55 CmI 3/2010
Jednací číslo: 55 CmI 3/2010-44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Dörflem ve věci žalobce Milana anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Vašátkova 1031, 190 00 Praha 9, adresa pro doručování: Vinořská 223, Radonice, zastoupeného JUDr. Boženou Montagovou, advokátkou se sídlem Pod Terebkou 12, 140 00 Praha 4, proti žalovanému Michalu Zámečníkovi, nar. 2.6.1971, se sídlem Stará Osada 27, 602 00 Brno, insolvenčnímu správci dlužníka 21 Reality Trade, spol. s r.o., IČ 25644459, Nádražní 101, 252 46 Vrané nad Vltavou, zastoupenému Mgr. Tomášem Pavlokem, advokátem se sídlem Pod Pekárnami 245/10, 190 00 Praha 9, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného PANOK-KNIGHT a.s., se sídlem Pakoměřická 5, 180 00 Praha 8, IČ 43001807, zastoupeného JUDr. Miloslavem Vaňhou, advokátem se sídlem Polská 54, 120 00 Praha 2, o vyloučení majetku z majetkové podstaty,

takto :

I. Žaloba, podle které se rodinný dům čp. 223, objekt bydlení, na st. p. č. 262, zapsaný v katastru nemovitostí pro obec Radonice, katastrální území k. ú. Radonice u Prahy, zapsaný na LV č. 356 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ, vylučuje ze soupisu majetkové podstaty dlužníka 21 Reality Trade, spol. s r.o. v řízení u Krajského soudu v Praze 55INS 6327/2009, se zamítá .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 11.880,-Kč k rukám Mgr. Tomáše Pavloka, advokáta se sídlem Pod Pekárnami 245/10, 190 00 Praha 9, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného náhradu nákladů řízení ve výši 11.880,-Kč k rukám JUDr. Miloslava Vaňhy, advokáta se sídlem Polská 54, 120 00 Praha 2, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění:

Žalobce se svojí žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vyloučení nemovitosti, a to: budovy č.p. 223, která stojí na pozemku st. parc. č. 262, zapsané na LV č. 356 pro katastrální území Radonice u Prahy, obec Radonice, z majetkové podstaty dlužníka 21 Reality Trade, spol. s r.o., IČ 25644459, Nádražní 101, 252 46 Vrané nad Vltavou. Žalobce k věci uvedl, že s dlužníkem uzavřel dne 12.6.2002 kupní smlouvu na shora uvedené nemovitosti, tato smlouva byla dne 18.6.2002 pod č.j. V-3013/2002 dána ke vkladu do katastru nemovitostí. Žalobce řádně uhradil dohodnutou kupní cenu a zcela splnil všechny své závazky, které vyplývaly z kupní smlouvy. Návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem byl podán v zákonné lhůtě, tento vklad však nebyl ze strany katastrálního úřadu proveden z důvodů, které stály na straně dlužníka (prodávajícího). Žalobce závěrem uvedl, že i nadále tedy trvá povinnost dlužníka převést na něho vlastnická práva ke shora označeným nemovitostem a zahrnutí těchto nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka ze strany insolvenčního správce nebylo po právu.

Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného s žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. Zejména tvrdili, že vlastníkem předmětné nemovitosti zůstává dlužník, protože vlastnické právo dosud na žalobce nepřešlo, pokud toto právo nebylo vloženo do katastru nemovitostí, a to i za situace, kdy žalobce je osobou, v jehož prospěch svědčí obligační právo z kupní smlouvy uzavřené s dlužníkem. Vedlejší účastník navíc poukázal na skutečnost, že vkladové řízení bylo zcela po právu ukončeno zamítnutím návrhu na vklad vlastnického práva žalobce s ohledem na vydané předběžné opatření Okresního soudu Praha-východ č.j. 0Nc 8007/2007 ze dne 8.8.2007, kterým byla dlužníku s jeho nemovitostmi zakázána jakákoli dispozice. Pokud takové rozhodnutí soudu bylo vydáno ještě před zahájením insolvenčního řízení, bylo by absurdní, kdyby v rámci tohoto řízení bylo dlužníku umožněno z majetkové podstaty majetek vyvést.

