55 CmI 7/2010
Jednací číslo: 55 CmI 7/2010-41

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Dörflem ve věci žalobkyň: 1) Aidy anonymizovano , anonymizovano , bytem Prosecká 683/115, 190 00 Praha 9-Prosek, 2) Kamily anonymizovano , anonymizovano , bytem Příčná 225, 250 73 Radonice, obě zastoupené Mgr. Ondřejem Lněničkou, advokátem se sídlem Újezd 19, 118 00 Praha 1-Malá Strana, proti žalovanému Michalu Zámečníkovi, nar. 2.6.1971, se sídlem Stará Osada 27, 602 00 Brno, insolvenčnímu správci dlužníka 21 Reality Trade, spol. s r.o., IČ 25644459, Nádražní 101, 252 46 Vrané nad Vltavou, zastoupenému Mgr. Tomášem Pavlokem, advokátem se sídlem Pod Pekárnami 245/10, 190 00 Praha 9, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného PANOK-KNIGHT a.s., se sídlem Pakoměřická 5, Praha 8, IČ 43001807, zastoupeného JUDr. Miloslavem Vaňhou, advokátem se sídlem Polská 54, 120 00 Praha 2, o vyloučení majetku z majetkové podstaty,

takto:

I. Žaloba, podle které se ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, společnosti 21 Reality Trade, spol. s r.o. v řízení u Krajského soudu v Praze 55INS 6327/2009 vylučuje stavba-budova čp. 235 na st. p. č. 260, vše v katastrálním území Radonice u Prahy, obci Radonice, a podle které se z majetkové podstaty tyto nemovitosti vylučují jako prosté zástavních práv váznoucích na nich ve prospěch PANOK- KNIGHT, a.s. a MADEROX CZ, s.r.o. a Finančního úřadu Praha-západ k zajištění jejich pohledávek za dlužníkem, když uvedená zástavní práva zanikají dnem právní mocí tohoto rozsudku, se z a m í t á .

II. Žalobkyně jsou povinny zaplatit žalovanému společně náhradu nákladů řízení ve výši 11.520,-Kč k rukám Mgr. Tomáše Pavloka, advokáta se sídlem Pod Pekárnami 245/10, 190 00 Praha 9, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně jsou povinny zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného společně náhradu nákladů řízení ve výši 11.520,-Kč k rukám JUDr. Miloslava Vaňhy, advokáta se sídlem Polská 54, 120 00 Praha 2, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobkyně se u zdejšího soudu svojí žalobou domáhaly vyloučení nemovitosti a to: budovy č.p. 235, která stojí na pozemku st. parc. č. 260, zapsané na LV č. 356 pro katastrální území Radonice u Prahy, obec Radonice, z majetkové podstaty dlužníka 21 Reality Trade, spol. s r.o., IČ 25644459, Nádražní 101, 252 46 Vrané nad Vltavou. Žalobkyně k věci uvedly, že u zdejšího soudu je vedeno insolvenční řízení proti dlužníku 21 Reality Trade, spol. s r.o., přičemž úpadek je řešen formou konkursu. Insolvenční správce provedl soupis majetkové podstaty dlužníka, do které mj. zapsal i shora uvedenou nemovitost. Nicméně žalobkyně k této nemovitosti uplatňují svá práva, jež mají z kupní smlouvy uzavřené dne 30.1. 2007 mezi dlužníkem a 1. žalobkyní a z kupní smlouvy uzavřené dne 31.7. 2007 mezi 1. žalobkyní a 2. žalobkyní. Na základě těchto kupních smluv pak byla vedena před Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ řízení o povolení vkladu vlastnického práva, tyto návrhy však byly Katastrálním úřadem zamítnuty, neboť Okresní soud Praha-východ vydal předběžné opatření, na základě kterého pominuly právní účinky návrhu na vklad. Žalobkyně mají za to, že jejich právo, které vyplývá z kupních smluv, vylučuje, aby byla nemovitost zahrnuta do majetkové podstaty dlužníka a podléhala tak zpeněžení, neboť za nemovitost bylo řádně zaplaceno a jen neschopností státních orgánů nedošlo k převodu vlastnických práv k nemovitosti. Dalším důvodem pro vyloučení shora uvedené nemovitosti z majetkové podstaty je hledisko dobrých mravů, neboť ten, kdo zaplatí za věc její cenu, by se měl také stát jejím vlastníkem.

Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného s žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. Zejména tvrdili, že vlastníkem předmětné nemovitosti zůstává dlužník, protože vlastnické právo dosud na žádnou z žalobkyň nepřešlo, pokud toto právo nebylo vloženo do katastru nemovitostí, a to i za situace, kdy žalobkyně jsou osobami, v jejichž prospěch svědčí obligační právo z kupních smluv. Vedlejší účastník navíc poukázal na skutečnost, že vkladová řízení byla zcela po právu ukončena zamítnutím návrhu na vklad vlastnického práva žalobkyň s ohledem na vydané předběžné opatření Okresního soudu Praha-východ č.j. 0Nc 8007/2007 ze dne 8.8.2007, kterým byla dlužníku s jeho nemovitostmi zakázána jakákoli dispozice. Pokud takové rozhodnutí soudu bylo vydáno ještě před zahájením insolvenčního řízení, bylo by absurdní, kdyby v rámci tohoto řízení bylo dlužníku umožněno z majetkové podstaty majetek vyvést.

K projednání předmětné věci bylo nařízeno jednání. Při jednání byly soudem provedeny tyto důkazy: ze spisu Krajského soudu v Praze KSPH 55 INS 6327/2009, insolvenčního návrhu, rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu a soupisu majetkové podstaty je zřejmé, že dne 21.9.2009 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě návrhu věřitele Marka anonymizovano , anonymizovano , bytem Dukelských hrdinů 909/50, 170 00 Praha 7. Insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka 21 Reality Trade spol. s r.o. usnesením ze dne 16.11. 2009, kterým byl zároveň prohlášen na dlužníka konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven CÍSAŘ, ČEŠKA A SMUTNÝ, v.o.s., se sídlem Dlouhá 39, 110 00 Praha 1. Usnesením ze dne 9.2. 2010 soud rozhodl o potvrzení volby nového insolvenčního správce (žalovaného) a odvolání původního insolvenčního správce z funkce. Předmětná nemovitost byla sepsána insolvenčním správcem do majetkové podstaty dlužníka v soupisu podstaty ze dne 22.12. 2009.

Z výzvy insolvenčního správce ze dne 27.1.2010 s dokladem o doručení právnímu zástupci žalobkyň dne 29.1.2010 vyplývá, že žalobkyně byly vyzvány k podání vylučovací žaloby s ohledem na zahrnutí předmětné nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka.

Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 1.6.2010 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ soud zjistil, že k tomuto datu je dům č.p. 235 na st. p. č. 260 v k.ú. Radonice u Prahy zapsán ve vlastnictví dlužníka.

Ze spisu Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ č. V-1153/2002 je zřejmé, že dne 31.1.2007 vydal Katastrální úřad usnesení, kterým zastavil řízení o návrhu na povolení vkladu práva vlastnického, neboť účastníci řízení 21 Reality Trade spol. s.r.o. a Aida anonymizovano vzali svůj návrh na vklad zpět.

Ze spisu Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ č. V-984/2007 je zřejmé, že dne 30.1.2007 podala 1. žalobkyně návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva ke shora uvedené nemovitosti, součástí návrhu byla i příloha, resp. ověřená kupní smlouva mezi 1. žalobkyní jakožto kupující a dlužníkem jakožto prodávajícím ze dne 30.1. 2007 s tím, že předmětem smlouvy byla shora označená nemovitost, kdy kupní cena byla stanovena ve výši 2 mil. Kč. Katastrální úřad vydal dne 9.2. 2007 usnesení o přerušení řízení o návrhu na povolení vkladu vlastnického práva, neboť z úřední povinnosti zjistil, že na nemovitosti vázne žaloba na určení vlastnického práva 6 C 176/2005 ze dne 24.4. 2005. S ohledem na usnesení Ústavního soudu sp.zn. III. VS 301/06 ze dne 27.4. 2006 bylo tedy řízení přerušeno do doby, než soud rozhodne o vlastnickém vztahu. Dne 6.12. 2007, č.j. V-984/2007-209 vydal Katastrální úřad rozhodnutí, kterým návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl, neboť nebyl splněna podmínka pro povolení vkladu dle § 5 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19.2. 2008.

