky, dokud jeho pohledávka není zjištěna nebo účinně popřena, měnit důvod vzniku přihlašované pohledávky, její výši nebo pořadí.

Výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku.

Insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Nejde-li o případ oddlužení schváleného soudem, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.V případě schváleného oddlužení má popírací úkon dlužníka stejné účinky jako popření správcem. Dlužník v případě vykonatelných pohledávek může pouze tvrdit, že pohledávka zanikla nebo je promlčená. Pro dlužníka běží 30denní lhůta. Nevykonatelná pohledávka je zjištěna a) jestliže ji nepopřel insolvenční správce b) jestliže insolvenční správce, který ji popřel, vezme své popření zpět, nebo

3

c) rozhodnutím insolventního soudu ve sporu o určení její pravosti, výše nebo pořadí.

Vykonatelná pohledávka je zjištěna, nebyla-li včas podána žaloba podle § 198 nebo byla-li taková žaloba zamítnuta anebo řízení o ní skončilo jinak než rozhodnutím ve věci samé.

Rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům.

Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci.

Dle ust. § 174 IZ odst. 1),2),3) a 4)

1) Přihlášky pohledávek a jejich pohledávky se podávají dvojmo a stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud.

2) Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.

3) Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky. ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo.

Dle ust. § 177 IZ k přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává.

Dle ust. § 188 IZ odst. 1) a 2)

1) Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu: Dále výzva dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout.

(2) Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce, věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné: opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny, nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být poučen.

Dle části druhé zák. č. 191/1950 Sb. v platném znění pak dle ust. § 75 a § 77

Vlastní směnka obsahuje:

4

1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.

§ 76

(1) Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako vlastní směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích. (2) O vlastní směnce, v níž není údaj splatnosti, platí, že je splatná na viděnou. (3) Není-li zvláštního údaje, platí, že místo vystavení směnky je místem platebním a zároveň místem výstavcova bydliště. 4) Není-li ve vlastní směnce udáno místo vystavení, platí, že byla vystavena v místě, uvedeném u jména výstavce.

§ 77

(1) Pokud to neodporuje povaze vlastní směnky, platí pro ni ustanovení daná pro cizí směnku o indosamentu (§§ 11 až 20), splatnosti (§§ 33 až 37), placení (§§ 38 až 42), postihu pro neplacení (§§ 43 až 50, 52 až 54), placení pro čest (§§ 55, 59 až 63), opisech (§§ 67 a 68), změnách (§ 69), promlčení (§§ 70 a 71), dnech pracovního klidu, počítání lhůt a zákazu dní odkladu (§§ 72 až 74).

(2) Pro vlastní směnku platí dále ustanovení o cizích směnkách splatných u osoby třetí nebo v jiném místě, než je bydliště směnečníka (§§ 4 a 27), o úrokové doložce (§ 5), o nesrovnalostech v údajích směnečné sumy (§ 6), o následcích podpisu směnky za podmínek § 7, o následcích podepsání osobou, která jednala bez oprávnění zastupovat nebo která překročila taková oprávnění (§ 8), a o blankosměnce (§ 10).

(3) Pro vlastní směnku platí rovněž ustanovení o směnečném rukojemství (§§ 30 až 32); v případě § 31 odst. 4 platí, že se směnečné rukojemství, není-li udáno, pro koho se přejímá, přejímá za výstavce vlastní směnky.

Z přihlášených originálů směnek vyplývá, že tyto směnky obsahují veškeré náležitosti dané ust. § 75 zák.č. 191/1950 Sb. v platném znění a tedy že byly vystaveny v souladu se zákonem. Protože směnečné částky nebyly zaplaceny dlužníkem, je uplatněný návrh uplatněn po právu. K námitkám žalovaného pak soud uvádí, že na směnkách je uveden datum

5 vystavení, a to konkrétně pak 6.10.2008 a 25.11.2008. Pokud jde o námitku přepisování směnečné částky slovy u směnky ze dne 25.11.2008 soud vyšel ze zjištění, že toto přepsání není důvodem pro neplatnost směnky, neboť i z tohoto přepisování lze jasně dovodit, že se jedná o totožnou částku, která je vyčíslena na směnce, tedy částka 1.200.000,-Kč (jedenmiliondvěstěkorun), a nejedná se o případ, že tato částka byla např. přeškrtnuta, což by způsobilo neplatnost směnky a soud z tohoto důvodu námitce nevyhověl. Soud proto rozhodl jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a ust. § 202 odst. 1 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení (§ 80 odst. 1 a § 160 odst. 3 IZ) jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 13. dubna 2011 JUDr. Tomáš Malý, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Helena Pýchová

6