K projednání předmětné věci bylo nařízeno jednání. Při jednání byly soudem provedeny tyto důkazy: ze spisu Krajského soudu v Praze KSPH 55 INS 6327/2009, insolvenčního návrhu, rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu a soupisu majetkové podstaty soud zjistil, že dne 21.9.2009 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě návrhu věřitele Marka anonymizovano , anonymizovano , bytem Dukelských hrdinů 909/50, 170 00 Praha 7. Insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka 21 Reality Trade spol. s r.o. usnesením ze dne 16.11. 2009, kterým byl zároveň prohlášen na dlužníka konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven CÍSAŘ, ČEŠKA A SMUTNÝ, v.o.s., se sídlem Dlouhá 39, 110 00 Praha 1. Usnesením ze dne 9.2. 2010 soud rozhodl o potvrzení volby nového insolvenčního správce (žalovaného) a odvolání původního insolvenčního správce z funkce. Předmětná nemovitost byla sepsána insolvenčním správcem do majetkové podstaty dlužníka v soupisu podstaty ze dne 22.12. 2009.

Z výzvy insolvenčního správce ze dne 27.1.2010 s dokladem o doručení žalobci dne 27.1.2010 vyplývá, že žalobce byl vyzván k podání vylučovací žaloby s ohledem na zahrnutí předmětné nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka.

Z ověřené kopie kupní smlouvy, která byla pořízena ze spisu Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ č. V-3013/2002, uzavřené mezi dlužníkem a Milanem Stojkou dne 12.6.2002, je zřejmé, že dlužník a žalobce uzavřeli kupní smlouvu k předmětnému domu dne 12.6.2002 za cenu 100.000,-Kč. Kupní cena byla uhrazena hotově v den podpisu smlouvy, ve smlouvě bere kupující na vědomí probíhající sporné řízení u Okresního soudu Praha-východ. Ověřený opis smlouvy obsahuje spisové razítko Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ č. V-3013/2002.

Mezi účastníky bylo nesporné, že bylo zahájeno řízení o vkladu vlastnického práva žalobce k domu čp. 223 na st. p.č. 262 v katastrálním území a obci Radonice u Prahy, rozhodnutím Katastrálního úřadu Praha-východ ze dne 18.7.2002 došlo k přerušení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Návrh na vklad byl poté zamítnut z důvodu vydání předběžného opatření Okresním soudem Praha-východ č.j. 0Nc 8007/2007 z 8.8.2007. Usnesením Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne 16.3.2010, byl návrh na obnovu řízení odložen, neboť katastrální úřad ani žádný jiný správní orgán není oprávněn ve věci rozhodnout, jelikož o návrhu na vklad nyní rozhoduje meritorně soud.

Ze spisu OS Praha-východ 0Nc 8007/2007, přesněji z předběžného opatření č.j. 0Nc 8007/2007-10 ze dne 8.8.2007, je zřejmé, že dlužníku byla zakázána dispozice s jeho nemovitostmi, tedy i předmětného domu č.p. 223 v Radonicích. Usnesení nabylo právní moci dne 8.9. 2007.

Z rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. 11Cmo 375/2009-78 ze dne 18.3.2010 je zřejmé, že se žalobce Milan anonymizovano , anonymizovano , bytem Vašátkova 2651/84, 198 00 Praha 9, domáhal uložení povinnosti vyznačení zápisu vlastnického práva ve prospěch své osoby ve věci 36C 64/2009-21 vedené u Krajského soudu v Praze. Ve svém odvolání proti zamítavému rozsudku soudu prvého stupně nebyl úspěšný, neboť odvolací soud vyslovil názor, podle kterého postupoval katastrální úřad správně, pokud návrh na povolení vkladu zamítl, když byl dlužníku uložen předběžným opatřením soudu zákaz dispozice s předmětnou nemovitostí.