Ze spisu Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ č. V-1093/2007 je zřejmé, že dne 1.2.2007 podaly žalobkyně návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva ke shora uvedené nemovitosti, součástí návrhu byla i příloha, resp. ověřená kupní smlouva mezi 1. žalobkyní jakožto prodávající a 2. žalobkyní jakožto kupující ze dne 31.1. 2007 s tím, že předmětem smlouvy byla shora označená nemovitost, kdy kupní cena byla stanovena ve výši 2 mil. Kč. Katastrální úřad vydal dne 13.2. 2007 usnesení o přerušení řízení o návrhu na povolení vkladu vlastnického práva, neboť zjistil, že nemovitost není ve vlastnictví prodávající. Ke vzniku vlastnictví byl předložen návrh na vklad vlastnického práva vedený pod č.j. V-984/2007, který však nebyl pravomocně ukončen, neboť toto řízení bylo přerušeno z toho důvodu, že na nemovitosti vázne žaloba na určení vlastnického práva. Řízení bylo tedy dne 13.2.2007, č.j. 1093/2007-209 přerušeno do doby, než bude rozhodnuto o žalobním návrhu na určení vlastnictví vzhledem k dosud nedokončenému předchozímu řízení. Dne 5.5.2008, č.j. V-1093/2007-209 vydal Katastrální úřad rozhodnutí, kterým návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl, neboť prodávají není zapsána jako vlastnice shora uvedené nemovitosti, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 27.5.2008.

Ze spisu OS Praha-východ 0 Nc 8007/2007, zejména z návrhu na nařízení předběžného opatření došlého dne 8.8.2007, předběžného opatření č.j. 0Nc 8007/2007-10 ze dne 8.8.2007, rozhodnutí Krajského soudu v Praze č.j. 20Co 672/2007-291 ze dne 5.2.2008, a dále z nálezu Ústavního soudu III ÚS 1103/08 ze dne 26.3.2009 je zřejmé, že dlužníku byla zakázána dispozice s jeho nemovitostmi, tedy i předmětného domu č.p. 235 v Radonicích. Usnesení je pravomocné.

Dále ze spisů Okresního soudu Praha-východ 7C 3/2008, zejména z žaloby, usnesení soudu č.j. 7C 3/2008-11 a usnesení Krajského soudu v Praze 29Co 593/2008-25 ze dne 7.1.2009, 6C 16/2002, tedy žaloby a usnesení č.j. 6C 16/2002-115 je zřejmé, že byla zahájena řízení třetími osobami proti dlužníku na určení vlastnického práva k nemovitostem dlužníka (tedy i předmětného domu č.p. 235) a tato řízení skončila zastavením řízení pro nezaplacení soudního poplatku, resp. po zpětvzetí žaloby.

Ze spisů Okresního soudu Praha-východ, sp.zn. 6 C 171/2000, zejména z žaloby, rozsudku Okresního soudu Praha-východ, č.j. 6 C 171/2000-467 ze dne 6.1.2005 a rozsudku Krajského soudu v Praze, č.j. 30 Co 516/2005-583 ze dne 29.3. 2006 a spisu 6 C 499/2003, zejména z žaloby a usnesení č.j. 6C 499/2003-81 ze dne 30.11.2004 je zřejmé, že byla zahájena řízení dlužníkem vůči třetím osobám na vyklizení nemovitostí a skončila zastavením řízení.

