53 ICm 4066/2016
Č. j. 53 ICm 4066/2016-79 (KSPA 53 INS 16378/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Chaloupkovou ve věci žalobce: Společenství vlastníků jednotek pro dům 1607/13, ulice Kijevská, Svitavy, se sídlem Kijevská 1607/13, Předměstí, 568 02 Svitavy, IČ: 25975111, zastoupen JUDr. Pavlem Barinkou, advokátem, se sídlem náměstí Míru 115/42, 568 02 Svitavy proti žalovaným: 1. GERENTEA v. o. s., se sídlem Obeciny 3013, 760 01 Zlín, IČ: 24131717, insolvenční správce dlužnice: Natalya anonymizovano , anonymizovano , bytem Kijevská 1607/13, 568 02 Svitavy 2. Natalya anonymizovano , anonymizovano , bytem Kijevská 1607/13, 568 02 Svitavy o určení existence pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužnicí Natalyí anonymizovano , n anonymizovano , bytem Kijevská 1607/13, 568 02 Svitavy, pohledávku přihlášenou jako nezajištěnou do jejího insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSPA 53 INS 16378/2016 pod označením P11 ve výši 44 431,-Kč. II. V části, v níž se žalobce domáhal určení, že má za dlužnicí Natalyí anonymizovano , n anonymizovano , bytem Kijevská 1607/13, 568 02 Svitavy, pohledávku přihlášenou jako nezajištěnou do jejího insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSPA 53 INS 16378/2016 pod označením P11 ve výši 8 276,40 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalobce a žalovaný č. 1 vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů soudního řízení. IV. Žalovaná č. 2 je povinna nahradit žalobci k rukám jeho zástupce JUDr. Pavla Barinky, advokáta, náklady řízení ve výši 17 342 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Hniličková isir.justi ce.cz

Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové-pobočce v Pardubicích (dále jen soud ) dne 14. 11. 2016, ve znění upřesnění ze dne 21. 12. 2016 zaslaného na výzvu soudu se žalobce vůči oběma žalovaným domáhal určení, že má za dlužnicí Natalyí anonymizovano (dále jen dlužnice nebo též žalovaná č. 2 ) pohledávku přihlášenou do jejího insolvenčního řízení pod označením P11 ve výši 52.707,40 Kč. Uvedl, že do insolvenčního řízení dlužnice přihlásil pod označením P11 nezajištěnou pohledávku ve výši 144.316,49 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 83.176,-Kč a příslušenství (zákonné úroky z prodlení, náklady nalézacího a exekučního řízení a náklady na služby advokáta) ve výši 61.140,49 Kč, přičemž část pohledávky ve výši 91.609,09 Kč je pohledávkou vykonatelnou a část ve výši 52.707,40 Kč je pohledávkou nevykonatelnou. Při přezkumném jednání konaném dne 31. 10. 2016 popřel žalovaný č. 1 část nevykonatelného příslušenství ve výši 29.014,40 Kč a žalovaná č. 2 popřela přihlášenou pohledávku žalobce co do pravosti zcela. Žalobce je povinen se domáhat určení nevykonatelné části přihlášené pohledávky, proto navrhuje, aby soud určil, že jeho pohledávka pod označením č. P11 ve výši 52.707,40 Kč je po právu. 2. Žalovaný č. 1 se k žalobě vyjádřil podáními doručenými soudu dne 17. 3. 2017 a dne 2. 6. 2017 tak, že navrhl žalobu v části týkající se pohledávky ve výši 29.014,40 Kč zamítnout a žalobci uložit povinnost k náhradě nákladů soudního řízení vůči žalovanému č. 1. Uvedl, že při přezkumném jednání popřel pouze pohledávku z titulu neuhrazených nákladů žalobce v exekučním řízení ve výši 20.738,-Kč a z titulu neuhrazených nákladů žalobce vynaložených za poskytnuté právní služby ve výši 8.276,40 Kč. Důvodem byla skutečnost, že žádné z těchto nákladů nebyly žalobci pravomocně přiznány rozhodnutím příslušného orgánu (soudu či soudního exekutora). Dne 30. 3. 2016 bylo vydáno exekutorem JUDr. Igorem Olmou rozhodnutí o zahájení exekuce. Nárok žalobce jako oprávněného v exekučním řízení na úhradu nákladů tohoto řízení vzniká až na základě pravomocného příkazu k úhradě nákladů exekuce, jímž je konstitutivně určena výše nákladů. Takový příkaz žalobcem nebyl předložen. Žalovaný č. 1 v tomto ohledu poukázal na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 9. 2015 č. j. 42 ICm 580/2015-34, v němž soud odkazujíc na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu ČR uvedl, že pohledávka z náhrady nákladů řízení je nárokem procesní povahy, který vzniká právní mocí rozhodnutí, kterým byl přiznán, a analogicky pohledávka z titulu nákladů exekučního řízení vzniká až jejím pravomocným přiznáním příkazem k úhradě nákladů exekuce. Žalovaný č. 1 by byl ochoten přijmout i právní názor spočívající v tom, že právo oprávněného na náhradu nákladů exekučního řízení vzniká již nabytím právní moci usnesení o nařízení exekuce, nicméně i v tomto případě je výše nákladů stanovena až pravomocným příkazem k úhradě nákladů exekuce. Nedoložil-li žalobce takový příkaz, neprokázal výši nákladů a jeho pohledávku z tohoto titulu tedy nelze uznat. Požadavek na předložení pravomocného příkazu není jen formalitou, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 12. 2015 sp. zn. 29 ICdo 5/2014. Pokud se týká částky vynaložené za právní služby, jedná se o služby poskytnuté v souvislosti se zpracováním a odesláním přihlášky pohledávky žalobce do insolvenčního řízení dlužnice. Tato pohledávka jednak nebyla pravomocně přiznána, zároveň by pak měla být vyloučena z přezkumu podle § 170 písm. f) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen InsZ ), neboť se jedná o náklad vzniklý věřiteli v souvislosti s účastí v insolvenčním řízení. 3. Žalovaná č. 2 se ani přes opakované výzvy soudu k žalobě nevyjádřila. Dne 22. 3. 2017 soud obdržel podání zaslané z e-mailové adresy natalka.natal@seznam.cz, které nebylo opatřeno elektronickým podpisem. Soud na uvedenou e-mailovou adresu nad rámec svých povinností, v zájmu zachování práv žalované č. 2, zaslal informativní e-mail o tom, že podání je třeba zaslat buď v elektronické podobě s elektronickým podpisem, nebo v listinné podobě, jinak k němu nelze přihlížet. Současně v návaznosti na svou poslední výzvu k vyjádření upozornil žalovanou č. 2 na lhůtu, v níž je třeba se k žalobě vyjádřit. Na uvedenou informaci

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Hniličková

nebylo nijak reagováno, podání nebylo doplněno ani originálem s elektronickým podpisem, ani podáním v listinné podobě, soud proto nemohl k uvedenému podání přihlížet. Ze stejných důvodů pak soud nemohl vzít v potaz podání zaslané ze stejné e-mailové adresy dne 15. 6. 2017.