Ze smlouvy uzavřené dne 14.6. 2002 mezi společností via cosmetics s.r.o., se sídlem Pod Lipkami 24, Praha 5, IČ 25075471 jakožto odstupujícím nájemcem a Milanem Stojkou jakožto nastupujícím nájemcem je zřejmé, že odstupující nájemce měl od 20.1.1999 na 99 let v nájmu nemovitost-rodinný dům čp. 223 v obci Radonice, přičemž po celou dobu nájmu platil pronajímateli nájemné. Postupující nájemce za úplatu postoupil svoji účast na nájemní smlouvě nastupujícímu nájemci. Nastupující nájemce vstoupil do všech práv a povinností okamžikem podpisu této smlouvy, přičemž odstupujícímu nájemci zaplatil odstupné v celkové výši 3,200.000,-Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Podpisy na smlouvě byly notářsky ověřeny.

Z nájemní smlouvy uzavřené dne 30.5.2002 mezi pronajímatelem 21 Reality Trade, spol. s r.o. a nájemcem Milanem Stojkou je zřejmé, že pronajímatel jakožto vlastník předmětu nájmu-rodinného domu čp. 223 v obci Radonice-tuto nemovitost pronajal žalobci, vyjma pozemku, na kterém je dům postaven. Strany ve smlouvě uvedly, že činí nesporným to, že předmět nájmu byl původně pronajat dřívějším vlastníkem-společností REPRO, s.r.o., a to nájemci 21 Reality Trade, spol. s r.o, který je nyní pronajímatelem. Pronajímatel tuto nemovitost koupil od dřívějšího vlastníka, přičemž současný nájemce Milan anonymizovano uhradil třetímu subjektu společnosti via cosmetics, s.r.o. částku 3,200.000,-Kč (odstupné nebo-li převodní cenu) a stal se tak výlučným nájemcem shora uvedené nemovitosti. Vzhledem k tomu, že společnost REPRO, s.r.o. vstoupila do konkursu a konkursní správce vypověděl dlouhodobé nájemní smlouvy, bylo trvání nájemního práva Milana anonymizovano nejisté. Společnost 21 Reality Trade, spol. s r.o. tedy uzavřela s Milanem Stojkou tuto nájemní smlouvu, aby došlo ke zhojení právního postavení tohoto nájemce. Z trojzápočtu uzavřeného dne 30.5.2002 mezi 21 Reality Trade, spol. s r.o. jakožto pronajímatelem, via cosmetics, s.r.o. jakožto dřívějším nájemcem a Milanem Stojkou jakožto nájemcem, je zřejmé, že pronajímatel (21 Reality Trade, spol. s r.o.) je vlastníkem shora uvedené nemovitosti, přičemž předmět nájmu byl původně pronajímán dřívějším vlastníkem společností REPRO, s.r.o., a to shora uvedenému pronajímateli (21 Reality Trade, spol. s r.o.), který byl v té době nájemcem nemovitosti. Původní pronajímatel (REPRO, s.r.o.) prodal shora uvedenou nemovitost na základě kupní smlouvy ze dne 19.4.2000 dřívějšímu nájemci (21 Reality Trade, spol. s r.o.), nyní pronajímateli. Milan anonymizovano uhradil třetímu subjektu-společnosti via cosmetics, s.r.o. částku 3,200.000,-Kč (v té době byla společnost nájemcem shora uvedené nemovitosti) a tím na něho byla postoupena a převedena všechna práva a povinnosti z nájemního vztahu a měl se stát výlučným nájemcem. Strany však v tomto trojzápočtu konstatovaly, že není jisté, zda došlo k převodu práv a povinností z nájemního vztahu, neboť na původního pronajímatele REPRO, s.r.o. bylo zahájeno konkursní řízení. Vzhledem ke shora uvedenému bylo právní postavení nájemce Milana anonymizovano nejisté, proto došlo mezi stranami k uzavření tohoto trojzápočtu s tím, že se strany dohodly na tom, že nájemce Milan anonymizovano nebude od dřívějšího nájemce žádat zpět plnění a tato částka se stane předem uhrazeným nájemným nového nájemce vůči pronajímateli.