Z dohody o zrušení částí smlouvy je zřejmé, že byla uzavřena dne 9.10.2001 mezi 1. žalobkyní jako kupující a dlužníkem jako prodávajícím. Obsahem této dohody bylo, že došlo ke zrušení částí smlouvy, kterou účastníci uzavřeli dne 19.4. 2001.

Z dohody o narovnání je zřejmé, že byla uzavřena dne 30.1.2007 mezi 1. žalobkyní jako kupující a dlužníkem jako prodávajícím. Obsahem této dohody bylo, že došlo k úpravě veškerých sporných a pochybných práv ohledně rodinného domu, jež vnikla z kupní smlouvy.

Z oznámení o započtení pohledávek je zřejmé, že bylo uzavřeno dne 30.1.2007 mezi 1. žalobkyní jako kupující a dlužníkem jako prodávajícím. Obsahem tohoto oznámení bylo, že 1. žalobkyně započítává svoji pohledávku za dlužníkem na vrácení částky 2 mil. Kč, která jí vznikla na základě dohody o narovnání proti pohledávce dlužníka za ní na zaplacení kupní ceny ve výši 2 mil Kč.

Dále soud zjistil z rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. 11Cmo 375/2009-78 ze dne 18.3.2010, že ve vztahu k téže nemovitosti se věřitel Milan anonymizovano , anonymizovano , bytem Vašátkova 2651/84, 198 00 Praha 9, domáhal uložení povinnosti vyznačení zápisu vlastnického práva ve prospěch své osoby ve věci 36C 64/2009-21 vedené u Krajského soudu v Praze. Ve svém odvolání proti zamítavému rozsudku soudu prvého stupně nebyl úspěšný, neboť odvolací soud vyslovil názor, podle kterého postupoval katastrální úřad správně, pokud návrh na povolení vkladu zamítl, když byl dlužníku uložen předběžným opatřením soudu zákaz dispozice s předmětnou nemovitostí.

Z provedených důkazů proto soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, podle něhož je v současné době vedeno u Krajského soudu v Praze insolvenční řízení ve věci dlužníka 21 Reality Trade spol. s r.o. Na dlužníka, u něhož byl zjištěn úpadek, byl prohlášen konkurs a do soupisu majetkové podstaty byl insolvenčním správcem zahrnut i dům č.p. 235 v k.ú. Radonice u Prahy. Žalobkyně uplatňovaly k tomuto domu své právo na převod vlastnického práva ze smlouvy kupní ze dne 30.1.2007 a 31.1.2007 a byly tak vyzvány insolvenčním správcem k podání incidenční žaloby dopisem ze dne 27.1.2010, který byl doručen právnímu zástupci žalobkyň dne 29.1.2010.

Žalobkyně podaly v zákonné lhůtě svoji incidenční žalobu u insolvenčního soudu. V této žalobě není tvrzeno, že by žalobkyně byly v době rozhodování soudu vlastníkem předmětného domu. Žalobkyně tvrdí, že jim vzniklo právo na převod vlastnického práva na základě uzavření perfektních kupních smluv, když kupní cena byla 1. žalobkyní zaplacena 2. žalobkyni v celém rozsahu dle smlouvy. Zaplacení kupní ceny i uzavření obou kupních smluv z provedeného dokazování vyplývá. Rovněž bylo zjištěno, že byla zahájena řízení o povolení vkladu vlastnického práva žalobkyň k nemovitosti dle shora označených kupních smluv, tato vkladová řízení však byla nejprve rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Prahu-východ přerušena a posléze byly návrhy na vklad zamítnuty s ohledem na vydání předběžného opatření Okresním soudem Praha-východ, kterým byla dlužníku zakázána dispozice s předmětnou nemovitostí. Ani v době podání žaloby ani v době rozhodování soudu nebyla ani jedna z žalobkyň zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník uvedené nemovitosti.

Dle ustanovení § 225 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenčního zákona, osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.

Dle ustanovení § 225 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.