4. Po obdržení vyjádření žalovaného č. 1 žalobce na své žalobě setrval, když zároveň uvedl, že pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce skutečně nebyl vydán, jedná se ovšem o formální záležitost, neboť nárok žalobce na úhradu nákladů řízení vůči žalované č. 2 vznikl již zahájením exekučního řízení. 5. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 7 InsZ ve spojení s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), bez jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce a žalovaný č. 1 sdělili svůj souhlas výslovně, svými podáními ze dne 30. 5. 2017 a ze dne 2. 6. 2017. Žalovaná č. 2 pak souhlasila konkludentně, když nereagovala ve lhůtě 15 dnů na výzvu k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a ve výzvě byla soudem poučena o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. 6. Soud nejprve posoudil včasnost podané žaloby. Přezkumné jednání se konalo dne 31. 10. 2016. V rozsahu popření přihlášené nevykonatelné pohledávky byl žalobu povinen podat věřitel, tedy žalobce. Z přihláškového spisu vyplývá, že žalobce byl o popření své pohledávky vyrozuměn žalovaným č. 1 dne 7. 11. 2016, žaloba na určení existence pohledávky byla soudu doručena dne 14. 11. 2016. Žaloba byla podána ve lhůtě do 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání a rovněž ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení vyrozumění (§ 198 odst. 1 InsZ), tedy je včasná. 7. Dále pak soud řešil samotné meritum věci. Žalovaná č. 2 popřela pohledávku žalobce co do pravosti zcela, nevykonatelnou pak byla část ve výši 52 707,40 Kč. Žalovaná č. 2 se k žalobě nevyjádřila, a to ani poté, co jí soud zaslal kvalifikovanou výzvu podle § 114b o. s. ř., k podáním zaslaným e-mailem z adresy natalka.natal@seznam.cz soud nemohl přihlížet, neboť tato nebyla opatřena elektronickým podpisem žalované č. 2 a nelze je tedy považovat za podání žalované č. 2 ve věci samé. Vzhledem k tomu, že se žalovaná č. 2 nevyjádřila na výzvu soudu podle § 114b odst. 1 o. s. ř., došlo ve vztahu k ní ke vzniku fikce uznání nároku ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. Soud nicméně nemohl postupovat podle § 153a o. s. ř. a rozhodnout rozsudkem pro uznání o určení existence pohledávky žalobce za žalovanou č. 2 ve výši 52 707,40 Kč. Důvodem je skutečnost, že vedle žalované č. 2 popřel pohledávku žalobce též žalovaný č. 1, a to co do výše 29 014,40 Kč, která představuje náklady exekučního řízení ve výši 20 738 Kč a náklady advokáta za zpracování a podání přihlášky žalobce do insolvenčního řízení žalované č. 2 ve výši 8.276,40 Kč. Žalovaný č. 1 se k žalobě na výzvu soudu řádně vyjádřil, setrval na svém popření a toto podpořil konkrétními důvody. Popírající správce a popírající dlužnice mají postavení jakýchsi nerozlučných společníků, kdy pasivita jen jednoho z nich nemůže mít následky i pro druhého, který je v řízení aktivní. Soud v tomto odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen "NS") ze dne 31. 7. 2012 sp. zn. 29 ICdo 1/2011. Soud proto musel přezkoumat oprávněnost pohledávky žalobce v rozsahu popření žalovaného č. 1, tedy již zmíněných nákladů exekuce a nákladů za právní služby. Naopak v části, v níž došlo k popření jen ze strany žalované č. 2 (52 707,40 Kč-29 014,40 Kč, tj. 23 693 Kč) dokazování provádět nemusel, neboť pasivita žalované č. 2 vedla ke vzniku fikce uznání pohledávky žalobce v tomto rozsahu ze strany žalované č. 2 a tedy vyhovění žalobě v tomto rozsahu. Takovýto výsledek koresponduje se stanoviskem žalovaného č. 1, který pohledávku žalobce ve výši 23 693 Kč uznal již při přezkumném jednání dne 31. 10. 2016. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: 8. Z přihlášky pohledávky vedené pod označením P11 soud zjistil, že žalobce přihlásil včas do insolvenčního řízení žalované č. 2 nezajištěnou pohledávku v celkové výši 144 316,49 Kč sestávající z vykonatelné části ve výši 91 609,09 Kč (dlužné zálohy na služby a poplatek za správu