Z provedených důkazů proto soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, podle něhož je v současné době vedeno u Krajského soudu v Praze insolvenční řízení ve věci dlužníka 21 Reality Trade spol. s r.o. Na dlužníka, u něhož byl zjištěn úpadek, byl prohlášen konkurs a do soupisu majetkové podstaty byl insolvenčním správcem zahrnut i dům č.p. 223 v k. ú. Radonice u Prahy. Žalobce uplatňoval k tomuto domu své právo na převod vlastnického práva z kupní smlouvy ze dne 12.6.2002 a byl tak vyzván insolvenčním správcem k podání incidenční žaloby dopisem ze dne 27.1.2010, který byl doručen žalobci dne 27.1.2010.

Žalobce podal v zákonné lhůtě svoji incidenční žalobu u insolvenčního soudu. V této žalobě není tvrzeno, že by žalobce byl v době rozhodování soudu vlastníkem předmětného domu. Žalobce tvrdí, že mu vzniklo právo na převod vlastnického práva na základě uzavření kupní smlouvy, když kupní cena byla žalobcem zaplacena v celém rozsahu dle smlouvy. Zaplacení kupní ceny i uzavření kupní smlouvy z provedeného dokazování vyplývá. Rovněž bylo zjištěno, že bylo zahájeno řízení o povolení vkladu vlastnického práva žalobce k nemovitosti dle shora označené kupní smlouvy, toto vkladové řízení však bylo nejprve rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Prahu-východ přerušeno a posléze byl návrh na vklad zamítnut s ohledem na vydání předběžného opatření Okresním soudem Praha-východ, kterým byla dlužníku zakázána dispozice s předmětnou nemovitostí. Ani v době podání žaloby ani v době rozhodování soudu nebyl žalobce zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník uvedené nemovitosti.

Dle ustanovení § 225 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.

Dle ustanovení § 225 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Dle ustanovení § 225 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.

Dle ustanovení § 225 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.

Dle ustanovení § 225 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno.

Dle ustanovení § 225 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, před pravomocným skončením řízení o žalobě lze ke zpeněžení nebo jinému nakládání s majetkem podle odstavce 4 přistoupit, jestliže insolvenční soud v prvním stupni žalobu zamítl, řízení o ní zastavil nebo ji odmítl. Z výtěžku zpeněžení nebo jiného nakládání s takovým majetkem mohou být věřitelé uspokojeni až po pravomocném skončení řízení o žalobě.

Dle ustanovení § 225 odst. 6 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, byla-li zpeněžena věc, která neměla být pojata do soupisu, má její vlastník právo na vydání výtěžku zpeněžení; jeho právo na náhradu škody tím není dotčeno.

Dle ustanovení § 133 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

V projednávaném případě soud projednával žalobu, kterou žalobce podal na základě výzvy insolvenčního správce, když byla věc (v daném případě nemovitost) sepsána do majetkové podstaty dlužníka. Žalobce nesouhlasil se zahrnutím nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka a namítal, že mu svědčí na základě platně uzavřené kupní smlouvy právo k uvedené nemovitosti, které spočívá v povinnosti prodávajícího věc převést do jeho vlastnictví.

Protože se jedná o žalobu vyvolanou insolvenčním řízením, takzvanou žalobu vylučovací (neboli excindační), která se řadí mezi incidenční spory, zabýval se soud nejprve otázkou, zda jsou splněny předpoklady pro projednání této žaloby.

Ze shora zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že u Krajského soudu v Praze probíhá insolvenční řízení pod sp.zn. 55 INS 6327/2009, kde byla do soupisu majetkové podstaty dlužníka pojata věc, která je předmětem této žaloby, a sice dům č.p. 223 na st. parc. č. 262 v k.ú. Radonice u Prahy. Žalobce uplatňoval u insolvenčního správce vyloučení věci ze soupisu s ohledem na jeho tvrzené právo a byl vyzván insolvenčním správcem k podání vylučovací žaloby. Ve stanovené lhůtě byla žaloba řádně podána.