Dle ustanovení § 225 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.

Dle ustanovení § 225 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno.

Dle ustanovení § 225 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona před pravomocným skončením řízení o žalobě lze ke zpeněžení nebo jinému nakládání s majetkem podle odstavce 4 přistoupit, jestliže insolvenční soud v prvním stupni žalobu zamítl, řízení o ní zastavil nebo ji odmítl. Z výtěžku zpeněžení nebo jiného nakládání s takovým majetkem mohou být věřitelé uspokojeni až po pravomocném skončení řízení o žalobě.

Dle ustanovení § 225 odst. 6 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona byla-li zpeněžena věc, která neměla být pojata do soupisu, má její vlastník právo na vydání výtěžku zpeněžení; jeho právo na náhradu škody tím není dotčeno.

Dle ustanovení § 133 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Dle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Dle ustanovení § 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

V projednávaném případě soud projednával žalobu, kterou žalobkyně podaly na základě výzvy insolvenčního správce, když byla věc (v daném případě nemovitost) sepsána do majetkové podstaty dlužníka. Žalobkyně nesouhlasily se zahrnutím nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka a namítaly, že jim svědčí na základě platně uzavřených kupních smluv právo k uvedené nemovitosti.

Protože se jedná o žalobu vyvolanou insolvenčním řízením, takzvanou žalobu vylučovací (neboli excindační), která se řadí mezi incidenční spory, zabýval se nejprve soud otázkou, zda jsou splněny předpoklady pro projednání této žaloby.

Ze shora zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že u Krajského soudu v Praze probíhá insolvenční řízení pod sp.zn. 55 INS 6327/2009, kde byla do soupisu majetkové podstaty dlužníka pojata věc, která je předmětem této žaloby, a sice dům č.p. 235 na st.p.č. 260 v k.ú. Radonice u Prahy. Žalobkyně uplatňovaly u insolvenčního správce vyloučení věci ze soupisu s ohledem na jejich tvrzené právo a byly vyzvány insolvenčním správcem k podání vylučovací žaloby. Ve stanovené lhůtě byla žaloba řádně podána.

S ohledem na konstantní judikaturu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu zveřejněné pod čísly 58/98, 27/1993, 27/2003 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí) zveřejněnou k ustanovení § 19 zákona o konkursu a vyrovnání, která je aplikovatelná i v řízení dle § 225 insolvenčního zákona, jsou tak splněny ty předpoklady úspěšnosti žaloby, které judikatura dovozuje v: pojetí předmětné věci do soupisu majetkové (dříve konkursní) podstaty, včasné podání vylučovací žaloby, pasivní legitimace insolvenčního správce (dříve správce konkursní podstaty), trvání soupisu věci a neukončení insolvenčního (dříve konkursního) řízení.

Podle týchž závěrů judikatury je však důležitým předpokladem pro úspěch vylučovací žaloby i to, že osoba, která se domáhá vyloučení majetku ze soupisu, prokázala nejen to, že tento majetek neměl být do soupisu zařazen, ale i to, že právo, které vylučovalo majetek ze soupisu, svědčí jí.

Podle shora citovaného znění ustanovení § 133 občanského zákoníku je zvláštní náležitostí, kterou zákon stanoví pro přechod vlastnického práva, zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí. Jedná se o zákonem stanovený způsob nabytí vlastnického práva k nemovitosti, bez něhož vlastnické právo v případě uzavření kupní smlouvy kupujícímu nevznikne. A to ani za situace, kdy kupující splní svou závazkovou povinnost, tedy zpravidla zaplacení kupní ceny v celém rozsahu, jako tomu bylo i v projednávaném případě. Žalobkyním tedy v daném případě svědčí smluvní (obligační) právo na převedení vlastnického práva prodávajícím (dlužníkem), nesvědčí jim však samotné vlastnické právo k věci, která byla pojata do soupisu majetkové podstaty. Vlastníkem nemovitosti zůstává dlužník, protože vkladové řízení bylo před příslušným katastrálním úřadem subjekty kupní smlouvy sice zahájeno, ale návrh na vklad byl pravomocně zamítnut (i přes následný soudní spor o provedení zápisu vkladu vlastnického práva). Je-li dlužník vlastníkem nemovitosti, nemohou žalobkyně vůči němu v rámci vylučovací žaloby uplatnit tzv. lepší právo , protože jimi tvrzené právo je toliko právem obligačním, které v době rozhodování soudu nemůže vlastnickému právu dlužníka k sepsané věci s úspěchem konkurovat.