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Hniličková

bytu ve výši 35 468 Kč, dluh na podílu do fondu oprav ve výši 24 015 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 8 417,09 Kč a náklady nalézacího řízení ve výši 23 709 Kč) a z nevykonatelné části ve výši 52 707,40 Kč (náklady exekučního řízení ve výši 20 738 Kč, výdaje za právní služby ve výši 8 276,40 Kč a další dluh na zálohách na služby, poplatku za správu bytu a na podílu do fondu oprav ve výši 23 693 Kč). Pokud se týká vykonatelné části pohledávky, odkázal žalobce na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č. j. 54 Cm 193/2014-91. Na základě tohoto rozsudku je vedena exekuce JUDr. Igorem Olmou, soudním exekutorem, a to pod sp. zn. 111 EX 540/16. 9. Z protokolu o přezkumném jednání a schůzi věřitelů konaných v insolvenční věci žalované č. 2 dne 31. 10. 2016 a z přezkumného listu k pohledávce P11 soud zjistil, že při přezkumném jednání žalovaný č. 1 popřel pohledávku žalobce co do pravosti do výše 29 014,40 Kč z důvodu nepřiznání nákladů žalobce v exekučním řízení a nákladů na služby advokáta pravomocným rozhodnutím a žalovaná č. 2 popřela pohledávku žalobce co do pravosti zcela z důvodu její neexistence. 10. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích (dále jen "KS v HK- Pce") ze dne 10. 9. 2015 č. j. 54 Cm 193/2014-91 soud zjistil, že žalované č. 2 bylo uloženo zaplatit žalobci částku 59 483 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky 22 878 Kč od 1. 9. 2013 do 31. 12. 2013 a z částky 36 605 Kč od 1. 1. 2014 do zaplacení a dále nahradit žalobci náklady řízení ve výši 23 709 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne 10. 11. 2015. 11. Z exekučního návrhu datovaného dne 11. 2. 2016 soud zjistil, že žalobce jako oprávněný podal proti žalované č. 2 exekutorský návrh k soudnímu exekutorovi JUDr. Igoru Olmovi, jímž se domáhal nařízení exekuce na základě rozsudku KS v HK-Pce č. j. 54 Cm 193/2014-91 k uspokojení pohledávky s příslušenstvím, přiznaných tímto rozsudkem, a dále k vymožení povinnosti úhrady nákladů exekučního řízení oprávněnému a soudnímu exekutorovi. 12. Z vyrozumění JUDr. Igora Olmy ze dne 30. 3. 2016 soud zjistil, že JUDr. Igor Olma pověřený provedením exekuce na základě pověření a nařízení exekuce Okresního soudu ve Svitavách ze dne 11. 3. 2016 č. j. 12 EXE 111/2016-24 vyrozuměl žalobce o zahájení exekuce podle rozsudku KS v HK-Pce č. j. 54 Cm 193/2014-91 k uspokojení pohledávky žalobce proti žalované č. 2 ve výši 59 483 Kč s veškerým příslušenstvím přiznaných uvedeným rozsudkem a dále nákladů exekuce a nákladů žalobce, jejichž výše bude stanovena příkazem k úhradě nákladů exekuce. 13. Z faktury č. 010/2016 soud zjistil, že zástupce žalobce vyúčtoval žalobci dne 16. 2. 2016 náklady na právní zastoupení ve věci exekučního řízení proti žalované č. 2 v celkové výši 20 738 Kč, které představují za převzetí věci a za vypracování exekučního návrhu 2x částku 8 569,40 Kč a 2x DPH ve výši 1 799,60 Kč. 14. Z faktury č. 051/2016 soud zjistil, že zástupce žalobce vyúčtoval žalobci dne 21. 9. 2016 advokátní služby spojené s vypracováním a odesláním přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení žalované č. 2 ve výši 6 840 Kč za vypracování přihlášky (včetně paušálu ve výši 300 Kč) navýšené o DPH ve výši 1 436,40 Kč, celkem tedy 8 276,40 Kč. 15. Další dokazování soud neprováděl, neboť pro rozhodnutí věci nebylo potřebné. Žalovaná č. 2 se k žalobě nevyjádřila a žádné důkazy nenavrhla. Mezi žalobcem a žalovaným č. 1 pak byla sporná jediná otázka, a to, zda lze považovat za po právu přihlášené do insolvenčního řízení žalované č. 2 náklady exekučního řízení a náklady spojené s podáním přihlášky za žalobce advokátem, když tyto nebyly pravomocně přiznány. K objasnění této otázky pak bylo provedeno dokazování v dostatečném rozsahu.