S ohledem na konstantní judikaturu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu zveřejněné pod čísly 58/98, 27/1993, 27/2003 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí) zveřejněnou k ustanovení § 19 zákona o konkursu a vyrovnání, která je aplikovatelná i v řízení dle § 225 insolvenčního zákona, jsou tak splněny ty předpoklady úspěšnosti žaloby, které judikatura dovozuje v: pojetí předmětné věci do soupisu majetkové (dříve konkursní) podstaty, včasné podání vylučovací žaloby, pasivní legitimace insolvenčního správce (dříve správce konkursní podstaty), trvání soupisu věci a neukončení insolvenčního (dříve konkursního) řízení.

Podle týchž závěrů judikatury je však důležitým předpokladem pro úspěch vylučovací žaloby i to, že osoba, která se domáhá vyloučení majetku ze soupisu, prokázala nejen to, že tento majetek neměl být do soupisu zařazen, ale i to, že právo, které vylučovalo majetek ze soupisu, svědčí jí.

Podle shora citovaného znění ustanovení § 133 občanského zákoníku je zvláštní náležitostí, kterou zákon stanoví pro přechod vlastnického práva, zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí. Jedná se o zákonem stanovený způsob nabytí vlastnického práva k nemovitosti, bez něhož vlastnické právo v případě uzavření kupní smlouvy kupujícímu nevznikne. A to ani za situace, kdy kupující splní svou závazkovou povinnost, tedy zpravidla zaplacení kupní ceny v celém rozsahu, jako tomu bylo i v projednávaném případě. Žalobci tedy v daném případě svědčí smluvní (obligační) právo na převedení vlastnického práva prodávajícím (dlužníkem), nesvědčí mu však samotné vlastnické právo k věci, která byla pojata do soupisu majetkové podstaty. Vlastníkem nemovitosti zůstává dlužník, protože vkladové řízení bylo před příslušným katastrálním úřadem subjekty kupní smlouvy sice zahájeno, ale návrh na vklad byl pravomocně zamítnut (i přes následný soudní spor o provedení zápisu vkladu vlastnického práva). Je-li dlužník vlastníkem nemovitosti, nemůže žalobce vůči němu v rámci vylučovací žaloby uplatnit tzv. lepší právo , protože jím tvrzené právo je toliko právem obligačním, které v době rozhodování soudu nemůže vlastnickému právu dlužníka k sepsané věci s úspěchem konkurovat. Ve vztahu k hodnocení práva žalobce, které by mu svědčilo, ve vztahu k předmětné nemovitosti, není významný ani případný následný prodej nemovitosti v rámci zpeněžování majetkové podstaty insolvenčním správcem. Insolvenční správce od kupní smlouvy odstoupil dle § 253 IZ. Za situace, kdy není zahájeno vkladové řízení, nelze tedy vynucovat na insolvenčním správci povinnost původní kupní smlouvu uzavřít, je-li jejím předmětem nemovitost.

Pokud žalobce tvrdil, že dlužníkovi zaplatil předem částku 3,200.000,-Kč (nájemné), nemohl soud k této argumentaci žalobce přihlížet, neboť tato skutečnost není při posuzování existence práva žalobce v době rozhodování soudu o vyloučení shora uvedené nemovitosti z majetkové podstaty rozhodná.

Soud proto rozhodl o zamítnutí této vylučovací žaloby, když neshledal na straně žalobce existenci takového práva, které by vylučovalo pojmout předmětnou nemovitost do majetkové podstaty dlužníka.

O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náhradu nákladů řízení přiznal v celém rozsahu úspěšnému žalovanému (výrok II.) a vedlejšímu účastníku (výrok III.). Výše náhrady nákladů řízení je tvořena v obou případech odměnou advokáta dle §8 vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000,-Kč, režijní paušál ve výši 900,-Kč (3x 300,-Kč) dle § 13 odst. 1 a 3 vyhl. č. 484/2000 Sb. a 20 % DPH dle § 137 odst.

3 o.s.ř. ve výši 1.980,-Kč. Žalobci tak byla uložena povinnost uhradit žalovanému i vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů částku ve výši 11.880,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 21. září 2010

Mgr. Luboš Dörfl, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Šárka Šumavská