Pokud žalobkyně tvrdily, že k zápisu vlastnického práva na základě platné kupní smlouvy nedošlo pro obstrukce třetích osob (účelové žaloby) a následně pro vydané předběžné opatření proti dlužníku, jehož návrh podal vedlejší účastník, tak soud nemohl k této argumentaci žalobkyň přihlížet. Důvody, proč vlastnické právo žalobkyň k předmětné nemovitosti nebylo zapsáno, nejsou při posouzení existence práva žalobkyň v době rozhodování soudu o vyloučení předmětné nemovitosti z majetkové podstaty rozhodné. Případné protiprávní jednání třetích osob nevylučuje jejich případnou právní odpovědnost za jimi způsobenou škodu, nemohou však být vzaty v úvahu při posuzování existence práva k předmětné věci na straně žalobkyň. Podobně nelze vzít v úvahu ani okolnosti skončení řízení o povolení vkladu vlastnického práva.

Hledisko dobrých mravů v daném případě bude opětovně možné použít pouze při posuzování otázky platnosti právních úkonů, které třetí osoby svévolně vůči žalobkyním uplatňovaly, nebo při otázce hodnocení předpokladů pro vznik škody jednáním těchto osob. Nelze však otázku dobrých mravů hodnotit ve vztahu ke splnění zákonné podmínky pro přechod vlastnického práva dle ustanovení § 133 občanského zákoníku na žalobkyně a nahrazovat tím individuální správní akt správního orgánu, které zákon pro vznik vlastnického práva předpokládá. Ani k tomuto uplatněnému argumentu žalobkyň soud proto nepřihlížel.

Soud proto rozhodl o zamítnutí této vylučovací žaloby, když neshledal na straně žalobkyň existenci takového práva, které by vylučovalo pojmout předmětnou nemovitost do majetkové podstaty dlužníka.

Vzhledem ke skutečnosti, že soud zamítl podanou žalobu o vyloučení předmětné nemovitosti z majetkové podstaty, nezabýval se tedy soud otázkou, zda nemovitosti mají být zapsány i s věcnými právy-zástavními právy. Je-li právním důvodem pro zápis nemovitosti vlastnické právo dlužníka, není procesně ekonomické se zabývat otázkou existence zástavních práv, neboť z pohledu podané vylučovací žaloby by toto zjištění nebylo podstatné. Žalobkyně by pak po podání samotné žaloby o vyloučení nemovitosti z titulu neexistence zástavních práv neměly potřebnou aktivní legitimaci, pokud nejsou vlastníky nemovitosti.

O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náhradu nákladů řízení přiznal v celém rozsahu úspěšnému žalovanému (výrok II.) a vedlejšímu účastníku (výrok III.). Výše náhrady nákladů řízení je tvořena v obou případech odměnou advokáta dle § 8 vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000,-Kč, režijní paušál ve výši 600,-Kč (2x 300,-Kč) dle § 13 odst. 1 a 3 vyhl. č. 484/2000 Sb. a 20 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 1.920,-Kč. Žalobkyním tak byla uložena povinnost společně uhradit žalovanému i vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů částku ve výši 11.520,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 21. září 2010 Mgr. Luboš Dörfl, v.r. samosoudce Za správnost: Šárka Šumavská

Kancelář: rozsudek doruč vz. DS/I

-PZ žalobkyň -PZ žalovaného -PZ vedlejšího účastníka lh.15

12.10. 2010

Mgr. Luboš Dörfl