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Hniličková

16. Pokud se týká pohledávky žalobce spočívající v nákladech exekučního řízení, soud vyšel z právní úpravy zakotvené v zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen exekuční řád ). 17. Podle § 35 odst. 1 a 2 exekučního řádu exekuční řízení se zahajuje na návrh a je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi. 18. Podle § 43a odst. 1 věty první exekučního řádu: Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce (dále jen pověření ). 19. Podle § 44 odst. 1 vět první a druhé exekučního řádu: Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3 zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46 odst. 6. 20. Podle § 44 odst. 3 exekučního řádu vyrozumění obsahuje mimo jiné označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce. 21. Podle § 46 odst. 6 exekučního řádu: Exekutor zašle povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a odst. 1 a podle § 47 odst. 6. Jinak exekutor provede exekuci. 22. Podle § 47 odst. 1 exekučního řádu: Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo. 23. Na základě citované právní úpravy soud dovodil, že není správný názor žalovaného č. 1, že pohledávka žalobce z titulu nákladů exekučního řízení nevznikla, neboť o těchto nákladech nebylo pravomocně rozhodnuto, když nebyl předložen příkaz exekutora k úhradě nákladů exekuce. Žalobce jako oprávněný přistoupil k vymáhání nesplněné a pravomocně uložené povinnosti na základě rozsudku KS v HK-Pce č. j. 54 Cm 193/2014-91, když se obrátil s návrhem na nařízení exekuce na JUDr. Igora Olmu, soudního exekutora. Následně došlo k pověření tohoto exekutora provedením exekuce, a to na základě pověření Okresního soudu ve Svitavách ze dne 11. 3. 2016 č. j. 12 EXE 111/2016-24. O tomto pověření byl žalobce soudním exekutorem vyrozuměn dne 30. 3. 2016. Již okamžikem pověření soudního exekutora provedením exekuce na majetek dlužníka došlo ke vzniku pohledávky žalobce z titulu nákladů vynaložených v souvislosti s exekučním řízením, v tomto případě za zastoupení advokátem. V případě vydání pravomocného příkazu exekutora by se tato pohledávka stala pohledávkou vykonatelnou, bez tohoto příkazu se jedná o pohledávku nevykonatelnou, nicméně existentní. Příkaz je v tomto případě již jen prováděním exekuce, nikoli jejím nařízením. Oprávněnost a důvodnost návrhu žalobce na nařízení exekuce byla potvrzena tím, že místně a věcně příslušný soud pověřil exekutora označeného žalobcem provedením exekuce, a to pověřením, o němž exekutor žalobce vyrozuměl vyrozuměním ze dne 30. 3. 2016. Jedná se o obdobu dřívějšího usnesení soudu o nařízení exekuce (srovnej znění zákona č. 120/2001 Sb. účinné do 31. 12. 2012), kdy změna způsobu pověření exekutora soudem není pro posouzení oprávněnosti

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Hniličková

žalobcovy pohledávky rozhodná. Soudní rozhodnutí uvedená v první části vyjádření žalovaného č. 1 k žalobě byla dle soudu již překonána, mimo jiné rozsudkem NS ze dne 22. 12. 2015 sp. zn. 29 ICdo 5/2014, který žalovaný č. 1 uvádí v závěru svého vyjádření k žalobě. Tento rozsudek se věnoval problematice nákladů exekutora, nicméně jeho argumentaci lze vztáhnout i na náklady oprávněného v exekučním řízení. Mimo jiné se zde jasně uvádí, že vznik pohledávky z titulu nákladů exekuce není podmíněn pravomocným příkazem k úhradě nákladů exekuce, když podle NS V okamžiku, kdy soudní exekutor vymohl při provádění exekuce pohledávku (její část), vzniká mu právo na náhradu nákladů řízení. Jestliže má z tohoto titulu pohledávku vůči povinnému- úpadci [rozuměj (insolvenčnímu) dlužníku] (ať již vymahatelnou podle příkazu k úhradě nákladů exekuce nebo ne), je povinen ji přihlásit v přihlašovací lhůtě do insolvenčního řízení k jejímu uspokojení z majetkové podstaty úpadce . a dále též Není správný závěr odvolacího soudu, že pohledávka spočívající v nákladech soudního exekutora (náklady exekuce ve smyslu § 87 odst. 1 exekučního řádu) vzniká až právní mocí rozhodnutí o přiznání těchto nákladů (ať již jde o soudní rozhodnutí nebo o příkaz k úhradě nákladů exekuce vydaný soudním exekutorem). Stejné závěry jsou obsaženy i v usnesení NS ze dne 23. 10. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3182/2014, které bylo publikováno pod číslem 32/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Pohledávku přihlášenou z titulu nákladů exekučního řízení proto soud posoudil jako pohledávku po právu. 24. Pokud se týká pohledávky z titulu nákladů vynaložených na služby advokáta v souvislosti s podáním přihlášky pohledávek do insolvenčního řízení dlužnice, zde naopak se soud ztotožnil se stanoviskem žalovaného č. 1. 25. Podle § 170 písm. f) InsZ: V insolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení. 26. Typickým nákladem účastníka vzniklým účastí v insolvenčním řízení jsou veškeré náklady spojené s podáním jeho přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka, a to včetně nákladů na zastoupení advokátem. Zákonná úprava v tomto nezná žádné výjimky a pochybnosti nepanují ani v široké právnické veřejnosti-viz např. komentář k InsZ Dalším typem těchto nákladů, který je tímto vyloučen z uspokojení v průběhu insolvenčního řízení, je náklad spojený s účastí věřitele na přezkumném jednání, s podáním přihlášky pohledávky nebo v souvislosti s uplatněním nároků v určovací žalobě. (Insolvenční zákon, Komentář, Doc. JUDr. Jiřina Hásová, Ph. D., a kolektiv, 2. vydání 2014, Nakladatelství C. H. Beck, 2014, str. 608 odst. 6.). Pohledávku z titulu nákladů na podání přihlášky do insolvenčního řízení proto soud posoudil jako neoprávněnou a v tomto rozsahu žalobu zamítl. 27. Závěrem soud rozhodl o nákladech řízení. 28. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným č. 1 soud postupoval podle § 202 odst. 1 věty první InsZ, kdy ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Důvody pro výjimečné přiznání tohoto práva podle § 202 odst. 2 téhož zákona pak soud neshledal. 29. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. 2 pak soud rozhodl postupem podle § 163 InsZ ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl v převážné části své žaloby úspěšný, resp. neúspěch měl toliko v malé části (zhruba 16%), proto mu soud přiznal vůči žalované č. 2 náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. Tyto spatřoval v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5.000,-Kč a dále v nákladech na zastoupení advokátem, kdy se konkrétně jedná o 3 úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby a vyjádření na výzvu soudu) po 3.100,-Kč (§ 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3 režijní paušály po 300,-Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a DPH 21%, tedy celkem 12 342 Kč. Celková výše nákladů řízení vzniklých podle obsahu spisu žalobci činí 17 342 Kč, proto soud žalované č. 2 uložil zaplatit tuto částku žalobci k rukám jeho zástupce do 15 dnů od právní moci

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Hniličková rozsudku. Tato náhrada nákladů řízení se v souladu s § 202 odst. 1 InsZ pokládá za přihlášenou do insolvenčního řízení žalované č. 2 a bude uspokojena v insolvenčním řízení žalované č. 2 ve stejném pořadí jako pohledávka žalobce pod označením P11 v tom rozsahu, v němž byla zjištěna.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích.

Pardubice 29. ledna 2018

Mgr. Monika Chaloupková v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Hniličková